Ceny ve stavebnictví? Nebude jednoho vítěze.

publikováno:

Je to jako na houpačce. Naději střídá pocit zmaru, pak přichází nová naděje, ztráta iluzí, deprese. Řeč je o posledních dvou letech ve stavebnictví. Podobné cykly ale nemíjí ani další důležité obory, na kterých stojí naše ekonomika. Problém je navíc v tom, že se všemi takovými zvraty se pojí navyšování cen.

Ať už mají vyšší ceny příčiny v převisu poptávky nad nabídkou, ve zvyšování nákladů, ve zdražování infrastruktury nebo je za tím jen prostý strach z nejistého příštího, nárůst cen je enormní a roztáčí inflační spirálu. A týká se to všech úrovní. Výrobci počínaje, přes dodavatele, stavební firmy, až po developery, všichni se musí se situací nějak srovnat. A netýká se to jen Česka, jedná se o problém globální – i když právě u nás má ještě svá legislativní specifika, která situaci zrovna nepomáhají. 

Stavebnictví je výjimečné také v tom, že většina příčin této nestability jde zvenku. Kdyby tyto překážky neexistovaly, samotný stavební trh by byl relativně zdravý a fungoval by. Na pandemii covidu-19 určitě není možné svalovat vše. I když samozřejmě některé problémy přímo způsobila, hodně jich spíš jen nasvítila a popohnala je. Které jsou ty hlavní?

LEGISLATIVA BRZDÍ

Zdlouhavé schvalovací procesy brzdí stavby nových domů už několik let, na tom není nic nového. Jen lidí, kteří nemají kde bydlet, přibývá rychleji než možností, kde je možné stavět. Nůžky vysoké poptávky a tristní nabídky se tedy rozevírají. Ruku v ruce s čím dál dražšími hypotékami (úrokové sazby ČNB, které mají na hypotéky přímý vliv, se zvedly dramaticky) se z masivní nedostupnosti bytů stává skutečný problém. Dopady nového stavebního zákona, který by mohl urychlení stavebních řízení pomoci, ucítíme nejdříve za pár let.

NEDOSTATEK SUROVIN

Celosvětový problém, za který do velké míry může pandemie, ale třeba také to, že globální trh byl už před covidem nezdravě závislý na levné Asii, především Číně. Když pak vypadla – na čas utlumila exportní aktivity, aby zachránila vlastní ekonomiku, plus došlo k zavření dopravních cest – zamávalo to s cenami na celém světě.

„Prapůvod nedostatku a cen například betonářské oceli je v loňské první vlně covidu,“ vysvětluje Michal Mitáček ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS). „Výroba v hutích byla částečně utlumena, a to nejen u nás. Nastala panika, co bude dál. Výroba se na pár měsíců pozdržela. A zvyšování výrobní kapacity je nyní pomalejší, než poptávka. Mnohé ovlivňuje Čína, která produkuje kolem 50 procent světové oceli a na podporu vlastní ekonomiky přestala exportovat. Nemůžeme si pomoci ani dovozem z okolních evropských zemí. Jsou na tom stejně,“ dodává.

PANDEMIE – VIS MAIOR?

Pandemii řadíme mezi případy, které jsou v právu obecně označovány jako vis maior, tedy okolnosti vyšší moci spočívající v neočekávané a nepředvídané situaci, která podstatným způsobem ztěžuje či rovnou znemožňuje plnění závazků stran. Okolnosti vyšší moci by šlo rozdělit na ty, které jsou způsobeny přírodními živly (povodeň, vichřice, zemětřesení) nebo člověkem (válka, povstání, revoluce). Současná pandemie je zřejmě někde mezi těmito kategoriemi.

Smlouvy o dílo zejména u větších staveb nějaké ustanovení o vyšší moci obvykle obsahují, avšak při jednání o smlouvě těmto ustanovením zatím nebyla věnována patřičná pozornost, a navíc se ve výčtu situací označených jako vyšší moc pandemie chorob většinou ani nevyskytovaly. Ustanovením občanského zákoníku o vyšší moci nebo o podstatné změně okolností bylo také společné, že je strany ze smluv mnohdy výslovně vylučovaly. To se v nedávné době vymstilo celé řadě podnikatelů, kteří chtěli během pandemie využít možností vyplývajících z občanského zákoníku (OZ), ale pak zjistili, že tato ustanovení byla ze smlouvy na žádost druhé strany vyloučena.

