Články

Čeští stavbaři si připsali na seznam další dokončení významné stavby v Norsku. Minulý týden byl uveden do provozu úsek silnice E39 Lønset – Hjelset, na kterém se pracovníci Metrostavu Norge podíleli výstavbou 7 mostních objektů v letech 2022 a 2023.

Stavbaři Metrostavu a Metrostavu TBR dobetonovali zbývající horní část nosné konstrukce mostu Červená a k dokončení hrubé stavby jim schází jen dotáhnout betonáž říms. Z vlaku na trati Písek – Tábor už tedy mohou cestující obdivovat kompletní siluetu nového mostu.

Až 20 tisíc mostů v České republice není podle odhadů expertů nikde evidováno, nikdo tak netuší, kde je jejich vlastníkem a patrně se o ně také nikdo nestará. Jsou proto zdrojem potenciálních problémů včetně možných havárií.

Napadlo vás někdy, že mostní oblouky majestátně překlenující údolí či řeky bývají uvnitř duté? Stavbaři říkají takovému prostoru poeticky „duše“ a jednu takovou ve středu 10. dubna 2024 exkluzivně představili novinářům nad orlickou přehradou.

V pondělí 11. března 2024 vyjede na Barrandovský most těžká technika a začnou tak hlavní práce třetí etapy rekonstrukce mostu. Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) prostřednictvím svého dodavatele, společnosti PORR, zahájí další etapu rozsáhlé rekonstrukce nejvytíženější dopravní tepny v České republice.

V roce 1987 byl vybudován zavěšený potrubní most jako součást potrubní trasy pro přepravu konvektorového plynu. Tento most s celkovou délkou přemostění 150 metrů překonává koleje Třineckých železáren, železnici Českých drah a silnici. Jeho hlavním nosným konstrukčním prvkem je potrubí o průměru 2 200 mm.

Na trati z Tábora do Písku se bude jezdit přes orlickou přehradu po železničním mostě s dutým a dokonce i průchodným obloukem. Podle stavbařů to v budoucnu ocení zejména správce mostu při revizních prohlídkách. Zároveň jde o největší železobetonový oblouk v Česku.

Cílem bylo především zefektivnit výstavbu a sledovat ekonomické hledisko inženýrského díla. Výjimečné na realizovaném slovenském objektu bylo zejména využití montovaného spoje firmy Peikko, obvykle používaného v pozemních stavbách a halách.

Rekonstrukce Barrandovského mostu je první projekt zadaný TSK Praha, který je řešený kompletně v BIMu. V prostředí CDE jsou během realizace využívány elektronický stavební deník, automatizované schvalovací procesy zvané WorkFlow a společné datové úložiště, jehož součástí je digitální model projektu s jeho grafickými i negrafickými informacemi.

Po přeměně plynojemu na multifunkční halu Gong a nástavbě na vysoké peci Bolt Tower jsme měli příležitost spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem na další významné dominantě v Dolní oblasti Vítkovic (DOV). Dvě samostatná pole nové lávky pro pěší a cyklisty se zajímavou, architektem navrženou proměnnou niveletou přemosťují vlečkové kolejiště a řeku Ostravici.