Na žádnou otázku neexistuje stejná odpověď. Proto jsme čelním představitelům ve stavebnictví položili identické otázky a zajímalo nás, jak se jim dařilo v roce 2023 a jaké jsou jejich prognózy, vize a přání pro obor. Odpovídal generální ředitel společnosti OHLA ŽS Roman Kocúrek, Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví a Zdeněk Soudný, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, generální ředitel Asociace developerů.
Ing. Roman Kocúrek
OHLA ŽS
1. Co přinesl rok 2023 vaší firmě?
Téměř končící rok přinesl naší společnosti očekávané i méně očekávané události. Dokončili jsme například výstavbu nového pavilonu G ve Fakultní nemocnici Olomouc, který jsme stavěli v režimu Design & Build. V hanácké metropoli jsme rovněž zrekonstruovali měnírnu Západ, která z hlediska zajištění napájení trakčního vedení představuje nejdůležitější objekt olomouckého dopravního podniku, pro nějž jsme postavili i nový areál odstavů tramvají na ulici Jeremenkova. V tomto městě nemohu opomenout ani opravu historické budovy Červeného kostela včetně přístavby foyer. V Praze jsme dokončili projekt týkající se výstavby nové tramvajové trati z Modřan do Libuše či výstavbu bytového domu v ulici Pobřežní.
V letošním roce jsme současně zahájili celou řadu nových jedinečných projektů, jakými jsou bezesporu rekonstrukce mostu Otakara Ševčíka nebo výstavba biomasového kotle v Brně či modernizace železničních stanic v Havířově a v Praze-Bubnech.
Kromě posilování investic do mechanizace a vozového parku zavádíme také nové parametry hodnocení zahájených staveb, a to v souladu s kontinuálním posilováním environmentálního rozměru naší stavební činnosti. Jedním z nich je sledování uhlíkové stopy. Predikce ekonomického vývoje sektoru stavebnictví pro rok 2023 nebyly pozitivní, očekával se 2% pokles českého stavebního trhu. Proto jsem nesmírně rád, že k závěru roku již mohu konstatovat, že naše společnost pokračuje v meziročním srovnání v konstantním růstu.
2. Jak se bude podle vás vyvíjet stavebnictví v České republice v roce 2024? Co bude odlišné od předcházejících let?
Očekáváme stagnaci až mírný pokles většiny segmentů stavebního trhu. Mezi hlavní rizika patří snižování objemu vyhlašovaných zakázek, pokles objemu inženýrských staveb, nedostatek kvalifikovaného personálu, vysoká inflace a nepředvídatelné dopady války na Ukrajině.
V oblasti dopravní infrastruktury očekáváme na základě vydaných programových prohlášení vlády mírný růst, neboť investice do dopravní infrastruktury jsou dlouhodobě prioritní.
3. Jaké hlavní výzvy a příležitosti vidíte ve stavebním průmyslu pro vaši společnost?
Společnost OHLA ŽS se od svého založení v roce 1952 zabývala primárně výstavbou železničních tratí, proto zahájení budování vysokorychlostní železniční sítě pro nás zůstává i nadále prioritou. Nové příležitosti také vnímáme v souvislosti se změnami v české i celosvětové energetice. Očekávanou výzvou pro nás budou i projekty pro Armádu České republiky, ať už v podobě nové infrastruktury, či zázemí pro armádní techniku. Lze říct, že centrem našeho zájmu jsou dlouhodobě infrastrukturní projekty založené na spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
4. Které trendy či inovace ve stavebnictví se podle vás prosadí v příštím roce 2024? Jak na ně plánujete reagovat?
Dál bude pokračovat digitalizace stavebních procesů a také trh se bude stále více orientovat na automatizaci výstavby, dílčích činností v rámci realizace zakázek a na vývoj nových materiálů. V souladu s tímto trendem hledáme další příležitosti spolupráce pro podporu rozvoje robotizace a automatizace ve stavebnictví. Jednou z rovin probíhající kooperace s vysokými školami technického zaměření je vývoj kompozitních materiálů pro pozemní i dopravní stavby.