Je důležité si uvědomit, že toto ustanovení zbavuje pouze povinnosti k náhradě škody, ale nikoliv např. povinnosti zaplatit smluvní pokutu či úrok z prodlení. Obě tyto smluvní sankce se přitom ve smlouvách o dílo či v nájemních smlouvách hojně vyskytují. Proto je třeba, aby se dotčená strana nespoléhala na ustanovení § 2913, odst. 2 OZ ale již při vyjednávání smlouvy zařadila do jejího textu ustanovení, podle něhož bude v případě vyšší moci zproštěna nejen povinnosti nahradit škodu, ale i jakýchkoliv dalších negativních následků porušení povinnosti, jako je zejména smluvní pokuta či úrok z prodlení.

Zdroj: stavebni-forum.cz

Podle vyjádření zástupců stavebních firem vzrostly ceny oceli a izolačních materiálů meziročně až o 100 procent, u některých výrobků ze dřeva ještě více. Z údajů skupiny Metrostav z letošního léta vyplývá, že například stavební dřevo od září 2020 do konce května 2021 zdražilo až o 160 procent, betonářská ocelová výztuž téměř o 100 procent, pěnový polystyren EPS o 83 procent. 

Potvrzuje to i další velký hráč na trhu Saint-Gobain. „U kategorií materiálů, které vyrábíme – tedy zejména sádrokartony, izolace, fasády, malty, perlinky nebo izolační skla, mohu potvrdit, že došlo k navýšení cen u většiny z nich,“ potvrzuje na dotaz KONSTRUKCÍ Jakub Benda, marketingový ředitel Saint-Gobain CZ & SK. Jedním dechem ale dodává, že tato situace je stejná na celém trhu, pro většinu výrobců a ve většině produktových kategorií. „Jedná se především o reakci na nedostatek surovin a jejich opravdu výrazné zdražení. Vliv mají také rostoucí ceny energií a dopravy,“ připomíná Benda. 

CHYBĚJÍCÍ PRACOVNÍ SÍLA A DRAHÁ ENERGIE

Zavírání hranic na různých místech světa bylo v posledních dvou letech poměrně častým jevem. Kvůli pandemii covidu-19 pak všem ekonomikám světa chyběla zejména levná pracovní síla ze zahraničí. Ale s pandemií souvisí i další logistické a energetické problémy, které trh částečně paralyzovaly. Týká se to například výrobců cihel. 

„Momentálně nás nejvíce limituje naše výrobní kapacita, která nepřímo vychází také z nedostatku pracovních sil právě ve výrobě. Nedostatečná výrobní kapacita je navíc umocněna převisem poptávky nad nabídkou a omezenými možnostmi dopravy na našem území. Dalším významným elementem je současný nárůst cen za energie a emisních povolenek. Situaci také neulehčují nejasnosti ohledně vládních opatření spojené s nemocí Covid 19. V neposlední řadě nás v podnikání limituje chybějící koncepce dostupného bydlení a jeho podpora ze strany vlády a samosprávy,“

říká Robert Krestyn, ředitel Business development a marketing ze společnosti Wienerberger, která patří do Cihlářského svazu Čech a Moravy (CSČM).

Zároveň navrhuje řešení: „Některé kroky již podnikáme. Snažíme se minimalizovat odstávky výrobních závodů, optimalizujeme šíři našeho sortimentu a vypomáháme si zahraničními dodávkami v rámci koncernu WB pro ČR. Dále pro naše závody zajišťujeme nové pracovníky, které čerpáme především ze zahraniční Wienerberger Akademie a využíváme také naší tradiční podpory učňovských a středních škol,“ dodává Krestyn.

Jeho obavy potvrzuje i další kolega z CSČM. „Vidím dvě oblasti, které mě zneklidňují: Jednak diskuse kolem již přijatého nového stavebního zákona a druhou spatřuji v nepředvídatelném vývoji cen energií. Trh je absolutně nečitelný. Predikce vývoje budou obtížné a může to mít nedozírné následky pro výrobce i spotřebitele,“ říká Ing. Jan Fiala z Cihelny Šterboholy a tajemník CSČM.

INFLACE: TICHÝ ZABIJÁK

Ekonomičtí analytici, zaměření na stavebnictví, varují, že problémy s cenami ve stavebnictví ještě v ekonomice nejsou vidět a teprve přijdou. „Srpnová zpráva ČSÚ o meziročním růstu cenové hladiny o 3,4 procenta (v říjnu už činil meziroční rozdíl 5,8 procenta, pozn. red.) způsobila dvě různá překvapení. 

