Roman Brychta
uvedl v rozhovoru pro časopis Konstrukce prof. mgr. akad. arch. Roman Brychta ze studia roman brychta architekti s. r. o. Ten se ve spolupráci s týmem lidí ve složení: Klára Táboříková, Jan Karásek, Marek Sankot, Ondřej Hart, Thu Huong Phamová, Renata Horová a Adam Halíř (Projektil architekti) podílel na návrhu budovy Centrály ČSOB v Hradci Králové. O této nové dominantě města a trendech v oblasti moderních kancelářských objektů vypovídá následující rozhovor.
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K PROJEKTU ČSOB
- Krajinářské řešení: Zdenek Sendler, Lydia Šušlíkova
- Hlavní inženýr projektu: Petr Jileček (Karlínblok)
- Podlahová plocha: 20 000 m2
- Realizace: 2019 až 2021
Nechal jste se v rámci projektu ČSOB v Hradci inspirovat nějakou jinou budovou u nás nebo ve světě?
Inspirace přichází převážně z místa, pro které objekt navrhuji. Trávím na něm poměrně dost času. V případě nové budovy ČSOB v Hradci Králové znám lokalitu z mládí, kdy jsem zde studoval střední školu. Jde o poslední parcelu u řeky, mostu a budoucí pěší lávky. Jde o místo, které je vzdáleno 15 minut pěšky od historického centra. Neméně důležitým inspiračním zdrojem bylo zadání klienta a zkušenosti z již realizovaných budov banky v Radlicích. To zadání bylo velmi přesně a kvalitně zpracované, ze kterého bylo jasně čitelné, že nejde jen o komerční projekt, nýbrž o progresivní způsob stavění administrativní domu 21. století, který je šitý na míru.
Jako inspiraci mohu zmínit zkušenost z kampusu ČVUT v Praze a tedy projektu Národní technické knihovny, která se promítla do složení projekčního týmu. Po skoro deseti letech jsme oslovili kolegy (někteří dnes již tvoří tým poradců banky), se kterými jsme pracovali na projektu Národní technické knihovny. Opět musím zmínit zadání a stavební program, který podrobně popisuje požadavky na technologické vybavení budovy a prostorové nároky na vnitřní organizaci pracovišť. Oproti knihovně jsme s kolegy specialisty navrhovali energeticky nezávislou budovu.
V průběhu realizace docházelo k relativně velkému počtu změn…
Ano, to máte pravdu. I během realizace se technologie do poslední chvíle ladily s dodavatelem stavby. Standard je velmi blízký poslednímu realizovanému objektu kampusu banky v Radlicích, akorát v případě Hradce Králové šlo o kompaktnější objekt. Energie pro vytápění a chlazení budovy je získávána pomocí tepelných čerpadel ze systému až 180 metrů hlubokých energetických vrtů. Důležitým prvkem z hlediska udržitelnosti je rozsáhlá zelená střecha, která kromě relaxace zaměstnanců slouží k retenci dešťových srážek a jako prevence vzniku tepelných ostrovů ve městě. Objekt je vybaven automaticky otevíratelnými fasádními díly, které umožní přirozené provětrání budovy včetně automatického nočního předchlazování budovy v teplých měsících. Objekt má uprostřed centrální atrium a také dvě boční atria, zaručující dostatek přirozeného denního světla v celém půdorysu stavby. Takto sofistikovaně vybavený objekt je nutné umět provozovat a banka si je toho vědoma, a proto má ve svém týmu zkušené techniky. Ti se po dokončení realizace intenzivně provozu komplexu věnují.
Která budova u nás nebo ve světe je podle Vás ukázkovým příkladem „soběstačné budovy“, optimálnosti funkce a provozu objektu?
Občas sleduji jak se teoretici a vědci, pohybující okolo zmíněného tématu, dohadují jaké domy a technologie jsou ideální pro splnění parametru „soběstačné budovy“. V některých případech mne zaráží úzké pohledy na toto téma. Třeba pasivní dům. Přece soběstačnost a náprava životního prostředí či standardu není v tom, že obalím dům 30 cm vrstvou z polystyrénu, který musím poměrně náročně vyrobit. Já bych v tomto kontextu hovořil raději o udržitelnosti. Udržitelnost má podle mého názoru více aspektu, třeba jaké prostředí vytvoří pro dům, z jakých materiálů je postaven, odkud ty materiály jsou a hlavně jakým způsobem je budova provozována. Můžete postavit sebechytřejší barák, ale pokud se bude špatně provozovat, tak je jeho chytrost zmařená.
