Main - Město a světlo

10 ÚHLŮ POHLEDU: Zmapovali jsme cestu dřeva od semínka po recyklaci

Abychom mohli dobře pochopit všechna specifika, která se k jednotlivým fázím existence dřeva vážou, vytvořili jsme posloupnost procesu, zjednodušeně od semínka po recyklaci. Vyznačili jsme 10 klíčových bodů, k nim jsme přiřadili významné podniky a oslovili jejich vedení.

V čem tedy spočívá složitost celého procesu? Krásným a vlastně úplně zásadním je hledisko času. Všimněte si naprosto rozdílné návratnosti investic a rozdílného rizika mezi vlastníky lesů a zpracovateli dřeva. Vlastníci lesa pracují se 100letým cyklem obnovy lesa. Nyní, na základě dnešních předpokladů, musí rozhodnout, co bude nejlepší pro jejich vnuky a pravnuky. 

Zpracování dřevaPro tvorbu strategií zpracování dřeva je klíčová přeměna druhové skladby našich lesů ve prospěch listnatých dřevin, jako jsou buk a dub, a omezování smrku a borovice. Již dnes je jasné, že nabídka například smrkového dřeva bude v budoucnosti výrazně nižší. Na tuto skutečnost by se měli všichni zpracovatelé připravit a třeba i s vlastníky lesů diskutovat o budoucí nabídce struktury dřeva.

Oproti tomu podnikatelská část řeší aktuální potřeby a jejich investiční horizont je někde v rocích, maximálně v nízkých desítkách let. Odpovědi našich respondentů na tuto problematiku jasně ukazují.

Vyberte si úhel pohledu, který vás zajímá


Za semenářství - Ing. Miloš Pařízek
Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí
„Požadavky na obnovu lesa jsou nebývale vysoké.“


Za školkařství - Ing. Petr Martinec
LESCUS Cetkovice, s. r. o.
„Trendem je využívat více druhů dřevin a tvořit při výsadbách směsi. Z hlediska diverzity lesa je to správná cesta.“


Za vlastníky lesa - Ing. Robin Ambrož, Ph.D.
Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o.
„Finanční návratnost  je v případě lesa sto a více let. Příjmy z lesního majetku generuje dominantně prodej dříví, nákladem ale není pouze těžba.“


Za obchod se dřevem - Zbyšek Kulhánek
Wood Paskov
„Po odeznění kalamity, je jedno, jestli kůrovcové nebo jiné, přichází období nedostatku a chaosu, než se obchod, nabídka s poptávkou ustálí. V tomto post-kalamitním období se právě nacházíme.“


Za zpracování kulatiny - Ing. Ladislav Prchal
LESS & TIMBER, a. s.
„Pandemie zrychlila digitalizaci mnoha procesů v rámci naší společnosti a akcelerovala úvahy o další mechanizaci a automatizaci výroby s cílem nahradit stále nedostupnější pracovní sílu.“


Za výrobu produktů ze dřeva - František Vícha
Stora Enso v ČR
„Bohužel, jako konstrukční stavební materiál je dřevo podceňované, nedoceněné a částečně přehlížené. Nejvýznamnější podíl na této skutečnosti mají zastaralé normy.“


Za využití dřeva v textilním průmyslu - Kateřina Kupková
Lenzing Biocel Paskov a. s.
„Přebytek dříví na trhu po kůrovcové kalamitě podpořil exporty do zemí, kam jsme v minulosti dřevo nevyváželi. A to je v současnosti velký problém.“


Za stavebnictví - Ing. Jiří Buchal
RD Rýmařov
„Pandemie celé společnosti připomněla, jak je důležitá národní soběstačnost. Když se globální dodavatelský řetězec naruší a dodávky z Číny mají zpoždění, velkou výhodu mají firmy podnikající v Česku.“


Za recyklaci dřeva - Sylva Krechlerová
KRONOSPAN CR, spol. s r. o.
„Zavedením použití dřevěného recyklátu ve výrobě jsme se stali průkopníkem na poli zpracování dřevního odpadu v Česku.“


Za energetiku - Libor Doležal
Energetický zdroj C-Energy Planá
„Letos se definitivně odkloníme od spalování uhlí. Jako základní palivo na výrobu energií nám zůstane plyn a dřevní štěpka. Vždy se jedná o využití zbytků z pil, naštěpkovaných větví a jiných částí kmenů z přirozené těžby.“


 

ZA SEMENÁŘSTVÍ

Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí
Ing. Miloš Pařízek, ředitel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

V souvislosti s probíhajícími kalamitami v lesích a velkou potřebou obnovy lesa na vzniklých holých plochách vyvstává velká potřeba sadebního materiálu. Stejně tak probíhá změna druhové skladby lesů směrem k druhově pestrým lesům. Tato situace klade zvýšené nároky na zajištění sběru semenného materiálu v lesích a následně na výrobu a uskladnění osiva v Semenářském závodě lesů ČR v Týništi nad Orlicí. V Semenářském závodě je tak potřeba inovovat stávající a zavádět nové technologie výroby osiva v celé škále druhů lesních dřevin. Zejména výroba osiva listnatých druhů dřevin vyžaduje celou řadu specifických činností, a to od zpracování semenné suroviny a předosevní přípravy vyrobeného osiva. Nedílnou součástí procesu zajištění dostatečného množství osiva pro napěstování odpovídajícího množství sadebního materiálu je uskladnění vyrobeného osiva. Lesní dřeviny většinou neplodí každý rok a právě skladování osiva chlazením nebo mrazením v boxech je zásadní pro překlenutí let neúrody. Těší nás, když vidíme, že u našich partnerů v lesních školkách z osiva připraveného v Semenářském závodě rostou stromky pro obnovu našich lesů.

