Budoucnost metody BIM v Česku je ve spolupráci a hledání nejlepší cesty, nikoli v přetlačování

 Kateřina Schön stojí v čele projektového týmu Datového standardu staveb (DSS) při České agentuře pro standardizaci. Kateřina Schön stojí v čele projektového týmu Datového standardu staveb (DSS) při České agentuře pro standardizaci.

Metoda BIM mění způsob, jak přistupovat ke stavbě. Šetří čas, náklady, snižuje chybovost a dává větší jistotu v rozhodování díky informacím a datům. V komerčním sektoru se BIM používá hojně, ve veřejné správě se teprve zavádí. Kateřina Schön, která stojí v čele projektového týmu Datového standardu staveb (DSS) při České agentuře pro standardizaci, přiznává: „Postupujeme kupředu, možná ne tak rychle, jak bychom všichni chtěli, ale rozhodně nestojíme na místě.“ S jakými výzvami se potýká BIM v Česku? Nejen o tom je rozhovor s Kateřinou Schön.

Která témata z oblasti BIM nyní rezonují stavařskou komunitou a jak na ně reagujete?

Za zásadní považujeme trend odklonu od velmi podobných a tím i drahých modelů a příklon k přístupu podle úrovně informačních potřeb. Z tohoto vychází i naprostá většina nově připravovaných podpůrných dokumentů. Metoda BIM se již jednoznačně posunula od přístupu modeling k management. Vnímání informačního modelu stavby (IMS) jako otevřené strukturované databáze, v níž jsou informace, které mohou, ale nemusí mít grafickou podobu, vidíme jako zcela zásadní.

Nakolik se vám daří obnovit vzájemný dialog s klíčovými stakeholdery ve stavebnictví, abyste zavedli metodu BIM do každodenní praxe veřejných zadavatelů?

Potvrzením toho, že agentura ČAS to  myslí opravdu vážně, bylo například zřízení Rady pro BIM. V té jsou zastoupeni zástupci profesních komor, Asociace krajů České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu i Agentury pro standardizaci.Pokud bychom měli uvést největší úspěch, kterého se podařilo dosáhnout, pak by to bylo právě zakopání příkopů a obnovení dialogu s klíčovými partnery. Potvrzením toho, že agentura ČAS to myslí opravdu vážně, bylo například zřízení poradního orgánu generálního ředitele České agentury pro standardizaci. Jde o Radu pro BIM. V té jsou zastoupeni zástupci profesních komor, Asociace krajů České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu i Agentury pro standardizaci. Bez souhlasného stanoviska Rady pro BIM nemůže být žádný dokument vydán. Podařilo se také obnovit intenzivní spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury a jeho podřízenými organizacemi. Obnovili jsme kontakty se sdružením czBIM a z velké části také se stavařskými profesními komorami. Důkazem budiž naše spolupráce se Svazem podnikatelů ve stavebnictví nebo Mezinárodní asociací facility managementu (IFMA) a dalšími. Jsme přesvědčeni, že budoucnost metody BIM v Česku je ve spolupráci a hledání nejlepší cesty, nikoli v přetlačování.

Jaké nejzásadnější dokumenty jste v poslední době vydali a dali k dispozici na váš portál?

V tuto chvíli je několik dokumentů ve finální fázi schvalování. Mimo jiné byl na konci loňského roku připraven Systém vzdělávání v BIM pro pracovníky veřejné správy, připravuje se vydání Příručky pro využívání metody BIM v malých a středních podnicích, v loňském roce byl aktualizován BIM protokol a brzy budou vydány také Vzorové smluvní dokumenty pro zadávání veřejných zakázek s využitím metody BIM. Jejich zveřejnění závisí na jednání s klíčovými stakeholdery.

Na jakých dokumentech nyní v odboru Koncepce BIM pracujete a které máte v recenzním procesu?

Pracujeme na celé řadě dokumentů, ale jsou v různém stadiu příprav. Během následujících několika dnů bude vydána Příručka pro zavádění metody BIM v malých a středních podnicích, tato publikace vznikla za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu v autorském týmu složeném z expertů České agentury pro standardizaci a Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Pro projednání v Radě pro BIM jsou připraveny také Vzory zadávacích podmínek pro výběr projektanta a koordinátora BIM a příloha smlouvy o dílo nazývaná BIM Protokol. Jeho nedílnou součástí jsou i přílohy, které blíže specifikují využití metody BIM a předávání informací.

