Není objektivní důvod sedět smutný, že se v Česku nemůže stavět ze dřeva

Ke studiu na střední stavební škole ho inspiroval děda, k absolvování Mendelovy univerzity v oboru Stavby na bázi dřeva zase táta, který byl pro něj velkou autoritou. Možná proto od začátku chtěl v rodinném podnikání pokračovat, ale nikdy nebral jako samozřejmost, že firmu AGROP NOVA jednou převezme. Uvědomoval si, že si ji musí zasloužit a být opravdu dobrý. Už během studií zde pracoval na brigádách, při vysoké škole na částečný úvazek a po jejím dokončení sem nastoupil. Se stavebním systémem NOVATOP, který vyrábějí, spojil svůj profesní život. Začínal jako projektant, později měl na starosti vývoj a dnes z velké části společně se svým bratrem řídí firmu, zatímco jejich otec si vzal delší volno. Radek Oslizlo je skromný, a když mluví o své roli, jen s úsměvem pokrčí rameny: „Prostě tu s bratrem pracujeme a těšíme se, až se táta vrátí a zase budeme všichni tři táhnout za jeden provaz.“

Jaké máte vzpomínky na začátky firmy AGROP NOVA?

Táta původně pracoval v potravinářském průmyslu, kde dosáhl značného úspěchu. Po osmi letech se však rozhodl odejít kvůli prostředí, které mu nebylo sympatické. Přes své přátele se dostal k této společnosti, která se nacházela ve finančních potížích. Firma se mu zalíbila, doslova zavoněla. Rozhodl se ji koupit a navzdory tomu, že byl v oboru naprostým laikem, zamiloval si ho a zůstal v něm. Už nebyl podnikatelem, který by firmu za deset let se ziskem prodal. Byl šťastnější, měl méně starostí a pracoval s daleko sympatičtějšími lidmi. Najednou místo cenových válek obchodních řetězců a nezájmu o kvalitu potravin vedl rozhovory s německými a švýcarskými inženýry o dřevu.

Kolik let vám tehdy bylo?

Čtyři roky, byl jsem malé děcko. Více jsem o tom začal přemýšlet, až když mi bylo deset. Táta si přál, abych s dřevem pracoval. V nadsázce jsme plánovali společnou truhlárnu. Až později mi došlo, že tím myslel naši firmu.

Vy jste chtěl na tátu navázat, nebo jste měl jako kluk jiné sny?

Nic není černobílé. Zajímala mě technika, auta, kamiony. Hezké by bylo třeba dělat ve vývoji v Tatře. Nejsem ale typ člověka, který by zvládl pracovat v korporaci a být zaškatulkovaný. Navíc strojírenství smrdí.

Hodně mě ovlivnil děda, který byl stavař, a i já se vydal touto cestou. Pak táta, jenž byl pro mě nesmírný vzor, a imponovalo mi pokračovat v jeho práci. Chtěl jsem se zapojit do rodinného businessu. Takže když mi bylo 14 let a vybíral jsem si střední školu, přišel jsem za ním a poměrně seriózně mu řekl, že nevím, co budoucnost přinese a jak vše dopadne, ale že od teď budu dělat vše pro to, abych jednou mohl firmu převzít. Zeptal jsem se ho, jestli si to dokáže představit, pokud pro to ve své kariéře udělám maximum a budu dobrý. Souhlasil a přede mnou se otevřely dvě možnosti. První ekonomické studium a druhé s technickým zaměřením. Rozhodl jsem se, že lepší je rozumět oboru a obchod se doučit než obráceně.

Můj přístup byl zásadně odlišný od mého staršího bratra, který si chtěl jít vlastní cestou.

Jaká byla cesta vašeho bratra?