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Dřevo je les, dřevo je život, který nás obklopuje i po jeho vytěžení v lese a použití jako stavebního materiálu nebo materiálu pro výrobky ze dřeva. Dřevo také dává teplo, které navozuje dobrou náladu.

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Lesní semenářství je nedílnou součástí lesního hospodářství jako celku, a proto je nutné jeho ekonomiku hodnotit v celém kontextu hospodaření v lese od jeho založení až po zúročení při těžbě a prodeji dříví. Osivo lesních dřevin má kromě účetní hodnoty také hodnotu přírodní, tzn. hodnotu umožňující provést samotnou obnovu lesa a vypěstovat zdravé a odolné lesy. Díváme se tedy daleko do budoucnosti v horizontu sta let.

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? Nebo se nedotkla vůbec?

Kůrovcová kalamita nepochybně lesní semenářství ovlivnila. Požadavky na obnovu lesa jsou nebývale vysoké. V důsledku dochází k rozvoji tohoto oboru, vzrůstají požadavky na výzkum nových technologických postupů výroby, předosevní přípravy a uskladnění osiva lesních dřevin. Vše navazuje na rozvoj technologií intenzivního pěstování sadebního materiálu v lesních školkách. 

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

Pandemie covid-19 nám významným způsobem komplikuje situaci. Pracujeme s živým materiálem, který není možné opustit a vrátit se, byť jen za pouhé dva dny. Poškození připravovaného osiva je nevratné a chyba se dá opravit nejdříve za rok, v další sezoně. Na druhou stranu jsme poznali celou řadu šikovných a pracovitých lidí, kteří u nás v dělnických pozicích pracovali brigádně v době uzavření restaurací a služeb.

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Skokové zdražení nejen surovin, ale i ceny lidské práce prodražuje výrobu, opravy a investice v Semenářském závodě. Zejména skladování osiv v klimatizovaných boxech je velmi energeticky náročné. Je proto nutné hledat efektivnější postupy a technologie výroby osiva. Částečně bude nutné zohlednit zvýšené náklady i do ceny nabízených osiv a služeb. 

Po semenech kterých druhů je z vašeho pohledu v současnosti největší poptávka?

Lesníci obnovují druhově pestré lesy, které dávají předpoklad pěstování odolných a zdravých lesních porostů plnících všechny funkce lesa. V loňském roce jsme našim zákazníkům dodali osivo téměř čtyřiceti druhů lesních dřevin. Zejména se jedná o osivo buku, javorů, třešně ptačí, olše, smrku, borovice, jedle a dalších.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA ŠKOLKÁŘSTVÍ

LESCUS Cetkovice, s. r. o.
Ing. Petr Martinec, ředitel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

S nárůstem těžby v lesích stoupla i poptávka po sadebním materiálu pro jejich obnovu. Během posledních tří let se produkce lesních sazenic v ČR zdvojnásobila, ale k nasycení trhu zatím nedošlo. Tyto rychlé změny však nejsou dobré z hlediska zajišťování semen a pěstování sadebního materiálu. Například v loňském roce nebyla u některých dřevin dobrá úroda semenné suroviny, a tak nám nyní dělá největší starost nedostatek osiva. 

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Dřevo mám rád především jako stavební materiál. První, co jsem si vybavil, byla dřevěná konstrukce budovy ředitelství naší firmy, která je přes 200 let stará.

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí? 

Měsíce a roky. V naší produkci převládá tzv. krytokořenný sadební materiál. Díky moderním technologiím jsme schopni vypěstovat tyto sazenice za jedno až dvě vegetační období. Většinu druhů dřevin tak na jaře vysejeme a na podzim stejného roku již expedujeme k výsadbě do lesa. 

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? Nebo se nedotkla vůbec?

S nárůstem poptávky po sazenicích na obnovu kalamitních holin naše společnost zvýšila počet provozoven, rozšířila výměru produkčních ploch a investuje do nejmodernějších technologií, díky kterým je pěstování, vyzvedávání a třídění sazenic automatizováno. 

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky? 

Nic pozitivního mě nenapadá.

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Naše společnost produkuje sadební materiál, ale také realizuje přípravu ploch pro obnovu lesa, zajišťuje transport sazenic, jejich výsadbu a následnou péči o mladý les. Především u starších dlouhodobých projektů nebylo s takto výrazným nárůstem cen kalkulováno. U nových projektů a nové produkce sazenic se již zvýšené náklady promítly do konečných cen. 

Tím, co sázíte teď za dřeviny, do velké míry ovlivňujete dřevařský průmysl za 100 let. Na jaké druhy se v těchto letech soustředíte nejvíc? 

