Co přináší novela „nového“ stavebního zákona?

publikováno:
Novela odložila účinnost stavebního zákona na 1. ledna 2024. Novela odložila účinnost stavebního zákona na 1. ledna 2024.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“) ještě ani není účinný a už prošel rozsáhlou novelizací (konkrétně zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony), která se stala účinnou 1. července 2023. Jaké změny předkládá a na co si dát pozor?

Nový stavební zákon měl za cíl zlepšit a zefektivnit způsob povolování staveb. Stavební úřady dle zákona měly disponovat takovou mírou odbornosti, aby mohly mít v kompetenci rozhodování o co největším množství záležitostí. Celý proces se tak měl zrychlit a zjednodušit. Otázkou ale je, zda novela, o které je v tomto článku řeč, nestojí v cestě dosahování těchto cílů. Novela totiž mimo jiné odložila účinnost stavebního zákona na 1. ledna 2024. Od tohoto data se bude nový stavební zákon týkat tzv. vyhrazených staveb, v celém rozsahu pro všechny ostatní stavby vstoupí v účinnost o půl roku později, tedy 1. července 2024. Spolu s novelou byl také přijat zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku a zákon č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

Advokátní kancelář Vych & Partners zpracovala přehled nejvýznamnějších změn, které s sebou novela nového stavebního zákona přináší:

REDUKCE POČTU STAVEBNÍCH ÚŘADŮ

Původně mělo dojít ke snížení počtu stavebních úřadů. Důvod byl především personální, kdy na některých stavebních úřadech působí pouze jeden či dva úředníci a je zde prakticky nemožné zastoupení v případě absence některého z nich. Nakonec ale novela zachovává všechny stavební úřady i nadále v provozu s možností snížit jejich počet dle stavební aktivity. Novela tedy ruší zamýšlenou novou soustavu stavebních úřadů, včetně Nejvyššího stavebního úřadu. Jednoho nového úřadu se ale dočkáme. Touto výjimkou je Dopravní a energetický stavební úřad (dále jen „DESÚ“). Tento nový celek bude rozhodovat o vyhrazených stavbách, které jsou vymezeny v příloze č. 3 nového stavebního zákona a jedná se kupříkladu o dálnice, letecké stavby či stavby jaderného zařízení. DESÚ bude v otázkách odvolání podřízen ministerstvu dopravy (u dopravních staveb) a ministerstvu průmyslu a obchodu (u staveb průmyslových). DESÚ by také jako jediný úřad měl místo krajských hygienických stanic posuzovat otázky veřejného zdraví, co se povolování staveb týká.

Novela mimo jiné odložila účinnost stavebního zákona na 1. ledna 2024. Od tohoto data se bude nový stavební zákon týkat tzv. vyhrazených staveb, v celém rozsahu pro všechny ostatní stavby vstoupí v účinnost o půl roku později, tedy 1. července 2024.

JEDNOTNÁ ENVIROMENTÁLNÍ STANOVISKA

Novela také přichází s jednotným environmentálním stanoviskem (dále jen „JES“). JES by mělo představovat jednotné stanovisko, které nahradí stanoviska, vyjádření či rozhodnutí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí doposud vydávaná podle devíti různých zákonů. JES bude vydáván mimo samotné řízení o povolení stavby obecným orgánem ochrany životního prostředí, čímž nejčastěji bývá obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad. Je ale důležité zmínit, že JES nebude nahrazovat podkladová stanoviska týkající se životního prostředí ve všech případech. Výjimky se budou týkat např. zvláště chráněných území či evropsky významných lokalit.

ÚČAST SPOLKŮ V ŘÍZENÍ O POVOLENÍ STAVBY

Dále je v novele také upravena možnost účasti ekologických spolků v povolovacím řízení. Ačkoli vládní novela nejprve jejich účast odmítala, nakonec budou spolky účastníky řízení, ale jen v případech, kdy se povoluje kácení stromů nebo se uděluje výjimka ze zákazů u památných stromů nebo u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

ZMĚNY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

Územně plánovací dokumentace bude dle novely pořizována v jednotně upraveném procesu. Bude se také povinně vyhotovovat elektronicky ve strojově čitelném formátu a určité části doznají sjednocení do tzv. jednotného standardu. Praha, Brno a Ostrava navíc budou mít možnost vydat vlastní stavební předpisy, ve kterých mohou být odchylně stanovené podmínky s ohledem na nový stavební zákon.

ZÁVĚR

Změny, které tato novela nového stavebního zákona přinesla, jsou z velké části procesněprávního charakteru. Cíl zjednodušit a sjednotit současnou právní úpravu je ve většině částí znatelný, ačkoli to v některých případech bude pro mnohé obce znamenat nutnost vynaložit nemalé náklady na realizaci. Zda se s účinností nového stavebního zákona stavební řízení skutečně zpřehlední a zjednoduší, ukáže až příští rok, kdy dojde k uvedení nových pravidel do praxe.

Autoři:

Mgr. Lucie Špičková, advokátka, Advokátní kancelář Vych & Partners

Eva Hrdličková, právní praktikantka, Advokátní kancelář Vych & Partners