Chci, aby armáda projektantů mohla s BIM pracovat, a štve mě, že stát nepřipravil hrací pole, jak má

„Troufnu si tvrdit, že 60 % stavebního trhu je zatím BIM nedotčeno, i když vnímám snahy o změnu od vrcholných orgánů,“ říká Martin Malý, jednatel společnosti ARCHCOM, která se specializuje na projekci v BIM a s ním spojené cenové modely v BIM 5D. „Zní to jako raketová věda, ale vůbec není. Stačí používat selský rozum. Vždy, když na něco v BIM přijdeme, rádi své know-how dáváme na trh,“ doplňuje Martin Malý a plánuje, jak firmám navíc nabídne i otevřené zdroje souborů, které by mohly použít. Proč? Protože je důležité dát jim možnost s BIM začít.

Sdílíte své nabyté zkušenosti a vědomosti rád?

Velmi rád a moc nechápu, proč si ve stavebnictví většina firem své know-how v BIM tak hlídá. Když aktuálně sleduji vývoj digitalizace, měla by zde vzniknout mezioborová zastřešující profesní organizace pro projektanty a ostatní profese, které s BIM denně pracují, a poskytovat jim informace a třeba nabízet i užitečné programy.

Není to, co popisujete, úkolem agentury ČAS?

Když v agentuře ČAS ještě působil Jaroslav Nechyba jako ředitel odboru koncepce BIM, dostali za úkol vytvořit datový standard. Asi na tisíci stranách vědecky popsali, co je BIM. Už jim ale došel dech, aby informace dostali k projektantům a přenesli je do reálného života. S nástupem Kateřiny Schön se ČAS zaměřil na rozjezd datového standardu, ale nedokázali vytvořit jeden materiál, který by schválilo ministerstvo a závazně by se o něm řeklo: „Zde je datový standard, co všichni budete povinně používat, a vypadá následovně...“ Za dva roky se vývoj v BIM nikam neposunul. Abych jim nekřivdil, tak koncem roku 2021 vyhlásili akvizici, v níž pořídili práva k už vyvinutému datovému standardu SNIM. Nicméně to nemá formální rámec a neschválili ho za celonárodní standard. Navíc je vhodný zejména pro dopravní stavby, a ne celé pozemní stavitelství.

Takže se všichni dál pohybujeme ve výkresech, tabulkách, zprávách s výpočty a nic jiného v podstatě projekty formálně nevyžadují. Bohužel ani ty BIM modely nejsou stále v tomhle směru 100% využité.

MARTIN MALÝ Více jak 25 let se zabývá řízením větších developerských týmů spolu s finančním řízením projektů. Vede projektovou přípravu a výstavbu rozsáhlých administrativních a průmyslových budov a zajišťuje plynulý proces uvedení staveb do provozu. Je členem profesních komor ČKAIT v České republice a licencovaných znalců v UK – RICS.

Co používáte tedy vy?

Rozhodli jsme se jít vlastní cestou maximálního využití digitalizace interních procesů, a to jak v BIM, tak v podnikovém informačním systému. S BIM chceme pracovat rozumně, efektivně, a aby tomu všichni zúčastnění rozuměli.

BIM metodika je totiž dobrým sluhou, ale špatným pánem. Máme vlastní datový standard a v principu ho rádi poskytneme zdarma ostatním. Jde nám o to, aby armáda projektantů, která bude muset s BIM pracovat, mohla začít. Štve mě, že stát nepřipravil hrací pole a pravidla, jak má. Proto chceme pomoci a není cílem na tom vydělávat.

Vedle cenových modelů v BIM 5D se specializujete také na projektové vedení ve stavebnictví. S ním se pojí i nástroj lean managementu v BIM, který používáte. Kde jste se inspiroval?

Pracoval jsem dva roky pro americkou společnost Ouigley, kde jsem se orientoval na přípravu realizace staveb v USA. Zajímavé je, že tam má každá architektonická kancelář svoje interní standardy, byť jsou si více méně podobné, a navíc mají skvělé interní manuály i šablony pro všechno, co může být unifikováno při práci. Projektanti nemohou pracovat zase tak úplně tvořivě – elementy namalují a popisují jasně daným způsobem. Je to stejné jako v automobilovém průmyslu, kde dochází k transformaci lidské síly na jednoduché úkony. Neříkám, že jsou interní manuály a postupy všespásné, ale je to něco, co nám v Čechách chybí. My sice máme soustavy norem, jak má co vypadat, ale firmy nemají interní směrnice, jak to unifikovaně namalovat. Lean management v ARCHCOM se zabývá efektivitou práce projektanta s využitím BIM. Jde o lidský přístup a zjištění, co ve firmě stojí největší peníze – jsou to náklady na lidské zdroje.

LEAN MANAGEMENT Metodika zaměřená na zlepšování efektivity a snižování plýtvání v procesech. Vychází z principů štíhlé výroby a aplikuje se na různé oblasti včetně stavebnictví a řízení projektů. Cílem je maximálně využít dostupné zdroje, zkrátit dobu trvání projektů a zlepšit kvalitu výsledků. Tento přístup klade důraz na neustálé zlepšování, efektivní spolupráci, odstranění zbytečných činností a vytváření vyšší přidané hodnoty.

Jaké specifické problémy by mohly být řešeny pomocí lean managementu?