Po gymnáziu vystudoval práva v Olomouci, a protože měl rád auta, nastoupil jako právník do Škoda Auto. Později se přestěhoval do Prahy a pracoval pro společnost Ernst & Young. Byl to velký svět, který mu dal mnoho cenných zkušeností, ale zároveň ho to stálo hodně energie. Pak působil jako externí projektový manažer a vedl vývoje aplikací. Neboť právě IT a procesní výzvy jsme ve společnosti řešili, přišel jsem za ním s pracovní nabídkou.

Kdy jste začal pracovat pro AGROP NOVA vy?

Ve firmě jsem prakticky od 15 let. Trávil jsem tu veškeré letní brigády. Při studiu na vysoké škole jsem zde pracoval jeden až dva dny v týdnu. Po jejím dokončení, před čtyřmi lety, jsem do společnosti nastoupil. Vedl jsem projekty, které byly stále složitější a větší. Hodně se věnoval produktům a vývoji. S postupným poznáváním firmy a mým profesním růstem jsem se posunul až do vyššího vedení.

Po příchodu mého bratra táta usoudil, že má prostor si po 30 letech stresujícího podnikání vzít delší pracovní přestávku a odpočinout si – teď jej s bratrem ve vedení zastupujeme. Vždy jsme byli s tátou na jedné vlně, takže přesně vím, kde stojíme a co všechno je potřeba udělat.

Jaké hodnoty a zkušenosti jste si od táty osvojil pro vedení společnosti?

Otec byl vždy velmi velkorysý, ať už vůči zaměstnancům, zákazníkům, nebo partnerům. Uznával reklamace, i když chyba nevznikla naší vinou, hlavně aby byl klient spokojený.

Obdivoval jsem i jeho skromnost – po prodeji firmy s 800 zaměstnanci v potravinářství si nekoupil jachtu, nejezdil na golf ve Ferrari, ale začal ve skromnějším byznysu a veškerý zisk investoval zpět do firmy, v čemž pokračujeme dodnes.

Jaké výzvy přináší řízení takovéto společnosti ve 28 letech?

Často se ocitám mezi zkušenými, mnohem staršími inženýry a snažím se s nimi vést rovnocennou diskusi, stejně jako při obchodních jednáních s řediteli společností nebo vedoucími různých projektů. Nikdo z nich není v mém věku, a dokonce ani o deset let starší. Není snadné získat autoritu, když řeším věci, které zdaleka přesahují můj věk. Proto si zachovávám pokoru, skromnost a přistupuji k lidem s respektem.

Dal vám někdo pocítit, že má pochybnosti ohledně vaší schopnosti vést společnost v takto mladém věku?

Odborníky spíše pozitivně překvapí, jaké zkušenosti jsem už ve svých 28 letech získal.

Jaká je vůbec motivace mladých lidí pracovat ve dřevozpracovatelském průmyslu?

Nedostatečná, nicméně mám pocit, že se to týká všech technických oborů. Je jedno, jestli hledáte stavaře nebo strojního inženýra. Bída je to všude.

Jak by šlo přilákat mladé talentované lidi do dřevostavitelství?

Ukázal bych jim samotný produkt. Sendvičové konstrukce se pro moderní stavbu skvěle hodí. Každá vrstva má svůj účel. Výstavba je rychlá díky prefabrikaci a efektivní z hlediska spotřeby materiálu i logistiky. Navíc jde o ekologické a udržitelné řešení, což jsou aspekty, které jsou pro dnešní mladou generaci důležité, a díky nim by mohl zájem o obor růst.

Co může být další motivací?

Když se podívám na svého otce a jeho zahraniční obchodní partnery, všichni jsou to slušní lidé. Také zákazníci nebo obchodní partneři jsou často inteligentní, zcestovalí a věci znalí lidé, kteří jsou zároveň velice skromní. Nejsou to žádní gauneři. V oboru se pohybuje neuvěřitelně mnoho sympatických a pokorných lidí. Když potkáte ty největší špičky v oboru, působí tak skromně, že byste jim klidně dali pětikorunu. Tato zkušenost mě učí pokoře.

