Přeměna bývalých JZD, kulturní památky, Jesenicko… Olomoucký kraj je připraven dále investovat

Jiří Zemánek Jiří Zemánek

Olomoucký kraj uplatnil celkem 94 připomínek k návrhu stavebního zákona a 56 připomínek k návrhu změnového zákona. Takto začal náš rozhovor s Mgr. Jiřím Zemánkem, 1. náměstkem hejtmana Olomouckého kraje.

Jste tedy k aktuální snaze paní ministryně Dostálové velice „kritičtí“?
Současný proces stavebního řízení se vyznačuje řadou problematických momentů, jejichž důsledkem je nadměrná byrokratizace i neúměrná délka stavebního řízení. Podle žebříčku „Doing Business“, který vzniká pod patronací Světové banky a srovnává podmínky pro podnikání v celkem 190 zemích, je Česká republika na 157. místě na světě v délce trvání stavebního řízení. Olomoucký kraj proto považuje snahu o nápravu současného stavu za logickou a v principu žádoucí.

Aby byla úprava veřejného stavebního práva efektivní a funkční, přinesla skutečné zjednodušení přípravy staveb a povolovacích procesů, je nezbytné připravit nejen nový stavební zákon, ale je nutné navrhnout a přijmout i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů. Zda se tento bezesporu ambiciózní záměr Ministerstvu pro místní rozvoj podaří, budeme moci zjistit až po jeho uvedení v praxi. Olomoucký kraj tuto jeho snahu podporuje. Pokud se týká připomínek k návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona, připomínky byly zcela konstruktivní a směřovaly zejména k odstranění aplikačních problémů. Takto byly uplatněny připomínky k nedostatečnému vymezení pojmů, nedostatečné ochraně některých veřejných zájmů, nejasnostem v procesu územního plánování a v procesu řízení o povolení stavby apod. Připomínky byly uplatněny napříč celým návrhem stavebního zákona.

Olomoucký kraj se například od toho Moravskoslezského – tradičně průmyslového, hodně liší. Lze říci, že se bavíme naopak o tradičně zemědělském regionu?
Nelze označit celý kraj jako průmyslový (Moravskoslezský) nebo zemědělský (Olomoucký). S Moravskoslezským krajem máme například společnou oblast Jeseníků, kde se nejedná o příliš průmyslovou oblast. Obdobně Univerzita Palackého v Olomouci má srovnatelný počet studentů jako všechny vysoké školy v třikrát větší Ostravě. Každý kraj má svá specifika a někde řešíme stejné otázky (např. na Jesenicku), někde jiné.

Ano, je pravdou, že v Olomouckém kraji je vysoký podíl kvalitní zemědělské půdy, a proto je v kraji více zastoupena zemědělská výroba a výnosy na Hané patří k nejvyšším v republice. Budu-li mluvit konkrétně, tak v mezikrajském srovnání máme po Vysočině a Jihočeském kraji třetí nejvyšší podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě vytvořené v kraji (podle údajů ČSÚ za rok 2018). Zemědělský ráz krajiny je potřeba vnímat pozitivně, protože umožňuje diverzifikaci hospodářství. Zemědělství a na něj navázaný zpracovatelský průmysl není tolik náchylný k vlivům hospodářské krize a poskytuje tak určitou stabilitu. To se ukázalo v letech 2008 až 2010 a věřím, že to bude platit i po letošním roce. Na druhou stranu se nejedná o obor s vysokou přidanou hodnotou, proto umožňuje menší zisky a i mzdy zaměstnanců jsou nižší.

Vnímáte zemědělský ráz krajiny jako jednoznačné pozitivum?
Intenzivní zemědělství představuje vysokou míru odpovědnosti z hlediska péče o krajinu. Zemědělské hospodaření má udržovat půdu zdravou, zadržovat vodu, bránit erozi a dalším negativním vlivům. To klade zvýšené nároky na hospodáře, kteří to, bohužel, někdy nedodržují. V kraji se pak potýkáme s důsledky, jako je zvýšená prašnost, sucho nebo naopak bleskové záplavy a splachy ornice, zanášení vodních toků, degradace půdy atd. Zemědělská půda může také představovat určitá omezení pro rozvoj měst a obcí, které musí řešit její zábor.

