Ing. Radek Vortel
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Radek Vortel, ředitel Skanska, a. s., divize Pozemní stavitelství CZ.
Již více než rok je Skanska v ČR součástí nově zformované obchodní jednotky Skanska Central Europe, která je (mimo Česko) aktivní i v Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku. Jak významná je vlastně role pozemního stavitelství ve Skanska?
České pozemní stavitelství tvoří cca 20 % tržeb celé jednotky. Možná by stálo za to zmínit, že z Prahy zajišťujeme aktivity i v rámci projektů v Rumunsku a Maďarsku. Zaměřujeme se především na developerské projekty v jejich hlavních městech a objednatelem je developerská jednotka Skanska. Aktuálně stavíme v Budapešti největší kancelářský projekt v přepočtu za cca miliardu korun. V realizaci je i 1. etapa velkého projektu v Bukurešti.
Lze sledovat, že v rámci České republiky se již zaměřujete prakticky pouze na oblast Prahy. Proč?
Ano, a v ní na bytovou výstavbu a realizace administrativních center. Aktivity mimo hlavní město jsme prakticky opustili.
Dříve byla Skanska aktivní i v jiných českých regionech…
V minulosti jsme měli široký geografický záběr a ne všechny projekty dopadly podle očekávání. Nyní se pohybujeme v lokalitě, kterou výborně známe a děláme to, co umíme nejlépe – tedy již zmíněné bytové domy a administrativní objekty. V Praze taky můžeme naplno využít našich kapacit pro výstavbu monolitů. V ostatních částech republiky se velké monolitické stavby realizují v řádu jednotek za deset let. V hlavním městě je situace jiná. Trh s byty či kancelářskými prostory je zde stabilnější, není charakteristický takovými výkyvy jako v jiných částech republiky.
V Praze je několik velice silných developerských společností – jednou z nich i developerská divize Skanska, vaše „sestra“.
V pozemním stavitelství získáváme zakázky cca ze 70 % právě od naší developerské divize, což má své výhody, především v oblasti kontrolních mechanismů. Posilujeme však naši účast i v rámci projektů jiných developerů. A to jako generální dodavatel nebo v části zajištění monolitických betonových konstrukcí.
V případě monolitických konstrukcí disponujeme nejen dostatkem svých vlastních kvalifikovaných lidí, ale taktéž vlastním bedněním či rozsáhlou strojní mechanizací. Monolitické konstrukce dodáváme i v případě projektů pro externí developery, kteří své investice řeší formou Construction Managementu.
Stavebnictví stojí z důvodu pandemie koronaviru před výrazným propadem, alespoň to pozemní. Na druhou stranu to vypadá, že v Praze rozvoj nepolevil.
Každý developer počítá, zda se mu investice v konkrétním čase vyplatí. Podle signálů z trhu to ale zatím vypadá, že největší brzdou nové výstavby jsou stále ještě povolovací procesy.
Po mírné stagnaci aktivit ze strany developerů v létě 2020 to nyní vypadá, že projektů bude v Praze dostatek. V regionech Česka nebude bytová výstavba tak masivní jako v hlavním městě, ale zase tam může vyrůst mnoho průmyslových či skladových hal. Co víme téměř jistě, neočekáváme propad cen stavební výroby, čili pokles cen nemovitostí.
Spolupracovat s vaším sesterským developerem musí být, nechci říci snadné, ale určitá výhoda to je…
To, že nás (jako zhotovitele) dělí od sesterské divize developmentu tenká příčka v budově našeho sídla v pražském Karlíně neznamená, že bychom měli nějak usnadněnou pozici. I našemu developerovi musí byznys vycházet, čili má jasné požadavky, ze kterých nemůže ustoupit – čas, kvalita a cena je určená a naše stavební divize se do toho musí vejít. Na druhou stranu je potřeba poznamenat, že naposledy si development Skanska vybral jinou stavební firmu před cca 10 lety…
V čem je Skanska jiná než před 10 lety? Posledních pár let jste se prezentovali především důsledností v oblasti péče o životní prostředí a dodržování BOZP…
Na tyto firemní priority jsem opravdu pyšný, za synonymum přísného dodržování BOZP jsme opravdu rádi. A nemění se to, spíše tuto oblast posilujeme a investujeme do ní. Důvody jsou jasné: záleží nám na životech lidí. Stavbu Skanska poznáte na první pohled právě díky tomu, že implementujeme prvky BOZP nad rámec stávající legislativy. Pochopitelně jsme ale stavební firma, takže ve výsledku za nás mluví naše objekty.
