Nejasná zpráva o posunutí termínu účinnosti nového stavebního zákona

Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo vládě ČR dokument, z něhož vyplývá, že může dojít k posunutí účinnosti novely stavebního zákona. Prodloužení legislativní nejistoty a zdržení digitalizace stavebního řízení by mohlo negativně ovlivnit segment stavebnictví, a tím pádem i hospodářské výsledky Česka. Jan Šebesta ze Svazu průmyslu a dopravy upozorňuje: „Pokud se celý proces opět odloží, dojde k dalším finančním ztrátám investorů, ale také veřejných rozpočtů. Zdrží se mnohé stavby, některé se nezačnou připravovat. Zahraniční investoři již nebudou jen nevěřícně kroutit hlavou, ale budou takový krok vnímat jako jednoznačný pokyn k investování svých prostředků do jiné, stabilnější země. Onen pomyslný vlak nám opět o pěkný kus odjede dopředu, a my v něm nebudeme sedět.“

Základní teze nového stavebního zákona představilo Ministerstvo pro místní rozvoj v září 2017. Smyslem bylo urychlit a zjednodušit stavební řízení, a to tak, že bude probíhat jedno řízení před jedním stavebním úřadem, budou pevně stanovené lhůty a dojde k integraci dotčených orgánů do stavebních úřadů. Průběh připomínkového řízení měl a stále má řadu kritiků. Přičemž poslední vývoj ukazuje, že stále není jasné, jakými normami se budou stavebníci od 1. 1. 2024, respektive od 1. 7. 2024 řídit. Jan Kasl, člen Platformy pro zdravý stavební zákon a předseda České komory architektů, uvedl:

„Již několik let se architekti, inženýři, ale také investoři a mnozí další připravují na nové prostředí, ve kterém budou fungovat. Mnozí odkládají přípravy, aby zbytečně neplánovali dle starých norem, ale aby od počátku své projekty realizovali v souladu s novou legislativou, a nyní dostávají velmi nejasnou informaci, že možná budou muset čekat dále.“

Ministerstvo pro místní rozvoj v dokumentu adresovaném české vládě nabízí celkem čtyři možnosti. Tou první je vyčkání na výsledek řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Platforma pro zdravý stavební zákon toto řešení označuje za nulové a upozorňuje, že nelze v čase předpokládat vyřešení problému a zvládnutí samotného procesu digitalizace a fakticky to znamená odklad účinnosti nového stavebního zákona, navíc na poslední chvíli.

Druhou variantu, již MMR představilo, je posunutí termínu účinnosti nového stavebního zákona, proti čemuž se Platforma vymezuje a upozorňuje na možné negativní dopady. Třetí a čtvrtá možnost je zajištění základní části digitalizace stavebního řízení (DSŘ) buďto pomocí jednacího řízení bez uveřejnění, nebo přes příslušný státní podnik. Obě řešení považuje Platforma pro zdravý stavební zákon za rizikové. Apeluje proto na ministra pro místní rozvoj, potažmo na vládu ČR, aby novelu stavebního zákona v účinnosti neposouvala, ale hledala jiné řešení, jež může posunout jen účinnost samotných procesů závislých na zaseknuté digitalizaci.

„Nezvládnutí procesu digitalizace je samo o sobě velký problém, zmařená naděje a ekonomická ztráta pro nás všechny, především ale pro veřejné finance. Pokud nicméně dojde zároveň k odložení účinnosti novely stavebního zákona, která byla přijata teprve nedávno, bude to pro české i zahraniční investory rána pod pás a velmi špatný signál daleko za našimi hranicemi,“ uzavírá Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.