Jiří Kuliš
Rozhovor s Jiřím Kulišem, generálním ředitelem společnosti Veletrhy Brno, na základě otázek, které byly nejčastěji pokládány v souvislosti se zrušením MSV 2020.
„Nebylo to jednoduché rozhodnutí, nejtěžší, které jsem musel udělat. Zrušení MSV bylo vůči vystavovatelům zodpovědné rozhodnutí, ale zároveň je to firemní pohroma," komentuje zrušení Mezinárodního strojírenského veletrhu generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.
Rozhodli jste o zrušení největšího průmyslového veletrhu ve střední Evropě. Co byly hlavní důvody?
Hlavním důvodem je pokračující koronovirová krize. V březnu jsme doufali, že vše skončí někdy v květnu a jede se dál. Ale dál se nejede a nyní slyšíme, že situace může trvat do konce roku. MSV je tak velkou, mezinárodní a prestižní akcí, že jsme museli zvážit všechna rizika a aktuální podmínky pro veletrhy a rizika eliminovat. Podmínky pro pořádání hromadných akcí včetně veletrhů jsou nyní nastaveny tak, že podle nich není běžný veletrh střední velikosti proveditelný. Natož veletrh v rozsahu MSV.
Proč jste rozhodli nyní a nepočkali? Vždyť během léta má dojít k dalšímu uvolňování.
Čekat nešlo. Rozhodli jsme deset minut po dvanácté. Nemůžeme všechny napínat do nekonečna. Firmám i nám by nabíhaly při přípravě další náklady, které by se mohly stát zmařenou investicí. To nikdo nechce. A aktuální zhoršování situace tam či onde dokládá, že riziko i zhoršení situace tady je.
Na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví ČR bylo oznámeno, že se veletrhy mohou konat do 5 000 osob….
To oznámeno bylo, ale podmínky jsou pro pořadatele veletrhů absolutně neproveditelné. Takže vyjádření bylo zavádějící. Ta pravidla jsou použitelná možná pro stadiony, O2 Arénu, ale ne výstaviště. Homogenní akci nelze separovat do dílčích sektorů, přičemž lidé se nesmí mezi těmito sektory promíchávat.
Tomu nerozumím. Můžete to blíže vysvětlit?
My taky moc ne. Prostě v jednom pavilonu může být maximálně tisíc osob včetně vystavovatelů, uklízeček, takže návštěvníků tam bude méně než vystavovatelů. Tito pak nesmí jít do jiného pavilonu. To přeci není veletrh.
Pan ministr Havlíček prohlásil v reakci na zrušení MSV, že vláda veletrh chtěla a nastaví podmínky, které bude potřeba….
Cením si snahy ekonomických ministrů a jejich podpory, ale ministerstvo zdravotnictví je také součást vlády, ne? Vláda na to měla dva měsíce. Nikdy nepřijala usnesení, že uděluje výjimku z mimořádných opatření a konání MSV povoluje. To si nikdo nedovolí. A nedovolíme si to ani my. Jsme natolik zodpovědní a chápeme epidemiologické stanovisko, že tak velká akce s takovou mezinárodností určitým rizikem je. Riziko zhoršení situace, zákaz konání těsně před akcí, zmaření investic našich a vystavovatelů, to jsou vše rizika, která jsme museli eliminovat. Včetně reputačního rizika Veletrhů Brno a brněnského výstaviště v případě, kdyby skutečně došlo na veletrhu k šíření nákazy.
Jak reagovali na zrušení veletrhu vystavovatelé?
V zásadě pozitivně. Mnozí nás o to žádali včetně zahraničních. Lidé jsou ustrašení a báli se i vystavovatelé, menší účasti návštěvníků, neúčasti zahraničních zákazníků.
Čeho si vystavovatelé na veletrhu dle provedeného průzkumu nejvíce cení?
Reprezentativní přítomnosti celého oboru a vedoucích značek na trhu, vysoké mezinárodnosti, možnosti jednat s tuzemskými a zahraničními partnery tváří v tvář, vysoké odborné návštěvnosti. Tyto atributy by za pokračující epidemiologické situace splněny nebyly.
Jak mohl letošní veletrh vypadat?
