Výstavba protipovodňových opatření v Olomouci (ilustrační foto)
Stavby a opatření ve „správě“ Povodí Moravy, s. p. se pohybují v řádech stamilionů korun ... Povodí disponují nepřenositelnými znalostmi daných lokalit a týmy odborníků v řadě profesí ... Vhodná volba protipovodňových opatření může mít dopad i do zlepšení ekologického stavu toků… i toto uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE a server www.vodohospodarske‑stavby.cz Ing. David Fína, technicko‑provozní ředitel Povodí Moravy, s. p.
Jaké je stanovisko Povodí Moravy k aktuálně projednávanému Stavebnímu zákonu? Jak by mohl zákon změnit činnost Povodí Moravy?
Jako zásadní vnímáme návrh na zavedení jednotného – integrovaného povolovacího řízení. Mohlo by tak být spojeno dnešní územní řízení a stavební řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí a dalšími řízeními o vydávání závazných stanovisek podle specializovaných zákonů. Výsledkem by tak bylo nejen jedno rozhodnutí, ale také pouze jedno odvolací řízení. To považujeme za velmi důležité, protože současná právní úprava umožňuje odvolání proti všem dílčím rozhodnutím či závazným stanoviskům. Tato možnost je často zneužívána s cílem maximálně oddalovat povolení a realizaci stavby. Mohli bychom se tak přiblížit k právní úpravě, která platí ve vyspělých evropských zemích.
Současná právní úprava umožňuje
odvolání proti všem dílčím rozhodnutím
či závazným stanoviskům.
A mohou rozvoji stavebnictví pomoci plány na přesunutí větších pravomocí z Ředitelství vodních cest na jednotlivá Povodí? Kritici uvádějí, že jednotlivá povodí nemají s velkými projekty zkušenosti, resp. nedisponují dostatečnými kapacitami a vybavením…
Všechny státní podniky Povodí disponují dostatečnou odborností, zkušenostmi a znalostí problematiky, které jsou základním předpokladem k tomu, abychom bez problémů danou agendu převzali a byli úspěšní jak v provozování vodních cest, tak i v oblasti strategických rozvojových investic. Státní podniky Povodí připravují a realizují rozsáhlé akce za stovky milionů korun v oblasti protipovodňové ochrany, revitalizací, vodních nádrží i infrastruktury na vodních cestách. Státní podniky Povodí disponují nepřenositelnými znalostmi daných lokalit a týmy odborníků v řadě profesí. Na rozdíl od ŘVC ČR tedy nejsou v mnoha oblastech závislé na externích dodavatelích.
Zvládlo by Povodí Moravy například projekt Dunaj‑Odra‑Labe?
Projekt D‑O‑L je v současné době řešený na strategické a spíše tedy politické úrovni. Pokud by ovšem na tuto přípravu došlo, tak by se jistě týkala i státních podniků Povodí jako správců dotčených vodních toků a vodních cest.
V současné době probíhají realizace, týkající se protipovodňových opatření. Jsou tato opatření v podstatě jinak řešená, oproti dřívějšku… resp., vyžadují určitá specifika s ohledem na fakt, že záplavy mají stále častěji jinou povahu – lokální povodně…
Při návrhu protipovodňových opatření je rozhodující míra ochrany, kterou lze smysluplně navrhnout ve vztahu k místním poměrům, technické náročnosti, záborům pozemků, střetům s infrastrukturou a konečně také ve vztahu k hodnotě chráněného majetku. Vychází se také ze zkušeností z průběhy již známých povodní a jejich četností. Někde se jako efektivní ukáže ochrana na menší povodňové průtoky např. do tzv. 20leté vody, která řeší opakující se problémy např. s jarním táním či přívalovými srážkami, jinde se ukazuje efektivní ochrana na stoleté i větší průtoky.
Při návrzích protipovodňových opatření se v dnešní době velmi často jedná o kombinaci technických opatření jako ochranné hráze, zídky apod. a tzv. přírodě blízká opatření, zahrnující možnost revitalizací úseků toků s neškodnými rozlivy a podporou přirozené retence vody v krajině. V řadě případů pak vhodná kombinace může nejen zajistit požadovanou míru protipovodňové ochrany, ale i zlepšení ekologického stavu toků, což může mít význam právě při střídání vodných a suchých období.