KATEŘINA SCHÖN

Projektovému managementu se začala věnovat záhy po absolvování Vysoké školy ekonomické. Dlouhodobě se zabývá řízením projektů zejména ve veřejném sektoru, které se zaměřují na ICT, facility, asset a property management. V roce 2021 se postavila také do čela projektového týmu Datového standardu staveb (DSS) při České agentuře pro standardizaci. Podařilo se jí vytvořit fungující strukturu odborných týmů oblastí (OTO) a výrazně pokročit při přípravě jednotlivých částí DSS. V letošním roce se také podílela na návrhu pravidel pro novou architekturu DSS a jejím úspěšném projednání s klíčovými stakeholdery a na přípravě nové verze BIM Protokolu.

Kateřina Schön

Jaká je strategie a následné kroky spjaté s Datovým standardem staveb?

Zásadním krokem bylo schválení Koncepce architektury Datového standardu stavby (DSS), která integrovala i referenční označování a identifikaci. V současné době se pracuje na konsolidaci datových šablon a jejich vlastností napříč všemi druhy staveb, jako jsou pozemní, liniové či infrastrukturní. Současně probíhají velmi intenzivní práce na konsolidaci datových šablon a sjednocení terminologie. Na platformě slovníku TermIT by měl vzniknout ontologický slovník, který umožní sjednotit terminologii a následně pak sdílení informací či automatizaci zpracování dat.

V jakém stadiu je nyní realizace vládní Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy?

Vláda ČR uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu v prosinci 2023 připravit aktualizaci Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy. Aktualizovaný text bude předložen vládě v následujících měsících. To s sebou přinese i změny některých opatření a úkolů, vyplývajících z Koncepce BIM. Vše ale směřuje k tomu, aby byla veřejná správa od okamžiku platnosti zákona o správě informací o stavbě, informačním modelu stavby a vystavěného prostředí schopna metodu BIM využívat. A to nejen plnit povinnosti, ale skutečně těžit z přínosů metody BIM.

Žádný pilotní projekt ve veřejné správě  prozatím nevyužívá metodu BIM po celou  dobu životního cyklu, ale ověřuje využití  metodik a postupů jen na určitých úsecích.

Co jsou současné priority implementace?

Velmi intenzivně probíhají práce na datovém slovníku, ze kterého se bude generovat DSS. Ten otevře skutečně cestu ke sdílení informací napříč životním cyklem stavby i stavařskými profesemi. Kromě toho se činnost odboru Koncepce BIM agentury ČAS zaměřuje na vzdělávání, osvětu a samozřejmě i Program pilotních projektů BIM.

Na jakých pilotních projektech nyní jako agentura ČAS se státní správou spolupracujete?

V tuto chvíli spolupracuje Česká agentura pro standardizaci v rámci programu pilotních projektů se zhruba dvěma desítkami organizací. Ty v rámci tohoto programu ověřují přínosy metody BIM v různých fázích výstavbového projektu. Žádný pilotní projekt tedy prozatím nevyužívá metodu BIM po celou dobu životního cyklu, ale ověřuje využití metodik a postupů jen na určitých úsecích. Už proto nelze výsledky průběžně publikovat a také ne všechny informace jsou veřejné. Kdybychom o nich chtěli mluvit, museli bychom mít souhlas od našich partnerů. V současné době ale agentura ČAS připravuje zprávu shrnující pokrok v jednotlivých pilotních projektech, která bude zveřejněna. Už teď mohu říct, že velmi aktivní je například Karlovarský a Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina.

Jaké jsou největší výzvy při zavádění BIM v prostředí veřejné správy?

Zásadním přelomovým bodem bude přijetí zákona o správě informací o stavbě, informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, tedy tak zvaný zákon o BIM. Jeho věcný záměr přijala vláda ČR v květnu 2023 a následně začaly práce na paragrafovaném znění. Během konzultací s klíčovými aktéry z řad profesních svazů i orgánů a organizací veřejné správy obdržela expertní skupina Ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci více než 300 připomínek. Ty se podařilo postupně vypořádat a nyní má návrh zákona otevřenou cestu do dalšího legislativního procesu.

