Main - Město a světlo

Digitalizace? Lidský faktor nikdy nenahradíme

publikováno:

To, že zákazníka ctí jako partnera, není v případě společnosti Excon fráze. Tento přístup se firmě dlouhodobě vrací. Spokojený zákazník je v konkurenčním prostředí ocelových konstrukcí velmi cennou komoditou. S ředitelem EXCONU Ing. Miloslavem Lukešem jsme se bavili čtyři měsíce poté, co převzal řízení firmy. Mimo jiné i o digitalizaci a robotizaci.

Jak vidíte EXCON v kontextu ostatních firem v odvětví? V čem je jedinečný?

Hlavním předmětem podnikání EXCONU jsou ocelové konstrukce, to je důležité říct hned na začátek. Náš přístup je komplexní, klientům nabízíme vše od návrhu, přes výrobu po montáž. Naší misí, kterou uvádíme i na webu a v dalších firemních dokumentech je, že určujeme trendy v komplexní realizaci ocelových konstrukcí. Chceme být tedy tím, kdo obor vede a tlačí ho dopředu.

To by určitě chtěly i další firmy v oboru, čím se ale EXCON vymyká, čím ty trendy udává?

Tady bych udělal malou odbočku do minulosti. Naše společnost zahájila svoji činnost v roce 1990, začínala jako projekční ateliér, orientovaný zejména na statiku a dynamiku konstrukcí. A za 30 let, co jsme na trhu, jsme postupně rozšířili naše odborné činnosti. Proto dnes můžeme nabízet zmiňované komplexní řešení s plnou odborností. V tom je ta jedinečnost. Právě v komplexnosti se cítíme být silní a jedineční.

MILOSLAV LUKEŠ

V roce 1999 absolvoval stavební fakultu ČVUT, konkrétně magisterský studijní program „konstrukce a dopravní stavby“. Od roku 2000 je zaměstnancem společnosti EXCON, a. s. Začínal jako projektant ocelových konstrukcí pozemních staveb a inženýrských děl, od roku 2007 pracoval jako vedoucí projektu, 2013 se stal členem vedení společnosti, v roce 2016 spolumajitelem a členem představenstva společnosti. Před téměř čtyřmi lety se stal technickým ředitelem, 1. 7. 2021 byl jmenován ředitelem společnosti.

V loňském rozhovoru pro KM, který jste poskytovali k 30letému výročí EXCONU, se tehdejší ředitelka Kateřina Čapková vyjádřila dokonce tak, že v komplexnosti procesu od návrhu po montáž nemáte konkurenci, platí to stále?

Je to tak. Nemohu samozřejmě vyloučit, že když si to přečte náš konkurent, tak se v tom také najde, ale určitě není v našem oboru takových firem mnoho. 

Ono je to ideální i z pohledu zákazníka – mít jednoho partnera, se kterým zrealizuje celou stavbu...

Ano. Máme to tak také nejraději, když za námi zákazník přijde už ve fázi ideje, jen s myšlenkou. Té se pak spolu s námi chopí architekt a společně následně připravujeme konečné řešení. Je to mnohem lepší varianta, než když klient přijde už s hotovou dokumentací, která nemusí být dokonalá. I s tím se setkáváme, celý proces se pak může zkomplikovat. Dnes nám jde naproti možnost řešit stavby zadané novou metodikou Design and Build. 

Jste tedy zajedno s vaší předchůdkyní i v tom, že partnerství se zákazníkem stavíte na první místo? Vrací se vám tahle dlouhodobá filozofie firmy formou opakovaných zakázek od klientů?

Partnerství nebo obecně vztah se zákazníkem řadíme na vrchol našich hodnot. Ten vztah ale musí stejně fungovat i směrem dolů, k našim subdodavatelům. Na konci každé zakázky máme cíl se rozejít s partnery tak, abychom měli chuť pokračovat ve společné spolupráci. A ano, rád mohu potvrdit, že máme partnery, kteří s námi rádi opakovaně spolupracují.

I když dlouhodobě zdůrazňujete, že se nebráníte žádné zakázce a rádi spolupracujete i s menšími klienty, nelze si nevšimnout velkých a veřejně známých staveb ve vašem portfoliu. Namátkou Trojský most nebo střešní konstrukce O2 arény v Praze, umělecká instalace Mrak na brněnské UMPRUM... Cítíte se být jedničkou na trhu?

Rozlišil bych to. V návrhu, tedy řekněme v našem nejtradičnějším produktu, tam se cítíme být jedničkou. Ve výrobě, a zde nyní myslím vlastní výrobu v Teplicích, jsme poměrně mladí, máme jen několikaletou zkušenost, takže na tomto poli se snažíme teprve probojovat do řad našich nejlepších výrobců ocelových konstrukcí. Ale ambice stát se jedničkou mezi firmami naší velikosti i zde samozřejmě máme. A rád bych potvrdil i to, že se nebráníme žádnému typu zakázky. Máme rádi ocelové konstrukce jako takové a nebojíme se výzev.

My jsme už v roce 2018 vypracovali novou strategii fungování firmy na dalších pět let, to je takový náš základní firemní dokument. Já jsem už tehdy byl součástí týmu, který dokument zpracovával. Takže jdeme tímto směrem, pokračujeme v této strategii a rozvíjíme ji i po mém jmenování ředitelem.

Co si pod tím představit konkrétně?