Získává váš kraj do oblasti podpory zemědělství nějaké speciální dotace, resp. je váš kraj v oblasti podpory zemědělství něčím specifický?
Podpora zemědělství v Olomouckém kraji není nijak specifická oproti jiným krajům. Hlavní roli hrají dotace EU. I zemědělci se dnes chovají tržně a snaží se dosáhnout co největšího zisku. Zisk jim zaručují hlavně dotace, které víceméně určují, co se kde pěstuje nebo chová. Podpora z národní nebo krajské úrovně je velmi malá. To se možná změní, protože v souvislosti s pandemií COVID-19 se opět vynořily otázky potravinové soběstačnosti České republiky.

Brownfieldy jsou nejen průmyslového charakteru, ale samozřejmě i zemědělského… Jak se vám daří tyto staré zátěže navracet k životu?
Podpora zemědělství zahrnuje mj. také revitalizaci zemědělských brownfieldů (jedná se především o bývalé areály JZD). Olomoucký kraj se snaží podporovat revitalizaci dlouhodobě. Od roku 2004 vedl a aktualizoval údaje o brownfieldech. V krajské databázi
nashromáždil přes 150 lokalit napříč celým krajem, z toho více než 2/3 jsou právě zemědělské brownfieldy. Od roku 2015 začal kraj intenzivně spolupracovat s agenturou CzechInvest, která spravuje Národní databázi brownfieldů.

S agenturou má Olomoucký kraj uzavřenou smlouvu o spolupráci, na jejímž základě má přístup do databáze a došlo k převodu brownfieldů z krajské do národní databáze. Každoročně probíhají společné semináře k dotačním programům pro regeneraci a ve spolupráci s regionalisty ORP je stávající databáze aktualizována. Olomoucký kraj také, kromě poradenství v oblasti dotací pro stávající majitele brownfieldů, zajišťuje v případě zájmu investora o konkrétní brownfield uveřejněný v národní databázi zapojení pracovníků agentury, kteří jsou schopni zprostředkovat kontakt přímo s majitelem.

Které projekty stavebního charakteru by mohly Olomoucký kraj dostat na světovou úroveň architektury?
Z projektů, o kterých je známo, že se uvažuje o jejich realizaci, by takovouto stavbou mohlo být Středoevropské fórum, tzv. SEFO (nová přístavba Muzea umění Olomouc). Ač jsou názory na tuto stavbu rozporuplné, z hlediska architektury je to návrh odvážný, jedinečný a zajímavý. Připravovanému projektu SEFO předcházela přestavba bývalého kapitulního děkanství na Arcidiecézní muzeum Olomouc, která probíhala v letech 2001 až 2006. Realizace v sobě kombinuje prvky současné minimalistické architektury s památkovou péčí.

Lze očekávat, že v souvislosti s pandemií koronaviru budou Češi více cestovat po svém regionu? Chystá Kraj nějaké investice do zatraktivnění olomouckého kraje pro turistický ruch?
S ohledem na současnou situaci způsobenou pandemií koronaviru se dá očekávat zvýšený zájem občanů ČR o dovolenou v tuzemsku, nicméně jakékoliv predikce jsou v tuto chvíli velmi obtížné, protože ohledně dalšího vývoje panuje velká řada otazníků a nejasností, například i s ohledem na vývoj informací k možnosti cestovat do zahraničí či tam trávit dovolenou. To potvrzují i ubytovatelé v cestovním ruchu, kteří zatím neevidují masivní nárůst rezervací na letní sezónu, neboť lidé budou nejspíše vyčkávat na další vývoj a rezervaci své letní dovolené budou oddalovat.

Domácí cestovní ruch hraje v Olomouckém kraji důležitou roli i za normálních okolností, neboť se na celkové návštěvnosti podílí z 80 %. Olomoucký kraj proto prostřednictvím své Centrály cestovního ruchu ve spolupráci s oblastními sdruženími cestovního ruchu v Jeseníkách a na střední Moravě připravuje marketingovou kampaň na podporu domácího cestovního ruchu, která je zaměřena především na on-line marketing a sociální sítě a byla spuštěna v průběhu měsíce května. Olomoucký kraj bude také zapojen do kampaně Světové Česko, kterou připravuje agentura CzechTourism.

Přibližte výši investic, která se v této souvislosti chystá v oblasti dopravní obslužnosti.
Zastupitelstvo v pondělí 20. dubna 2020 schválilo rozdělení dotací v DP na podporu cestovního ruchu – alokace cca 10 miliónů korun. IŽ – 2,5 miliónu korun. Mezi prioritně podpořené projekty patřily ty v oblasti cykloturistiky a kempy.

