Robert Špott – jednatel společnosti Syner
JUDr. Robert Špott, MBA, nastoupil do stavební společnosti SYNER, s. r. o., v roce 2006. V pražské pobočce nejprve vykonával funkci ředitele odštěpného závodu, od roku 2007 zastával pozici obchodního ředitele a od roku 2008 je ředitelem společnosti. V lednu 2010 se stal jednatelem SYNER. Jeho největším koníčky jsou cyklistika, florbal, lyžování a cestování. SYNER se nejvýznamnější měrou zasloužil o výstavbu nového objektu ČSOB v Hradci Králové a u této příležitosti jsme jej požádali o rozhovor.
Předpokládám, že rozsah této zakázky byl pro vaší firmu velkou výzvou.
O prestižní zakázku na výstavbu centrály ČSOB jsme již při soutěžení skutečně stáli a do zpracování nabídky dali naši lidé maximální úsilí, detailně se věnovali jednotlivým položkám a možným alternativám. Zaujal nás projekt pro významného investora, který v sobě zahrnuje vysoce ekologickou a k životnímu prostředí ohleduplnou stavbu, nabízí nejmodernější technologie a svým zaměřením zajistí práci stovkám lidí a servis tisícům klientů. O rozsahu zakázky vypovídají také počty firem a lidí, kteří stavbou prošli. Na realizaci se vystřídalo více než 200 subdodavatelských firem. Když bylo potřeba, na stavbě se najednou pohybovalo přes 300 lidí. Zařadit tuto zakázku mezi úspěšně zrealizované stavby byla velká výzva a já jsem rád, že jsme již na začátku vytvořili silný a efektivní tým, který v termínu a kvalitě odvedl úžasnou práci. Pro SYNER byla zakázka zajímavá technologicky, když jsme měli příležitost vyzkoušet si nové metody. Jednou z nich byly například grafické betony realizované na vnitřních svislých sloupech. Těch je více jak stovka a každý má jiný grafický reliéf.
Byl projekt realizován v BIM? Co vlastně pro firmu vašeho typu znamená BIM?
Stavebnictví už dávno není o cihle a maltě. Dlouhodobě tento obor představuje jedno z největších ekonomických a průmyslových odvětví. Stále se budují složitější a technicky náročnější projekty a s tím také stoupají požadavky na zainteresované lidi. Ať už se jedná o architekty, projektanty nebo samotné pracovníky na stavbách. Přestože je v konečné fázi lidský faktor stále rozhodující, je dnes možné díky inovacím a zvýšené automatizaci pracovat s větší přesností i efektivitou. Naši zaměstnanci se v tomto směru neustále vzdělávají a to platí i pro metodiku BIM (Building Information Modeling), přeloženo do češtiny jde o ucelený informační model budovy.
Ve strojírenství se BIM používá roky, do stavařiny pronikl až v posledních letech. Jedná se o sofistikované inteligentní zařízení pro tvorbu a správu objektů založených na digitálním modelu. BIM je schopný pomocí softwaru pracovat ve 2D a 3D grafických záznamech s vysokým rozlišením a velkou přesností. Také dokáže rozlišit veškeré materiály, konstrukce a ostatní prvky v projektu. Virtuální model lze sdílet mezi jednotlivými projekčními nástroji. V rámci BIM je tak možné sdílet nejen grafický model a vizualizace, ale i projektovou dokumentaci. Kdybych chtěl v jedné větě vystihnout význam BIM, tak jde o přechod od tisíců stran papíru do jedné virtuální platformy, která může obsahovat vše, co se do ní na jednotlivých úrovních projektu vloží.
Projekt takového rozsahu s sebou jistě nese i mnohé komplikace na stavbě. S jakými jste se museli potýkat vy, jak jste případné komplikace řešili?
Na různé nepřesnosti a zádrhely jsme zvyklí, snad žádný projekt není „na papíře“ stoprocentní. Na co jsme my, ale ani ostatní nemohli být připraveni, byl covid-19 a s tím souvisejí omezení, zákazy, nařízení a také onemocnění lidí. Přestože jsme hned na začátku šířící se pandemie zavedli přísná opatření a nad rámec povinností lidi měřili a s velkou četností testovali, ani zde se nákaza nevyhnula a kvůli velkému počtu střídajících se profesí podstatnou část pracovníků zasáhla. V jednom okamžiku jsme měli téměř 30 % nakažených nebo v karanténě umístěných lidí. Úžasnou práci odvedl na stavbě celý tým a je téměř neuvěřitelné, jak veškeré výpadky zvládl nahradit.
V rámci rozhovoru s architektem bylo uvedeno: „…do poslední chvíle se ladily detaily především v případě TZB…“ Jak to ovlivňovalo vaší práci?
Samozřejmě to přinášelo komplikace, obzvlášť u takto velké a technologicky náročné stavby. V projektu byla spousta nepřesností, zejména oblast ústředního topení a chlazení si vyžádala řadu změn a úprav, aby ve výsledku objekt fungoval tak, jak má. Jelikož je budova velice sofistikovaná a nároky investora byly nadčasové, museli jsme některé detaily odladit až v průběhu výstavby společně s projektanty a specialisty z vlastního TZB střediska. Ale toto konstatování není výtka projektantovi, stavba byla skutečně technologicky náročná. Perfektní práci v čase také odvedl tým zahrnující profese měření a regulace.