Proč jdete v oblasti BOZP nad úroveň, kterou stanovuje legislativa?
Není přece nic špatného na tom, stavět v čase, kvalitně a navíc velice bezpečně. Máme na to své prověřené standardy a ty vyžadujeme od všech, včetně subdodavatelů. Pro nás je důležité, s kým děláme. Jsme v pozici, kdy si vybíráme a ne s každým musíme pracovat.
Vyžaduje takovou úroveň ochrany zdraví i investor?
Určitě. Pro stále větší podíl investorů (klientů) je to jedno z nejdůležitějších kritérií. Dopady jsou ale daleko širší… Vycházíme z toho, že vyšší kultura na stavbě přispívá k vyšší prestiži tohoto oboru. Tady se pořád říká, jak je to nezajímavý obor, životu nebezpečný… Myslím si, že když budou zaměstnanci pracovat v kulturnějším a bezpečnějším prostředí, zvýší to atraktivitu oboru.
Ve vašich podmínkách to vypadá konkrétně jak?
Jsou to detaily, jako například bezpečná manipulace se stavebním materiálem, systém pro zajištění osob pohybujících se po bednění, zábradlí nikoliv z fošen, ale z plnostěnných profilů. Nebo naše jeřáby – na operátorech leží obrovská odpovědnost, takže kabiny jsou klimatizované, na břemeno vidí přídavná kamera a všechny jeřáby na stavbě mají antikolizní systém.
Blíží se okamžik, kdy by se všechny veřejné stavby měly realizovat v BIM. Je Česko podle Vás připraveno?
BIM je sice geniální platformou, ale není sám o sobě spásou pro stavebnictví. I když se v prostředí 3D modelů stavby pohybujeme osm let, stále se učíme, hlavně pak od našich kolegů z britské a americké Skanska, kde jsou s touto metodou dále. Pro úspěch potřebujete angažovaného objednatele, kompetentního projektanta a zhotovitele, který je na práci v BIM připraven.
Bohužel projektanti si mnohdy myslí, že 3D model vyřeší vše. Není to pravda. Nedaří se jim zatím vždy kvalitně zkoordinovat dokumentaci všech profesí na stavbě. Myslím si, že znalost a orientace v tradičních výkresech není pro projektanty na škodu. Když k tomu připočteme, že zatím není dokončená standardizace, tak je před Českem ještě mnoho práce.
Standardizace… To je taky ale o výměně zkušeností.
My disponujeme vlastním standardem, který funguje. Jsme ochotni jej dát k dispozici a podělit se se svými zkušenostmi. Pokud se naše země vydá svou cestou, tak jsme naopak připraveni se schválenému standardu přizpůsobit. BIM určitě má ambici celý proces výstavby udělat transparentnější.
Neměli by být o vaše zkušenosti obohaceni klíčoví lidé v řetězci úspěšného BIM – projektanti?
Přesně tak. Stavební firma by měla být do procesu tvorby architektonického návrhu či projektové dokumentace zakomponována dříve, může totiž přinášet alternativní řešení, která by měla přispět k vyšší kvalitě a funkčnosti, přinést úsporu nebo další benefity pro investora. Naše poslední dokončené projekty Praga Studios, City Green Court či Parkview jsou toho důkazem.
Například Parkview, poslední stavba na Pankrácké pláni, byla pro mě obrovskou zkušeností v tom směru, jak skvěle může fungovat spolupráce mezi tvůrcem návrhu a stavební firmou. V tomto případě s věhlasným studiem Richard Meier & Partners.
O vašich dokončených projektech jste hovořil, jak to vypadá s těmi aktuálními?
V současné době patří mezi naše důležité realizace například výstavba čtvrti Port Karolina, což je již dnes komerčně velice úspěšný projekt. Akce je rozdělená na několik etap a nyní intenzivně pracujeme na první. Z hlediska realizace monolitických konstrukcí je výzvou administrativní a bytový komplex CTR Viktoria Žižkov, který realizujeme jako generální dodávku pro externího investora.