5. Vždy budou existovat vítězové a poražení. Komu se bude příští rok dařit a kdo bude čelit výzvám?
Naší dlouhodobou obchodní strategií je eliminovat účast v rizikových projektech. Obchodní příležitosti hledáme primárně u zákazníků, se kterými máme pozitivní zkušenosti. V našem sektoru se nejedná o vítěze a poražené. Pro úspěšnou realizaci každého projektu je klíčové, aby všichni usilovali o společný cíl – dokončit projekt. Bohužel ne vždy je to pravidlem. Ve finále by měly být spokojené všechny zainteresované subjekty. Primárně však musí být spokojený zákazník, uživatel předaného díla a zhotovitel.
„Nicméně aktuální inflace ani skokové nárůsty cen některých materiálů a ani drahé energie nemohou změnit trvalý trend zvyšování kvality stavebních projektů. Tato situace však generuje komplikace pro investory i dodavatele v realizaci rozestavěných projektů.“
6. Jak současná ekonomická situace, vysoké úrokové sazby a rostoucí náklady na výstavbu ovlivňují plánovanou strategii vaší firmy?
S ohledem na tyto proměnné naši zákazníci zvažují výhodnost investice opakovaně, což se může projevit jako pokles obchodních příležitostí na trhu. Nicméně aktuální inflace ani skokové nárůsty cen některých materiálů ani drahé energie nemůžou změnit trvalý trend zvyšování kvality stavebních projektů. Tato situace však generuje komplikace pro investory i dodavatele v realizaci rozestavěných projektů. Může pravděpodobně dojít i k přehodnocení připravovaných stavebních záměrů, a to jak v plánovaném čase, tak v objemu výstavby ze strany investorů. Osobně jsem však pevně přesvědčen, že vysoká kvalita zůstane mezi požadovanými parametry projektů zachována i do budoucnosti na jednom z předních míst v hodnotovém žebříčku požadavků na nové stavby.
7. Jaké jsou vaše hlavní cíle a plány na rok 2024? Co vám pomůže růst a rozvíjet se?
Budeme i nadále vyvíjet maximální úsilí pro to, abychom si zachovali pověst úspěšné stavební společnosti a spolehlivého dodavatele ve všech oborech naší činnosti. Chceme toho dosáhnout investicemi do strojů, zařízení i do lidského kapitálu a sdílením zkušeností. Naším cílem nejen pro nadcházející rok je nadále zkvalitňovat vlastní výrobní kapacity, abychom mohli dosahovat lepší rentability a vyšší efektivity práce. Cílem je také obnova výrobních prostředků s důrazem na ochranu životního prostředí.
8. Jaké klíčové projekty budete příští rok realizovat?
Rok 2024 bude ve znamení uskutečňování dalších zajímavých projektů po celém Česku a na Slovensku.
V našem hlavním městě se budeme podílet na realizaci provozního úseku pražského metra v úseku Pankrác–Olbrachtova, na výstavbě haly pro deponaci silničních vozidel ve vozovně Střešovice a snad i na rekonstrukci železniční stanice Praha-Smíchov.
Na Královéhradecku nebyla naše stavební aktivita doposud příliš silná, proto jsem rád, že budeme rekonstruovat laboratoře v hradecké fakultní nemocnici.
Vždy mě těší dlouhodobá spolupráce s našimi investory a jednou z nich bude další etapa výstavby přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Desné. Na Moravě budeme pokračovat v rekonstrukci vybraných objektů Fakultní nemocnice Olomouc a v optimalizaci traťového úseku Havířov, a to včetně zastávky Havířov. Pro celou řadu obcí a měst jsme realizovali či rekonstruovali kanalizační síť a příští rok touto aktivitou dále navážeme například v obci Penčice, Bavory či v Přerově. V Brně zahájíme v prosinci další významný projekt, kterým je rekonstrukce železniční stanice Brno-Královo Pole a budeme pokračovat v realizaci druhé etapy železniční tratě mezi Brnem a Zastávkou u Brna.
Na Slovensku realizujeme komplexní projekt výstavby části slovenské dálnice D1 v úseku Ivachnová–Hubová a věnujeme se výstavbě sítě cyklostezek, například další části Moravské cyklotrasy při státní hranici, konkrétně mezi obcemi Kúty a Moravský Svätý Ján.
