V rámci rekonstrukce a dostavby Průmyslového paláce v Praze se v současnosti staví objekt novostavby haly levého křídla na místě původního, vyhořelého v roce 2008. Tento článek pojednává o nosné ocelové konstrukci tohoto objektu.
Společnost Unihal v letošním roce oslavila své 10. výročí působení na trhu montovaných hal. S tímto jubileem se pojí také další milník v podobě překročení počtu 500 realizovaných hal. Firma Unihal tak aktivně otevírá další dekádu kvality a spokojenosti v oboru výroby a dodávky ocelových průmyslových hal.
Projekt se zaměřil na renovaci a modernizaci opuštěného průmyslového objektu, který kdysi sloužil jako sklárna v ulici Průmyslové 907 v Železném Brodě. Konkrétně se plánovala přestavba celého přízemí až do čtvrtého patra severního, východního a západního křídla objektu s cílem vytvořit prostory pro výrobu a další provozní potřeby.
V letošním roce postupně dochází k otevření a předání do užívání jednotlivých objektů polyfunkčního komplexu Eurovea 2, který se nachází na nábřeží Dunaje mezi mostem Apollo a novým Starým mostem. Ocelové konstrukce zde našly uplatnění zejména při zastřešení či vizuálním ukončení budov.
Požadavek na výstavbu nového trojstupňového lakovacího boxu tramvají byl vyvolán změnou vozového parku tramvají v Praze, a to nárůstem článkových vozů délky 30 metrů, které nebylo kde lakovat.
V létě letošního roku byla v Mantově dokončena výstavba moderní víceúčelové montované haly, na kterou bylo zpracováno více než 180 tun železa. Ocelová montovaná hala byla navržena dle požadavků investora tak, aby ji mohl využít k podnikatelským záměrům a dále ji pronajímat.
Nově navržená ocelová konstrukce představuje nástavbu nad stávajícím osmým nadzemním podlažím pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň-Lochotín, respektive nad jeho plochou střechou. Celková dispozice konstrukce zčásti opisuje půdorys stavby, ale s výjimkami, kdy dílčí části konstrukce jsou předsazeny mimo půdorys stávajícího objektu nemocnice (vykonzolované konstrukce).
Aditivní robotická fabrikace (3D tisk) se v současné době stává jednou z nejvíce diskutovaných a rozvíjejících se oblastí betonového stavitelství. Využití této revoluční technologie je ovšem často omezeno na konstrukce z prostého betonu běžných pevností.
Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.
Kampusem Ostravské univerzity je v současnosti celé město. Budovy jsou rozesety do různých městských částí, některé objekty si tak univerzita musí přizpůsobovat, případně pronajímat. Rozhodla se tedy, že sežene finance a postaví vlastní kampus. Jeho realizace teď spěje do finále.