uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. arch. Pavel Hraba z atelieru EIS.CZ.
Pane architekte, jak byste popsal dotčenou lokalitu?
V rámci realizace byly menší nesourodé objekty Areálu 2 nahrazeny jedním skladovým objektem, plynule navazujícím na stávající velkoformátovou skladovou halu s přístřeškem. Nová hmota zakladačového skladu vzestupně graduje směrem k ulici Kněžskodvorská a stávajícímu výrobnímu areálu. Na své nejvyšší úrovni sklad převyšuje okolní objekty, avšak nepřekonává hladinu výškově dominantních budov hlavního výrobního objektu Budějovického Budvaru. Celý areál tak dostává jednotnější objemové měřítko, které není pro danou lokalitu nikterak výjimečné.
Ulici Kněžskodvorská překonávají dva mosty v různých výškových úrovních. Každý z mostů podléhá jiné funkci a jejich vizualita z ní vychází. Tyto průmyslové stavby jsou pojaty v nadstandartním designu civilních městských objektů a přispěly k vizuální revitalizaci dříve omšelé výrobní zóny Českých Budějovic.
Přes různorodost nově budovaných objektů jsou fasády realizovány v jednotném vizuálním stylu, který stále opakuje prvky základní kompozice. Ta jednak vychází z opakování kompozičních principů v rámci stávající vizuality Areálu 1 a částečně vychází z provozně distribučních funkcí nově budovaných objektů.
Který prvek považujete na stavbách jako dominantní?
Myslím si, že třeba významným prvkem fasády jsou „žiletky“, vytvářející na fasádě plastické oddělení styku rozdílných barevných ploch. Tyto „žiletky“ od firmy Dekmetal jsou provedeny z lakovaného plechu v barvách RAL 5015 a RAL 3020. Profily vystupují z fasády do prostoru o 200 mm, což zejména z úrovně terénu není prakticky patrné a tvoří velice zajímavý celkový design zakladačového skladu, který tím dává zcela jinou tvář jinak nudným skladovacím objektům takového typu.
Co vás v rámci tohoto řešení inspirovalo?
Architektonický návrh vychází z několika podnětů. Jedním z nich je i technologie distribuce a výdeje piva. Fascinuje mě ta automatizace, ty toky piva. Proto možná ty linky, které na mostě trochu připomínají tištěné spoje, proto na opláštění skladu ty žiletky… Barvy „žiletek“ a opláštění pak vyjadřují českou trikoloru, příslušnost ke státu… Vždyť Budvar je jedním z mála, co zůstalo v českých rukou.
Křivky na objektu skladu navíc vycházejí z pivní symboliky – vidět tam můžete tvar varného kotle nebo také pivní láhve. Slunce, které objekt obtéká z jihu, pak díky žiletkám (resp. stínům) vytváří v průběhu dne další zajímavé ornamenty a obrazce.
Důraz na materiály opláštění vyplývá z požadavku na dokreslení architektonické myšlenky. Pokud bychom pro most nebo sklad použili obyčejnou omítku, pak nevyniknou prvky, které dotvářejí třeba efekt toku, kterého jsem chtěl docílit. Navíc objekty působí čistě, stejně jaká je technologie výroby, stáčení, distribuce a výdeje piva.
Proto ta dominantní bílá barva?
Ano. Taky. Ke sjednocení výtvarného spolupůsobení objektů je zvolena jako dominantní bílá barva doplněná o sokly a žaluziové lamely v šedé barvě. Jako terciální barvy je ve schématu užito červené barvy a modré barvy lamel. Tvar, barevnost a celková dynamika prolomení zasklení u dopravníkového mostu, jehož obvodový plášť je tvořen alucobondovým obkladem, plynule přecházející do objemu zakladačového skladu, vychází z provozní podstaty a deklarace dynamického růstu a rozvoje pivovaru. A je novou propojující vrstvou v rámci vizuální celistvosti díla obou areálů národního podniku.
Pivovar chystá další výstavbu. Jak budou vypadat další objekty?
Nové objekty na volných plochách snad dále ponesou architektonické prvky a budou navazovat a dotvářet stávající pojetí. Nové budovy uvnitř areálu, zastavené do stávajících objektů, nebude potřeba nějak zviditelňovat. Tam to nemá moc smysl.
Na čem aktuálně pracujete?
Pro pivovar pracuji již delší dobu a mám k němu i osobní vztah a navíc mi i místní pivo chutná. V současné době spolu s pracovníky pivovaru řešíme architektonické řešení právě realizované stavby nové lahvové linky, která objektově navazuje na dopravní most. Mimo práce pro pivovar jsem aktuálně například dokončil architektonický návrh a projekt 140 metrů vysokého mrakodrapu, který by měl vyrůst v Česku. Kde? To si zatím investor nepřeje zveřejnit, stejně tak i bližší podrobnosti k tomuto projektu. Práce to byla náročná, dva roky jsme pracovali jen na požární zprávě.
 |
 |
