Ing. Miroslav Bocák
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Miroslav Bocák, ředitel Správy železnic (SŽ), státní organizace, Stavební správa východ (SSV).
Cílem probíhajících a chystaných rekonstrukcí výpravních budov je snaha o přizpůsobení se požadavkům současné železniční dopravy, zvýšení konkurenceschopnosti… Jaké to jsou, ty „současné požadavky a nároky moderní dopravy“?
Správa železnic, jako státní organizace, má na starosti několik investičních oblastí, které vyplývají z jejího poslaní. Mimo oblast zajištění provozuschopnosti a investičního zajištění železniční dopravy, tedy oblasti infrastrukturální, je to i investiční činnosti v oblasti výpravních budov. Ty v minulosti nebyly mnohdy zahrnuty do významných infrastrukturálních projektů, především z důvodu jiného vlastníka těchto nemovitostí. Postupem času se tyto budovy staly majetkem SŽ a tato se cílevědomě a plánovitě snaží dohnat určité manko, které na těchto budovách někdy v minulosti vzniklo.
Byla provedena inventura stavu výpravních budov a organizace se investičně snaží, podle jasně dané metodiky, postupovat racionálně, s vazbou na efektivitu vynaložených prostředků, od strategických (poloha, stav, počet cestujících a podobně) k těm ostatním.
Celá problematika je zastřešena Koncepcí při nakládání s nemovitostmi osobních nádraží, která je v gesci Ministerstva dopravy České republiky. Jejím cílem je zajistit transparentní, časovou i věcnou diferenciaci stovek nádražních budov vyžadujících větší či menší stavební investice, ale také nalezení jejich smysluplného využívání ve veřejném zájmu.
Naše činnost je rovněž v kontextu dalších koncepcí, které se dané problematiky týkají. Je to především Dopravní politika vlády ČR, ale i Statní energetická koncepce nebo Koncepce rozvoje cyklistické dopravy.
Cílem všech těch stavebních počinů, tedy ty Vámi zmiňované současné požadavky a nároky, je především zlepšení kultury cestování, zkvalitnění služeb pro cestující, zajištění odpovídajícího zázemí pro provozovatele drážní dopravy, dále optimalizace využití jednotlivých nemovitostí, zajištění jejich plné bezbariérovosti a dále synergické propojení s ostatními druhy dopravy, rovněž i zlepšení energetické úspornosti.
Mnoho se hovoří o elektromobilitě... Je i toto prvek, o který nové budovy nádraží „obohatíte“?
Ano, ve všech připravovaných projektech se snažíme brát zřetel i na budoucí potřeby cestujících. Je to nejen snaha zabezpečit výstavbu nabíjecích stanic pro elektrokola a automobily, ale i snaha zabezpečit dostatek parkovacích míst pro režimy P+R (park and ride) nebo K+R (kiss and ride), tam kde nám to dispoziční či majetkové okolnosti dovolí.
Myslíte si, že současná situace s virovou pandemií může do budoucna nějak dále „upravit“ (zpřísnit) ty požadavky na moderní dopravu, nové požadavky cestovního ruchu?
V současné době je předčasné některé věci konkretizovat. Je zřejmé, že nynější, zcela výjimečná situace, zanechá stopy v každém z nás i v celospolečenském měřítku lze tedy očekávat, že může dojít i k určitým úpravám požadavků či pravidel. Nicméně v investiční oblasti výpravních budov významné změny neočekávám.
Přibližte jednu dvě již proběhlé rekonstrukce a uveďte, v jakém stavu se vlastně budovy před zahájením prací nacházely, ve kterém směru byl jejich stav již opravdu tristní...?
Stavební správa převzala agendu týkající se investiční činnosti v oblasti samostatných výpravních budov na podzim roku 2018. V té době byly tyto projekty převážně ve stavu projektové přípravy. V roce 2019 se nám podařilo tyto projekty projednat a schválit na Centrální komisi Ministerstva dopravy. Následně proběhlo výběrové řízení na jejich realizaci. Začaly například rekonstrukce výpravních budov v Havířově, Šternberku a Frenštátě pod Radhoštěm. Pravděpodobně v nejhorším stavu byla výpravní budova ve Šternberku, která mimo nevyhovujícího stavebně technického stavu, byla i naddimenzována ve vazbě pro potřeby jejího efektivního využití.
