Pohled na zastřešení dvorany nového objektu banky
Již v samotném počátku koncipování investičního záměru hrála orientace na šetrné přístupy k životnímu prostředí podstatnou roli. Byla jím volba lokality jako místa s výbornou obslužností hromadnou dopravou (metro, tramvaj), stejně jako následný výběr staveniště – jedná se totiž o brownfield, plochu, která byla dříve využívána jako staveniště při výstavbě metra.
Orientace na životní prostředí je zakódována v samotné prostorové koncepci objektu. Jedním z významných faktorů srovnatelných budov bývají tepelné zisky, které jsou negativním důsledkem velkých ploch prosklení, jež jsou zase velmi potřebné pro maximalizaci denního světla na pracovištích a přímého kontaktu s vnějším prostředím, což jsou biologicky, fyziologicky a psychologicky velmi žádoucí faktory. K eliminaci tepelných zisků významně přispívá orientace podélných pavilónů, jež využívá jako dominující severní a jižní fasády, což zohledňuje skutečnost, že východní a západní fasády přinášejí vzhledem k úhlu dopadu slunečních paprsků téměř třikrát vyšší tepelné zisky než mnohem příznivější fasády jižní a severní.
V radlickém údolí také výrazně převládají západní větry a k využití tohoto faktoru je hlavní atrium se svým podstřešním prostorem orientováno tak, aby bylo proudění, tedy tlak a sání venkovního vzduchu, využito za pomoci systému klapek k odvětrání teplého a odpadního vzduchu.
Energie pro vytápění a chlazení budovy je získávána tepelnými čerpadly ze systému zemních vrtů. Rozsah tohoto pole nemá v ČR srovnání a budova tak patří mezi dvacítku evropských budov dané kategorie s touto špičkovou technologií (přičemž všechny tyto objekty pocházejí až z posledních let, kdy technologický vývoj umožnil aplikaci pro takto rozsáhlé objekty).
Rozsah navrženého vrtného pole je kapacitně kalkulován tak, aby připravovaný technologický koncept vůbec nemusel počítat s klasickou kotelnou a tedy spalováním plynu pro vytápění či ohřev vody. Objekt totiž zahrnuje důslednou rekuperaci tepla vznikajícího při provozu a vedle kalkulace tepla daného přítomností osob, kancelářské techniky a samozřejmě také vedle zisků ze slunečního záření prostřednictvím fasády pro vytápění důsledně využívá přebytečnou energii z kuchyní, datových center (serveroven) a podobně.
Množství energie získávané ze zemního masivu je prakticky dostatečné také pro letní chlazení. Pouze v době tropických teplot se počítá s tím, že chladicí výkon podpoří nevelký hybridní agregát.
Elementy pro přenos tepla nebo chladu do kancelářského prostoru, tedy koncovými jednotkami jsou sálavé systémy vytápění a chlazení, zabudované přímo ve stropní konstrukci (BKT), doplněné v exponovaných místech budovy povrchovými sálavými panely (oBKT). Teplem a chladem jsou zásobovány také výměníky vzduchotechnických zařízení.
Vrtné pole slouží nejen pro čerpání energie, ale zároveň také pro její dlouhodobé ukládání. V letním období je ukládána tepelná energie a v zimním období naopak chlad (správněji – teplo je odčerpáváno). Zemní masiv, jenž je systémem ohřátý v letním období, lze účinněji využívat pro vytápění při nástupu zimy a naopak zase v zimě ochlazenou hmotu lze efektivněji využít pro chlazení v létě.
Zjednodušeně řečeno, mohutný energetický zásobník umožní uložit s minimálními energetickými nároky energetické zisky z letního období do zimy a naopak využít v zimě podchlazeného zemního masivu v období letním.
