Je v centru hlavního města, má dokonalou dopravní infrastrukturu a přitom nikdy toto rozsáhlé území nemělo vlastní název. Tvořily ho zanedbané parcely se špatnou prostupností, nikdo tam nechtěl chodit. Pro brownfield a Masarykovo nádraží se dlouho hledala náplň. Události se daly do pohybu, když do konsorcia firem vlastnících pozemky vstoupila Penta a došlo ke změně územního plánu. A architektka Zaha Hadid svým pohledem na území úplně nabourala dosavadní zvyklosti.
V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...
Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.
Na začátku mě měli za blázna, vzpomíná Leopold Bareš na dobu, kdy přenesl progresivní metody z výroby aut do projektování konstrukcí a obvodových plášťů. „Pak ale pochopili, že neexistuje jediná pravda a smyslem je uvědomit si slepé cesty.“ V druhé části rozhovoru se zakladatelem firmy Sipral se dočtete o Barešově britské zkušenosti, Crown Street nebo také Masaryčce.
Článek se zabývá návrhem a probíhající realizací nosné konstrukce objektu Masaryk Centre I, jehož investorem je skupina Penta. Nová dominanta Prahy bude v budoucnu sloužit jako administrativní budova s tím, že první dvě podlaží budou zaujímat komerční plochy a vstupní části objektu, od 3. NP výše pak budou čistě administrativní plochy.
V článku je popsána účast firmy JORDAHL & PFEIFER Stavební technika, s.r. o. na projektu Masaryk Centre - „Masaryčka“. Firma je v rámci revitalizace prostor u Masarykova nádraží v Praze autorem projektu odhlučnění a hlavním dodavatelem vibroizolačního materiálu.