O zakázku se ucházelo sedm architektonických kanceláří. Co rozhodlo, podle Vás, že jste zvítězili právě vy?
Banka kromě návrhu vlastního objektu poptávala i pohled na rozvoj širšího území, což v tomto případě bylo důležité, protože dané území má velký potenciál stát se městem a ne periferií, jak je tomu dnes. Zdá se, že jsme svým návrhem dobře na toto zadání zareagovali.
Když se díváte na výsledek vaší práce… Existuje ještě něco, co Vás jako architekta třeba dodatečně zaujalo?
Architektura je nesystémová, originální a kontextuální. Systém, jak mi na Akademii říkal můj profesor Emil Přikryl, je konec architektury. Nová řešení i použití materiálu přichází s novým zadáním. A na ta se těším.
Mimochodem, jak ovlivňuje (a zda vůbec) pandemická krize práci architektů?
Jako všechny ostatní. Je to změna denního rytmu, života s rodinou, dětmi. Myslím, že i přes veškerá negativa a smutné osudy, které krize přinesla, na to budou všichni vzpomínat jako na mimořádnou událost. Zůstali jsme doma soustředěni na rodinu, na místo, kde žijeme. Mám malé děti, tak jsem si hlavně to první období, kdy jsme byli opravdu všichni zavření doma, s rodinou užil. V pracovním procesu jsem se naučil pracovat s on-line komunikací. Ve tvůrčím procesu mám ale raději společné debaty u stolu nad skicou, modelem a variantami řešení. Vnímám jako výhodu společně a osobně rozvíjet myšlenku, nápad a posouvat je k cílovému řešení. Na druhou stranu se ukázalo, že některé věci se dají on-line efektivně řešit a nemusíte jezdit autem na jednání přes celou republiku. Tato zkušenost by se měla hlavně využít v procesu projednávání projektu se státní správou i samosprávou, kde by to průběh zefektivnilo.
Budova měla přinést potřebný impuls pro oživení místa a vytvoření zajímavého veřejného prostoru. Podařilo se, splňuje výsledek vaše představy?
Nejde o komerční projekt a bance jako investorovi záleží na tom, aby byl dům nejen provozně chytrý, ale hlavně aby přinesl okolí kvalitní městské prostředí. Je to první dům banky, kterým můžete projít, a kromě kávy v kavárně si dát i dobrý oběd v restauraci. Banka byla i partnerem města, ne-li iniciátorem studie parteru celé lokality. Po realizaci pěší lávky, která efektivně propojí oba břehy řeky Labe, dojde v budoucnu i k úpravě celého nábřeží a dalších ploch v lokalitě. My bychom byli rádi, kdyby naše úpravy v okolí objektu banky byly impulzem pro proměnu celého území.
Která další budova z „vaší dílny“ již právě v Česku roste?
Navrhli jsme k realizaci (v rámci projektu Smíchov City) tři sekce bytových domů – společně s Projektil architekti. Na podzim začne částečná rekonstrukce Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Je to poslední barák uměleckých škol, který nebyl od devadesátých let zrekonstruován. Zatím upravujeme prostory po stěhování dílen, ale máme před sebou projekt kompletní rekonstrukce budovy. Po skoro deseti letech snad již ke konci roku otevřeme významnou expozici Naši Němci v Muzeu v Ústí nad Labem, také ve spolupráci s Projektil architekti.
Na jakých budoucích projektech nyní pracujete, co máte „rozkresleno“?
Společně s kolegy projektanty připravujeme k realizaci smuteční síň ve Vysokém Mýtě. V Praze 4 se podle našeho vítězného návrhu (ovšem bohužel bez nás) z vyzvané architektonické soutěže připravuje projekt Domova pro seniory. Aktuálně se věnujeme typologii školských staveb pro menší obce a se zahradními architekty kreslíme úpravu veřejných prostor náměstí v Kladně či teras ve Vimperku. Na stole máme také malé projekty rekonstrukcí různých rekreačních objektů a rodinných domů pro soukromé klienty.
Myslím, že si od velkých a náročných projektů, jako je banka v Hradci Králové, chvíli odpočinu, vstřebám získané zkušenosti a pokud bude v budoucnu příležitost, tak je rád zúročím.