ROMAN KOCÚREK Do společnosti OHLA ŽS nastoupil v roce 1998. Začínal zde jako mistr, později se stal stavbyvedoucím. Přes pozice vedoucího projektu a ředitele výstavby se postupně vypracoval k řídícím postům výrobního náměstka a výrobního ředitele společnosti. Od června 2018 zastává pozici generálního ředitele a 1. místopředsedy představenstva akciové společnosti OHLA ŽS. |
9. Jak požadavky ESG ovlivní procesní fungování vaší společnosti?
ESG představuje příležitost nejen pro udržitelnost podnikání ve stavebnictví, ale také pro posílení prvků compliance a transparentnosti dovnitř společnosti i navenek vůči ostatním stakeholderům. Nicméně zavedení nefinančního reportování ESG fungování naší společnosti zásadně nezmění. Většinu dílčích požadavků, které ESG s sebou přináší, máme již implementovanou. V rámci globální Skupiny OHLA, jíž jsme součástí, nefinanční reportování již probíhá. Zatím mohu říct, že v některých oblastech evidujeme více administrativy, jako například v případě sledování uhlíkové zátěže jednotlivých projektů. Nové a neznámé téma to pro nás však není.
10. Jak se vaše firma vyrovnává s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví?
Stavebnictví dnes obecně nepatří mezi vyhledávané atraktivní obory pro potenciální zaměstnance, což negativně ovlivňuje jejich dostupnost. Snažíme se pro naše pracovníky vytvářet co nejlepší pracovní podmínky. Trvale je vzděláváme prostřednictvím školení, kursů a společných workshopů zaměřených na výměnu zkušeností. Stavařina je dnes pro srdcaře, které baví právě to, že se mohou spolupodílet na stavbách, jež po dokončení slouží společnosti většinou po dlouhá desetiletí. V naší společnosti určitě platí, že si kvalifikované zaměstnance snažíme vychovávat a snad i hýčkat. Proto není překvapením, že nejlépe fungujícím zdrojem při hledání nových kandidátů je právě program doporučení kandidáta stávajícími zaměstnanci.
Stále více posilujeme spolupráci se středními i vysokými školami jak v rovině institucionální, transferu technologií, tak i v rovině personální směrem k nastupující generaci. Tyto aktivity slouží k navázání kontaktu s budoucími absolventy a k posílení jejich motivace nastoupit po ukončení školy právě do naší firmy. V neposlední řadě také prostřednictvím našeho působení v terénu ukazujeme potenciálním kandidátům, že se mohou podílet na technicky a architektonicky zajímavých stavbách. Ty svou povahou mohou lákat nové odborníky, kteří mají vizi pracovat na unikátních projektech.
11. Jaká jsou vaše osobní přání ohledně budoucnosti stavebního průmyslu?
Stavebnictví je jedním z prvních oborů, který se rozvíjí již od starověku. Je jedním z hlavních pilířů českého HDP. Mým velkým přáním je zlepšit pohled veřejnosti na tento hospodářský obor, abychom se už navždy zbavili nálepky sektoru prachu a špíny a byli vnímáni jako inovativní obor, který je navíc atraktivní pro všechny generace. Přeji si, aby se více investovalo do nových technologií a celkového rozvoje stavebnictví, abychom nebyli neprávem na chvostu průmyslu. Na druhou stranu i stavebnictví stojí na zkušených lidech a jejich profesní odbornosti. Přeji si, aby se všichni lidé působící v našem oboru dále profesně posouvali a neustrnuli. Skutečnost, že něco děláme již desítky let, neznamená, že to nejde dělat lépe a efektivněji.
Jiří Nouza
prezident Svazu podnikatelů
ve stavebnictví
1. Co přinesl rok 2023 vám a Svazu?
Jsme svazem, což je kapku jiná kategorie než prováděcí společnost. Nicméně musím říct, že se i u nás toho dělo dost. Klíčovým pozitivním bodem byl vznik Vládního výboru pro strategické investice a s ním spojená agenda, která nám dává určitou naději, že se podaří udržet výši veřejných investic na odpovídající úrovni, čímž se zajistí financování na dlouhodobější bázi zhruba 10 let. Podařilo se to díky spolupráci s Hospodářskou komorou a zaměstnavatelskými svazy, z čehož vyplynul tlak na vládu. Vznikla poměrně rozsáhlá SWOT analýza popisující rizika, problémy a příležitosti, která je základem celé agendy. Teď už jen prosadit navrhovaná řešení. První, nikoli bezvýznamný krůček je za námi – 3. listopadu Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila novelu liniového zákona včetně jeho přejmenování na zákon o urychlení strategických investic. Krok nikoli postačující, ale zcela jistě nezbytný.