Může dřevozpracovatelský průmysl přilákat mladé lidi na dobré platy?

V rámci oboru nabízíme hezké peníze a podmínky, také možnost spolupráce se zahraničím. Těžkým konkurentem je ale pro nás automotive. Česká republika je na něm postavena a lesnictví, ačkoli je pro zemi také hodně důležité, je takový chudý obor. Kdybychom zaměstnávali stejný počet lidí jako v automotivu, bavíme se o úplně jiném businessu. Nicméně dřevařství dělá člověk srdcem, ale nechci si stěžovat, že mám málo peněz, mám se dobře. Jen když se podívám na velikost naší firmy a její obrat, jde spíše o ekonomické hobby.

Kolik lidí aktuálně zaměstnáváte a jaký je roční obrat?

Máme 240 zaměstnanců a zhruba 800 milionů korun obratu. Objemově jsme na tom posledních pět deset let podobně. Rozdíl tvoří kolísající cena dřeva. Třeba za covidu, kdy byly materiály drahé, jsme měli vyšší obrat, než ho máme dnes. Nicméně produkci zvyšovat nechceme, pro nás není důležité množství kubíků dřeva opracovaných v čase, soustřeďujeme se na přidanou kvalitu u našich výrobků.

Co vás odlišuje od Stora Enso?

Náš průnik je extrémně malý. Jako NOVATOP jsme z 80 % stále výrobce třívrstvých desek v kvalitě, která se řadí k nejlepším v Evropě. Naše desky se používají na obklady, konstrukce, záklopy, podbití nebo nábytek. Z 20 % se zabýváme stavebním systémem a tam se ke Stoře přibližujeme. Odlišujeme se ale malým objemem produkce a velmi vysokou kvalitou. Hodně si hrajeme s detaily a máme daleko specifičtější produkty. Stora Enso je dřevař, gigant ve výrobě řeziva, hranolu a CLT panelu. Mimochodem my od nich odebíráme řezivo také. V Česku nás hodně porovnávají, protože jsme zde poměrně silní ve stavebním systému, ale v zahraničí nás vnímají jako výrobce třívrstvých desek, který si hraje se stavebním systémem na několika projektech.

Ptala jsem se proto, že se společně podílíte na dodávce stavebního systému pro český pavilon, který bude postaven na EXPO 2025 v japonské Ósace.

Tady se přesně ukazuje naše odlišnost. Stora dělá základní nepohledovou nosnou konstrukci a ty pěkné, pohledové, které jsou poměrně složitě a speciálně opracované, prefabrikované, jdou za námi. Je skvělé, že se výstavby českého pavilonu účastní dvě české firmy. Pro úplnost dodám, že i my vyrábíme standardní CLT panely.

Jak se vám daří prosadit na zahraničních trzích?

Je to mnohem náročnější, než se zdá. Úspěch nemáme zadarmo a hodně cestujeme. Západní Evropa nás vnímá jako chudý východ a nemají od nás vysoké očekávání. Když jste z východu, můžete ohromit něčím speciálním nebo cenou. Tou my je vůbec neohromíme, ale vyrábíme produkty, které málokdo umí a jsou specifické. Bez skromnosti za nimi přicházíme s tou nejlepší deskou v té nejvyšší cenové hladině – jsme ale z východu. Skoro kamkoli přijedu, už měl NOVATOP v ruce nebo mohu předložit desítky zahraničních referencí. Dílem je to neskutečný úspěch mého táty, který byl střelec a dokázal najít prodejní kanály.

Vzpomenete si na nějaký konkrétní příběh?

Táta přijel za potenciálním švýcarským odběratelem, který mu řekl, ať nejprve dodá deset kamionů za určitou cenu a následně se uvidí. Splnili jsme to za úplně nepřiměřenou cenu a oni od té doby odebírají deset kamionů měsíčně. Jednou za rok, když jsme vyprodaní, si tento zákazník koupí konkurenční desku, aby zjistil, že NOVATOP za to euro navíc na metr čtvereční stojí a nejde zase o tolik peněz v daném objemu s ohledem na vše, co mu to způsobí.

