Nejvyšší mrakodrap ze dřeva nedávno pokřtili v USA. Proč v Česku takový vyrůst nemůže?

Nejvyšší budova ze dřeva má 86,6 metru, nachází se v Milwaukee v americkém Wisconsinu. Nebude to dlouho trvat a výškou ji překoná další dřevěný mrakodrap ve Švýcarsku, ten by měl mít těsně pod stovku metrů. A v Česku? Výškový limit na dřevostavby je neúprosný: 12 metrů.

Zatímco posouvání hranice výšky dřevěné stavby je v Česku předmětem vášnivých odborných debat a vyhlídky na prolomení žádné, ve světě roste jeden dřevěný „mrakodrap“ za druhým. Souvisí to především s celkovým nastavením společnosti, které jen kopírují svým přístupem úřady.

Důležité nejsou ani rekordy, ani samotné metry, do jakých dřevěné budovy sahají. Rozdíly mezi těmi největšími jsou relativně malé. Do letošního července byla nejvyšší dřevostavbou Mjøstårnet v norském městě Brumunddal (85,4 metru), do čtyř let by nedaleko švýcarského Curychu měl vyrůst stometrový dřevěný mrakodrap Rocket & Tigerli. Rekordy jsou vždy hlavně marketing. Ale i ten může pomoci dobré věci.

O aktuálně nejvyšším Ascentu psala snad všechna americká seriózní média (The Wall Street Journal, The New York Times, The Washington Post, The Chicago Tribune, dostal místo i v prominentním seriálu „Engineering the Future“ na kanále Amazon Prime). Neměli bychom ale přehlížet to hlavní, co z tohoto rostoucího trendu vyplývá.

Pro státy, v nichž (nejen vysoké) dřevěné stavby už léta rostou, jsou takové projekty běžné. Pro laiky, pro odborníky, investory či architekty, stejně tak pro úřady. Děje se tam pravý opak toho, co v Česku. Každá stavba s použitím dřeva, která se vymyká plošně nastaveným limitům, musí u nás o svou existenci bojovat. Bez zapálených investorů a tvrdošíjných architektů, kteří se nenechají překážkami odradit, to nejde. Úřady nemají vůli měnit desítky let staré normy, protože lidé nemají o bytové domy ze dřeva zájem. Bojí se dřeva jako materiálu, který je hořlavý a nic nevydrží. Podívejme se tedy, jak je to s tou nejvyšší dřevěnou budovou světa.

DŘEVOSTAVBA JE O ČTVRTINU RYCHLEJŠÍ

Ascent za nejvyšší dřevostavbu na světě určila Rada pro výškové budovy a městské prostředí (Council on Tall Buildings & Urban Habitat). Z betonu má stavba základovou desku a výtahové i schodišťové šachty. Konstrukce je pak tvořena z dřevěných CLT panelů a lepeného lamelového dřeva (známého i jako glulam).

„Průmyslové dřevo (anglicky častěji timber, pozn. red.) je úžasný stavební materiál. Zadržuje uhlík, je obnovitelný, má skvělé statické vlastnosti, to se pojí s nádhernou kresbou přírodního dřeva například na trámech. Krásně se tu snoubí forma a funkce,“ říká Tim Gokhman, šéf developerské společnosti New Land Enterprises. A dodává, že s tím, jak budovy rostou, a města jsou tudíž čím dál vyšší, je třeba se ohlížet stále častěji po materiálech, jež jsou obnovitelné. „Výhody takového použití dřeva jsou velmi dobře zdokumentované a zcela jasné. Právě zažíváme éru, kdy Spojené státy otevírají dveře revolučnímu průmyslovému dřevu při stavbě výškových budov,“ dodává.

CLT panely se vyrábějí zakázkově mimo stavby. Konkrétně dřevo na Ascent se dovezlo z Rakouska, tam byla rovněž designovaná celá konstrukce budovy. Výhoda průmyslového dřeva spočívá mimo jiné v tom, že je tvarově velmi přizpůsobitelné záměru architekta, případně investora. „Současným hitem jsou dřevěné modulární konstrukce. Dnes nabízí jasnou a konkurence schopnou alternativu k tradičnímu betonu a oceli, používaným na výškových budovách. Nehledě na jejich velkou výhodu v podobě udržitelnosti,“ říká John Peronto, šéf projekční kanceláře Thornton Tomasetti v Millwaukee.

Pro lepší orientaci – 18patrová dřevěná budova ušetří tolik uhlíku, kolik by spotřebovalo 2 350 aut na spalovací motor za rok, tvrdí developer Ascentu. A to především díky uhlíku, který je uložený přímo ve dřevě.

Používáním prefabrikovaných panelů se mimo jiné výstavba výrazně urychlí – ta v Milwaukee proběhla údajně o čtvrtinu rychleji, než kdyby byla z „konvenčních“ materiálů. Stavět se začalo v roce 2020, první obyvatelé se stěhovali v červenci 2022, a to i díky důkladné přípravě. Celá budova vznikla napřed v digitálním modelu, na čemž se ozkoušely a eliminovaly všechny potenciální problémy vzniklé při stavbě. To šetří čas a potažmo i peníze.

„Věříme v sílu architektury jako motoru pozitivních změn,“ dodává Jason Korb, zakladatel architektonického studia Korb + Associates. „Ascent by se mohl stát příkladem pro budoucí výškové dřevěné stavby na národní úrovni právě v tom, jak kombinuje ohleduplnost k životnímu prostředí, pozitivní vztah k obnovitelným materiálům se smysluplnou, moderní a kvalitní architekturou,“ uzavírá Korb.