Články

V srpnu 2025 byla na okraji Žďáru nad Sázavou dokončena dvojice čtyřpodlažních bytových domů. Modřínová fasáda dává stavbám netradiční a v okolí jedinečný vzhled, ale to není jediné, čím na sebe dvojice bytovek přitahuje pozornost.

V areálu České zemědělské univerzity v Praze roste unikátní dřevostavba, která má ambici stát se vzorovým příkladem moderního udržitelného stavebnictví. Výukový pavilon Lesovna, navržený ateliérem Mjölk architekti, není pouze prostorem pro vzdělávání, ale sám o sobě funguje jako „Living Lab“ – živá učebnice konstrukčních možností dřeva.

Díky novým technologiím, zejména CLT, překonávají dřevostavby hranice, které byly dříve nepřekročitelné, a vznikají budovy vysoké desítky pater. Souboj o dosažení nebes však není jedinou výzvou, které projektanti čelí. Samonosné sklady jsou pokročilá inženýrská díla, v nichž regály tvoří spolu se střešní krytinou a výplňovými prvky součást nosné konstrukce budovy.

Systém modulárních dřevostaveb patří ke konstrukčním trendům současné udržitelné architektury. Rychlá výroba, lehká a pevná konstrukce, usazení bez betonových základů, vysoká životnost, snadné rozšíření, přemístění i recyklace stavby.

Jako čerstvý absolvent oboru konstrukce a statika staveb jsem před čtvrtstoletím s nadšením nastoupil do svého prvního zaměstnání a začal pracovat na prvních projektech. Tehdy jsem ještě nevnímal nutnost specializace v oboru stavebních konstrukcí.

Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.

Nejvyšší budova ze dřeva má 86,6 metru, nachází se v Milwaukee v americkém Wisconsinu. Nebude to dlouho trvat a výškou ji překoná další dřevěný mrakodrap ve Švýcarsku, ten by měl mít těsně pod stovku metrů. A v Česku? Výškový limit na dřevostavby je neúprosný: 12 metrů.

V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...

Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.

Moderní objekt, pyšnící se titulem Stavba roku 2019 Pardubického kraje, je obloukovitá budova, která svým tvarem kopíruje svažitý pozemek. Suterénní část domu je provedena z železobetonového monolitu tvořící tuhý sokl pro horní dřevostavbu.