Kam kromě Švýcarska dodáváte?

Závisí, zdali se bavíme o deskách nebo o stavebním systému. Stavební systém se uplatňuje především v Česku. V deskách jde polovina naší produkce do Švýcarska, což představuje 400 kamionů ročně. Dodáváme také do Francie, Itálie, Rakouska, Německa. Z hlediska objemu jsou to poměrně rovnocenné trhy. Nicméně z Rakouska jsem dost nervózní, protože se vydávají dost zvláštním směrem. Politicky tam vyhrávají socialisti a komunisti. Kvalita pro ně nehraje zásadní roli. Nicméně nejsem si jist, zda je ztráta kvality trend země nebo problém našeho jediného velkého zákazníka.

Co vás kromě kvality odlišuje na globalizovaném trhu?

Flexibilita. Umíme různě velké formáty, velké množství tlouštěk. S řešením si více hrajeme, kombinujeme. Nejvíc nás ale definuje kvalita a ta se skládá z mnoha aspektů. Hodně sušíme, stroji i manuálně nadstandardně třídíme, ručně vyspravujeme přírodními suky, máme celistvou středovou vrstvu, pracujeme ze středového řeziva, orientujeme pravou stranu ven, aby lamely praskaly vevnitř v desce, a ne zvenku. Takže odolnost vůči výsušným trhlinám, uzavřenost povrchu a jeho krása jsou důvody, proč je NOVATOP na trhu.

Pro které trhy byste chtěli pracovat?

Občas realizujeme projekty i v dalekých zeměpisných šířkách. Například v Jihoafrické republice nebo v Jižní Koreji. Teď v Japonsku, které jste zmiňovala. Většinou jde o spolupráci s naším partnerem. Také se poměrně hodně snažíme pracovat pro státy severní Evropy, kde máme několik krásných realizací. Nicméně čím větší vzdálenost, tím stoupá cena za dopravu a zároveň je náročnější zajistit odpovídající podporu pro naše produkty.

Zpracujete přes 60 000 m3 dřeva, kolik zůstává na českém trhu?

V Česku zůstává 10 %.

Jenom?

Jsem spokojený, protože se jedná o stoupající trend. Před deseti lety to bylo procento. Obliba dřevostaveb tu roste rychleji než v zahraničí. V Německu, Rakousku nebo Švýcarsku je sice velký podíl dřevostaveb, ale vzrůstající křivka už ohromná není.

O jaké vaše výrobky je největší zájem v Česku?

V Česku je poměrně oblíbený náš stavební systém, což je způsobeno především tím, že v tuzemských dřevostavbách se často přiznává dřevo a my máme v pohledové kvalitě nesporné výhody oproti konkurenci. Roste také zájem o naše třívrstvé desky, které jsou stále více využívány. Lidé si totiž uvědomují, že pohledové, stabilní plošné desky jsou ideální pro záklopy nebo obklady. Také si s nimi lidé nechávají obkládat části rámových nebo zděných konstrukcí, když chtějí CLT stavbu, a nemohou si ji z finančních důvodů dovolit. Mimochodem tento trend je patrný i v Evropě. Ani tam se nestaví v masivním měřítku z CLT. Představuje tak procento z absolutního podílu trhu.

Co podle vás stojí za rostoucím zájmem o dřevostavby?

Motivací je rychlost montáže, efektivita a sendvičová konstrukce, která skvěle odpovídá moderním požadavkům. Každá vrstva plní svou funkci. Zásadní je u rámových dřevostaveb i cena, je to prakticky nejlevnější řešení na trhu. Také napomáhá činnost mnoha odborníků, aby se změnila legislativa.