Pojďme si shrnout počty výpravních budov, které jsou aktuálně v rekonstrukci a které na tuto akci čekají?
Pro upřesnění… Stavební správa není správce jednotlivých výpravních budov, tuto činnost zajišťují jednotlivá Oblastní ředitelství (OŘ). V současné době zajišťujeme rekonstrukci přibližně patnácti samostatných výpravních budov a přibližně stejný počet se dotýká i činnosti na těchto budovách v rámci infrastrukturálních projektů, zde se však nejedná o celkovou rekonstrukci, ale pouze o nezbytné zásahy vyžádané např. technologii.
Samozřejmě připravujeme i další stavby či projekty, které bychom rádi stavebně zahájili v dalších letech. Jedná se například o výpravní budovy v Pardubicích, Jihlavě, Hrušovanech u Brna, Opavě, Mikulově, Kopřivnici, Jaroměři, Svitavách, Přelouči, Paskově a další. Zajímavá bude rozhodně i připravovaná rekonstrukce výpravní budovy v Ostravě-Vítkovicích, kde jsme však na samém začátku přípravy.
Plány na dostavbu probíhajících rekonstrukcí zřejmě zhatí aktuální virové onemocnění COVID... Které akce jsou aktuálně „v běhu“ resp. stojí. Nebo se na nich pracuje dále?
V současné chvíli probíhá rekonstrukce přibližně patnácti výpravních budov. Přes veškerá úskalí a komplikace, vzniklá v souvislosti s koronavirovou pandemií, se nám daří společně s našimi zhotoviteli zajišťovat realizaci jednotlivých projektů podle plánovaných harmonogramů výstavby a pokud se bude i nadále situace vyvíjet pozitivním směrem a nedojde k významnému zhoršení pandemické situace, budou rekonstruované výpravní budovy dokončovány a předávány k užívání cestující veřejnosti v plánovaných termínech.
V realizaci by měly být budovy ve Šternberku, Havířově, Frenštátu, Hanušovicích a dalších... Chystá se v nejbližší době alespoň jedno otevření a zprovoznění nové budovy?
Jak jsem již uvedl, agendu jsme převzali v různé fázi přípravy jednotlivých projektů. Mezi stavby ukončené v letošním roce budou patřit Šternberk, Frenštát pod Radhoštěm či Ostrava hlavní nádraží – modernizace eskalátorů. Z těch menších to bude např. Branná či Olomouc-Hřebčín.
Můžeme v souvislosti s očekávanými dopady virové pandemie na ekonomiku očekávat i u těch připravovaných odklad zahájení rekonstrukcí?
Tato otázka má dva aspekty. Tím prvním je finanční zajištěnost a tím druhým je stavebně-technická připravenost uvažovaných investičních akci.
V oblasti přípravy se snažíme i v současné obtížné době přijmou taková opatření, aby časový dopad byl minimální. V oblasti financování samozřejmě záleží na prioritách státního rozpočtu po odeznění nynějšího stavu. Nepředpokládáme však odklad realizace plánovaných projektů. Rekonstrukce výpravních budov je i nadále jednou z hlavních priorit nejen Správy železnic, ale i Ministerstva dopravy ČR.
Když se díváme například na pražská nádraží, pak zde se nabízí i developerské využití, především tedy okolí výpravních budov… U regionálních nádraží se asi nemůžeme dočkat, že by byly pro development nějak zajímavé, nebo se mýlím?
Dnešní svět se velmi dynamicky vyvíjí, a proto nemohu vyloučit ani případnou spolupráci s developmentem, samozřejmě tam, kde to pro obě strany bude mít logické opodstatnění. Jedním z problému, který často musíme řešit, je určitá „předimenzovanost“ výpravních budov, kde by se určitý prostor pro spolupráci jistě našel. Nicméně samozřejmě jsme realisty, situace pražských nádraží je ve všech oblastech výrazně odlišná.
