Je Green Deal převlečený ďábel, nebo spasitel?

publikováno:

Mapovali jsme, jak vnímají Zelenou dohodu neboli Green Deal zástupci důležitých firem českého stavebnictví. Ptali jsme se zhotovitelů, developerů, architektů i investorů na stejnou otázku:

Vnímáte Green Deal jako šanci, nebo hrozbu? Jaké konkrétní kroky vaše společnost podniká?

 

Jaroslav HeranJaroslav Heran
generální ředitel Metrostav

Pro Skupinu Metrostav je udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí absolutní prioritou. Green New Deal tedy vnímáme jako velkou příležitost pro stavební sektor celkově a stavíme se k němu velmi kladně. Na našich stavbách i v kancelářích dbáme na to, aby byly odpady v co největší míře tříděny i recyklovány. Snažíme se také o snižování uhlíkové stopy tím, že materiál na stavby dopravujeme lodní dopravou a kolegové v Norsku postupně mění flotilu služebních vozidel za elektromobily. V souvislosti s obnovováním přírodních zdrojů neustále vyvíjíme nové výzkumy, poslední byl například ekologický beton ECOCRETE, který obsahuje až stoprocentní podíl recyklovaného kameniva ze stavby. 

Kromě našich vlastních aktivit jsme také součástí budování nových ekologických staveb, kterých v posledních letech stále více přibývá. Podílíme se i na modernizacích a ekologizacích elektráren a tepláren, díky čemuž dochází ke snižování škodlivých emisí a rtuti vypouštěných do ovzduší. 

 

Jan PavlíkJan Pavlík
ředitel pro energetiku Accolade

Green Deal vnímáme jednoznačně jako příležitost. Na vrub oboru stavebnictví jde dnes v Evropě polovina spotřebovaných materiálů a energie, třetina spotřebované vody a třetina vytvořeného odpadu. Přechod na udržitelné stavebnictví je tak rozhodně nutný. Je dobře, že potřebu změn ve stavebnictví vnímá i finanční sektor, zelený tlak ze strany některých bank je enormní. A stejně tak je trend významně patrný i u našich nájemců. Accolade se může pyšnit jedním z nejzelenějších portfolií průmyslových nemovitostí ve střední Evropě. Na budovy, které vlastníme, instalujeme fotovoltaické panely a využíváme i tepelná čerpadla, samozřejmostí je recyklace stavebního odpadu na místě, využití železniční dopravy nebo spolupráce s místními dodavateli. Jedním příkladem za všechny je naše hala v Chebu pro německou společnost v oblasti e-commerce Kaufland Online. Při její stavbě se podařilo využít 90 procent recyklovaného stavebního a demoličního odpadu. V této unikátní moderní hale se dešťová voda využívá ke splachování toalet a okolní areál se může pochlubit třeba hmyzím hotelem či včelími úly. Budova je dále vybavena chytrým LED osvětlením, měřením a optimalizací spotřeby energií a venkovními žaluziemi, které výrazně šetří energii potřebnou na klimatizaci prostor. Při výstavbě naší haly v Kojetíně byla zase využita železnice pro přepravu panelů, jejichž váha přesáhla 80 tisíc tun. Vlaky nahradily 2 267 kamionů, které by byly potřeba k přepravě těchto panelů.

 

Jan NovýJan Nový
ESG ředitel Progresus Invest Holding

Green Deal určitě vnímáme jako šanci a výzvu, která zejména v našem oboru velmi silně rezonuje mezi firmami i zákazníky. Ve společnosti RD Rýmařov, jedničce na trhu dřevostaveb v Česku, i celé skupině Progresus stavíme na principech udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Z analýz vyplývá, že stavebnictví produkuje až 40 procent celosvětových emisí CO2 a čím více dřevostaveb bude po celém světě růst namísto zděných domů, tím blíže budeme k uhlíkové neutralitě. Mnohé z cílů Green Dealu jsou tedy zároveň i cíli našimi. Chceme vytvořit udržitelný řetězec těžby dřeva, výroby stavebních prvků a samotné výstavby domu. Pracujeme zároveň i na vývoji nových technologií, které mohou ve stavebnictví nahradit určité syntetické materiály. Příkladem může být pěstování a využití mycelia, tedy podhoubí, které může sloužit jako tepelná izolace namísto klasického polystyrenu. Nejde však jen o stavební materiály, ale i o konstrukční systémy. Centrum UCEEB ČVUT ve spolupráci s RD Rýmařov a dalšími technologickými partnery vyvinulo prefabrikovaný stavební systém TiCo pro bytové domy, který budeme v našich připravovaných developerských projektech aplikovat.

 

Pavel HorákPavel Horák
architekt prodesi/domesi

Já osobně vnímám vždy změny, nová směřování i podobné politické iniciativy jako obrovské výzvy a příležitosti k dalšímu rozvoji. A to i ty na první pohled spíše negativní, nebo ty doslova otravné. Myslím si, že člověk i firma se nakonec vždy dokáže dobře adaptovat a nakonec vyjít z tohoto procesu silnější. Máme díky tomu šanci inovovat a přicházet s novými řešeními. S čím mám já osobně trochu problém, je, že vždy spíše považuji přirozený vývoj a tlak odspodu za udržitelnější než povinná nařízení a regulace z nejvyšších míst, která logicky vyvolávají i protitlak. Někdy jsou ale podobná nařízení nebo iniciativy nezbytné alespoň v určité fázi a mám pocit, že se nyní v takové fázi ohledně ochrany našeho životního prostředí nacházíme. A v čem konkrétně vidím příležitost v rámci Green Dealu? Věřím, že začneme konečně ve velkém měřítku využívat obnovitelné materiály a technologie přímo v rámci konstrukcí staveb. Nejen dohánět neskutečné plýtvání zdroji při výrobě konkrétních materiálů tím, že na domy naistalujeme solární elektrárnu nebo zelenou střechu. Musíme se zamýšlet nad naším oborem jako celkem a to, že stojíme na prahu revoluce podobné té průmyslové, je více než jasné.

 

Jan ŘežábJan Řežáb
majitel JRD Group

Green Deal beru jako pozitivní směr posunující v podstatě vše, co děláme, k mainstreamu. Pro naši práci tady nemá zásadnějšího významu, jelikož na principu filozofie Green Dealu fungujeme ve všech oblastech našeho podnikání. Všechny bytové domy, které JRD staví, jsou v nízkoenergetickém či pasivním standardu a mají zdravé vnitřní prostředí. Součástí každého bytu je centrálně řízené větrání s rekuperací, okna s trojskly či exteriérové žaluzie a mnoho dalších technologií pro zajištění minimálních energetických nákladů při příjemných teplotách, dostatku čerstvého vzduchu, světla a ticha. 

Na aktuálně realizovaném projektu Císařské vinici instalujeme například rozvody pro energeticky úsporné chlazení pomocí aktivovaného betonového jádra, které se dosud využívalo spíše v kancelářském sektoru.

Zpracoval: Jan Brož

Související články