Státní podniky Povodí disponují nepřenositelnými znalostmi
daných lokalit a týmy odborníků v řadě profesí.
Na rozdíl od ŘVC ČR tedy nejsou v mnoha
oblastech závislé na externích dodavatelích.
Prosím o bližší popis například protipovodňových opatření v Olomouci…
V současné době realizujeme tzv. II. B etapu protipovodňové ochrany Olomouce, která zahrnuje rozsáhlé úpravy koryta řeky Moravy v délce 1,9 km od ústí Střední Moravy k mostu v Komenského ulici. Stavba za 730 milionů korun navazuje na již dokončenou I. etapu, která zkapacitnila tok Moravy díky obtokovému kanálu v lokalitě jezu, a II. A etapu, která řešila protipovodňová opatření od ústí Střední Moravy po železniční most na Nových Sadech. Cílem všech etap protipovodňových opatření v Olomouci je zvýšit ochranu před povodněmi až na průtok 650 m3/s, který odpovídá 380leté povodni. Protipovodňový systém ochrání před velkou vodou 20 tisíc obyvatel Olomouce a majetek v hodnotě cca tří miliard korun.
Ucelenou ochranu intravilánu v centru Olomouce uzavře III. etapa, která naváže na II. B etapu nad ulicí Komenského. V jižní části Olomouce se pak počítá, resp. ještě připravuje IV. etapa, která zlepší odtokové poměry při povodňových průtocích v jižní části města až pod Olomouc.
Jak jsou na tom aktuálně největší akce protipovodňových opatření na vašem úseku?
Jen v prvním pololetí letošního roku jsme dokončili několik staveb protipovodňové ochrany měst a obcí. Patří sem protipovodňová ochrana Svitav a Pohořelic či dokončené rekonstrukce vodních nádrží Vranov a Opatovice. Celková hodnota klíčových protipovodňových staveb dokončených v letošním roce je více než čtvrt miliardy korun. V současnosti pak stavíme protipovodňová opatření v Olomouci za 730 milionů korun, rekonstruujeme vodní nádrž Boskovice v hodnotě cca 140 milionů korun, vodní nádrž Koryčany za 94 milionů korun a připravujeme zahájení stavby protipovodňových opatření v Kunovicích za 320 milionů korun. Další protipovodňové stavby v Uherském Brodě, Hranicích na Moravě, Lipníku nad Bečvou nebo v Přerově jsou v konečné fázi přípravy.
Protipovodňový systém ochrání
před velkou vodou 20 tisíc
obyvatel Olomouce a majetek
v hodnotě cca tří miliard korun.
Mění se v průběhu let metodika určení místa, kde se bude protipovodňové opatření realizovat?
Výběr místa k provedení protipovodňových opatření se odvíjí od stupně ohrožení území ve vztahu k lidským životům, zdraví obyvatel, jejich majetku, kulturním hodnotám atd. Tato území jsou v ČR stanovená koncepčními dokumenty, které se nazývají „plány pro zvládání povodňových rizik“. V nich jsou podle celostátní metodiky stanovené „oblasti s významným povodňovým rizikem“, ve kterých jsou vysoká povodňová rizika. V oblastech s významným povodňovým rizikem se pak zpracovávají mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňového ohrožení a mapy povodňového rizika. Na základě těchto podkladů a zkušeností s povodňovými situacemi v jednotlivých regionech či lokalitách se ve spolupráci s dotčenými samosprávami či subjekty vybírají ohrožené lokality pro návrh protipovodňových opatření.
Obecnou zásadou, která vychází ze „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“ je to, aby se na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých následků povodní podílely kromě státu také ochráněné subjekty – ať na úrovni regionů, okresů, obcí anebo individuálních osob – vlastníků nemovitostí.
Pojďme k nádržím… Nezdá se vám, že s ohledem na tolik proklamované údaje o suchu, probíhá výstavba vodních nádrží stále neúměrně dlouho?