Myslíte si, že pro vyšší užívání dřeva ve stavebnictví je třeba měnit legislativu?
Nestačí jen myslet jinak?

Na legislativu mám zásadně kontroverzní názor. Vadí mi, že všichni kritizují, jak nemohou stavět nad 12 metrů, jenže takových staveb bych napočítal na prstech jedné ruky. Když se podíváme na počet výškových dřevostaveb v Evropě, myslím tím Švýcarsko, Norsko, tedy země, které by pro nás mohly být referenční, je u větších projektů 80 % do čtyř pater. Jde většinou o výstavbu bytových domů. My tady základ takového dřevostavění vůbec nemáme a cítíme se limitovaní, že nemůžeme jít výše. Přičemž velké dřevostavby v tuzemsku umí stavět tak tři společnosti, které nemají tak velké ekonomické a personální zázemí jako běžné stavební firmy. Nejdříve bychom měli postavit 50 bytových domů o třech či čtyřech nadzemních podlažích a pak se teprve můžeme tvářit ukřivděně, že nemůžeme stavět do větší výšky.

Přitom můžeme, letos byl schválen požárně-inženýrský přístup.

Požárně-inženýrský přístup tady byl i kdysi, jen ne oficiálně schválený všemi subjekty a to se změnilo. Takže my nejsme zásadně omezeni stavět velké projekty ze dřeva. Jen požárně-inženýrský přístup by se měl uplatňovat pro výjimečné stavby, protože hasiči nemohou schvalovat 30 výškových dřevostaveb ročně. V Česku to umí jen hrstka odborníků a ti jsou hodně vytížení. Rozumím, že developerům v Praze se čtyřpodlažní budovy ekonomicky nevyplatí, takže zde dává smysl držet se požárně-inženýrského přístupu a realizovat dva bytové domy ročně a v ostatních městech stavět menší objekty. Není tedy objektivní důvod sedět smutný, že se v Česku nemůže stavět ze dřeva. Těžší je stavět z pohledového dřeva s přihlédnutím ke kategoriím konstrukcí DP1, DP2 a DP3.

Jak by podle vás měla vypadat ideální úprava legislativy?

Bylo by skvělé, kdyby se schválila varianta, která je na stole a počítá s úpravou požární výšky dřevostaveb z 12 metrů na 15 metrů. Realizovat totiž čtyřpodlažní budovu o 12 metrech není ideální, protože všechna podlaží jsou nízká, zejména pak první, které působí velmi stísněně. Chápu, že se investorům do takovýchto projektů nechce. Kdyby se tedy zvedla požární výška o tři metry, pomohlo by to čtyřpodlažním objektům. Takže za standardních podmínek by se stavělo do 15 metrů a požárně-inženýrským přístupem klidně do 22 metrů nebo neomezeně. Vždyť přes šest nebo osm pater se zde stejně nebude stavět. Podle mě jsou dřevěné mrakodrapy nesmysl. Vnímám to jen jako další honbu za senzací.

Co považujete za největší Achillovu patu vyšších dřevostaveb?

Stavební fyziku a vlhkost ve stavbě. Proto je zásadní spolehlivý a poměrně jednoduchý návrh s přidáním ochranných prvků. Mezi ně například patří ochrana proti dešti, která slouží i jako nouzová hydroizolace v rámci jednotlivých pater. Pomáhají také snímače vlhkosti a vody v každém podlaží.

Dále je to akustika, která v levných velkých objektech není dobře řešena. Nestačí plnit minimální normové hodnoty, je třeba s ní pracovat, myslet na ni. Dobrou akustiku tvoří předstěny. Ty ale stojí místo a peníze. V zahraničí je běžné, že investor podmíní akustiku měřením na hotové stavbě, což se dá velmi špatně ošálit. Když testy nevyjdou, investora nezajímá přítomnost akustického mostu a jeho vedení jedním spojem. Dům si můžete sbalit a odjet.