Zároveň je třeba zdůraznit, že na rozdíl od použití klasických chladicích systémů, které odvádějí přebytečné teplo do ovzduší, je jeho ukládání v letních dnech do země daleko ohleduplnější k okolnímu prostředí, neboť nedochází k dalšímu zvyšování teplot vzduchu v okolí budovy a v lokalitě.
Podobným, avšak nesrovnatelně kratším cyklem je tepelný cyklus den/noc. Budova jej umí rovněž využít, a to prostřednictvím akumulační schopnosti a tepelné setrvačnosti vnitřních konstrukcí, zejména železobetonových stropních desek, a spolu s nimi také veškerých hmot uvnitř objektu.
V kancelářské budově musí vzhledem k uživatelské zátěži k chlazení vnitřních prostor na příznivou teplotu v denní, pracovní době docházet prakticky po 8 – 9 měsíců v roce. Po většinu tohoto období je přitom k dispozici dostatek venkovního chladu v noci, neboť jen výjimečně noční teploty neklesají pod 20 °C.
Jímání a redistribuce nočního chladu do denních hodin probíhá kombinací přirozeného větrání a volného chlazení. Řízeným otevíráním pláště, většinou vybraných oken, bude možno zdarma předchladit objem vnitřního vzduchu a veškeré povrchy v interiéru. Vedle toho je možno aktivně chladit médiem také hmotu masivních stropních desek tak, aby následující den mohly radiací a konvekcí udržovat příznivé nižší teploty prostředí po celou pracovní dobu.
V neposlední řadě objekt využívá také nerovnosti tepelných zisků a ztrát mezi protilehlými, k opačným světovým stranám orientovanými průčelími a prostory. V přechodném období je totiž třeba za slunného dne prostory u jižních fasád chladit, zatímco prostory u fasád severních je nutno dotápět. Pomocí tepelných čerpadel bude proto přebytečná energie z prostor u jižních fasád distribuována do prostor severních.
Vzhledem ke zmíněným, prakticky celoročním přebytkům tepla (prakticky po 3/4 roku z vlastního provozu a ve zbylé, zimní čtvrtině z dostatečně kapacitních energetických zemních vrtů) připravujeme další, progresivní rozšíření.
Je jím energetické propojení se sousední, starší budovou ČSOB, což umožní poskytnout z nové budovy zimní dodávky levnější, zemní energie k vytápění budovy starší a redukovat tak odběr ze stávající plynové kotelny. Toto propojení dovolí aplikovat celoroční cyklus ukládání a pozdějšího čerpání energie na obě budovy, což nabídne optimalizaci – zejména dovolí využít k podzimnímu předehřátí zemního masivu také teplo ze starší budovy, což zvýší jeho kapacitu pro zimní vytápění obou budov.
Toto propojení, přestože na něm oba objekty nebudou nijak závislé, je mimo jiné také zajímavé pro snížení provozních rizik, neboť přináší žádoucí zálohování chlazení a vytápění obou budov a současnou diverzifikaci zdrojů energie. Očekává se, že vyjma zvláště chladných či teplých období roku bude moci být případný výpadek topení nebo chlazení v jedné z budov (ať už plánovaný či mimořádný) nahrazen zásobováním z budovy druhé.
Fasáda nové budovy umožňuje přirozené větrání jak každého pracoviště, tak provětrávání veškerých prostor budovy. Systém automaticky řízených a specificky rozmístěných oken a otvírek pracuje s vnějším vzduchem celoročně – v době přijatelných venkovních teplot jsou vnitřní prostory větrány pouze okny a vzduchotechnické jednotky nejsou vůbec spouštěny. Je tak nejen důsledně využíván energetický potenciál mas vnějšího vzduchu pro aktuální vnitřní klima a předchlazování konstrukcí, ale rovněž k udržení vysokého obsahu záporných iontů ve vnitřním prostředí jako fyziologicky významného parametru.
