Pavilon školy, který se podílí i na vytvoření aktivního veřejného prostoru

Pohled na novostavbu (foto: Pavel Kucera Photography) Pohled na novostavbu (foto: Pavel Kucera Photography)

Stavba nového pavilonu ZŠ v Mníšku pod Brdy řeší dlouhodobou akutní potřebu školy na větší prostory pro výuku žáků. Současně s tím získává obec i nové moderní plochy pro pořádání kulturních akcí i pro volnočasové aktivity.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

  • Investor: město Mníšek pod Brdy
  • Architekt: Peter Sticzay‑Gromski
  • Projektanti: SANTIS a. s., Grido, architektura a design, s. r. o.
  • Generální zhotovitel: PKS stavby a. s.

Třípodlažní nepodsklepený objekt je rozdělený na dvě samostatné, provozně oddělené, jednotky. Na školu ve 2. a 3. NP a komunitní centrum v 1. NP. Přízemí je rozděleno průchozí pasáží na dvě časti – kulturní sál pro 150 lidí s prostorem pro kavárnu na jedné straně a prostory pro volnočasové kroužky a mateřské centrum na straně druhé. Ve 2. NP je po obvodu sedm místností určených pro družinu a kabinety. Uprostřed jsou umístěny šatny, schodiště a hygienické zázemí. Ve 3. NP je po obvodu osm kmenových tříd a odborná (počítačová) učebna umístěná ve středním traktu. Přístup do školní části je řešen ze stávající budovy školy spojovacím krčkem do 2. NP.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonový skelet. Základy tvoří železobetonová deska tloušťky 250 mm. V místě sloupů je zesílená hlavicemi s celkovou tloušťkou 750 mm. Po obvodu je pak deska zesílená základovým pásem na celkovou tloušťku 750 mm. Nosný systém sloupů je v rozteči 9 × 12 metrů, sloupy v obvodové stěně jsou osazeny ve vzdálenostech 4,5 metru. Obvodové parapetní stěny jsou ze železobetonu tloušťky 250 mm. Železobetonové stropy mají taktéž tloušťku 250 mm. Jejich součástí jsou i průvlaky. Vnitřní zdivo je nenosné (cihelné).

Nosnou konstrukcí spojovacího krčku tvoří ocelová příhradová konstrukce osazená na nosném rámu. Podlaha je z trapézových plechů s železobetonovou nadbetonávkou. Konstrukce spojovacího krčku byla v rámci realizace stavby upravena do většího sklonu. Díky tomu mohla být ve stávající části školy vytvořena rampa namísto původně plánovaného schodiště s plošinou pro imobilní spoluobčany. Současně bylo (po dohodě s architektem) změněno i umístění opláštění konstrukce a provedeno tak, aby se nosné prvky staly součástí interiéru.

Fasáda objektu je zateplena v kombinaci kontaktního zateplovacího systému a provětrávané fasády opláštěné deskami CEMBRIT v šedé barvě. Kontaktní zateplovací systém s bílou barvou finální omítky tak v horizontálních pruzích odděluje jednotlivá podlaží. V pasáži, která prochází objektem, jsou z důvodu větší světelné odrazivosti použity cembritové desky bílé barvy. Před fasádu objektu je předsazena konstrukce z lepených modřínových lamel zavěšená na ocelové konstrukci (Pozn. redakce: Podrobněji píšeme o fasádě na jiném místě časopisu), na níž jsou v obou nadzemních patrech umístěny pochozí rošty. Okenní výplně v 1. NP a prosklené stěny v objektu jsou hliníkové, ve 2. a 3. NP pak dřevěné.

Veškeré materiálové a barevné řešení bylo pečlivě vybráno architektem a vytvořilo zejména v interiéru působivou kombinaci čistých stavebních detailů s hrubě provedenými betonovými povrchy stropních konstrukcí, které z větší části nejsou nijak zakryté. Použité podhledy slouží pouze k zajištění správné akustiky v učebnách a v kulturním sálu. Přiznané jsou dokonce i veškeré elektrorozvody a potrubí pod stropy.

Součástí výstavby objektu školy bylo i provedení komunikací okolo objektu, kde je použita kombinace chodníků z žulových kostek a betonové plochy, která svým umístěním a rozlohou slouží jako místo pro setkávání se ve veřejném prostoru. Pro potřeby rodičů přivážejících děti na výuku bylo rozšířeno i přilehlé parkoviště.

Martin Voráč, DiS.
PKS stavby a. s.

Související články