Mezi negativní body bych zařadil přetrvávající nejistotu na poli cen energií, vysoké úroky na hypotékách, které v podstatě zastavily trh s novými nemovitostmi, a některá dílčí opatření v rámci přijatého vládního balíčku, jež znevýhodňují naše průmyslové podniky oproti zahraničí, což je pro nás nepřijatelné.
„První polovina roku bude velmi složitá, už se objevují signály o odstávkách ve výrobních podnicích, které produkují materiály pro stavebnictví. Jsou zde i indikace o propouštění části zaměstnanců. Firmy jsou ale velmi, velmi opatrné v tom, koho propustí, protože se očekává, že od poloviny příštího roku se situace začne obracet.“
2. Jak se bude podle vás vyvíjet stavebnictví v Čechách v roce 2024? A co bude odlišné od předcházejících let?
První polovina roku bude velmi složitá, už se objevují signály o odstávkách ve výrobních podnicích, které produkují materiály pro stavebnictví. Jsou zde i indikace o propouštění části zaměstnanců. Firmy jsou ale velmi, velmi opatrné v tom, koho propustí, protože se očekává, že od poloviny příštího roku se situace začne obracet. Vnějších vlivů je však opravdu mnoho a budeme si muset počkat na reálný vývoj.
3. Jaké hlavní výzvy, příležitosti vidíte ve stavebním průmyslu pro váš Svaz?
Opět u nás se jedná o celý segment stavebnictví a hlavní výzvy vyplývají již z předchozích odpovědí – udržení míry veřejných investic na odpovídající úrovni, vyřešení nejistoty kolem cen energií a zlevnění ceny peněz pro rozhýbání realitního trhu a tím oživení soukromých investic. To jsou klíčové otázky pro další vývoj ve stavebnictví.
4. Které trendy či inovace v oblasti stavebnictví zvláště se prosadí v roce 2024? A jak na ně plánujete reagovat?
V obecné rovině jistě bude pokračovat významná snaha o digitalizaci procesů na straně zhotovitelů, bohužel veřejná správa v tomto směru zatím pokulhává a může to mít dopady i do účinnosti stavebního zákona jako takového. Bude se stále více prosazovat snaha o využití prefabrikace, a to v nejširším slova smyslu, i když půjde o běh na delší trať.
5. Vždy budou existovat vítězové a poražení. Komu se bude příští rok dařit a kdo bude čelit výzvám?
V tomto případě si nechám odpověď pro sebe. Obecně ale platí staré známé přísloví: „Štěstí přeje připraveným.“
„Bude se stále více prosazovat snaha o využití prefabrikace, a to v nejširším slova smyslu, i když půjde o běh na delší trať.“
6. Jak současná ekonomická situace, vysoké úrokové sazby a rostoucí náklady na výstavbu ovlivňují plánovanou strategii vašeho Svazu?
Vzhledem k tomu, že jsme svaz, nás se tato problematika netýká.
7. Jaké jsou vaše hlavní cíle a plány na rok 2024? Co vám pomůže růst a rozvíjet se?
Posílit prestiž Svazu podnikatelů ve stavebnictví jako hlavního reprezentanta celého oboru.
JIŘÍ NOUZA Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Má dlouholeté zkušenosti jak ze soukromého sektoru, tak ze státní a veřejné správy, kde se věnoval zejména oblasti dopravy, infrastruktury a životního prostředí. Působil na Ministerstvu dopravy, Ministerstvu financí a byl též členem Zastupitelstva hl. města Prahy. V lednu roku 2019 se stal prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví reprezentující jedno z nejvýznamnějších hospodářských odvětví. Členy jsou nejen stavební firmy, ale například výrobci a prodejci stavebních hmot, asociace, cechy či developeři. |
8. Jaké klíčové projekty budete příští rok realizovat?
Neklademe si další nové cíle. Chceme naši činnost stabilizovat a zaměřit se na zvyšování prestiže svazu a jeho postavení v rámci celého oboru.
9. Jak požadavky ESG ovlivní procesní fungování vašeho Svazu?
Tato záležitost se týká určitých výrobních a zhotovitelských firem. Budeme jim co nejvíce pomáhat, aby se v problematice orientovali.
10. Jak se váš Svaz vyrovnává s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví?
Jde o výzvu pro celý sektor stavebnictví, který pomáháme řešit. Cesta k nápravě nebude vůbec jednoduchá a ani krátká. Mimochodem, je to jedno z rizik, které jsme identifikovali ve zmiňované SWOT analýze.