Finanční trhy překvapilo, že inflace je tak vysoká. Stavebníky překvapilo, že inflace je tak nízká. Ceny stavění tvoří jen relativně malou část spotřebního koše. Ale o to varovnější vývoj cen ve stavebnictví je. Zatím je to ‚tichý zabiják‘, který se do běžně měřené inflace nepropsal, ale nakonec se propíše a už bude pozdě,“ sdělil analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Ceny ve stavebnictví, konstrukce, jeřáb, stavbaCeny stavebních materiálů budou podle něj nadále růst, protože se vzácně spojily omezená nabídka a zvýšená poptávka. „Omezenou nabídku způsobují uzavřené doly a dopravní cesty. Téměř všude na světě pracují v dolech zahraniční pracovníci z okolních chudších zemí. Ti se kvůli omezením mají problém dostat přes hranice zpět na pracoviště. Stejně tak se námořníci mají problém dostat na nákladní lodě,“ uvedl Bartoň. Na straně poptávky podle něj působí jednak drobné stavební práce u lidí, kteří kvůli opatřením zůstávali doma. „Je to, jako když všude během lockdownů došlo droždí na domácí pečení, jen v nesrovnatelně větším a závažnějším měřítku,“ podotkl Bartoň. Jako další důvod zvýšené poptávky označil velké státní investice do výroby v Evropě nebo Americe. „Jednou se růst cen zastaví, ale až za měsíce, možná i roky. Bude to znamenat zprovoznění dopravních lodí, a vyšší investice do rozšíření stávajících dolů, případně znovuotevření mezitím uzavřených,“ doplnil Bartoň.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka vysoké ceny stavebních materiálů nepřímo ovlivňují ohodnocení realit na trhu. „Ceny samotného materiálu se do inflace teprve začnou promítat. V celkové inflaci, která vychází z průměrného koše průměrné domácnosti, to moc vidět nebude. Ale ten, kdo toto zboží, jako například dřevotřískové desky nebo sádrokarton, nakupuje, si výrazně připlatí,“ sdělil Dufek. Zatím není podle něj důvod očekávat, že by se situace v krátkém čase mohla viditelně zlepšit. „Možná až příští rok, kdy se napětí na trhu zmírní, by mohly ceny korigovat. Tak levně, jako třeba loni, však už nejspíš nebude,“ uzavírá Dufek.

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy debata povede k nutnosti jednání o smluvních podmínkách.

„Jsme na jedné lodi. Nebude jednoho vítěze, v horším případě můžeme být všichni poražení, jak investoři, veřejní či soukromí, tak stavebnictví jako celek. Musíme spolupracovat. Je třeba se nad vším, rychle, ale velmi rychle zamyslet jak ze strany veřejných a samosprávných, tak i soukromých zadavatelů.“

Svaz podnikatelů ve stavebnictví podle Nouzy vstoupil do jednání s největšími státními investory i se samosprávnými institucemi. „Vyžaduje to pochopení na obou stranách. Z krátkodobého hlediska bude třeba vyjednat určité kompenzace, které by ochránily trh. Stavebnictví zaměstnává přes 350 tisíc lidí a v návazných oborech jsou to další stovky tisíc lidí. V delším horizontu se budeme zamyslet např. nad nastavením inflačního koše pro stavebnictví, ten obecný vůbec situaci ve stavebnictví nereflektuje. A je třeba dodat, že se jedná o situaci v celé Evropě. Obdobné problémy řeší i za hranicemi,“ dodává prezident SPS.

Související články

Aktuálně

V Praze vznikne nová čtvrť. Nové Dvory mají schválenou územní studii. Stavět se začne za 5 let. Lokalita Nových Dvorů je klíčovým, téměř 50 hektarovým, územím pro rozvoj města. Nově byla dokončena a schválena územní studie, na jejímž základě zde vznikne nová čtvrť u budoucí stanice metra D Nové Dvory, a také místa pro rekreaci a sport. Lokalita se nachází na území především městské části Praha 4 a Praha 12. Transformační lokalita Nové Dvory patří k největším územím v majetku hlavního města. Okolo nové stanice metra vybuduje Praha městskou čtvrť s dostupným nájemním bydlením, kompletní veřejnou infrastrukturou a vybaveností. Územní studie ZDE

Kalendář akcí