Jako samozřejmost jsou již brány automaticky řízené systémy pohyblivého vnějšího stínění proti nežádoucím tepelným ziskům a pro podporu vnitřní tepelné stability, vytvářející druhou obálku objektu, jež však zároveň zachovávají vizuální kontakt s vnitřním prostředím a napomáhají transparentnosti a prosvětlení budovy denním světlem.
STÍNÍCÍ PRVKY
Pro prosklené části průčelí zatížená slunečním zářením dopadající pod úhlem větším než 20 ° je použito vnějších žaluzií s plynulým polohováním (systém funkční a účinný do rychlosti větru min. 15 m/sec a do teploty – 20 °C), jež jsou napojeny na systém řízení objektu umožňující centrální ovládání a naprogramování různých režimů stínění v průběhu dne, týdne a roku pro různé skupiny stínících prvků. Žaluzie mají zároveň možnost lokálního ovládání každé takové sekce v šířce max. dvou fasádních modulů. Pokud bude součástí tohoto bloku dvou fasádních modulů vnitřního prostoru i samostatná místnost, je ovládána samostatně. Je použito stabilních lamel a stabilních vodících systémů.
Uzavírání a otevírání žaluzií je plynulé a sleduje polohu slunce, objekty v okolí objektu či části vlastní objektu a uzavírá okenní otvor žaluziemi jen do takové míry co do úhlu uzavření i co do uzavíraných modulových polí jednotlivých pater, aby bylo zabráněno přímému průniku slunečních paprsků.
Všechny žaluzie jsou mohou být ovládány rovněž manuálně, uživatelem z vnitřní strany fasády. V době plného slunečního svitu na okenní plochu v letním období systém v případě manuálního vytažení žaluzií po stanovené době automaticky přebírá zpět řízení a žaluzie k eliminaci tepelných zisků opět aktivuje. Stejně tak systém přebírá řízení mimo běžnou pracovní dobu – na noc či ve volné dny.
U vodorovného a šikmého zasklení objektu zatíženého slunečním zářením dopadající v letní části roku pod úhlem větším než 20 ° je k minimalizaci zisků ze slunečního záření použito vnitřních baldachýnů, ovládaných na stejných principech, jako je tomu u žaluzií.
V nepracovní dny, je‑li to s ohledem na roční období a počasí vhodné, systém zcela všechny žaluzie a baldachýny uzavírá a vytváří tak pomocný plášť budovy, jež ji pomáhá chránit před přehříváním v horkých dnech či před prochlazováním v mrazivých dnech či nocích.
Možno zmínit rovněž použití trojskla, a to vedle tepelně-izolačních zvukově‑izolačních schopností předem pro vytvoření tepelného komfortu přiblížením vnitřní povrchové teploty prosklených ploch teplotě vnitřního prostoru.
Fasáda budovy a hlavní i malá atria zajišťují maximum denního světla na každém pracovišti. V době, kdy denní světlo nedostačuje, jsou pracoviště i všechny další uživatelské prostory budovy automaticky plynule přisvětlovány LED svítidly s přímo‑nepřímým osvětlením. V prostorách pracovišť se jedná o variabilní systém stojacích lamp komunikujících mezi sebou k eliminaci kontrastů v prostoru. Osvětlení je efektivně řízeno přítomnostními čidly a je tedy v provozu pouze v době přítomnosti osoby, a v případě kancelářských pracovišť je jí také individuálně, podle potřeby lokálně korigováno.
UMĚLÉ OSVĚTLENÍ
Osvětlení všech uživatelských prostor je řízeno lokálně a automaticky, bez zásahu uživatelů. Aktivaci osvětlení zajišťují lokální přítomnostní čidla, integrovaná ve většině případů přímo ve svítidlech. Intenzita svícení každého svítidla je po jeho aktivaci plynule regulována na základě informací o intenzitě denního světla v daném místě. Tento režim je v provozu non‑stop, což umožňuje bezproblémové plnohodnotné osvětlení pro práci a další činnosti ve kterémkoli období 24/7, a zároveň eliminuje jakýkoli nadbytečný provoz svítidel. Popsaný provoz se týká nejen pracovišť, ale také veškerých souvisejících prostor, chodeb, schodišť a hygienického zázemí.