Ve stavebnictví funguje řetězec investor – projektant – zhotovitel, státní správu z toho záměrně vynechám. Je důležité, aby spolu všichni komunikovali. My se soustřeďujeme na diskutovanou projekční sféru a držíme se pravidla, že v přímé úměře musí být finance, čas a kvalita. Proto je důležitá koordinace a eliminace lidských chyb, aby se žádná práce nemusela předělávat. Ani u nás u projektantů, ani na stavbě.

Vyjmenujte mi tedy konkrétní výhody lean managementu.

Klesají vám provozní náklady na lidské zdroje, protože mnoho procesů je standardizováno. Snižuje se časová náročnost a v neposlední řadě je to lepší výsledek z perspektivy kvality, neboť podléhá důkladným vnitřním kontrolám.

ARCHCOM Projekční kancelář byla v roce 2009 založena Martinem Malým, který ji dodnes řídí. Specializují se na projektování a výstavbu pomocí systému BIM 5D, který spojuje návrh, realizaci a cenový model v digitalizovaném datovém prostředí. ARCHCOM nabízí komplexní projektové služby od koncepční studie, zajištění stavebního povolení až po prováděcí projekty a as-built dokumentaci. Řadí se mezi inovátory v oblasti cenového a projektového řízení.

Dá se plně spolehnut na strojovou inteligenci a nechat kontroly na ní?

Na konci vždycky musí být člověk. Protože i když jste dodrželi všechny formální parametry a máte nastaveno vše správně, stačí nepozornost, drobná chyba a problém je na světě. Nicméně kontrolní činnost se díky nástroji lean managementu omezuje pouze na systémové nesoulady.

Jakými metrikami se v praxi měří úspěšnost zavedeného lean managementu v projektech?

Většinou jsou to metody měření provozních nákladů na pracovníka. Při použití lean managementu se vám třeba sníží hodiny strávené na projektu ze tří tisíc na dva a půl tisíce. U materiálových nákladů ve stavebních firmách je pak sledování poklesu těchto nákladů ještě jednodušší. U nás jsme pro procesní řízení použili modifikaci metody Kanban, má to velký potenciál pro procesy v oblasti služeb.

V jakých projektech jste už lean management použili?

Například při přípravě stavby bytového domu v Pardubicích. Výsledky byly velmi dobré, ale narazili jsme přitom na úskalí, že pokud v leanu nepracuje celý projektový tým, musíte zajišťovat neustálý transfer mezivýstupů, které potřebujete získat od ostatních pro svoji práci, a to není správně. Úskalí je tedy v aplikaci lean přístupu v celém širokém týmu, a to i u externích subjektů, nejen u nás v ARCHCOMU.

Jaké vám to dalo ponaučení?

Zásadní je si na začátku lean projektu v BIM definovat datový standard a osvědčené šablony, které používáte a umíte na ně reagovat kontrolním mechanismem. Pokud je nějaký další zapojený subjekt nemá a nechce je zavádět, v takovém případě lean management raději nepoužívejte, protože ve výsledku nemohou být náklady na lidské zdroje nižší.

Znamená to tedy, že každý projekt má v BIM své řešení na míru?

Málo se to zdůrazňuje, a přitom je to klíčové – každý projekt si zaslouží vlastní nastavení datového standardu v BIM, protože je jedinečný. Obecný datový model by měl sloužit jako úvodní seznam, kdy se na začátku projektu definují prvky s možností si je v průběhu ještě přidávat nebo odebírat pro nadbytečnost. Není praktické mít hned zkraje dva miliony přednastavených údajů, které je nutné vyplňovat.

Kdo je váš typický zákazník?

Jsou to zejména architektonické kanceláře pracující na velkých projektech, které potřebují mít zajištěnou kvalitu výstupu – ty poptávají i projektové vedení, lean management. Druhou skupinu představují menší developerské firmy, jež staví samy, a z důvodu potřebné kontroly nákladů na výstavbu se zajímají o cenové modely v BIM 5D.

Samostatnou skupinu pak tvoří stavební firmy, které potřebují kompletní servis projektanta v BIM po dobu výstavby s přípravou na CAFM.

Je zajímavé, že se na vás obracejí jen společnosti, které v BIM už pracují,
a chybí poptávka od menších společností, co s BIM neumí.

To je přesně ten důvod, proč je třeba se zabývat osvětou – menší firmy v BIM nespatřují výhody. Za prvé, když objednáváte stavbu, dostanete od projektanta v lepším případě flash disk s modelem BIM a výkazy, aby se projekt nacenil. Co s tím ale má stavební firma vlastně dělat? Pokud nemá 100% podporu od projektantů, kteří umí převést model BIM do výkresové řeči, jíž rozumí stavební dodavatel, dají od toho ruce pryč.

Za druhé, před 15 lety jsme si mysleli, že se vyrobí krásný BIM model, který se předá stavební firmě a ta dle toho objekt postaví a legislativa to umožní. Jenže tak to dnes pořád nefunguje. Účastníků výstavby je tolik, že stavba nestíhá model BIM načíst a rozdistribuovat tak, aby fungoval pro běžící stavební výrobu. Stavební firmy v tomto ohledu trochu pokulhávají, ale ne proto, že by chtěly, ale jsou nuceny okolnostmi.

Co konkrétně chcete udělat, aby se situace změnila?

Chceme se stát hlasem stavební komunity, o níž by se mohli projektanti a střední stavební firmy opřít. Teď jsme ve fázi, kdy jsme založili neziskovou organizaci, která bude poskytovat informační platformu firmám, a to na základě dobrovolnosti. Všichni jsme na jedné lodi, je třeba spolu mluvit.