Vlastníci a správci lesa nyní požadují především širší nabídku druhů dřevin, ale jak již bylo zmíněno, bez dostatečného množství daného osiva ji není úplně možné naplnit. Ve výsadbách se teď objevuje nejčastěji buk, duby, smrk, borovice, javory, jedle, modřín, olše, douglaska a další listnáče. Trendem je využít více druhů dřevin a tvořit při výsadbách směsi. To je náročné na přípravu sadebního materiálu, vlastní výsadbu i následné pěstování a ochranu mladých porostů. Z hlediska diverzity lesa a zajištění produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa i do budoucna je to ale dle mého názoru správná cesta.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA VLASTNÍKY LESA

Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o.
Ing. Robin Ambrož, Ph.D., ředitel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

V současné době se velká část vlastníků lesů potýká s kůrovcovou kalamitou, případně již řeší její důsledky. Celá řada majetků byla kalamitou postižena v takové míře, že prakticky přišly o smrk, což je hlavní ekonomická dřevina. Kalamita se nevyhýbá ani majetku v naší správě, což mě samozřejmě trápí. Zároveň mě ale těší, že náš lesní personál dokáže na tuto situaci pružně reagovat a všechny vytěžené plochy znovu zalesníme zpravidla do jednoho roku od jejich vzniku.

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

První asociace jsou slova úcta a tradice. 

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

V případě investice do lesa je náš obor unikátní. Finanční návratnost se pohybuje v mnoha desítkách let. Vše se samozřejmě odvíjí od produkční doby, která je v případě lesa sto a více let. Je potřeba si uvědomit, že příjmy z lesního majetku generuje dominantně prodej dříví. Nákladem ale není pouze výroba (těžba) dříví, ale celý řetězec pěstební činnosti. U nás je to například semenářství, práce ve školkách, zalesnění, oplocování, ožinování, nátěry a postřiky proti škodám hmyzem a zvěří, prořezávky a první probírky. Všechny tyto činnosti trvající přibližně 40 let jsou nákladovými položkami, které je potřeba krýt právě prodejem dříví z těžby. Kromě těchto přímých nákladů souvisejících s produkcí dříví jsou to například platy zaměstnanců, energie, náklady na techniku, opravy lesních cest a podobně. Celý tento ekonomický model byl v minulosti považován za velmi stabilní, což se ale s příchodem kalamity změnilo.

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Posledních několik let se těžby související s kůrovcem zvyšují, což znamená vyšší pracovní nároky pro všechny zaměstnance naší společnosti. S objemem těžeb samozřejmě narůstá i objem pěstební činnosti. Jsou to spojené nádoby. I přes nárůst těžeb se však pohybujeme v rámci etátu. Etát je objem dříví, které je v daném lesním hospodářském celku za dané období možné vytěžit s ohledem na dosažení stavu vyrovnanosti a těžební nepřetržitosti. Když to řeknu zjednodušeně, v lese vytěžíme pouze to, co nám přiroste.

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

Neřekl bych. Na druhou stranu po stránce personální ani negativní. Výhodou lesnického sektoru je, že se jedná převážně o práci samostatnou a na čerstvém vzduchu. I z tohoto důvodu se u nás naštěstí žádná větší epidemie koronaviru neobjevila a neohrozila provozní úkoly, z čehož jsem měl největší obavy.

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Zdražení surovin vnímáme především při nákupu materiálů a služeb. Za poslední rok zdražilo prakticky vše. Například sazenice lesních dřevin, lesnická pletiva, náhradní díly pro stroje, cena nafty, olejů a kameniva na úpravu cest. Pokud poroste i cena dřevní hmoty, dokážeme si se situací určitě nějak poradit.

Tím, co sázíte teď za dřeviny, do velké míry ovlivňujete dřevařský průmysl za 100 let. Jak bude podle vás vypadat v roce 2122?

Lesnický sektor prochází významnou revolucí. V současnosti se sází mnohem pestřejší skladba dřevin, než tomu bylo před sto lety. Očekávám, že v roce 2122 budou lesy mnohem pestřejší, a doufejme, že i odolnější. Na tuto situaci se bude muset zaměřit i dřevozpracující průmysl, který bude mnohem více diverzifikovaný podle aktuální nabídky sortimentů a dřevin. Už to nebude postaveno pouze na smrku. Zároveň předpokládám mnohem větší variabilitu při zpracování a využití dřeva.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA OBCHOD SE DŘEVEM

Wood Paskov
Zbyšek Kulhánek, ředitel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

Náš obor – dřevozpracující průmysl – se nachází, asi jako všichni, v situaci, kterou bych nazval jako turbulentní a nejistou. A to jak z pohledu vývoje současného klimatu, tak ovlivněnou celosvětovou pandemií covidu s navazující ekonomickou nejistotou či tvrdé environmentální politiky přicházející z Bruselu, která může výrazně ohrozit dostupnost dřevní suroviny pro tradiční zpracovatele dříví. Toto vše nás hodně trápí. A co nás nejvíc těší? Odpovím optimisticky, všechno špatné je k něčemu dobré, a tak věřím, že se situace po delší době uklidní a zase bude líp.

