Proměna Florence začne do pěti let. Nová podoba čtvrti vzejde z návrhu tří studií

Návrh nové podoby zanedbaného území v centru Prahy kombinuje složitou dopravní infrastrukturu s nově navrhovanými ulicemi, náměstíčky a obytnými domy. Nová čtvrť by měla být „územím pro všechny“. Transformace území by podle rozhodnutí hlavního města mohla začít do roku 2027.

Mezinárodní porota v soutěži Florenc21 rozhodla loni v prosinci také na základě názoru veřejnosti, která se k finálním návrhům mohla vyjádřit – veřejnost zajímaly nejvíc právě otázky sociální rovnosti. „Zapojení veřejnosti ještě před výběrem vítězného návrhu je v českém prostředí unikátní. V hlavním městě chceme proměňovat město podle současných i budoucích výzev a podle moderního způsobu života. Městský prostor musí být tvořen pro lidi a být poměřován lidským rozměrem,“ říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Rada hl. m. Prahy letos v březnu odsouhlasila výsledky mezinárodní urbanistické soutěže Florenc21, kterou hlavní město vyhlásilo loni na jaře společně s investory ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development za podpory Institutu plánování a rozvoje (IPR). Nyní je na řadě projednání změn územního plánu a uzavření memoranda mezi Prahou a oběma investory.

Vítězem soutěže se stal tým složený ze zástupců architektonických ateliérů UNIT architekti, A69 – architekti a MARKO&PLACEMAKERS.

„Urbanistická soutěž na novou podobu Florence je ukázkou toho, jak si město a investor mohou být v rámci jednotlivých projektů vzájemnými partnery. Nejenže se díky takovémuto partnerství daří urychlit složité městské procesy, ale v konečném důsledku to má pozitivní vliv zejména na kvalitu života lidí ve městě,“ uvádí Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj Zastupitelstva hl. m. Prahy.

 „Je to jeden z nejzajímavějších brownfieldů v Praze. Rozlohou, silnou dopravní zátěží v podstatě ze všech stran, tím, že je v samotném centru Prahy. O to významnější je, že jsme všichni společně našli shodu na tom, jak ze zapomenutého místa udělat moderní a jsem si jistý, že výstavní část metropole,“ sděluje Petr Palička, výkonný ředitel společnosti Penta Real Estate.

JIZVA, KTERÁ BUDE ZACELENA

Florenc je jedním z nejvytíženějších pražských dopravních uzlů, ale také brownfieldem pouze kilometr od Staroměstského náměstí. Soutěž Florenc21 měla za cíl vybrat nejlepší návrh pro obnovu tohoto komplikovaného území, do nějž odjakživa zasahovala infrastruktura. 

„Florenc je pro Prahu jakousi jizvou, která bude díky této soutěži konečně zacelena,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Stávající vedení města podle něj dokázalo na pražské poměry zázrak. „Ve velmi krátké době se dokázali dohodnout se všemi politiky, investory i vlastníky. Jsem velmi rád, že v tomto případě byla zvolena soutěž i se zapojováním veřejnosti, a věřím, že to bude standard i do budoucna,“ pokračuje Boháč.

Průběh soutěže ocenili i zástupci magistrátu. „Jsem rád, že byla sestavena velmi silná porota, která se svými silnými kvalifikovanými názory vybrala ten nejlepší návrh. Věřím, že tímto krokem jsme se posunuli o pár kilometrů směrem do Evropy,“ komentuje soutěž o novou podobu Florence Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora.

SROZUMITELNÉ A INTUITIVNÍ PROSTŘEDÍ

Vítězný tým ve svém návrhu představil čtvrť, kterou budou tvořit tradiční ulice vymezené fasádami domů s obchody a restauracemi v přízemí. Cílem tohoto návrhu je propojit lokalitu s okolními částmi metropole, tedy Florenc s Karlínem a Žižkovem. Vzniknou stovky bytů, nové ulice s obchody i náměstí. Změní se také autobusové nádraží, vznikne tržnice.