Změna nastala hlavně v tom, že do té doby byly naším hlavním produktem projekty a také dodávky a montáže, které jsme zajišťovali inženýrským způsobem. Chyběl nám ale úplně článek vlastní výroby. Byli jsme tedy závislí na složitém subdodavatelském řetězci, bez možnosti přímého ovlivnění kvality, ceny, termínů. Takže hlavní bod této strategie spočívá v tom, že jsme se stali nezávislými. V roce 2019 jsme vybudovali vlastní výrobní zázemí, a to nadále rozvíjíme.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PROJEKTY MILOSLAVA LUKEŠE

  • Ocelová konstrukce hangáru pro opravy letadel v Ostravě Mošnově, 
  • Rekonverze Plynojemu v Dolní Oblasti Vítkovice, 
  • Nová nástavba na Vysoké peci č. 1 v Dolní Oblasti Vítkovice, 
  • Rekonstrukce budovy Florentinum Praha doplněním ocelových vzpínadel, 
  • Nový kotvený stožár Křešín 250 m, 
  • Ocelové stožáry pro telekomunikace, 
  • Obnova ocelové konstrukce historické haly nástupišť Praha Hlavní nádraží.

Znamená to, že budete víc zapojovat i současné trendy do výroby, tedy hlavně robotizovat a digitalizovat výrobní procesy? Nebo vše potřebné zatím zvládá robot TONDA V808, který už pro vás dva roky pracuje?

TONDA zatím funguje zcela k naší spokojenosti. Mimochodem se jmenuje podle zakladatele firmy Antonína Pačese, který ho také v roce 2019 pokřtil. A stále platí, že jsme v Česku jediní, kdo takové zařízení má. Je umístěno na konci pilovrtací linky a dokáže ještě do detailu opracovat položky z profilů a připravit je pro následné sestavování a svařování dílců. 

V čem takový robot podniku nejvíc pomůže? Ušetří náklady?

Jeho hlavní výhoda je v tom, že dělá přesně to, co mu zadá konstruktér, programátor, a to na dálku, od stolu, formou on-line přenosu dat. Konstruktér sedí v Praze, programátor a naše výrobní linka jsou v Teplicích. Takže to přímé propojení zjednoduší, urychlí a zpřesní celý proces. Z hlediska zákazníka je hodnota v krátkém termínu, vysoké kvalitě a výborné ceně.

Máte ještě další plány na automatizaci výroby? Zvlášť v dnešní době, kdy průmysl obecně zažívá akutní nedostatek pracovníků... přemýšlíte i tímto směrem?

My sice máme automatizované linky, ale automatizace výroby má v našem případě své limity. Spousta operací, které by dělal zámečník, se u nás odehrává automaticky, ale pořád na konci procesu výroby potřebujeme kvalifikovaného svářeče, který musí odvést svou práci. I když se dnes pracuje s kvalitnějšími svářečkami než před 10 lety a už to jsou napůl počítače, ve kterých se jen nastavují parametry, tak tu technicky náročnou práci stejně musíte odvést.

PRAHA, HLAVNÍ NÁDRAŽÍ, EXCONVyrábíme nosné konstrukce, každá práce svářeče musí být odvedena kvalitně, svary se kontrolují v rozsahu předepsaném normami. Svařování je vysoce kvalifikovaná práce, která má nějakou rychlost, své limity, musí ji odpracovat člověk. V našem případě je třeba mít na paměti i to, že jsme zakázková výroba, opakovatelnost není vysoká. A automatizace se nejvíc hodí do opakovatelných operací. Proto my pravděpodobně nikdy lidský faktor nenahradíme. A navíc nás práce s lidmi baví. Samozřejmě ale přemýšlíme i o budoucnosti, musíme sledovat nové technologie a jsme v tom myslím dostatečně pokrokoví. Momentálně si začínáme hrát s takzvaným robotickým ramenem, jsme v počátcích vývoje automatizace ve svařování, je to pro nás výzva do příštích let. 

Už jsme se toho částečně dotkli. Jak běh vaší firmy ovlivnila pandemie koronaviru? Přišli jste o zakázky?

Pandemie přišla na jaře 2020, což bylo období, kdy jsme měli nasmlouvané zakázky s relativním předstihem, asi na půl roku. Takže koronavirus v našem případě nezavinil výpadek zakázek a naštěstí nedošlo ke zpomalení výroby, kterého jsme se obávali, protože jsme termíny museli plnit bez ohledu na pandemii. Pracovali jsme samozřejmě celou dobu v režimu, který nám situace přikazovala, takže respirátory na pracovištích, testy, v kanceláři v Praze jsme se v době největší nejistoty „o co vlastně jde“ chránili tak, že jsme se střídali na dva týmy. Dvě větší zakázky nám pozastavil zákazník, ale i ty jsou nasmlouvané, i když k dnešku se ještě nerozjely.

Druhý díl rozhovoru s Miloslavem Lukešem si můžete přečíst ZDE

Související články

Aktuálně

Hlavní město obdrželo od Centra světového dědictví UNESCO odborný posudek na urbanistickou studii, která byla výsledkem mezinárodní soutěže na rozvoj území v okolí Masarykova nádraží. UNESCO v něm skrze své poradní orgány konstatuje, že studie má “potenciál lépe odhalit výjimečnou světovou hodnotu této části Prahy.“ Čtvrť, která podle návrhu vznikne, pak UNESCO hodnotí jako “vstřícnou jak ke svému bezprostřednímu kontextu, tak k urbanistické morfologii Prahy obecně.“ Pozitivní zprávy přicházejí po dlouhém období, kdy byly vztahy mezi Centrem světového dědictví UNESCO a Prahou spíše napjaté.

 

www.praha.eu

Kalendář akcí