Osvětlení v kancelářské ploše zajišťují stojací lampy s dominantní nepřímou složkou osvětlení. Pokud má uživatel pracoviště zvláštní nároky, může intenzitu světla na svém pracovišti navíc individuálně korigovat. Jednací a projektové místnosti a individuální kanceláře jsou vybaveny podvěšenými svítidly opět s dominantní nepřímou složkou světla a s řízením přítomnostními čidly.
Optimálnímu rozptylu nepřímé složky jsou v celé budově uzpůsobeny stropy – jsou bílé, stěrkované na žb desku. Nasvětlení stropů nejen vylučuje nežádoucí oslnění osob, ale výsledné měkké světlo výrazně zvyšuje zrakovou pohodu. Zároveň nasvětlené stropy vizuálně zlepšují proporce vnitřních prostor a odlehčují interiér. Osvětlení je koncipováno tak, aby zajišťovalo příjemně a pohodlně osvětlené prostory, poskytovalo komfortní světelnou pohodu každého pracoviště a neomezovalo flexibilitu pracovního prostředí. Lampy mezi sebou komunikují prostřednictvím infračervených paprsků a v případě osamoceně obsazených pracovišť vytvářejí společně v prostoru světelnou scénu, která zabraňuje zrakově nepříznivým kontrastům.
Budova je „chytře“ řízena se snímáním mnoha parametrů komfortu vnitřního prostředí: teplota, vlhkost, oxid uhličitý atd. Funkční celky jsou podrobně vyhodnocovány jak s ohledem na kvalitu pracovního prostředí, tak z hlediska spotřeby energie. Řízení vysoké setrvačnosti akumulačních stropů využívá predikci budoucích stavů prostřednictvím integrovaného systému, zahrnující mj. předpověď počasí, předpokládanou obsazenost pracovišť v nadcházejících dnech apod.
Objekt je vybaven technologií jímání, úpravy a zpětného využívání dešťových vod pro závlahu.
V neposlední řadě, veškeré střechy budovy jsou koncipovány jako pobytové zahrady z rostlin a stromů typických pro přirozenou flóru v lokalitě. Zahrady slouží nejen jako prakticky integrální součást pracovního prostoru, ale zejména pro retenci dešťových vod v místě a k eliminaci efektu tepelného ostrova měst („heat island“) v lokalitě, což svým dílem přispěje k příznivému mikroklimatu.
Podzemní parkoviště je vybaveno napojovacími body pro standardní i rychlé dobíjení elektromobilů i elektrokol.
Pro řízení průchodů a vstupů je instalována uživatelsky příjemné biometrické technologie palm vein – čtení krevního řečiště dlaně procházející osoby. Při provozu jednacích místností a dalších prostor je používáno rezervačních systémů s lokální i dálkovým použitím a kontrolou přítomnosti.
Shrnuto, budova je koncipována a následně projektována s prioritami, jimiž jsou ohleduplnost k životnímu prostředí, optimální pracovní prostředí (nejen fyziologicky, ale také psychologicky a sociálně) a ekonomická efektivita.
Poskytuje přitom také vysokou flexibilitu a minimalizuje provozní rizika – příkladně eliminací plynu je redukována vitální závislost na pouze jediném médiu, a to elektrické energii, a to ještě po jistou dobu prakticky zajistitelném autonomně, prostřednictvím dieselgenerátorů.
Díky všem uvedeným technologiím a použitému ekologickému materiálu budova SHQ cílí na nejvyšší úroveň certifikace LEED Platinum v komplexní kategorii New Development. Ta garantuje efektivitu jak při výstavbě, tak především využívání a provozu objektu, a tedy celkovou šetrnost k životnímu prostředí.
Z podkladů ČSOB, a. s.,