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Přírodní, znovu obnovitelný materiál, kterého má zatím naše republika dostatek a měla by ho ve větším množství využívat v dalším zpracování ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou a nevyvážet ho v surovém stavu. A hlavně, nespalovat ho jen proto, že bude z Bruselu požadováno naplnit kvóty na zelenou energii…

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Na tuto otázku s dovolením nemohu odpovídat, jelikož jsem jednatelem obchodní firmy, která neřeší návratnost investic, ale nakupuje dříví pro dva velké zpracovatele, kteří mají na toto své strategie…

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Kalamita, je jedno, jestli kůrovcová či jakákoli jiná, se vždy projeví z dlouhodobého pohledu negativně do dalšího podnikání, po určitou dobu s sebou přinese přetlak hmoty, který po odeznění kalamity přinese období nedostatku a chaosu, než se obchod, nabídka s poptávkou ustálí. Bohužel v tomto post-kalamitním období se právě nacházíme.

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

Abych pravdu řekl, tak nemá, já osobně jsem „stará škola“ a mám rád osobní kontakt s obchodními partnery, který byl a vlastně stále je dost omezený. Nové komunikační technologie mi k srdci moc nepřirostly. 

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Ano, je to problém, a hlavně v tom, že nelze v dnešní době docela dobře plánovat, co bude zítra, za měsíc, za rok.

Můžete alespoň zhruba vyjádřit poměr nakupovaného dřeva (resp. vlákniny, štěpky, pilin a všech dalších produktů) z českých zdrojů a ze zahraničí?

Majoritu dřevní hmoty nakupujeme v tuzemsku, díky naší poloze ovšem přirozeně nakupujeme dříví i ze sousedních států.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA ZPRACOVÁNÍ KULATINY

LESS & TIMBER, a. s.
Ing. Ladislav Prchal, generální ředitel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

Zpracování dřeva má za sebou několik úspěšných a svým způsobem výjimečných let. Momentální situace má spíše charakter očekávání, kterým směrem se vydá spotřeba a ceny výrobků ze dřeva. V nejbližších letech lze očekávat spíše nedostatek suroviny a její vysokou cenu a rozhodne schopnost umístit své výrobky na trhu.

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Nepostradatelný tradiční přírodní materiál, který mě provází prakticky celý den v různých podobách. 

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Zpracování dřeva patří mezi obory, kde potřebujete relativně vysoké vstupní investice a návratnost se v běžných obdobích pohybuje v horizontu šest až osm let. Finanční výhledy naše společnost zpracovává s tříletým časovým horizontem a jsou zpřesňovány ročními finančními plány. 

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Dotkla, a to jak profesně, tak osobně. Profesně zcela změnila situaci v dostupnosti a ceně suroviny v předešlém období, a to pozitivně. Z pohledu dlouhodobého ovšem zásadním způsobem ovlivní zásobu a strukturu především smrkového dříví v ČR, což bude mít na naše podnikání, které je zaměřené především na zpracování kvalitní a přesílené smrkové kulatiny do truhlářského řeziva a stavebně truhlářských polotovarů, negativní dopad. Žiju na Vysočině a zdejší smrkové lesy jsou bohužel zasaženy opravdu velmi silně, a to je ta osobní rovina, spousta lesů v mém bezprostředním okolí prostě již není. 

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

V důsledku pandemie došlo zcela nepochybně k růstu spotřeby dřeva a výrobků ze dřeva, lidé se vzhledem k omezení cestování a dalším protiepidemickým opatřením vrhli do oprav a rozšiřování svého bydlení. Tento nárůst spotřeby v loňském roce vedl ke skokovému zvýšení cen našich výrobků. Pandemie také zcela jistě zrychlila digitalizaci mnoha procesů v rámci naší společnosti a akcelerovala úvahy o další mechanizaci a automatizaci výroby s cílem nahradit stále nedostupnější pracovní sílu. 

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Každá skoková změna je rizikem a přináší s sebou určitá ohrožení. Naštěstí byl loňský skokový nárůst cen kulatiny kompenzován silnou poptávkou po výrobcích a růstem i jejich cen. Po propadu cen výrobků ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku očekáváme pozitivní vývoj v roce letošním a především věříme, že investice a zvyšování produktivity v minulých letech přinesou své ovoce. 

Co se z vašeho pohledu nejvíc podepisuje na nárůstu ceny dřeva? 

Je otázka, co dřevem myslíme. Zda surovinu, tedy kulaté dřevo, nebo obecně výrobky a polotovary ze dřeva. U výrobků a polotovarů se jednoznačně projevuje to, že řezivo se stalo již globální komoditou a ceny se chovají podle poptávky na světových trzích. Loňský rok a masivní přesun řeziva do USA je toho jasným důkazem. Z pohledu dřeva jako suroviny je to samozřejmě kombinace klasických vlivů, jako jsou poptávka po dřevu a jeho dostupnost v objemu a čase. Momentální růst ceny je toho jasným důkazem, vysoká poptávka od zpracovatelů v kombinaci s poklesem těžeb vlivem ustupující kůrovcové kalamity přináší vlastníkům lesa momentálně rekordní ceny za dříví.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA VÝROBU PRODUKTŮ ZE DŘEVA

Stora Enso v ČR
František Vícha, jednatel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

