Řízení stavby v areálu nemocnice probíhá v úzké koordinaci s lékařskými provozy, práce musíte umět přerušit

Slovo naděje v našem rozhovoru zaznělo několikrát, přirozeně. Nové hematologicko-onkologické centrum a prostory pro Český národní registr dárců dřeně vznikají dle architektonického návrhu Evy Jiřičné dostavbou výškových pater Fakultní nemocnice Plzeň. Budou se dotýkat nebe, z čehož je odvozen název Obláček. Vznikající prostory dají naději mnoha těžce nemocným pacientům. Uskutečnění stavby nebylo vždy jednoduché. Daniel Pagáč, ředitel Českého národního registru dárců dřeně, ale neztrácel víru a vyjednával. Jak se staví v areálu nemocnice? Nejen o tom přinášíme rozhovor s investorem projektu Obláček Danielem Pagáčem.

Projekt čekal na povolení zhruba osm let, neboť bylo třeba odsouhlasit výjimku. O co se jednalo?

Fakultní nemocnice je státní organizace, zatímco Český národní registr dárců dřeně soukromá, i když obecně prospěšná společnost. V podstatě šlo o to, že stát musel povolit převod části pozemku na soukromý subjekt. Šest let to byla sisyfovská práce s neskonalou nadějí a nulovým výsledkem. To se naštěstí změnilo po příchodu Adama Vojtěcha do funkce ministra zdravotnictví. Povolení jsme po dvou letech jednání v roce 2020 získali.

Za osm let se hodně skutečností změní, měnili jste projekt?

V základu se projekt příliš neměnil, ale dílčí úpravy samozřejmě nastaly. Větší změny proběhly především ve vývoji medicínských technologií, což s vlastní stavbou příliš nesouvisí.

Jak výstavbu ovlivňuje fakt, že nástavba je na budovu z roku 1980?

Máte pravdu, že je to dost zásadní otázka a problematika, kterou management stavby musí řešit. Jedná se především o koordinaci stávajících i nových pravidel a předpisů provozu v celé škále odborné problematiky. Řada problémů se řeší na místě v návaznosti na odkrývání detailů původní budovy a konstrukcí. Celkově se jedná o složitou stavbu, která má dopad na provoz celé Fakultní nemocnice Plzeň a ovlivňuje chod logistických návazností.

Jak vůbec vznikla myšlenka vybudovat tyto prostory na stávající budově fakultní nemocnice Plzeň?

Říká se, že zakladatel registru, primář Vladimír Koza, jednou ležel ve svém lékařském pokoji, díval se v noci k nebi a napadlo ho, že prostory, o nichž snil pro registr a hematologicko-onkologické oddělení, by mohly vzniknout na střeše fakultní nemocnice. Následoval telefon do Londýna architektce Evě Jiřičné, zda by byla ochotná vytvořit projekt. Slovo dalo slovo a Obláček, nejdříve v představách a později i na papíře, byl na světě.

„Pro mě osobně Obláček představuje především sen. Sen jednoho člověka, který máme příležitost a čest proměnit ve skutečnost.“

Název Obláček z perspektivy architektury odkazuje na své struktury a linie, ze symbolického významu představuje pro pacienty hýčkání, naději. Kdo s pojmenováním přišel a s čím si ho významově pojíte vy?

Pojmenování pochází od doktora Kozy a původně souvisí s polohou stavby na střeše. Pro mě osobně Obláček představuje především sen. Sen jednoho člověka, který máme příležitost a čest proměnit ve skutečnost. Naději, kterou zmiňujete, bude na stavbě symbolizovat stylizovaný obraz slunce umístěný uprostřed mezi východní a západní křídlo. Jde o slunce, jež nezapadá, ale svítí ve dne i v noci coby symbol naděje pro těžce nemocné pacienty.

DANIEL PAGÁČ Daniel Pagáč vystudoval na Karlově univerzitě obor anglistika a tělesná výchova. V roce 2000 získal titul MBA na Sheffield Business school. Více jak dvacet let působí v oboru zdravotnictví, nejdéle pracoval na manažersko-obchodních pozicích u německé medicínské společnosti Fresenius, která se specializuje na dialyzační produkty. Od roku 2012 je ředitelem neziskové organizace Českého národního registru dárců dřeně zajišťující transplantace kostní dřeně v České republice.