Co ještě může negativně ovlivnit pověst dřevostavění?

Jsem velmi skeptický k difuzně uzavřeným rodinným domům ze dřeva. V podstatě jen čekám na první zprávy o špatně realizovaných domech, které mají v detailech nekvalitně udělané prostupy, špatně prolepené fólie a hnijí. Jsem zastánce poměrně jednoduchých a difuzně otevřených konstrukcí.

Na jakých nejvýznamnějších technologických nebo produktových inovacích jste se podílel během své kariéry ve firmě?

Dosavadně jsem byl vedoucím vývoje. Tím, že nám táta dal hodně prostoru ve firmě, se má agenda rozrostla. Nicméně zaměřovali jsme se na různé varianty a zdokonalování stávajících produktů. Pracovali i na prvcích, které se na trhu neprosadily, a v neposlední řadě přišli s produktem Easy, což je deska s perodrážkou. Tento typ desky nabízí mnoho výrobců, ale my jsme se odlišili nadstandardní přesností spoje, který eliminuje vznik nerovností a činí spoj téměř neviditelným.

V elementu jsme hledali nejefektivnější řešení zejména v oblasti žebrové konstrukce a po třech letech došli k závěru, že nejekonomičtější je vyrábět žebra ze standardních hranolů namísto našich třívrstvých desek. Hranoly umožňují použití tenčí spodní desky a vyžadují nižší stupeň opracování. Pozměněný systém elementu budeme finálně testovat na konci roku.

Také jsme navrhli zcela nový fasádní systém, který plně využívá kvality našich desek, jež jsou dostatečně odolné pro venkovní použití. Máme speciální spoje, povrchové úpravy i kotvení, aby systém splňoval veškeré náročné požadavky. Aktuálně stavíme krásnou expediční halu s dřevěnou vnější konstrukcí a fasádou.

NOVATOP je známý svými vysoce kvalitními třívrstvými truhlářskými deskami. Zabýváte se také výrobou CLT?

Zainvestovali jsme do výroby standardního nepohledového CLT s vysokou požární odolností, statikou a rozumnou cenou. Jednalo se o zásadní investici, která ale byla nezbytná. Pokud konstrukce není pohledová, ztrácí NOVATOP svou hlavní výhodu – estetický vzhled.

Vyvíjíme také vlastní stavební systém pro komerční budovy s cílem poskytovat klientům komplexní řešení, která zahrnují nejen celkový koncept, ale i pečlivé doladění detailů, konkurenceschopnou cenu a plné dodržení české legislativy. Vnímáme, že v Česku ne každý architekt nebo projektant umí efektivně a správně navrhnout budovu ze dřeva. Je pochopitelné, že s tímto materiálem nemají mnoho zkušeností, stejně jako já nejsem odborník na navrhování ocelových objektů. Když se někdo pustí do návrhu dřevostavby, často naráží na problémy spojené s akustikou nebo vysokými náklady, což může některé odradit.

Jaké máte vize, kterých byste chtěl dosáhnout?

Chtěl bych dále investovat, rozšiřovat naše možnosti i továrnu. Pokračovat v trendu soustředění se na nabízené služby a zvyšování přidané hodnoty našich produktů. Rád bych na trh uváděl nádherné prvky, z nichž bude radost stavět. Cílem je také udržet kvalitu, protože současný trend jde proti nám. Konkurence hledá možnosti cenové optimalizace a někdy se vzdává pravidel, která byla standardem po třicet let a jsou synonymem kvality. My se těchto německých norem stále držíme, ale je to těžké, protože řezivo je horší, nemáme vlastní pilu a pociťujeme větší tlak na cenu.

Jak byste chtěl, aby lidé jednou NOVATOP vnímali?

Dnes je spojovaný s kvalitou, a proto bych chtěl, aby tomu tak bylo i nadále. Je v pořádku, že jsou hodnoty, které jsou neměnné v čase.