Celý lesnicko-dřevařský sektor se vzpamatovává z kůrovcové kalamity, která ovlivňovala podnikatelskou situaci od roku 2015. Poslední roky jsou nadějí, že tato kalamita bude postupně ustupovat a snad budeme moci pracovat ve stabilnějším prostředí, než tomu bylo doposud. Poslední dva roky samozřejmě nemůžeme opomenout vliv pandemie covidu-19. Zdravotní ochrana zaměstnanců a podnikatelských aktivit se stala prioritou. Osobně mě těší, že z pohledu těchto dvou problémů se situace lepší a celý sektor se pomalu vzpamatovává z nestability. Poslední rok určitě patřil k těm lepším, zejména z pohledu poptávky po výrobcích ze dřeva, což je správný a logický krok z pohledu udržitelnosti – snížení emisí CO₂, cirkulární ekonomiky a biodiverzity v lesích. 

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Příjemná, ekologicky potřebná, obnovitelná surovina, která má velkou budoucnost před sebou. Bohužel, jako konstrukční stavební materiál je dřevo podceňované, nedoceněné a částečně přehlížené. Nejvýznamnější podíl na této skutečnosti mají zastaralé normy. České legislativní a úřednické prostředí nezvládá držet krok s inovativním prostředím v oblasti moderního stavebnictví a konstrukčních materiálů ze dřeva. 

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Určitě jsou to roky z pohledu návratnosti investice. Z pohledu kupříkladu surovinové základny a měnících se podmínek to jsou desítky let. Zajímá nás, jak budou vypadat za 10, 20, 30 let, abychom správně odhadli i směr v dřevozpracujícím průmyslu. 

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Museli jsme přijmout řadu opatření ve výrobním procesu a naučit se zpracovávat významný kůrovcový podíl v dodávkách smrkové kulatiny. Zejména v počátku kůrovcové kalamity jsme v maximální míře využívali skladové a manipulační plochy v našich závodech ve Ždírci nad Doubravou a Plané u Mariánských Lázní, včetně tzv. mokrých skladů, které jsme zřídili a rozšířili. Důležitým prvkem celé kůrovcové kalamity byl fakt, že nezkolabovala prodejní síť a odbytově dřevozpracující průmysl mohl pracovat na plný výkon. 

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

V rámci společnosti nás donutila více se zamyslet nad zařazením home office do běžného způsobu práce bez ohledu na pandemickou situaci. Zaměstnancům to umožní více flexibility v uspořádání jejich času a tento benefit bude mít v konečném důsledku pozitivní vliv nejen na jejich uspokojení z práce, ale i vyšší pracovní výkon.

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Nevnímám ho negativně, pokud má opodstatnění a pokud máte zákazníky, kteří rozumí a akceptují důvody pro takové zdražení. To se nám naštěstí doposud daří. Vyšší náklady jsou kompenzovány vyššími tržbami, ale vše má samozřejmě svůj limit. 

Pokud by dřevo jako surovina přestalo být z jakýchkoli důvodů dostupné, co by ho ve vašem případě nahradilo?

Naše společnost nevyrábí ve svých evropských závodech jen konstrukční materiály ze dřeva, ale i jiné výrobky, u kterých jejich původ není na první pohled zřejmý. Může jít i o biochemikálie na bázi dřeva, jako jsou například terpentýn, různá maziva, průmyslová čistidla a rozpouštědla. Dále jsou to bioplasty a biopaliva. Nicméně vše, co produkujeme, je ze stromů, ze dřeva. Umíme využít všechny složky dřeva – celulózu či lignin. Dřevo je naše základní surovina a jednou z našich priorit je zachování lesního ekosystému, proto zpracováváme dřevo výhradně z ekologicky obhospodařovávaných lesů. Podporujeme trvale udržitelné lesnictví. Jsme zastánci trvale udržitelného energeticky nenáročného stavitelství ve veřejné i soukromé oblasti a naším krédem je – „více zasázených stromů než pokácených“.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA VYUŽITÍ DŘEVA V TEXTILNÍM PRŮMYSLU

Lenzing Biocel Paskov a. s.
Kateřina Kupková, generální ředitelka a předsedkyně představenstva

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

Náš obor, jako mnohé jiné, se stále vyvíjí. Výroba viskózové buničiny a následně viskózového vlákna je nedílnou součástí textilního průmyslu a také výrobků z netkaných textilií. Především textilní průmysl je v současnosti předmětem diskusí, kvůli vlivu na životní prostředí. Velmi mě těší, že naše společnost Lenzing se řadí k leadrům v oboru. Naší vlajkovou lodí je lyocellové vlákno značky TENCEL™, které je vyráběno velmi šetrně k životnímu prostředí a má vysoké kvalitativní parametry. Co mě nejvíce trápí, je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Je velmi složité a zdlouhavé získat především technicky zdatné operátory do provozu.

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Krásná, voňavá, obnovitelná surovina se širokým spektrem využití.

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Naše investice mají návratnost běžně v jednotkách let. V některých případech je však nutné akceptovat návratnost i delší.

