Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)
Tak jako všechny technické obory se i jednotlivé metody nedestruktivního testování (NDT) dynamicky rozvíjí. V současnosti se při nedestruktivním testování používají desítky metod založených na různých fyzikálních principech pomocí několika tisíc rozličných typů přístrojů. Za kalendářní rok se provede NDT zkoušek za více než deset miliard amerických dolarů. O tomto a dalších souvisejících tématech s oborem nedestruktivního testování (NDT) jsme si povídali se zástupci České společnosti pro nedestruktivní testování (ČNDT) Pavlem Mazalem (P. M.) a Liborem Topolářem (L. T.).
V oboru nedestruktivního testování působíte mnoho let. Kam se posunul?
P. M.: Zatímco u klasického přístupu, při kterém se pomocí NDT metod zjišťují již vzniklé defekty (odchylky od standardů), tak dnes je spíše snahou najít takovou metodu, která by byla schopna vypovídat o změnách, k nimž dochází ve struktuře materiálu ještě předtím, než vznikne defekt. Tyto nové inteligentní prostředky NDT nové generace využívají především metodu akustické emise a metody založené na elektromagnetickém záření v celém frekvenčním spektru (od radiofrekvenčních vln až k RTG paprskům).
V současnosti je na trhu velké množství různých zařízení, senzorů a převodníků, takže správný výběr, odpovídající zkoumaným parametrům testovaného objektu v rozsahu jeho kontrolovaných funkcí vyžaduje podrobnou analýzu a profesionální zkušenosti, které často mladším NDT pracovníkům schází a je to tak jejich velký nedostatek.
L. T.: Stalo se také běžným postupem prezentovat diagnostická data formou 2D a 3D zobrazení s následným zpracováním v reálném čase, pracovat s amplitudami, frekvencemi i fázemi mnohorozměrných signálů, provádět tomografickou rekonstrukci, syntézu a podobně.
Nejnaléhavějším úkolem v současnosti je přechod k expertním diagnostickým systémům pro velké průmyslové podniky, jež by umožňovaly průběžné hodnocení zbytkové životnosti a provozního rizika každého zařízení v celém podniku v reálném čase.
Jste pořadateli tradiční konference Defektoskopie. Kterou přednášku nebo téma byste z loňského ročníku vyzdvihli a (pokud to pandemická krize dovolí) na co byste nalákali účastníky na nadcházející konferenci? (Pozn. redakce: V průběhu finální fáze výroby časopisu Konstrukce 3/2020 bylo rozhodnuto o zrušení letošního ročníku konference.)
P. M.: Všechny přednášky byly velice kvalitní a není možné vyzdvihovat jedince nebo jeden výzkumný/pracovní tým. I přesto bych si dovolil vypíchnout jedno jméno, a to je Bernard Kopec, který každoročně připraví velmi zajímavou přednášku z historie NDT. Za těch téměř padesát repríz naší konference Defektoskopie se již program a jednotlivá témata vykrystalizovaly do téměř dokonalé formy. Není již nač dále lákat. První Defektoskopie se konala v roce 1970 v Radiopaláci Praha pod vedením Mojmíra Věcheta. Tehdy se jí zúčastnilo téměř 400 zájemců, kdy touto první konferencí navázal na několik předchozích seminářů.
L. T.: V letošním roce nás čeká již padesátý ročník, tak bude (doufám) o něco slavnostnější, než ročníky předešlé. Navíc se letos po delší odmlce scházíme na Moravě – konkrétně 10. až 12. listopadu v LH Hotel Jana – Congress & Wellness v Přerově. A doufám, že i přes současné těžké období se sejdeme v hojném počtu, abychom oslavili toto významné výročí. Veškeré informaci ke konferenci, a i k jiným akcím týkající se ČNDT, z. s. naleznete na webu společnosti (www.cndt.cz), který letos dostává nejen nový kabát, ale i další nové funkcionality.
Mimochodem, současně s konferencí Defektoskopie 2020, se připravujeme i na 2nd European NDT & CM Days v Praze v roce 2021. Tato velká akce bude obsahovat čtyři pod akce: 11th workshop NDT in Progress, mezinárodní konferenci NDE & CM for Safety, 51. Defektoskopii a výstavu NDT & CM Expo).
Hovořil jste o vývoji oboru. Ve kterém směru se obor vyvíjí v posledních letech, resp. ve které směru rostou požadavky klientů?
L. T.: Jak jsme již částečně naznačili v první odpovědi, v posledních letech se zvyšuje výkon měřících zařízení a výrazně se zlepšuje vizualizace jednotlivých měření. Dotykové displeje, Wi-Fi připojení (s možností cloudového ukládání naměřených dat) jsou již součástí téměř každého zařízení. Jako ve všech směrech lidského badání jde především o peníze, zejména klientů. Klient chce jasnou predikci či zhodnocení situace za co nejméně peněz. Také často ne vždy znalí klienti chtějí slyšet se 100% jistotou, že daná součástka či výrobek vydrží či nevydrží tolik a tolik zatěžovacích cyklů. Bohužel zatím NDT technik nemůže nic se 100% jistotou tvrdit, co se životnosti týká. A proto, pokud je to možné, se přistupuje k dlouhodobému monitoringu kritických částí průmyslového podniku. Ne vždy, ale je ochoten klient zaplatit vstupní kapitál za tento NDT monitoring.
Kde dříve NDT neměla šanci proti konkurenci a nyní je to rovnocenná metoda zkoušení?