11. Jaká jsou vaše osobní přání ohledně budoucnosti stavebního průmyslu?
Velmi zjednodušeně řečeno, aby byl dostatek, říkám tomu investiční apetit, jak na straně veřejného, tak na straně soukromého sektoru. Jsem přesvědčen, že pokud se přání naplní, bude to mít pozitivní dopad na celou českou ekonomiku.
Zdeněk Soudný
viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví,
generální ředitel Asociace developerů
1. Co přinesl rok 2023 vám a vaší firmě?
Pro český development znamenal především pokračující a zesilující nejistotu. S problémy, co přinesl covid, zesílila válka na Ukrajině a rostla inflace, by si trh ve svém důsledku dokázal lépe či hůře, pomaleji nebo rychleji poradit. Nestabilita v legislativě a stupňující se regulace, jež předhání tempo přípravy projektů a nutí je opakovaně upravovat, předělávat a destruuje jejich ekonomiku, však společně s výše uvedeným je doslova smrtící koktejl. Rok 2023 byl pomyslným vyvrcholením.
„I kdyby se ekonomika zázračně zotavila, inflace se umoudřila a trh postupně uvolnil, následující měsíce nebudou pro nikoho jednoduché.“
2. Jak se bude podle vás vyvíjet stavebnictví v Čechách v roce 2024? A co bude odlišné od předcházejících let?
Setrvačnost znamená, že i kdyby se ekonomika zázračně zotavila, inflace se umoudřila a trh postupně uvolnil, následující měsíce nebudou pro nikoho jednoduché. Určitě můžeme čekat pokles ve všech, nebo jistě ve většině stavebních oblastech. Pokud bude krátkodobý a zda trend bude pozitivní, nemusí to na konci zas tak špatně dopadnout. Čas od času jsou z dlouhodobého hlediska podobná zhoupnutí spíše pozitivní. Mohou dokonce pomoci v rámci krizového managementu vyřešit mnohé strukturální problémy, jež se snáze přehlíží v době konjunktury. Co se jistě změní, respektive co už se stalo a do starých kolejí se nevrátí, je stabilita. V následujícím období, které bude delší, zažijeme mnoho nečekaných událostí, jež celé hospodářství rozkmitají. Úspěšnými se stanou ti, kdo budou schopni se flexibilně novým podmínkám přizpůsobit. Mimochodem, to je jedna z mého pohledu pozitivních vlastností Čechů – schopnost přizpůsobovat se, dynamicky reagovat na vzniklou situaci a vyjít z ní vítězně. Mnohdy to považujeme spíše za slabinu a hořekujeme nad ní. Možná by to tentokrát mohlo být jinak a tuto naši vlastnost využít k odražení se ode dna. Potenciál v Česku rozhodně je.
ZDENĚK SOUDNÝ je viceprezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví a generálním ředitelem Asociace developerů. Oblasti developmentu se věnuje více než 15 let. Též je garantem dostupného bydlení v rámci projektu Česko na křižovatce, členem pracovních skupin pro přípravu norem a vyhlášek. Snaží se spojovat a spolupracovat s dalšími odbornými skupinami ve snaze zjednodušit legislativní prostředí pro rozvoj České republiky. |
3. Jaké hlavní výzvy, příležitosti vidíte ve stavebním průmyslu pro vaši společnost?
Určitě bude nutné vyrovnat se s pokračující krizí v energetice. Ta je jedním ze zásadních důvodů rostoucích cen v celém segmentu. Dále si musíme poradit s implementací udržitelnosti ve všech jejích podobách. Trend se nezastaví a ve své podstatně je správný. Problém představuje jeho realizace, která namísto podpory inovací a motivace je vyžadována skrze tvrdou regulaci, jež vše dále prodražuje, zpomaluje a komplikuje.
4. Které trendy či inovace v oblasti stavebnictví se dle vás zvláště prosadí v roce 2024? A jak na ně plánujete reagovat?