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Kůrovcová kalamita nás samozřejmě ovlivnila. Kterákoli lesní kalamita rozkolísá trh s dřívím a způsobuje nestabilitu. Tato kůrovcová byla o to horší, protože trvala několik období po sobě a stále není zcela u konce. Přebytek dříví na trhu podpořil exporty do zemí, kam jsme v minulosti dřevo nevyváželi. A to je v současnosti velký problém.

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

Pandemie nás donutila upravit některé procesy a činnosti tak, abychom co nejlépe ochránili naše zaměstnance před nákazou. Velmi se nám osvědčilo rozdělení velínů na menší pracovní týmy. Práce na home office u administrativních pracovníků se stala běžnou součástí života naší firmy. Vliv pandemie však hodnotím spíše negativně. 

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Zdražování surovin nás samozřejmě zasahuje. Naším hlavním úkolem je optimalizace nákladů a cen vstupních surovin. Naší výhodou je absolutní samostatnost v oblasti energetiky, čímž eliminujeme přímý vliv růstu cen energií na naše náklady.

Pokud by dřevo jako surovina přestalo být z jakýchkoli důvodů dostupné, co by ho ve vašem případě nahradilo?

Bez dříví se v naší firmě neobejdeme. Pro výrobu viskózové buničiny je hlavní vstupní surovinou.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA STAVEBNICTVÍ

RD Rýmařov
Ing. Jiří Buchal, ředitel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

Zájem o dřevostavby bezpochyby roste a to pokládá dobrý základ pro prosperitu celého odvětví. Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2020 postaveno téměř 3 000 dřevostaveb, což představuje 16% podíl na trhu rodinných domů. V roce 2015 se jich v ČR postavilo necelých 1 800. 

Na druhou stranu minulý rok zasáhl celý sektor strmý růst cen dřeva a dalších vstupních materiálů. Česká národní banka navíc „zatáhla za brzdu“ a začala dělat kroky pro zkrocení inflace – zvyšuje základní úrokovou sazbu, a tím zdražuje hypotéky. Dalším faktorem je velký růst cen energií. My výrobci dřevěných konstrukcí a staveb jsme nebyli schopni pružně přenést zvýšené vstupy na zákazníky, a tak to podstatně ovlivnilo ziskovost firem napříč celým trhem. Současná situace však pro nás může být i výzvou. Lidé dosáhnou na nižší hypotéku, potřebují energeticky úspornější stavby a to jim může nabídnout i naše firma. Jsme schopni stavět velký počet domů v relativně krátkém čase, a tím i minimalizovat riziko růstu vstupních materiálů a poskytovat férové ceny. Dřevostavby jsou navíc energeticky úsporné, a tak našim zákazníkům zůstane díky úsporám za topení více peněz v rodinném rozpočtu. Vyrábíme domy ve vlastní fabrice a hotové je pak smontujeme na stavbě obvykle za 14 dní. Díky tomu jsme si mohli dovolit zafixovat cenu našich domů zákazníkům až do prvního kvartálu 2023.

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Perfektní, voňavý a trvalý materiál pro stavbu energeticky efektivních domů.

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Přesný rozpis výroby a staveb známe na dva měsíce dopředu, cíle si stanovujeme na kvartály a strategické plány připravujeme běžně na dobu tří let. 

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Domy stavíme pouze z vysokojakostního dřeva, které bylo občas v loňském roce obtížné zajistit. Našemu nákupnímu oddělení se však toto kvalitní dřevo naštěstí dařilo shánět, takže jsme neměli žádný výpadek ve výrobě.

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

Pandemie celé společnosti připomněla, jak je důležitá národní soběstačnost. Když se globální dodavatelský řetězec naruší a dodávky z Číny mají zpoždění, velkou výhodu mají firmy podnikající v Česku. Z toho jsme těžili i my. Využíváme lokální dřevo, domy vyrábíme v Jeseníkách s místními zaměstnanci. Většinu materiálu odebíráme od českých firem a zákazník si je i díky pandemii této přidané hodnoty více vědom.

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

RD Rýmařov má jako největší výrobce a dodavatel dřevostaveb na trhu diverzifikované zdroje, ať už surovin, nebo dodavatelů. Díky tomu, že odebíráme velké objemy, umíme vyjednat s dodavateli lepší ceny. Díky naší pověsti se nám dařilo udržovat zakázky na požadované úrovni.

Nestabilní trh přináší vždy jistou míru rizika, proto jsme podnikli kroky k vyšší stabilitě. S ohledem na strmě rostoucí ceny dřeva a vstupů jsme se předzásobili na delší časový úsek dopředu. Jako velká firma jsme měli kapacity dřevo nakoupit a také jej skladovat. Ceny jsme našim zákazníkům udrželi a koncový zákazník změny nepocítil. 

Pokud by dřevo jako surovina přestalo být z jakýchkoli důvodů dostupné, co by ho ve vašem případě nahradilo?

