Články

Projekt na proměnu Kampusu Dejvice se posouvá do další fáze. Nyní se do plánování vysokoškolského areálu mohou zapojit i samotní občané. Lidé mají ode dneška možnost vyplnit dotazník, který zjišťuje jak vnímají celý Kampus, co se jim líbí a nelíbí nebo jaké aktivity jim zde chybí. Dotazník lze vyplnit do konce března.

Koncept rekonstrukce Ústředního autobusového nádraží (ÚAN) Zvonařka navazuje na okolní urbanistickou strukturu a plánovaný rozvoj lokality. Autobusové nádraží je chápáno jako unikátní veřejný prostor – největší zastřešený veřejný prostor v Brně.

Nová posluchárna Vysoké školy polytechnické v Jihlavě (VŠPJ) představuje moderní koncept dynamické soudobé architektury s industriálními prvky v minimalistickém střihu v přímém kontrastu k původnímu areálu a jeho nově rekonstruované části – Severovýchodní křídlo, dříve vnímanému jako hospodářský dvůr.

Uhelna z 30. let 20. století, skrytá uprostřed Englova bloku vysokých škol, má atmosféru románů Julese Verna. Místo uhlí se na šikmé výsypce přeměněné ve stupňovité hlediště uhnízdí studenti. Rekonstruovaný prostor má iniciovat přednášky, setkávání a další neformální aktivity školy.

Architektonický ateliér A8000 a město Brno přináší jedinečný koncept rozvoje industriální brněnské lokality Špitálka. Cílem projektu je nalézt pro západní část areálu Tepláren Brno životaschopné téma nového využití, aniž by se však zničila historická hodnota místa.

Píše se rok 1923. Československá republika oslavuje pětileté výročí a v Jičíně se staví kulturní stánek. Architektonicky výrazná budova v sobě skrývá funkci divadla i kina. Zadní projekce na plátno, boční lóže, orchestřiště, jeviště, divadelní tahy.

Stavba se nachází na ulici Bayerova 3 v katastrálním území Veveří. Jednalo se o „vybydlený“ osmipatrový bytový řadový dům s jedním podzemním patrem a sedmi nadzemními podlažími. Postavený byl v 30. letech 20. století.

Není snadné vytvořit dům, který nebude plný výstřelků, a přesto bude poutat pozornost. Přesně takový dokázal vytvořit architekt Reinhold Hammerer v rakouském Linci.

Po 16 letech náročných příprav začala v září 2018 rozsáhlá rekonstrukce budovy Armádního muzea Žižkov při Vojenském historickém ústavu. Je to vůbec poprvé, co tento soubor budov postavený na přelomu 20. a 30. let minulého století prochází tak zásadní proměnou.

uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Mgr. Aleš Knížek, který spravuje Armádní muzeum v Praze na Žižkově. To nyní prochází zásadní rekonstrukcí, která se stala předmětem a nosným tématem našeho rozhovoru.