Od veřejné správy v podstatě očekáváme jistou úroveň konzervativismu, zakotvení povinností v právních předpisech je pro ni důležité. Jak se ale přijetí zákona přibližuje, zájem veřejné správy začít se na nové podmínky připravovat viditelně roste.

Jak jsou kompetentní úředníci státní správy k používání BIM v praxi?

Zkušenosti s metodou BIM se různí. Ve veřejné správě se setkáváme s nadšenci, kteří digitalizaci aktivně podporují a propagují, ale i se zaměstnanci, kteří na ni prozatím hledí s jistou nedůvěrou. Ve většině případů ale postupně potřebné kompetence a znalosti získávají. Samozřejmě s ohledem na to, že v různých pozicích veřejné správy bude penzum znalostí rozdílné. Současně lze ale říct, že v menší či větší míře se metoda BIM dotkne velké části veřejné správy. I proto se nyní Česká agentura pro standardizaci výrazně zaměřuje na vzdělávání a osvětu.

Velmi důležitou novinkou v oblasti vzdělávání bylo vytvoření Národního modulu, který rozšiřuje kurs Foundation Level mezinárodní organizace BuildingSMART International.Vnímají úředníci BIM jako přínos nebo zátěž při své práci?

Vnímání se obvykle mění s tím, jak metodu BIM poznávají. Zprvu k ní ve velké většině přistupují s jistou nedůvěrou, možná odstupem. Často panuje přesvědčení, že půjde o zdvojení práce a další povinnosti. Samozřejmě, neplatí to za všech okolností. I ve veřejné správě pracují digitální fandové. Pokud ale mají zaměstnanci veřejné správy možnost se s metodou BIM blíže seznámit, obvykle velmi záhy dokážou identifikovat její přínosy. Ať už v podobě úspory práce, snížení chybovosti, nebo třeba větší jistoty díky možnosti rozhodovat se na základě informací a dat.

Jak se věnujete systému vzdělávání v BIM pro pracovníky veřejné správy?

Vzdělávání je jedním z hlavních pilířů práce České agentury pro standardizaci a jeho význam s tím, jak se přibližuje přijetí zákona o BIM, roste. Na konci loňského roku připravil expertní tým agentury ČAS dokument Systém vzdělávání v BIM pro pracovníky veřejné správy. Ten byl projednán s klíčovými stakeholdery a bude základem pro další vzdělávání.

Co za novinky chystáte v oblasti vzdělávání?

Velmi důležitou novinkou v oblasti vzdělávání bylo vytvoření Národního modulu, který rozšiřuje kurs Foundation Level mezinárodní organizace BuildingSMART International. Tento kurs má v Česku už přes 300 absolventů a je zakončen mezinárodně uznávaným certifikátem. Kurs pokrývá základní sadu znalostí a dovedností v BIM využitelnou i pracovníky veřejné správy. Současně ale došla Česká agentura pro standardizaci k závěru, že v kursu chybí část zaměřená na speciální potřeby českého stavebnictví. Jde například o lokální právní předpisy. Proto právě vytvořil expertní tým zmíněný Národní modul, který tuto paletu znalostí pokrývá. Vytvoření národního modulu je doporučováno i samotnou BuildingSMART International a podobnou cestou se vydalo i několik zemí západní Evropy. V současné době se zapracovávají poslední připomínky ze strany BuildingSMART International a Národní modul by se měl záhy stát standardní součástí kursu Foundation Level v Česku. Stávající absolventi kursu budou mít možnost absolvovat jen Národní modul, noví absolventi již projdou oběma částmi.

Jaká je očekávaná doba, než bude metodika BIM plně implementována ve veřejných projektech, a jaké jsou kroky pro dosažení tohoto cíle?

To nelze odhadnout. Aktuálně je dokončována aktualizace textu Koncepce zavádění metody BIM v České republice, tak jak to Ministerstvu průmyslu a obchodu uložila vláda v prosinci 2022 usnesením číslo 1087. Aktualizované znění bude předloženo vládě v průběhu následujících měsíců. Nicméně jak jsem říkala, zásadní je přijetí zákona a tady nelze skutečně nic odhadovat.

