Vysokoškolské vzdělávání by mělo kopírovat požadavky průmyslové praxe

Kamila Janovská, děkanka Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO, si je vědoma, že úspěch fakulty je přímo závislý na kvalitě lidí. Proto klade velký důraz na vědecké týmy a na přenos nových poznatků do studia, přípravy prototypů a vývoje moderních technologií. Vedle aplikovaného výzkumu vnímá důležitost spolupráce s průmyslovými podniky, aby připravenost studentů i implementace informací z výzkumu byla vyšší. Jaká je aktuální připravenost studentů na výkon povolání? Je současné propojení komerční a akademické sféry v průmyslu dostatečné? Nejen o tom vám přinášíme rozhovor.

Jak v současnosti hodnotíte připravenost vašich absolventů na výkon povolání?

Připravenost našich absolventů na výkon povolání a jejich zapojení do průmyslové praxe je velmi dobré. Mimo jiné to dokazuje fakt, že se dlouhodobě a pravidelně umisťujeme mezi deseti nejlepšími fakultami v rámci celostátního hodnocení „Škola doporučená zaměstnavateli“, ve kterém hlasují průmyslové firmy.

Jaké jsou silné stránky absolventů?

Mezi jejich hlavní přednosti patří rozsáhlé odborné znalosti a dovednosti získané v průmyslové praxi. Díky předmětu „Oborová praxe“ se účastní stáží ve vybraných firmách, kde mají možnost se už v průběhu studia seznámit s reálným chodem společnosti. Aktuální úkoly průmyslové praxe také řeší v rámci svých závěrečných prací.

Co si myslíte, že stávajícím studentům schází, aby byla jejich připravenost
na praxi vyšší?

Musím říct, že zaměstnavatelé z řad průmyslových podniků by u našich absolventů ocenili vyšší jazykové kompetence a soft skills. Proto studenty motivujeme, aby se zúčastňovali zahraničních programů, ty trvají někdy i jeden rok. Za tu dobu by se jistě zdokonalili v cizím jazyce a v komunikačních, prezentačních i organizačních dovednostech.

Co byste v systematické přípravě studentů na praxi v průmyslových firmách chtěla změnit?

Vzhledem k požadavkům průmyslové praxe na rozsáhlejší odborné a praktické stáže jsme již akreditovali dva profesně zaměřené bakalářské studijní programy. V nich studenti musí absolvovat semestrální stáž v délce 13 týdnů ve vybraném průmyslovém podniku.

Také naše fakulta jednoznačně souhlasí s tím, že by vysokoškolské vzdělávání a profil absolventa studijního programu měl být v souladu s požadavky průmyslové praxe. Takže v současné době připravujeme i profesně zaměřený navazující magisterský studijní program, který plánujeme otevřít v akademickém roce 2024/2025.

Do jakých společností chodí vaši studenti na praxi?

Nejprve je důležité říct, že naše studijní programy mají široký záběr. Pokrýváme metalurgické, materiálové, chemické i environmentální inženýrství. Dále management kvality a řízení průmyslových systémů a také oblast designu, prototypování, testování a ověřování zdravotnických prostředků. Proto je spektrum průmyslových podniků, kde studenti vykonávají svou odbornou praxi, pestré.

Můžete jmenovat konkrétní firmy?

Namátkou jsou to například společnosti Brembo, Třinecké železárny, Siemens, TATRA TRUCKS, BorsodChem MCHZ, Precheza, Teva Czech Industries nebo Medin.

KAMILA JANOVSKÁ S Fakultou materiálově-technologickou VŠB-TUO je spjata od svých studijních let. V roce 1999 absolvovala obor ekonomika a management v metalurgii. Postupně zde obhájila doktorát, docenturu a profesuru v oblasti řízení průmyslových systémů. V roce 2014 se stala proděkankou pro pedagogickou činnost. O dva roky později zástupkyní vedoucího katedry ekonomiky a managementu v průmyslu. Děkankou FMT VŠB-TUO byla zvolena v roce 2022.

Jak se zapojují odborníci z technické praxe do výuky u vás na fakultě?