Jedním z motivů roku 2024 budou jistě dřevostavby, respektive další alternativní stavební materiály. Dále hledání cest ke snížení energetické náročnosti budov a také hledání cest k alternativním zeleným energiím. Věříme, že tlak na razantní změny vyvolá příliv nových technologií či zásadní zefektivnění těch stávajících. V minulosti jsme to viděli například u solárních panelů, jejichž efektivita se poměrně zásadně zvyšuje, nebo na příkladu bateriových úložen. Svou roli sehraje i umělá inteligence, a to jak v přípravě, realizaci, ale také v užívání staveb. Může se stát důležitým prvkem pro energetické úspory a vyšší míru udržitelnosti. Pokud poslední roky běžely skutečným sprintem, rok 2024 nebude jiný.
„Vyhrají ti, kdo budou připraveni rychle reagovat na změny a kdo s nimi počítali již poslední roky.“
5. Vždy budou existovat vítězové a poražení. Komu se bude příští rok dařit a kdo bude čelit výzvám?
Vyhrají ti, kdo budou připraveni rychle reagovat na změny a kdo s nimi počítali již poslední roky. Pro mnohé to ale bude velmi složité, protože postavit dům či silnici není jako upéct rohlík. Schopnost reagovat se odehrává v naprosto jiné úrovni.
Stejné je to s náhradou surovin a materiálů, i pokud existují, jde o projekt na delší trať.
Největším výzvám bude fakticky čelit veřejná správa, protože na ní bude, jak bude schopna všechny změny podporovat, připravovat pro ně legislativu, normy a vytvářet pro ně podmínky.
6. Jak současná ekonomická situace, vysoké úrokové sazby a rostoucí náklady na výstavbu ovlivňují plánovanou strategii vaší firmy?
V dnešní době je mnohdy jedinou strategií dokázat se vyrovnat s tím, co každý den přináší. Protože je to doslova smršť změn, ať již těch, které jsou vyvolány nahodile vývojem, nebo těch, jež na nás chystá evropská a česká legislativa. Nelze než za změnami běžet a dohánět je. V tomto prostředí strategie berou rychle za své.
7. Jaké jsou vaše hlavní cíle a plány na rok 2024? Co vám pomůže růst a rozvíjet se?
Co by pomohlo růstu a rozvoji, je jasné – na evropské i národní úrovni větší důvěra v podnikatele a jejich schopnost se s problémy vyrovnat. Pochopení, že stát je tu od toho, aby vytvářel podmínky, nikoli od vymýšlení tvrdých návodů, jak se ze současné situace dostat. Historie nás učí, že tudy cesta nevede a většinou to špatně končí.
„V dnešní době je mnohdy jedinou strategií dokázat se vyrovnat s tím, co každý den přináší.“
8. Jaké klíčové projekty budete příští rok realizovat?
Nevím, zda to lze nazvat právě projektem, ale za svůj osobní úkol pro příští rok si dávám zprostředkovat politikům a klíčovým lidem informace z trhu. Diskutovat o tom, co skutečně pomůže vyřešit krizi ve stavebnictví a developmentu a nabízet řešení, jak celý trh rozhýbat. Stále, možná naivně, věřím, že je to otázka komunikace a vzájemného pochopení. Budu-li parafrázovat: „Nezbývá než se dobývat do mnohdy zavřených dveří a vysvětlovat a vysvětlovat a vysvětlovat.“
9. Jak požadavky ESG ovlivní procesní fungování vaší společnosti?
Záleží, jestli se bude jednat o konsenzuálně přijatou výzvu, která bude podpořena vhodnými podmínkami a vytvoří tržní tlak na inovace a vývoj. Nebo zda půjde o systém regulací, jež budou nutit jít pevně vymezenou cestou bez možnosti hledat inovace. V prvním případě se může jednat o změnu veskrze pozitivní, vedoucí k novým možnostem a rozvoji ekonomiky. V druhém případě vývoj tak kladný být nemusí. Obě cesty přitom vedou k podobnému výsledku a jen se liší v ceně, kterou zaplatíme.
10. Jak se vaše firma vyrovnává s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví?
Je to bezesporu jeden ze základních limitujících prvků dalšího rozvoje, který ovlivňuje i cenu výstavby.
11. Jaká jsou vaše osobní přání ohledně budoucnosti stavebního průmyslu?
Přál bych si méně regulace, více inovace. Méně příkazů a zákazů, více svobody podnikání. Větší důvěru v trh a schopnost reagovat na změny, regenerovat. Méně sázet na implementovaná řešení od stolů a z kanceláří, více vnímat praxi. Méně státu, více podpory inspirativním nápadům.