Jan Zahradníček (uprostřed)
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro dopravu Ing. Jan Zahradníček.
V předminulém čísle časopisu jsme se zaměřili na Moravskoslezský kraj. Váš kraj je méně členitý. Co to znamená pro oblast dopravy?
Rozdíl v členitosti terénu mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem zase tak výrazný zcela určitě není. Rovněž Olomoucký kraj se totiž vyznačuje poměrně velkou částí území s kopcovitým charakterem. Tento charakter území se plně projevuje zejména v zimním období, které je spojeno s výkonem zimní údržby. I když se to v některých zimních měsících nemusí při pohledu z rovinaté Olomouce zdát, je nutné v těchto kopcovitých lokalitách zimní údržbu vykonávat, neboť zde panují zimní podmínky.
Můžete přiblížit aktuálně největší probíhající a plánované investice do výstavby silnic ve vašem kraji?
Zmínil bych například stavební úpravy silnice II/315 Ústí nad Orlicí/Zábřeh n Moravě/Leština s plánovanými náklady 140 milionů korun. Projekt zahrnuje stavební úpravu komunikace II/315 (dvou celistvých úseků). Celková úprava má délku 11,919 km. Stávající stav komunikace je nevyhovující z hlediska bezpečnosti silničního provozu (havarijní stav). V jednotlivých stavebních objektech je použita zejména technologie odfrézování stávajícího povrchu, dále bude povrch rozfrézován do hloubky 220 mm, reprofilace a zhutnění, následně recyklace za studena (pokládka ACL + ACO).
Stavební úpravy silnice II/449 Uničov (hranice okresu Bruntál) s náklady 60,8 milionů korun začínají v úseku od pracovní spáry za křižovatkou III/4451 v obci Dlouhá Loučka (křižovatka se silnicí II/446). Silnice je vedena jak v intravilánu, tak i extravilánu katastru Dlouhá Loučka, Horní Sukolom, Dolní Sukolom a Uničov. Celková délka řešeného úseku silnice II/449 je 3,628 metru.
Bude provedena obnova obrusné vrstvy a lokální opravy se sanací po frézování (zachování nivelety) odfrézování stávající obrusné vrstvy, lokální sanace a opravy trhlin v místech konstrukčních poruch. Následně bude provedena pokládka nové obrusné vrstvy. Zesílení vozovky pokládkou vyrovnávací vrstvy a nového krytu (zvyšuje niveletu o 70 až 90 mm). V úsecích, kde byla zjištěna snížená únosnost, bude provedeno rozfrézování. Rekonstrukce vozovky s odstraněním stávajících konstrukčních vrstev, výměnou podložní zeminy a vybudování nové konstrukce vozovky na výhledové dopravní zatížení (zachování nivelety).
Mezi největší investiční akce bezesporu patří stavba II/366 – severní obchvat Prostějova (405 milionů korun), která začala v loňském roce a předpokládaný termín dokončení je v roce 2021. Další velkou akcí je rekonstrukce silnice II/444 v průtahu městem Šternberk (96 milionů korun). V neposlední řadě je nutné zmínit i rekonstrukci silnice II/446 v úseku Hanušovice – Staré Město (126,5 milionu korun).
V roce 2021, podle úspěšnosti žádosti v IROP (Integrovaný regionální operační program), plánujeme výměnu a zrušení již opotřebovaných betonových úseků silnice II/441 Kozlov – Potštát a II/437 Přáslavice – Lipník n. Bečvou. Betonové úseky budou vybourány a provede se výměna za nové konstrukční vrstvy. Dále jde o silnice II/436 Přerov – Doloplazy. Náklady na tyto akce budou dohromady více než 500 milionů korun. V současné době dokončujeme projekční přípravu.
Jakou mají tyto akce logickou návaznost na okolní kraje či například na Polsko?
V případě rekonstrukce silnice II/446 se jedná o akci, která je realizována jako přeshraniční projekt ve spolupráci s Opolským vojvodstvím a mimo jiné je cílem této investiční akce zvýšení a posílení cestovního ruchu v oblasti Kralického Sněžníku, a to výstavbou kvalitní dopravní infrastruktury.
Mohou se v souvislosti s koronavirovou krizí a v souvislosti s velkým podílem zahraničních pracovníků na stavbách tyto akce opozdit či dokonce zastavit?