Zaujal Vás osobně nějaký detail, systém, materiálové řešení aplikované na této stavbě?
Zaujal mne propracovaný systém vytápění a chlazení budovy. Rozvody potrubí nejsou v podlahách, ale nachází se v betonových stropech, kterými se vytápí či ochlazuje místnost pod stropem. Bylo důležité si vyjasnit principy pokládky potrubí, jelikož jsme zespod kotvili koncové prvky (svítidla a čidla) a příčky tak, abychom nenavrtali potrubí. Dále byla složitá koordinace rozvodů TZB a elektra, kde vše vedlo ve zdvojené podlaze, pod stropy nebyly provedeny žádné rozvody – s výjimkou podzemních pater. Pěkným detailem je také aplikovaný probarvený asfalt kolem budovy.
Na jakých projektech současně jste pracovali?
Naše angažmá na výstavbě ČSOB se datuje do let 2019 až 2021. Ve stejném období jsme měli rozpracované desítky staveb, mezi ty největší patří administrativní budova Harfa Office Center, O2 Universum v Libni, pražský Stages Hotel, administrativní budovy Harfa Business Center a Telehouse Office Prague, rekonstrukce Hybernská Office, a to uvádím jen vybrané projekty v Praze. Jejich hodnota je přes šest miliard korun a čtyři z nich jsme dokončovali a předávali investorům paralelně během několika málo dní. Současně s nimi jsme pracovali na dalších desítkách projektů v Praze nebo po celé ČR, např. šlo o projekty nazvané Poliklinika Vysočany, Domov pro seniory v Bohnicích, výrobní závody v Krupce či v Otrokovicích, Rezidence Park Masarykova v Liberci, víceúčelová hala v Modřicích, bytové domy Vojtova v Brně nebo nemocnice v Trutnově.
A do toho přišel již Vámi zmíněný covid…
Nejistota a především nepřehlednost ve vydávaných omezeních a nařízeních působila na rozjeté stavby jako „magnetická brzda“. Neustále jsme sledovali vývoj situace a pro naše lidi se snažili zajistit bezpečné pracovní prostředí a dostatek ochranných pomůcek včetně vytvoření podmínek pro home office. Zavedli jsme povinné měření teplot na stavbách i při vstupu do kanceláří, a to jak pro naše lidi, tak i pro subdodavatele. Když celou záležitost hodnotím s více než ročním odstupem, i díky perfektnímu přístupu lidí, disciplíně, logistice a nadstandardním vztahům s dodavateli se nám podařilo držet stavby bez větších zádrhelů. K tomu určitě přispěly i dříve zrealizované interní změny a vytvoření několika vlastních odborných středisek. Vedle divize dopravy máme vlastní střediska elektro, monolitických konstrukcí, sádrokartonáře či TZB. Do portfolia SYNER patří Středočeské obalovny coby výrobce živičných směsí.
Vyplatilo by se vaší firmě mít „vlastní“ stavební střední školu a tedy dostatek vlastních vyučených řemeslníků?
Velikost tuzemského trhu nenahrává žádné ze stavebních firem, aby se jí vyplatila „vlastní“ odborná škola. Na mladé pochopitelně cílíme, a proto spolupracujeme se středními a vysokými školami v Praze, Brně a Liberci a řadu studentů zaměstnáváme v průběhu studia a zprostředkováváme jim odborné praxe.
Na jakých projektech v současné chvíli pracujete a na jaké se připravujete?
SYNER v letošním roce slaví výročí 30 let na tuzemském trhu. Vedle toho jsme si vyzkoušeli stavařinu v Rumunsku, na Slovensku, v Rusku a ve Spojených arabských emirátech (v Dubaji). Většinu zakázek realizuje pro privátní sektor, pro české a zahraniční významné investory. Takovým je i společnost BMW, pro kterou aktuálně stavíme testovací centrum u Sokolova pro vývoj autonomních vozidel a nových technologií. Mezi další nyní realizované stavby patří modernizace smíchovské stanice metra Anděl-Knížecí, domovy pro seniory v Boskovicích a Minkovicích, obchodní centrum v Novém Jičíně, logistický park v Ostředku, hala výrobce lyží Kästle CZ v Novém Městě na Moravě, areál ledových sportů na pražském Chodově, zábavní areál v Tuchoměřicích, rekonstrukce historických objektů v ulici Pařížská a taktéž Pinkasova paláce.
Vedle uvedených staveb v rámci skupiny SYNER připravujeme vlastní developerské projekty, dva největší přestavují výstavbu stovek bytů v centru a na okraji Liberce. Podílí se na nich náš stejný tým, který úspěšně stavebně i obchodně zvládl výstavbu již dříve zmíněné Rezidence Park Masarykova a pomyslné zlaté medaile sbíral v soutěžích Best of Realty a Stavba roku. Tyto soutěže jsou pro nás, odbornou i laickou veřejnost symbolem prestiže a nás nadmíru těší, že námi přihlášené stavby pravidelně získávají ocenění. To podtrhuje kvalitní a poctivou práci, na které si firma zakládá. Věřím, že je také důvodem, proč se k nám investoři i opakovaně vrací. Toho si velice vážíme.