Ve studijních plánech naší fakulty máme vybrané předměty, které vedou přímo experti z průmyslu. Především se nám ale osvědčila praxe individuálních přednášek technických specialistů pro větší okruh studentů posledních ročníků. V souvislosti s volbou zaměstnání o ně studenti projevují nebývalý zájem. V minulém roce jsme jich uspořádali hned několik. Například u semestrálního přednáškového cyklu, který má obvykle 13 částí, jsou jedna až dvě přednášky vedené odborníkem z praxe.

Velmi přínosné jsou v tomto směru také příležitostné schůzky se zástupci technických úseků výrobních oborů. Některé z nich se třeba týkají problematiky řízení jakosti v průmyslu. Významnou roli také sehrávají odborné konzultace garantů studijních programů se zástupci podnikové sféry.

Jak se v souvislosti se změnami struktury českého průmyslu mění portfolio vědecko-výzkumných disciplín, které na fakultě rozvíjíte?

Kdybych měla srovnávat výzkum na fakultě v 90. letech a současnost, musím konstatovat, že posun je obrovský a k lepšímu. Největší změnou portfolia vědecko-výzkumných disciplín je větší přiblížení studia k chování konstrukčních materiálů v technických aplikacích. Nezkoumáme jen vztahy mezi strukturou a vlastnostmi pevné fáze ve vazbě k technologiím výroby a zpracování, ale zajímáme se i o chování materiálů v konkrétních technických aplikacích. Takže studujeme, jak jsou volbou konstrukčního materiálu ovlivněna průmyslová zařízení v energetice, stroje a dopravní prostředky, vysoce namáhané části automobilů anebo tlakové systémy chemického průmyslu. Též se zabýváme dopady na jejich spolehlivost a životnost. Jednoduše nám jde o to, abychom nabídli konstruktérům i projektantům materiály zaručující při nižší hmotnosti stejnou, ne-li vyšší spolehlivost konstrukce. Například ocel, právě pro svůj příznivý poměr houževnatosti a pevnosti, sehrává v tomto směru významnou úlohu.

Jak se dotýkají vědecko-výzkumných a pedagogických aktivit vaší fakulty evropská témata, jako jsou průmysl 4.0 nebo cirkulární ekonomika?

Průmysl 4.0 nebo cirkulární ekonomika jsou skutečně současná témata a musím říct, že ve výuce na ně zareagujeme jako fakulta velmi pružně. Máme předměty jako například metody umělé inteligence, recyklace materiálů a cirkulární ekonomika nebo management cirkulární ekonomiky.

Základní principy koncepce průmyslu 4.0, digitalizace a automatizace, ale i cirkulární ekonomiky jsou dnes neoddělitelnou součástí návrhu nových technologií výroby a zpracování materiálů. Naše pracoviště katedry řízení průmyslových systémů je připraveno pomoci firmám, které principy cirkulární ekonomiky zavádějí. Třeba ve spolupráci s firmou CEVYKO připravujeme upskilling kurs „Cirkulární audit“, který naplňuje standardy nového unijního rámce ESRS (European Sustainability Reporting Standards) v oblasti firemních procesů. V něm chceme předávat informace o důležitých postupech, procesech a neopomíjet ani praktická řešení z oblasti cirkulární ekonomiky v průmyslových firmách.

Jaké projekty s propojením na business nyní na fakultě řešíte?

Ve stabilním portfoliu podniků, které si u nás zadávají smluvní výzkum, je přibližně 50 firem. Dalších 30 až 50 má požadavky na smluvní výzkum přibližně jedenkrát ročně. Nejčastěji jde o projekty s potřebou operativních výsledků. Jedná se o specializované analýzy, specifické testy či studie investigace příčin poškození konstrukcí a zařízení. Někdy se ale ze strany průmyslu setkáváme s požadavky na zdokonalení výrobních technologií, jež spočívají ve zvýšení výtěžnosti a kvality výroby anebo ve snížení její energetické náročnosti. Celkový objem projektů řešených ve spolupráci s průmyslovými firmami přesahuje každoročně 40 milionů korun.

Jak dlouho takové výzkumy trvají?

Řada z nich má dlouhodobý charakter, protože se řeší s podporou Technologické agentury České republiky nebo Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Jak stávající spolupráci s průmyslovými firmami v oblasti výzkumu hodnotíte?

Velmi dobře. Přesto v porovnání se zahraničím chybí u řady podniků větší zájem o výsledky vědy a výzkumu.