Jaké jsou hlavní cíle začlenění metody BIM do osnov středních odborných škol?

Uvědomme si, že výuka metody BIM se stala součástí aktualizace Rámcových vzdělávacích programů vydaných již 1. září 2020. Všichni studenti středních škol stavebního zaměření, kteří nastoupili od září 2022, se tak s metodou BIM během studia seznámí. Cíl je samozřejmě jednoduchý, připravit studenty na práci v digitálním věku.

Pracovní skupina EDU BIM při České agentuře pro standardizaci pracuje nejen na podpoře výuky metody BIM, ale protože propojuje zástupce středních i vysokých škol, snaží se také vytvořit návaznosti tak, aby střední odborné školy seznámily studenty se základy využívání metody BIM a vysoké školy jim pak mohly nabídnout odbornou profilaci.

Pro výuku základních kompetencí BIM na úrovni středních škol není potřeba nijak přehnaně drahé vybavení. Z našich zkušeností není hardware hlavní překážkou a střední školy stavebního zaměření jsou vybaveny velmi slušně

Jak se povedlo zavádění metody BIM do osnov na střední odborné školy?

Na půdorysu platformy EDU BIM pořádá Česká agentura pro standardizaci pravidelné workshopy určené pro učitele středních odborných škol. Konají se dvakrát ročně a součástí je i vzájemné sdílení zkušeností mezi samotnými učiteli. Z těchto workshopů můžu usoudit, že jakkoli se samozřejmě školy musí vyrovnat s různými výzvami, výuka BIM na naprosté většině odborných škol stavebního zaměření probíhá zdárně. Už to samo o sobě je možné považovat za úspěch. Našich workshopů se obvykle účastní zástupci zhruba poloviny těchto škol.

Integrovaly školy výuku BIM do existujících učebních předmětů nebo jde o samostatný předmět, co převládá?

Setkáváme se s oběma přístupy, ale zdá se, že postupně začíná mírně převládat přesvědčení, že metoda BIM není ničím samostatným, ale je jen jiným způsobem práce s informacemi o stavbě. A tedy práce s informacemi v digitálním prostředí se stává součástí výuky jednotlivých odborných předmětů.

Jaká je role praxe a reálných projektů v rámci výuky BIM na středních odborných školách?

To se na jednotlivých školách liší a nelze paušalizovat. Učitelé obvykle vidí důležitost praktických zkušeností z reálné stavby pro studenty. Současně se ale ne vždy daří k takovým projektům dostat. Už i v tomto případě se situace zlepšuje.

Jaký je plán na aktualizaci výukových předmětů, kde se učí BIM v souladu s nejnovějšími technologickými trendy, standardy, normami?

To je zcela v kompetenci jednotlivých škol a Česká agentura pro standardizaci do toho nemůže jakkoli zasahovat.

Mají školy dostatečné technické vybavení a softwary, aby mohly vyučovat BIM?

Situace je na jednotlivých školách velmi různá. Současně lze říct, že pro výuku základních kompetencí BIM na úrovni středních škol není potřeba nijak přehnaně drahé vybavení. Z našich zkušeností není hardware hlavní překážkou a střední školy stavebního zaměření jsou vybaveny velmi slušně.

Samozřejmě záleží na tom, jak je výuka zaměřená. Pro pokročilejší práci s Digitálním modelem stavby (DiMS) je potřeba nějaký BIM nástroj, pro prohlížení modelu postačí i méně výkonný počítač. Pokud se studenti učí pracovat ve Společném datovém prostředí (CDE), jeho součástí bývá i prohlížečka.

Jsou aktuálně učitelé schopni úspěšně vyučovat BIM?

Pokud můžeme soudit z našich pravidelných workshopů, na většině škol funguje výuka metody BIM velmi dobře.

Co předpokládáte, že budou umět první absolventi středních odborných škol, kde se BIM vyučuje?

Především porozumí tomu, co metoda BIM znamená, budou schopni pracovat s informacemi o stavbě a alespoň částečně pracovat s CAD/BIM nástroji. Pak už záleží na jich dalším zájmu a volbě různých specializačních předmětů. Hlavní ale je, že budou mít solidní základy v oblasti BIM, což jim poskytne výhodu na trhu práce a přinese nové možnosti pro jejich kariéru.