O dostupnost dřeva se v českých podmínkách nebojím. Dřevo je obnovitelný zdroj a v naší republice až do kůrovcové kalamity přibývalo. Nyní několik let ubývá, ale to se brzy obrátí. Věřím, že v lesích bude zase dorůstat. To spíš myslím, že problém s nedostatkem mohou mít brzy výrobci z cihel, cementu, kameniva – kvůli neustálému omezování těžby a neotevírání nových lomů.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA RECYKLACI DŘEVA

KRONOSPAN CR, spol. s r. o.
Sylva Krechlerová, ředitelka

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

Naše společnost vyrábí desky na bázi dřeva jak pro použití ve stavebním průmyslu, tak v interiérech. A začnu tím, co mě těší. Těší mě, že jsme lídrem v tomto oboru, naše produkty jsou kvalitní, držíme krok s nejmodernějšími trendy, máme prostě co nabídnout. Naše materiály jsou plnohodnotnou náhradou přírodních materiálů, které nemají neomezené zdroje. Navíc se snažíme neustále tento obor posouvat dopředu. Například zavedením použití dřevěného recyklátu ve výrobě jsme se stali průkopníkem na poli zpracování dřevního odpadu v Česku. 

Trápí mě určitá nejistota, kdy v současné době více než kdy předtím platí, že nejsme schopni plně predikovat vývoj naší cenové politiky, která je závislá mimo jiné na cenách vstupních surovin, materiálů a energií, a to se odráží samozřejmě i do obchodních vztahů s našimi zákazníky. 

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

V mém případě se projeví určitá profesionální deformace, kdy dřevo vnímám jako vstupní surovinu pro naši výrobu, ale samozřejmě dřevo je krásný, voňavý, přírodní, obnovitelný materiál. 

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Je to různé, odvíjí se to od druhu investice, ale jsou to roky i desetiletí. 

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Vzhledem k tomu, že naše společnost zpracovává dřevo, měli jsme díky kůrovcové kalamitě dostatek vstupních surovin pro naši výrobu a ceny tohoto dřeva byly i velmi příznivé. Samozřejmě si na druhou stranu uvědomujeme, že v budoucnu bude naopak dřeva nedostatek, nově zasázené lesy nevyrostou lusknutím prstů, a navíc se mění i jejich druhová skladba, a tedy i následné možnosti zpracování dřeva. A opět se dostáváme k využití dřevního recyklátu, v tom vidím velký potenciál. 

Z osobního pohledu samozřejmě vnímám kůrovcovou kalamitu jako každý, kdo se rád jde projít do lesa, ale ten les tu najednou není. Je to smutný pohled. 

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

My patříme k oborům, které krátkodobě profitovaly z toho, že lidé přestali cestovat a směřovali své aktivity k vylepšení svého bydlení. Pandemie nás mnohem rychleji naučila využívat dostupné technologie k setkávání se online, omezit cestování a zvýšit efektivitu práce. Pandemie také prověřila schopnosti našich manažerů při řízení lidí a plánování práce za neobvyklých podmínek. A díky zodpovědnému přístupu samotných zaměstnanců nedošlo za celou dobu pandemie k žádnému výpadku ve výrobním procesu společnosti. 

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Tak to je samozřejmě velký problém, se kterým se stejně jako ostatní společnosti musíme vyrovnávat. Extrémně se zvyšují ceny nejen surovin, ale i energií a dalších komodit. Každý měsíc pozorujeme nárůst nákladů a to se musí promítnout do našich prodejních cen. Nelze uzavírat dlouhodobější cenová ujednání. Toto nese extrémní nárůst cenových vyjednávání jak na straně dodavatelské, tak na straně odběratelské. Jsem ale přesvědčená, že to zvládneme, každopádně není to jednoduchá doba. 

Dá se nějak vyčíslit objem „čerstvého“ dřeva, které zachrání recyklace? Nebo prosím jakkoli jinak fakty vyjádřete, zda a jak recyklace pomáhá šetřit dřevo.

V souvislosti s využitím odpadního dřeva v rámci recyklace namísto dřeva surového společnost Kronospan v současné době zachrání ročně 600 tisíc stromů, které nemusí být pokáceny. A podotýkám, že jsme s recyklací dřevního odpadu začali už v roce 2006. V letošním roce zavedeme také recyklaci odpadního dřeva při výrobě OSB desek, čímž se každoročně zachrání dalších 300 tisíc stromů.

ZPĚT NA VÝBĚR


ZA ENERGETIKU

Energetický zdroj C-Energy Planá
Libor Doležal, generální ředitel

V jaké situaci je aktuálně váš obor, co vás nejvíc trápí a nejvíc těší?

Obor teplárenství stojí před obrovskou výzvou – končí éra využití uhlí pro výrobu energií, což s sebou přináší potřebu vysokých investic do jiných technologií. Nejvíc nás v posledním období trápí prudký nárůst cen plynu a jejich obtížná předvídatelnost v budoucnosti. Což vyvolává značnou volatilitu cen elektřiny a plynu na komoditních burzách. To nejsou dobré zprávy v oboru, který potřebuje stabilní a dobře predikovatelné prostředí, protože na obnovu energetického zařízení a na případný další rozvoj energetických zdrojů je potřeba vysokých investic, které mají zpravidla dlouhou dobu návratnosti v řádu 10 a více let.

V C-Energy Planá jsme nastavili již před téměř 10 lety dlouhodobou investiční strategii, která se nám nyní v kontextu uvedených negativních vlivů vyplácí. Postupně jsme do kdysi čistě uhelné teplárny nainvestovali více než dvě miliardy korun a přeměnili jsme ji na jeden z nejmodernějších energetických zdrojů v Česku. Už to není teplárna, ale energetický zdroj, který vedle výroby tepla zároveň poskytuje i služby výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové sítě, což jsou služby, které zajišťují rovnováhu v elektrizační síti.