S kým byste ráda ve sféře průmyslu navázala spolupráci a proč?

Nejlepší spolupráce je s velkými firmami, které mají na kooperativní výzkum spíše koncepční požadavky a nebrání se i spoluúčasti na řešení výzkumných projektů národních výzev. Mezi takové společnosti patří ČEZ, Škoda Auto nebo třeba Bonatrans či Třinecké železárny. Každopádně i na dobré spolupráci je vždy co zlepšovat. Například vyhledávat nová témata, zapojovat studenty více do praxe a připravovat vhodné náměty bakalářských a diplomových prací.

Je podle vás propojení akademické a komerční sféry v průmyslu dostatečné?

Myslím, že není. Ze strany českých firem je ve srovnání se západní Evropu, Spojenými státy nebo Japonskem mnohem menší zájem o spolupráci s vědecko-výzkumnými pracovišti univerzit. Firmy pravděpodobně nejsou dost dobře informovány o našich vědecko-výzkumných možnostech. Někdy je zase příčinou neúspěchu, že se výzkumná pracoviště nedokážou přizpůsobit specializovanému tématu smluvního výzkumu, a tak je odmítnou.

Takže by pomohla větší propagace vašich výzkumných pracovišť a informace o jejich vybavení.

Zcela nepochybně. Pracujeme zde na mnoha významných projektech. V minulém roce se nám povedlo získat projekt Materiály a technologie pro udržitelný rozvoj – MATUR v celkovém objemu zdrojů 480 milionů korun z výzvy OP JAK Špičkový výzkum.

Dále je tu projekt Refresh, v němž se soustřeďujeme na problematiku nových materiálů pro energetiku a podílíme se i na řešení úloh v Laboratoři materiálových a environmentálních technologií. V hodnocení máme technologický projekt CirkArena, kde využíváme zkušenosti našich vědců v oblasti recyklace a využití druhotných surovin. Oba tyto projekty jsou součástí strategie SMARAGD (Smart and Green District), která představuje vizi rozvoje inovačního ekosystému a transformace Moravskoslezského kraje na chytrý, zelený region.

Pracovníci naší fakulty jsou také zapojeni do projektu TAČR, který se jmenuje Národní centrum kompetence STROJÍRENSTVÍ. Úkol řeší konsorcium složené z výzkumných organizací a průmyslových partnerů Měď Povly, Galvamet, Urdiamant, Wikov Gear a ZEBRA GROUP.

Jaký je společný jmenovatel všech těchto projektů?

Orientují se na aplikovaný výzkum a výstupy z nich budou uplatnitelné přímo v technické praxi. Toho si velmi cením.

Existují projekty, které byste ráda nastartovala, protože dávají smysl, a něco tomu brání?

Naprostá většina našich vědecko-výzkumných projektů spadá do oblasti aplikovaného výzkumu. Pro detailní pochopení všech mikrostrukturních procesů, jež ovlivňují zpevnění materiálů a zvyšování jejich houževnatosti či průběh degradačních procesů, je ale nutné rozvíjet i související disciplíny fyziky pevné fáze a chemie materiálů, a to včetně participace na řešení vědecko-výzkumných projektů základního výzkumu. V minulosti se na fakultě řešilo ročně vždy několik projektů Grantové agentury České republiky, která na projekty základního výzkumu každoročně vyhlašuje výzvy. V současnosti jsme jako spoluřešitelé zapojeni do tří takových projektů. Každopádně podnikáme kroky, abychom se stali hlavními řešiteli projektů tohoto typu.

Také jsem si vědoma, že v materiálovém inženýrství a souvisejících technologiích se nově objevují interdisciplinární témata s přesahem do zdravotnictví, 2D nanostruktur, svařování či povrchových úprav. V těchto oblastech jsme zatím výrazně nepokročili, byť na některých tématech intenzivně pracujeme. Pevně však věřím, že během dvou až tří let se pustíme do řešení takovýchto výzkumných projektů.

Existuje v tomto směru recept na úspěch?

Vývoj fakulty je velmi setrvačný a důsledky mnohých opatření se často projevují až se značným časovým odstupem. Takže musíte provádět veškeré kroky s předstihem a předvídavostí. Čas ukáže, zda rozhodnutí byla správná.