Záleží, o jakém typu nádrží se bavíme. Pokud se jedná o malé nádrže či rybníky, tak zde průběh přípravy a realizace probíhá obdobně jako u řady jiných stavebních akcí, hlavním předpokladem jsou zde vyřešené majetkoprávní vztahy a dostatečně vodný tok pro napuštění těchto nádrží i udržitelnost dobré vodní bilance v období sucha. Nicméně pokud se bavíme o velkých tzv. přehradních nádržích, tak je proces přípravy a projednání mnohem složitější, protože s sebou nese řadu střetů v území. Především se jedná o zájmy ochrany přírody, velkému počtu dotčených vlastníků a rozsahu dotčených pozemků, střety s infrastrukturou atd. Je zde řada požadavků na zajištění dílčích studií a průzkumů, zajištění souladu s územně plánovacími dokumentacemi obcí či krajů. Je třeba vycházet z toho, že žijeme v právním státě, proto výstavbě tak složité infrastruktury musí předcházet vyřešení zmíněných střetů a splnění všech náležitostí. Zásadním posunem v posledních letech ale je, že přehrada již není „neslušné slovo“.
Jsou ve výstavbě nějaké nádrže, v jakém jsou stádiu?
Probíhá obnova a revitalizace řady malých vodních nádrží v různých částech našeho území. Současně s tím probíhá příprava velké vodní nádrže ve Vlachovicích na Zlínsku. Hlavním účelem tohoto vodního díla s objemem cca 30 milionů m3 vody je zabezpečení spolehlivého vodárenského odběru a pokrytí potřeb vody v území s nedostatkem podzemních zdrojů vody. Nádrž bude sloužit obyvatelům žijícím na území Zlínského kraje a části Jihomoravského kraje k zajištění zásobování pitnou vodou. V současnosti probíhá předprojektová příprava. Realizaci vodní nádrže bude předcházet řada revitalizačních opatření, opatření v lesích, výstavba tůní, malých vodních retenčních nádrží a soubor protierozních opatření na zemědělské půdě. V současnosti se zaměřujeme na přípravu těchto opatření.
Dalším velkým projektem je vodní dílo Skalička, jehož hlavním účelem je protipovodňová ochrana obcí v Pobečví. Tady zatím není rozhodnuto, zda půjde o suchý poldr či vodní nádrž. Bečva však patří k vodním tokům, na kterých se výrazně podepisuje několik let trvající sucho, a obce podél Bečvy v období sucha pravidelně přijímají různá omezení při nakládání s vodou. Z tohoto důvodu se pro nás jako vodohospodáře jeví jako rozumné řešení právě varianta vodní nádrže, která vedle protipovodňové ochrany sídel bude plnit úlohu vodního zdroje.
Zásadním posunem v posledních letech
ale je, že přehrada již není
„neslušné slovo“.
Prosím ještě krátce k připravovaným modernizacím či výstavbě nových objektů v rámci vašich vodních elektráren (MVE) a Baťova kanálu.
Co se týká oblasti malých vodních elektráren, tak se dá říci, že vhodný „volný“ profil pro výstavbu významnější MVE s dobrou návratností investice v povodí Moravy a Dyje není, nebo tomu v současné době brání různé střety. Ani vývoj průtokových poměrů v tocích za posledních 5 let není těmto záměrům příznivý. Proto se zaměřujeme především na rekonstrukce a zefektivnění stávajících MVE, kterých provozuje 15. V současné době probíhá celková rekonstrukce a modernizace největší provozované MVE na vodní nádrže Nové Mlýny, která bude dokončena koncem letošního roku. Letos byla také zahájena rekonstrukce a modernizace MVE na vodní dílo
Bystřička. Několik provozovaných MVE bylo rekonstruováno i v minulých letech, letos byla např. dokončena kompletní rekonstrukce MVE Plumlov včetně nového řídicího systému. Na příští rok chystáme rekonstrukci a modernizaci MVE na vodním díle Boskovice.
V rámci vodní cesty Baťův kanál připravujeme řadu oprav opevnění, rekonstrukcí a modernizací plavebních komor i dalších objektů sloužících k zajištění bezpečné plavby. Tyto opravy stávající infrastruktury jsou pro zajištění stále rostoucího provozu na vodní cestě zcela nezbytné. Z významných investic do vodní cesty lze vypíchnout vylepšení systému plavebního značení, realizace servisních stání pro Integrovaný záchranný systém včetně aktuálně dokončeného servisního stání plavidel na Moravě v Uherském Hradišti. Aktuálně připravujeme také nové přístaviště Kunovský les a nový rekreační přístav Pahrbek.