Zatím se nám ozvaly jenom některé větší firmy (Colas, OHL ŽS, Strabag, Geosan Group, Insta) v reakci na možné dopady vyhlášení krizového stavu s tím, že tato situace může ovlivnit splnění podmínek smlouvy. Přesto zatím práce na všech stavbách probíhají podle schváleného harmonogramu.
V jakém směru byste rád zlepšil dopravní obslužnost? Hodně se hovoří o vodíkových pohonech, vnímáte to jako dobrý nápad?
O alternativních zdrojích energie, jako je vodíkový pohon nebo baterie, na nejbližších 10 let u železnice neuvažujeme. Spíše sledujeme výsledky a zkušenosti ze zahraničí.
Dopravce České dráhy zakoupil při příležitosti nového desetiletého kontraktu použité dieselové vlaky. Kraj s nákupem použitých vlaků se životností cca 20 let souhlasil i vzhledem k dynamickému vývoji alternativních zdrojů, protože nevíme, kam se do té doby posune vývoj alternativních zdrojů energie. Toto byly možná poslední pořízené dieselové vlaky. Výraznější zlepšení dopravní obslužnosti na železnici jsme naplánovali již na letošní rok v oblasti jízdních řádů. Opravdová revoluce v dopravní obslužnosti však nastane po modernizaci tratě Olomouc – Uničov – Šumperk, která se stane konkurenceschopnou regionální tratí s evropskými parametry.
Pojďme k oblasti vodohospodářských staveb. Jsou v Olomouckém kraji více než jinde vidět investice např. do vodních staveb, zadržování vody v krajině?
Zásoba podzemních vod v letech 2018 a 2019 se dostává v rámci celé ČR do mírně podnormálního stavu a v rámci Olomouckého kraje je situace ještě lepší než v jiných částech ČR. Příznivější situace byla sledována u Odry a Moravy, kde příznivý stav souvisí s vyššími srážkovými úhrny, nižšími teplotami vzduchu, stavem vegetace a půdního sucha.
Potřeba investic do vodních staveb je patrná ve všech krajích, a proto největší objem investic ve vodním hospodářství zajišťují státní podniky, které mají na starost dílčí povodí vodních toků.
Situace se však nevyvíjí dobře a je potřeba hledat další možnosti zlepšení hospodaření s vodou. Olomoucký kraj má možnost využít různé nástroje, kterými může investice v této oblasti ovlivňovat. Kraj vykonává dle zákona o vodách přeneseně státní správu ve formě vodoprávního úřadu. Vydává strategické nebo koncepční dokumenty. Například v letošním říjnu bude zpracována Strategie Olomouckého kraje o vodě, kterou zpracováváme s odborníky na vodu a v níž hledáme konkrétní projektové náměty a opatření pro zlepšení stavu. Dále kraj každoročně vypisuje krajské dotační programy „Fond na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury na území Olomouckého kraje“ a „Dotace obcím OK na řešení mimořádných událostí v oblasti vodohospodářské infrastruktury“, kterými se spolupodílí na nákladech projektů.
V neposlední řadě kraj sám přímo realizuje investiční akce, jedná se o projekty „Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu příspěvkových organizací Olomouckého kraje“ na které kraj získal dotaci z Evropské unie ve výši 35,5 milionu korun.
Mimochodem, změnil se nějak názor Olomouckého kraje na koridor Dunaj – Odra – Labe?
Olomoucký kraj usnesením Rady Olomouckého kraje ze dne 7. 8. 2008 ve stanovisku k návrhu Politiky územního rozvoje ČR 2008 vyslovil požadavek vypustit z územní ochrany Labskou větev průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. Tento požadavek Rada Olomouckého kraje znovu potvrdila usnesením ze dne 24. 7. 2014 ke stanovisku k návrhu Aktualizace Politiky územního rozvoje ČR, a to z důvodů problematické terénní konfigurace, velmi vážných střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny (CHKO Litovelské Pomoraví, NATURA 2000) a z důvodu omezování rozvojových záměrů obcí a měst. Závažná by byla rovněž možnost negativního ovlivnění množství a jakosti vod v území celé chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a i v jednotlivých jímacích lokalitách v okolí trasy D-O-L. Takto Olomoucký kraj reagoval i v době zpracování studie proveditelnosti.
