Modřínová fasáda pavilonu základní školy v Mníšku pod Brdy

Celkový pohled na nový pavilon základní školy v Mníšku pod Brdy (Foto: Jiří Lízler) Celkový pohled na nový pavilon základní školy v Mníšku pod Brdy (Foto: Jiří Lízler)

Nejvýraznějším prvkem nového pavilonu základní školy v Mníšku pod Brdy je předsazená křížová fasáda z lepeného lamelového modřínového dřeva. Dodavatelem a realizátorem této dřevěné fasády, včetně ocelových konzol a ocelových pochozích revizních pororoštů, byla společnost TESKO konstrukce s. r. o. Předmětem dodávky byla i tvorba dodavatelské realizační dokumentace.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

  • Investor: Město Mníšek pod Brdy
  • Architekt pavilonu: Ing. arch. Peter Sticzay‑Gromski, Grido, architektura a design, s. r. o.
  • Spolupracující architekti: Ing. Arch. J. Doubek, Ing. Arch. L. Vendel, BA Hons S. Sticzay
  • Generální dodavatel: PKS stavby a. s.
  • Návrh kotvení chemickými kotvami: B2K design s. r. o.
  • Dodavatel modřínové fasády včetně dodavatelské dokumentace: TESKO konstrukce s. r. o.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Objekt školního pavilonu je třípodlažní, obdélníkového půdorysu se zaoblenými rohy o půdorysných rozměrech 36 × 26 metrů. Nosnou konstrukcí pavilonu tvoří železobetonový monolitický skelet. Sloupy jsou navrženy v podélném směru v modulu devět metrů. V příčném směru jsou krajní moduly sedm metrů a střední modul 12 metrů. Svislý nosný systém tvoří sloupy, schodišťové stěny a výtahová šachta. Stropní desky jsou doplněny průvlaky navrženými v osách sloupů a po obvodě objektu. Zavětrování objektu je řešeno stěnami schodiště, výtahovou šachtou a rámovým spolupůsobením sloupů se stropními deskami.

Okrasná fasáda je tvořena křížícími se šikmými lamelami z lepeného lamelového modřínového dřeva kolem celého objektu. Lamely jsou realizovány přes druhé, resp. třetí podlaží. Ke křížení lamel dochází vždy v úrovni stropů, resp. střechy objektu, a dále v polovině mezi jednotlivými podlažími. V úrovni atiky objektu jsou lamely spojeny s krycím profilem 320/80 mm. Lamely jsou vždy v cca úrovni stropu, resp. střechy, kotveny pomocí ocelových konzol po osové vzdálenosti cca 1 100 mm. Na konzolách jsou realizovány pochozí revizní pororošty, vyjma nejvyšší úrovně. Ocelové konzoly jsou kotveny k železobetonové konstrukci objektu.

Lamely jsou tvořeny profily 80/100, 80/160 a 80/240 mm a jsou na objektu umístěny podle světových stran pro ideální přirozené zastínění. Pro docílení prostorového efektu jsou lamely skloněny pod úhlem k obvodovým stěnám pavilonu, tzn., že ocelové konzoly se postupně od nejvyššího podlaží k nejnižšímu podlaží lineárně zkracují směrem k fasádě.

FIXACE LAMEL, PROVEDENÍ SPOJŮ, REALIZACE

Původně zamýšlený návrh spojů tzv. „na žiletku s fixací svorníky“ jsme na základě našich zkušeností přepracovali tak, aby byly eliminovány zářezy do dřevěných lamel, jinak by hrozilo zatékání do dřevěných prvků s následkem rychlejší degradace. Byl zvolen jednostřižný vrutový spoj pomocí ocelových styčníkových plechů umístěných na zadní stranu. Díky tomuto řešení jsme docílili minimalizace viditelných spojů, fasáda tak působí velmi čistě a uceleně. Dále nám tento systém umožnil provést křížení modřínových lamel s mezerami pro přirozený odtok vody.

Zakázku naše společnost získala v době, kdy byl základní železobetonový skelet téměř hotov, nebylo tak již možné připravit resp. osadit kotevní platle, ke kterým by se později mohly ocelové konzoly připevnit. Jediným možným způsobem připevnění ocelových konzol, nesoucích celou fasádu, bylo dodatečné vrtání a osazení na chemické kotvy (čtyři chemické kotvy průměru 20 mm na jedné konzole), což u takto prostorově složité konstrukce vyžaduje „milimetrovou“ přesnost. Nutnost dokonalé přesnosti si vyžádal i fakt, že veškeré dřevěné lamely byly dopředu opracovány na CNC obráběcím centru. Celou fasádu jsme tak modelovali ve 3D výkresovém programu na geodeticky zaměřený skelet, snahou také bylo vyhnout se ocelovými konzolami betonářské výztuži, což se nám na papíře opravdu podařilo, realita byla bohužel velmi odlišná.

Před samotným vrtáním byla přípojná kotevní místa opět geodeticky vytýčena a bylo provedeno i několik zkušebních vrtů, které se podařilo (k našemu překvapení) vyvrtat poměrně lehce. Uklidnění bohužel skončilo hned u prvních „ostrých“ vývrtů, kdy jsme v téměř každém vývrtu naráželi na výztuž. Vlastní vrtání probíhalo ve spolupráci s firmou HILTI, která dodávala i chemické kotvy a příslušenství. Bylo vyzkoušeno několik variant a postupů provádění vývrtů. Nakonec bylo použito při vrtání otvorů do železobetonového skeletu pavilonu více jak 40 ks speciálních diamantových extra prémiových jádrových vrtacích korunek právě od firmy HILTI. Bylo vyvrtáno téměř 1 500 děr.

POUŽITÉ MATERIÁLY A OCHRANA

Použito je modřínové lepené lamelové dřevo bez povrchové úpravy. Předpokládá se přirozené zešednutí povrchu dřeva. V úrovni atiky objektu jsou lamely kryty oplechovaným profilem 320/80 mm – taktéž z modřínového lepeného lamelového dřeva. Ocelové konzoly, pororošty a ostatní ocelové součásti jsou žárově zinkovány. Vruty pro přípoj lamel jsou nerezové.

ZÁVĚR

Vzhledem k pečlivé projekční a realizační přípravě a i přes velmi obtížné vrtání se nám podařilo fasádu dokončit v požadované kvalitě a přesnosti. Troufám si říci, že výsledný dojem je velmi působivý. I přesto bych apeloval na projekční společnosti, aby nepodceňovaly realizační návaznosti jednotlivých částí, resp. prvků budov.

Ing. Ondřej Jirka
TESKO konstrukce s. r. o.

Související články

× Full - selfpromo