Víra uzdravuje. Když se ale na to podíváme pragmaticky, jaké budou přínosy pro pacienta?

Jednoznačně v rozšíření kapacity ambulantního provozu. Zvětší se i prostory čekáren, dojde k výraznému navýšení počtu denních lůžek i ambulancí, což umožní ošetřit více pacientů a zkrátit jejich čas strávený čekáním.

Jaké benefity bude nové pracoviště přinášet personálu a zdravotnickému zařízení?

Nové prostory umožní personálu optimalizovat v ambulanci celý pobyt pacienta a zároveň mu poskytnout péči v moderních prostorech s kompletním zázemím i dostatečným pohodlím.

Přínos pro nemocnici spočívá zejména v přestěhování ambulancí a laboratoří do nových prostor. Tím se uvolní stávající, které se mohou využít k rozvoji jiných klinik. Zároveň získá reprezentativní vzdělávací prostory a celý areál pak novou dominantu.

Navrhování zdravotnických zařízení je určitě specifické. Co všechno museli architekti a projektanti naplnit, aby splnili vaše představy?

Chtěli jsme, aby to vyhovovalo logice a potřebám zdravotnického a laboratorního provozu. Současně se musely zohlednit požadavky zdravotnických technologií a jejich nároky na sítě, návaznost, ma­nagement dat a komunikaci. Specifické nároky jsou kladeny také na kvalitu a čistotu prostředí, což se projeví v požadavcích na systém vzduchotechniky, vytápění a jeho řízení.

Jak řešíte samotný proces dostavby nemocniční budovy z pohledu bezpečnosti, hluku nebo prachu?

Po celou dobu stavby přijímáme opatření adekvátní prováděným pracím. Co je opravdu náročné a takřka nereálné, je eliminace hluku. Technologické postupy montáže těžké ocelové konstrukce v první fázi stavby to neumožňovaly. Nyní je situace lepší, protože pracujeme převážně uvnitř nástavby. Nedílnou součástí řízení stavby je i úzká koordinace s lékařskými provozy. Několikrát jsme práce přerušili na základě žádosti lékařského provozu.

„Nedílnou součástí řízení stavby je i úzká koordinace s lékařskými provozy.“

Je asi hodně výzev, s nimiž se musíte při dostavbě vypořádat, viďte?

Na stavbu má dopad celý souhrn okolností, chcete-li překážek. Je to výraznější kolísající cenové zatížení pro nás jako investora, problémy s pracovními kapacitami vlivem situace v Evropě, na Ukrajině. Co nám naopak velice pomáhá, je profesionalita celého týmu Fakultní nemocnice Plzeň, zejména pak úseku investiční výstavby.

Projekt je navržen jako ocelová konstrukce opláštěná skládaným pláštěm. Konstrukci pro vás realizuje společnost NORDEC. Jak byste s ní hodnotil spolupráci?

Vnímám je jako spolehlivého partnera, kde naprosto funguje poměr kvalita–cena a taky cena–užitek. Pozitivně vnímám její mezinárodní přesah, spojení různých kultur a jejich vzájemnou synergii. Konkrétně mám na mysli například českou kreativitu a schopnost poradit si v jakékoli situaci ve spojení se skandinávským důrazem na bezpečnost práce, o němž jsme se osobně přesvědčili při návštěvě výrobního závodu v polských Obornikách u Poznaně. Sám jsem působil mnoho let u německé nadnárodní společnosti, a tak z vlastní zkušenosti dokážu ocenit výhody a přínosy úspěšného mezinárodního podniku.

Kdy je očekáván termín dokončení stavby?

Předpokládám, že hotovo by mělo být v první polovině příštího roku.

Jaké jsou očekávané přínosy dostavby nemocnice z pohledu investora?

Tato stavba by měla primárně přispět ke zkvalitnění péče o těžce nemocné pacienty, přinést jim úlevu a zvýšit komfort v těžké životní situaci, kterou podstupují. Obláček vnímáme jako jednoznačně smysluplnou investici, jež sleduje cíle registru. Tedy pomáhat a podporovat hemato-onkologické pacienty a transplantační program v České republice.