„Navrhnout ulici je odpovědnost na mnoho generací dopředu,“ říká architekt Filip Tittl ze studia UNIT architekti. „Naším společným cílem je vytvářet srozumitelné prostředí, které je intuitivní pro používání,“ rozvíjí dále svoji myšlenku. Návrh propojuje všechny okolní čtvrti a zaceluje rány, jež na Florenci zanechaly hlavně dopravní stavby.

Jedná se o místo, které je plné bariér, viditelných, ale i skrytých. „Viditelné bariéry, které ovlivňují podobu návrhu, jsou zřejmé, je to dálnice a železnice. Pak je třeba ale započítávat i ty skryté, například současné metro, ale i to budoucí,“ říká Filip Tittl.

Ke všemu jde i o morfologicky velmi složité území. „Kvůli výškovým rozdílům mezi Karlínem a Žižkovem se jedná, co se týče zástavby, o jedno z nejkomplikovanějších míst ve střední Evropě,“ dodává k tomu architekt z vítězného týmu.

Autoři v plánech počítají s mnoha typy bydlení – od nájemního přes zaměstnanecké až po sociální byty pro mladé i starší. Nejsou navrženy žádné výškové stavby, ale vyšší nárožní budovy jako orientační body.

Lokalitu bude protínat mnoho ulic a uliček, aby byla čtvrť dobře prostupná. Ještě před magistrálu do ulice Na Florenci tým umístil multifunkční stavbu inspirovanou prvorepublikovými paláci. Tady by svoje místo měla najít i kultura. Trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu u Křižíkovy ulice, vybízí k přeměně na městskou tržnici. Stánky a krámky mohou obsadit i oblouky přímo pod mostem.

Po uzavření memoranda mezi hlavním městem a investory a následném projednání může začít v případě schválení změn územního plánu projekční činnost jednotlivých stavebních bloků, veřejných prostranství a budov. Samotná transformace území by mohla odstartovat zhruba za 5 let, přestavba autobusového nádraží pak bude následovat až v další fázi, která by mohla začít vznikat do 10 let.

BEZRADNOST, CO S ÚAN

Florenc nepřijde ani o svou současnou klíčovou funkci, kterou je autobusové nádraží spojující Prahu s celou Evropou. Modernizaci a větší integraci Ústředního autobusového nádraží (ÚAN) do struktury města plánuje jeho provozovatel ČSAD Praha holding a. s. už mnoho let. Dlouholetá bezradnost, jak s tímto územím naložit, nyní ve vítězném návrhu nabrala konkrétní kontury.

Jedno z možných řešení plochy ÚAN je dvouúrovňová varianta. Odjezdová stání by pak byla pod zemí přímo propojena s vestibulem metra. Takové řešení šetří především cenné pozemky ve městě a je z hlediska pohybu cestujících bezpečnější. Architekti ale pracují i s jednopodlažní variantou, která je jednodušší ohledně realizace. 

„Klíčové je, že ÚAN se schová dovnitř městského bloku a bude plně integrováno do budov,“ dodává architekt Filip Tittl.

Při přestavbě autobusového terminálu bude potřeba zajistit náhradní plochu pro odjezdy autobusů, která je zatím předmětem jednání. Ve vzdálenější budoucnosti možná přibude další železniční zastávka regionálních vlaků ukrytá v tunelu Nového spojení 2. Autoři proto museli navrhnout i to, jak území rozvíjet postupně a připravit ho na různá stadia vývoje.

EKOLOGICKÉ VÝZVY

Všechny návrhy musely zohledňovat i velké ekologické výzvy. Vítězný tým do studie zapracoval i různá netradiční řešení. Pomocí tepelných čerpadel tak může být získáváno teplo na ohřev vody z kanalizační stoky, která prochází východní částí území. Podobný systém už používají třeba v Helsinkách, Oslu nebo Curychu. Samozřejmostí je instalace fotovoltaických panelů na střechách budov a dostatek nabíjecích míst pro elektromobily.

Rychlost větru nebo vývoj teplot v jednotlivých částech čtvrti byly zkoumány pomocí počítačových modelů. Díky softwaru autoři eliminovali místa náchylná k přehřívání a navrhli zeleň tam, kde bude opravdu přispívat k ochlazování okolí. Orientace ulic přispěje k příjemnému proudění vzduchu.

Text: Hynek Just, 
s přispěním Barbory Kloudové  (IPR Praha)