Nezhatí termínové závazky nedostatek dělníků na stavbách?
Nedostatek dělnických kapacit trápí celou Evropu. V době pandemie postrádá náš trh stovky dělníků z východu. Na jaře letošního roku jsme ale zaznamenali výpadky i v dodávkách stavebního materiálu, a to především v rámci našich projektů v Maďarsku a Rumunsku. Museli jsme přeorganizovat etapy výstavby, ale pro splnění termínu nebyla jiná možnost.
Takže bude asi pravdou, když mnoho odborníků říká, že nedostatek dělníků nutně povede k vyšší míře automatizace či dokonce robotizace na našich staveništích?
O automatizaci stavební práce se mnoho hovoří, ale nepřeceňoval bych to. Každá stavba je unikátem a s ohledem na vyšší úroveň robotizace je s tím spojeno stále velké množství na první pohled neřešitelných objektivních potíží. Něco jiného je automatizace a robotizace výroby stavebních materiálů, polotovarů, modulární výstavba. Ale robotizaci ve finální fázi výstavby si dovedu představit jen těžce. Toho robota byste museli na stavbu přivézt a ukotvit, vybavit jej stavebními hmotami a naprogramovat. Jakékoliv změny, ke kterým na stavbách dochází běžně, pak celý proces dostává do komplikovaných rovin. Nevidím zatím ani pozitivní příklady hodné následování na západ od našich hranic.
Hypoteticky, dokonalý BIM model by mohl nasazení a práci robotů usnadnit…
Ano, ale ani BIM nenahradí pro finální dokončovací práce zkušené dělnické ruce. Cestou urychlení a zjednodušení výstavby je například prefabrikát páteřních rozvodů TZB. Ten jsme použili již na několika projektech. Je to elegantní, čistá, bezpečná a rychlá práce. Ve světě to není nic nového, u nás je to relativní novinka. Díky 3D modelu připravíme takový prefabrikát předem a nemusí tak na staveništi docházet k běžným situacím, kdy se dodavatelé různých profesí „hádají“ o své místo. Základem je ale opět precizní BIM. Na stavbě již nesmí docházet k improvizacím.
Skanska je vnímána i jako firma, které není vzdálená tzv. zelená výstavba.
Implementace prvků pro zisk certifikací udržitelnosti je u nás již zcela běžnou součástí naší práce. Je to standard, za kterým stojí bohaté kompetence našich specialistů. Celý proces zisku LEED a BREEAM začíná daleko dříve – již v projektové přípravě. Vše potřebné je potřeba doladit před zahájením výstavby. Myslím si, že jde o cca 60 % úspěchu. Vlastní výstavba, dopady do okolí, použité materiály a způsob dokončovacích prací, pak ovlivňují proces zisku ze zbývající části. Naše lidi v tomto směru v potřebných periodách vzděláváme jak interně, tak i dlouhodobými stážemi u našich partnerů v zahraničí. Se zeleným stavěním jsme začali prakticky před osmi lety a jsme v tomto směru určitě nejdále ze všech stavebních firem v Česku. Pokud takový požadavek ze strany investora přijde, jsme připraveni.
S certifikací souvisí, jak jste zmínil, i použité stavební materiály. Do této mozaiky tak zapadá i váš produkt Rebetong…
S podporou rezidenčního developera Skanska jsme poprvé na velkém projektu – konkrétně Čertův vršek – uplatnili náš Rebetong. Jde o výrobek z recyklovaného betonu z demolic starých budov. Máme propracovaný proces nakládání, třídění a využití jako primárního materiálu pro potřeby nové výstavby. Rebetong je ukázkovým příkladem propojení praxe a výzkumu. Vzhledem k tomu, že zdroje lomového kameniva jsou omezené a už 30 let nebyl v zemi otevřen nový kamenolom, jde podle našeho názoru o materiál budoucnosti.
Ing. Radek Vortel
Narozen 1975, absolvent Masarykovy univerzity Brno (Ekonomicko-správní fakulta). Ve společnosti Skanska působí od roku 2004 na různých pozicích, nyní je ředitelem Skanska, a. s., divize Pozemní stavitelství CZ. Hobby: rodina, horská kola a lyže, pilotování ultralehkých letadel.