Pokud by nenastal Covid problém, mohl to být veletrh rekordní. S účastí všech předních výrobců obráběcích a tvářecích strojů, plastikářů, svářecí techniky ve zdůrazněných oborech „Top Technology“. S velkou účastí Ruské federace jako partnerské země, s první oficiální národní účastí Itálie, s první kolektivní účastí Japonska, s velkou účastí čínských provincií, Indie a účastí všech tradičních vystavovatelů a značek. Zopakovali bychom „show“ Digitální továrna včetně 3D tisku, rozšířenou o prezentaci firem, které se zapojily do výroby zdravotnických zařízení a ochranných prostředků. To byla ta vize. Ten veletrh by byl fakt dost dobrý. Aspoň tak byl koncepčně připraven, a tak se tvářil ještě v březnu. Poptávka po výstavní ploše byla velká.
Jak to vypadalo později?
Přišly ekonomické problémy firem, zákazy účasti mateřských společností. Ale ještě pořád by byl veletrh z hlediska účasti někdy v polovině května proveditelný. Jenže nejistota kolem konání veletrhu a nastavení hygienicko-bezpečnostních podmínek se prodlužovala a z hlediska přípravy se pro mnoho firem stal nerealizovatelným. Exponáty je třeba objednat či vyrobit mnoho měsíců dopředu. Vláda deklarovala, že veletrh se má konat, ale pravidla či požadovaná výjimka zde nebyla ani do slibovaného konce května. Měli nám někdy v květnu jasně říct, že akci takového rozsahu nelze povolit, a bylo.
Co jste konkrétně požadovali?
Požadovali jsme vyjmutí veletrhů z kategorie hromadných akcí. Nelze přeci házet do jednoho pytle koncert, fotbal, bohoslužby, farmářský trh nebo veletrh. Každou veletržní akci je třeba posuzovat individuálně, protože každá má úplně jiné parametry. Každé výstaviště má jiné parametry. My jsme předali všechny možné podklady a argumenty. Předložili jsme soubor možných opatření, jak zvýšit hygienickou bezpečnost. Částečně podle našich úvah, částečně převzatých ze zahraničí. Ale zůstalo to bez reakce. Chyběla vůle se tím zabývat. Uvolňovací pravidla pro hromadné akce včetně veletrhů od 22. června jsou pro nás zklamáním. Pravidla prostě nejsou proveletržní, snad dojde k nějaké úpravě, ale to je pozdě.
Odvoláváte se i na provoz nákupních center….
Samozřejmě. To stejné dělají i kolegové v Německu, Maďarsku, Rumunsku a dalších zemích, kde se nemohou dovolat rozumného řešení. Jistěže rozsah MSV je v řádu kolem dvaceti tisíc osob denně, i když tyto osoby nejsou v jednom čase na jednom místě. U středních veletrhů se však jedná o počty zcela srovnatelné s průměrnou návštěvností nákupních center, kde nikdo žádné limity, sektory a počty osob nepředepisuje.
Jak se zrušení MSV projeví na firemním hospodaření?
Není tajemstvím, že MSV představuje téměř třetinu ročních tržeb. Ale není to jediný veletrh, který byl u nás zrušen. Zrušeno bylo i jarní Techagro a další akce. Takže je to pohroma. Naštěstí jsme si vytvořili dostatečné rezervy likvidity. Ale naše firemní zdraví je vážně ohroženo a přecházíme na ventilátor.
Kdo za to může?
Pro kongresy, veletrhy, firemní akce, což nás živí, neexistují proveditelná pravidla. K tomu přistupuje i přeshraniční cestování, protože mnoho akcí je mezinárodních s účastí zahraničí, a to buď přijet nemůže, nebo nemá náladu jezdit. Celková nálada v ekonomice a společnosti nám nenahrává. Hlavně ale naše podnikatelská činnost zůstává dále ze strany státu zakázána. Viníkem naší situace je koronavirus a stát.
Jak hodláte vůči státu postupovat?
Myslím, že by stát měl přijít se systémovým návrhem, jak firmy, které se dostaly do existenčních potíží z důvodu zákazu činnosti, tedy ne vlastní vinou, nějak férově odškodnit. Soudní žaloba je až to poslední, byť je to cesta, kterou doporučila ministryně spravedlnosti. Povinnosti managementu jsou ze zákona jasné a nemůžeme sedět a bědovat a nedělat nic.