P. M.: Správně vybrané a vhodně použité NDT metody či použití jejich kombinací byly a vždy budou rovnocennými metodami zkoušení. Ale ne vždy dobrá zkušenost některých klientů tuto rovnocennost zatracují. Na vině je pochopitelně nekvalitně proškolený NDT personál a také nedostatek financí vložený do správného NDT vybavení pro zkoušení.
Kdo jsou vlastně klienti a zájemci o nedestruktivní testování?
L. T.: Klienty a zájemci o nedestruktivní testování jsou téměř všechny průmyslové obory, ale i lékařství a podobně. Dalo by se říct, že drobný nárůst zájmu o NDT metody zaznamenali mostaři. Zejména po nešťastných pádech mostů v italském Janově a trojské lávce. Kdy tito mostaři/stavaři začali hledat nové využití NDT metod pro odhalování korozních úbytků předpjatých ocelových výztuží.
Dá se říci, že obor zaznamenal v průběhu této doby nějaké zásadní technologické mezníky, zlomy?
L. T.: Za technologický mezník posledních let by se dalo považovat zvýšení výpočetního výkonu a tím pádem zefektivněním a zrychlením jednotlivých úkonů při NDT diagnostice. Samozřejmě s reálným výpočetním výkonem se mohou NDT technici zajímat o detailnější vyhodnocení případě provést lepší statistické odhady životnosti sledované součástky/materiálu či konstrukce. Dále je velmi významným posunem prolínání či kombinace jednotlivých metod. A v současnosti jsou v popředí také termografické metody.
Mnoho se například hovoří o nasazení systému BIM (Building Information Management) ve stavebnictví…
L. T.: Samozřejmě, že BIM systém je velkou šancí i pro NDT metody. Protože může zpřesňovat životnost či použitelnost dané konstrukce. Také může odhalit případné vznikající defekty a včas informovat o případné hrozící destrukci konstrukce. A při použití vhodných NDT metod nemusí příliš danou stavbu prodražit. Navíc se objevují i chytré materiály, které mohou v kombinaci s NDT metodami odhalit ještě více.
Velká část firem z oboru NDT pochází (má majitele nebo akcionáře) ze zahraniční. Jaký je vlastně podíl nebo účast českých rukou a českých mozků na rozvoji tohoto oboru?
P. M.: Ano, ale máme tu i firmu světové úrovně na poli ultrazvukových detekcí a tou je STARMANS ELECTRONICS, s. r. o. Tradičním výrobcem materiálů pro NDT je firma FOMA Bohemia s. r. o. v Hradci Králové. Pak tu existuje řada menších ryze českých firem (DAKEL, INDETEC ndt, s. r. o. a další), které jsou zaměřeny buď na konkrétní NDT metody, které nadále rozvíjejí, nebo na zkoušení specifických prvků, které jsou typické pro českou kotlinu. Také jsou tu i firmy, které se zabývají nejen distribucí, ale významnou část jejich produkce představuje vývoj komplexních linek a doplňkových zařízení pro NDT (např. ATG Praha spol. s r. o., TESTIMA s. r. o., PTS Josef Solnař, s. r. o. a další).
Začali jste vydávat NDT studijní příručky. Kolik jich celkem bude, na jaké téma budou vydány?
P. M.: Rozsáhlou učebnici věnovanou nedestruktivnímu zkoušení jsme vydali v roce 2005. Od té doby se samozřejmě vývoj velmi rychle posunul dál, a proto bylo nutné připravit nové texty. Tentokrát jsme se však vydali cestou samostatných studijních příruček pro jednotlivé metody. Zatím vyšly tři: Ultrazvukové zkoušení, Zkoušení kapilární a Magnetická prášková metoda. Momentálně je v tisku čtvrtá (Basic, což je takový základ pro všechny metody), pracuje se na páté (Vířivé proudy) a závěrečným dílem bude Radiografie. V brzké době se na našich nových webových stránkách (www.cndt.cz) rozběhne i jednoduchý e-shop, kde si budou moci zájemci z celé republiky tyto studijní příručky zakoupit.
Dále máme k dispozici přehledovou příručku od pana Bernarda Kopce, která obsahuje stručné informace o všech metodách a je k dispozici zdarma na všech našich akcích.
doc. Ing. Pavel Mazal, CSc. (1955)
Pracuje na pozici docent na Fakultě strojního inženýrství, VUT v Brně. Hlavním oborem jsou mechanické vlastnosti materiálů při cyklickém zatěžování a aplikace metody akustické emise. Členem ČNDT, z. s. je od roku 1998, je členem odborné skupiny OS 09 (AE) a OS 10 (Certifikace a normalizace). Jako prezident ČNDT, z. s. působil 19 let od roku 2000. Na podzim roku 2019 byl zvolen jako viceprezident společnosti. Od roku 2018 je řádným členem Board of Directors EFNDT. Je členem TNK 80 při ČAS Praha.
doc. Mgr. Libor Topolář, Ph.D. (1982)
Je docentem na Ústavu fyziky, Fakulty stavební, VUT v Brně. Jeho odborným zaměřením v oblasti NDT je nedestruktivní sledování stavebních materiálů se zaměřením na metodu akustické emise a puls echo metody. Členem ČNDT RS 07 je od roku 2009 a od roku 2017 působím v prezidiu ČNDT, z. s. Na podzim roku 2019 byl zvolen prezidentem ČNDT, z. s.