Kdybyste měli vyjádřit, co pro vás znamená dřevo, v jedné větě, bez hlubšího přemýšlení, jaké by byly první asociace?

Pro mě osobně dřevo znamená především příjemné sezónní bydlení v dřevostavbě a také krásný nábytek. V přírodě pak stromy na zahradě a v lesích. Zároveň ale také možnost využít zbytkové a nevyužitelné dřevo, například z prořízky stromů, na vytápění v rodinném domku.

V podstatě velmi podobným způsobem dnes využíváme zbytkové, jinak nevyužitelné dřevo, v našem zdroji C-Energy. V podobě štěpky tvoří alternativní palivo, které přeměňujeme na energii i teplo pro domácnosti. Jde o odpadní, dále nevyužitelný dřevní odpad.

Když řešíte finanční návratnost ve vašem podnikání, jak daleko dopředu se díváte? Dny? Měsíce? Roky? Desetiletí? Staletí?

Investice v energetice přináší návratnost obvykle až po více letech, v některých oblastech i po více desetiletích.

Jak se přímo vás dotkla kalamita spojená s kůrovcem? 

Oblasti, kde žiji, se kůrovec zatím docela vyhnul. Ale kdykoli se dostanu do oblastí, kde je patrný buďto kůrovec, nebo rozsáhlá těžba po kůrovci, velmi lituji a vždy si kladu otázku, jestli něco neděláme špatně, jestli se tomu dalo zabránit. Zatím jsem se nedopátral uspokojivé odpovědi. Věřím, že jediným možným řešením do budoucna je druhová různost nově vysazovaných lesních porostů.

Má pro vás pandemie covidu-19 i nějaké pozitivní důsledky?

Z hlediska firmy nám pandemie přinesla další starosti i vícenáklady. Také jsme ale zjistili, že některá jednání lze přenést do virtuálního prostředí, a můžeme tak zefektivnit pracovní čas kolegů, i když určitě to má jisté hranice a osobní kontakt nelze nahradit.

Člověk si o to více váží chvílí, kdy se dostane do prostředí, kde se nemusí řešit roušky, testy nebo vakcinace. 

Jak vnímáte skokové zdražení surovin, ohrožuje vás nebo vaši společnost?

Zdražení surovin má významný vliv a musíme se s tím vypořádat. Snažíme se reagovat na situaci tak, aby se skokové zvýšení rozhodujících nákladů na výrobu tepla dotklo našich zákazníků jen minimálně. Díky skutečnosti, že má energetický zdroj C-Energy vedle výroby tepla i další funkce, především zajišťování služeb výkonové rovnováhy, dokážeme si zvýšené náklady především na straně plynu a rostoucích cen povolenek CO₂ kompenzovat do jisté míry dodatečnými příjmy. To je výsledek promyšlené multifunkční koncepce našeho zdroje.

Pokud by dřevo jako surovina přestalo být z jakýchkoli důvodů dostupné, co by ho ve vašem případě nahradilo?

Energetický zdroj C-Energy je koncipovaný jako multipalivový. Naší dlouhodobou strategií je zdroj rozvíjet tak, abychom měli vždy možnost vyrábět teplo pro systém centrálního zásobování alespoň ze dvou různých paliv, a ideálně mít ještě možnost třetího paliva alespoň na určitou kapacitu. 

V letošním roce dokončíme projekt, který bude znamenat definitivní odklon od spalování uhlí. Jako základní palivo na výrobu energií nám tedy zůstane plyn a dřevní štěpka, v menší míře na jedné záložní výtopně také topný olej. Podtrhuji, že v případě dřevní štěpky se v žádném případě nebavíme o využití dřeva ve smyslu štěpkování nějakých celých kmenů a zdravého dřeva – vždy se jedná o využití zbytků z pil, naštěpkovaných větví a jiných částí kmenů z přirozené těžby lesů, které nelze jinak využít. 

Již nějaký čas také pracujeme na přípravě dalšího projektu využití směsného komunálního odpadu pro výrobu tepla. Ten totiž nebude možné po roce 2030 skládkovat jako dnes. Po dokončení tohoto projektu v dlouhodobém horizontu snížíme závislost na dřevní štěpce a případně i plynu.

ZPĚT NA VÝBĚR

Aktuálně

Hlavní město obdrželo od Centra světového dědictví UNESCO odborný posudek na urbanistickou studii, která byla výsledkem mezinárodní soutěže na rozvoj území v okolí Masarykova nádraží. UNESCO v něm skrze své poradní orgány konstatuje, že studie má “potenciál lépe odhalit výjimečnou světovou hodnotu této části Prahy.“ Čtvrť, která podle návrhu vznikne, pak UNESCO hodnotí jako “vstřícnou jak ke svému bezprostřednímu kontextu, tak k urbanistické morfologii Prahy obecně.“ Pozitivní zprávy přicházejí po dlouhém období, kdy byly vztahy mezi Centrem světového dědictví UNESCO a Prahou spíše napjaté.

 

www.praha.eu

Kalendář akcí