Domníváme se, že Češi budou skutečně více cestovat po tuzemsku a po svém regionu. Jako každý rok turistům nabídneme kromě celoročních linek také sezonní spoje jako například autobusy na Bouzov, k rekreačnímu středisku Bozeňov nebo cyklobus Prostějov – Protivanov. Nad rámec každoročních opatření zvážíme posílení vlakových souprav, které jezdí ze Zábřehu do Jeseníku.

Také letos již od 25. dubna nabízíme turistům jízdenku Jeseníky 100, což je jednodenní jízdenka pro oblast Jeseníků na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje, kdy je možné na jeden jízdní doklad v hodnotě 100 Kč pro jednotlivce nebo v hodnotě 250 Kč pro skupinu pěti osob využít v tomto regionu všechny dopravce, včetně dopravce České dráhy.

Váš kraj má velké množství historických památek. Určitě asi více než již zmiňovaný Moravskoslezský… Jaká zásadní akce v tomto směru kraj čeká?
V Olomouckém kraji se nachází více než 2 200 památek evidovaných Ministerstvem kultury a také 15 objektů s nejvyšším statusem národní kulturní památky. Co se týče památek ve vlastnictví Olomouckého kraje, kterých je mimochodem 24, je nejzásadnějším počinem v oblasti obnovy kulturní památky záchrana a zpřístupnění paláce na hradě Helfštýn, který spravuje Muzeum Komenského v Přerově. Další neméně důležitou rekonstrukci Olomoucký kraj připravuje v objektu Červeného kostela, který spravuje Vědecká knihovna v Olomouci. Stavební úpravy by měly nejen obnovit původní vzhled zejména interiéru emporového kostela, ale současně vytvořit nový multikulturní prostor, který by mohl být v budoucnu využíván například jako koncertní síň či přednáškový sál.

Vraťme se ještě k Jesenicku. Máte pro tuto „znevýhodněnou“ oblast nějaká nové či speciální investiční pobídky?
Krajská samospráva řeší problematiku Jesenicka dlouhodobě. Aktuálně Olomoucký kraj ve spolupráci se samosprávou měst Jeseník a Šumperk připravil tzv. Karty regionálně-specifických aktivit. Jedná se o projektové záměry na podporu zaměstnanosti i nových podnikatelských zón, bezpečnost na komunikacích, na občanskou vybavenost nebo přípravu lokalit pro bydlení, které jsou určeny k realizaci. Konkrétně se jedná např. o podnikatelskou zónu Za podjezdem, rekonstrukci křižovatky silnice III/45319, výstavbu SKI ARENY, opravu budovy Manufaktury, výstavbu Centra moderního rozvoje lidí a technologií a další. Tyto projekty Olomoucký kraj projednal s partnery v území na platformě Regionální stálé konference a předal je na Ministerstvo pro místní rozvoj. Olomoucký kraj bude podporovat a prosazovat financování těchto projektů z národních fondů a ministerstev, a to už v rámci státního rozpočtu 2021.

Další oblastí, kde vyvíjí krajská samospráva aktivity pro Jesenicko, je Strategie regionálního rozvoje ČR a její akční plán pro roky 2021 až 2022. V našem kraji je celkem 10 obcí s rozšířenou působností zařazeno do hospodářsky a sociálně znevýhodněných oblastí. Pro tato území hledá Olomoucký kraj nástroje, jak finančně pomoci. Do akčního plánu strategie prosazuje Olomoucký kraj takové aktivity, které pomohou řešit konkrétní problémy. Jedná se třeba o zpřístupnění přírodních atraktivit pro společenský život i cestovní ruch, inovace v oblasti lázeňství a cestovním ruchu, rozšíření výuky ICT, zpřístupnění hraničních přechodů a zkapacitnění silnic apod.

Olomoucký kraj chce aktivizovat partnery v území a hledat nejen velké investice, ale i aktivity menšího rozsahu, které by pomohly hospodářsky a sociálně ohroženým územím. Právě na území Jesenicka navrhuje Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje pro roky 2021 až 2027 vytvoření vlajkového projektu. Ten by měl ověřit, jestli bude stanovený postup úspěšný, a máme je realizovat i v dalších ohrožených územích v kraji. Na přípravě vlajkového projektu spolupracujeme s odborníky, ale také s expertní pracovní skupinou, do které jsme se snažili pozvat významné zástupce Jesenicka. Jedná se však o dlouhodobý problém a jeho řešení bude také během na dlouhou trať.

Související články

× Full - Jádro