Eurofer předpokládá, že ocelářský průmysl se bude postupně zotavovat až od druhého čtvrtletí roku 2023.
Ocel má ve stavebnictví nezastupitelné místo. Jako konstrukční materiál má ideální poměr hmotnosti a pevnosti. Umožňuje stavět budovy výjimečných tvarů nebo výšky. Stavba navíc díky prefabrikaci probíhá velmi rychle, což s sebou nese úsporu času i financí. V neposlední řadě má také kladný dopad na životní prostředí, neboť je 100% recyklovatelná a obnovitelná. Jaké jsou zápory? V posledních měsících je to bezesporu hledisko ceny, která spirálově rostla spolu s cenami energií a postavila tak český průmysl před nelehkou volbu – převzít náklady na sebe nebo omezit výrobu?
Cenu oceli dramaticky zvýšila válka na Ukrajině. V rámci týdnů došlo k růstu v řádech desítek procent. Najednou v Evropě chyběly některé třídy oceli, jež se do té doby z Ukrajiny dovážely. V přímé souvislosti s tím se řešilo zastavení vybraných staveb, kupříkladu viaduktů. Chyběly také vstupní suroviny pro výrobu surové oceli. A na pozadí všech těchto událostí se začala rozvíjet další těžká situace, která zásadně otřásla trhem – energetická krize. Vysoké ceny vstupů vyvolaly inflaci, která zapříčinila ochlazení trhu a snížení poptávky. Vybrané ocelárny se rozhodly omezit výrobu a přenést vysoké vstupní náklady dál do dodavatelského řetězce.
Nejvýznamnější výrobci surové oceli ve světě (v mil. tun)
| Pořadí | Země | 2021 | 2022 | rozdíl (v %) |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Čína | 1 034,7 | 1 013,0 | –2,1 % |
| 2. | Indie | 118,2 | 124,7 | 5,5 % |
| 3. | Japonsko | 96,3 | 89,2 | –7,4 % |
| 4. | USA | 85,8 | 80,7 | –5,9 % |
| 5. | Rusko | 77 | 71,5 | –7,2 % |
| 6. | Jižní Korea | 70,4 | 65,9 | –6,5 % |
| 7. | Německo | 40,2 | 36,8 | –8,4 % |
| 8. | Turecko | 40,4 | 35,1 | –12,9 % |
| 9. | Brazílie | 36,1 | 34 | –5,8 % |
| 10. | Irán | 28,3 | 30,6 | 8,0% |
| 35. | Česká republika | 4,8 | 4,3 | –11,0% |
| 37. | Slovensko | 4,9 | 3,9 | –20,4% |
| Zdroj: Worldsteel | ||||
KLESAJÍCÍ SPOTŘEBA OCELI
V České republice došlo k meziročnímu snížení objemu výroby ocelových výrobků v průměru o 10 %. Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie, upřesňuje:
„Pokles výroby byl zaznamenán prakticky ve všech produktových kategoriích. Předběžné odhady ukazují, že nejvíce poklesla výroba plochých výrobků, naopak nejmenší dopady zaznamenal segment trubek.“
Stejný procentuální pokles kopíruje i Evropská unie, kde si pohoršilo Německo o 8 %, Itálie o 11,6 %, Francie o 13,1 %, Španělsko o 19,2 %, a Slovensko dokonce o celých 20 %. V EU neklesá jen výroba oceli a ocelářských výrobků, ale i export. Oproti tomu se ale zvyšuje podíl importu na celkové spotřebě oceli EU, což není dobrý signál.
Nejen západní Evropa však řeší problémy s produkcí oceli. Propadají se i trhy Turecka, Japonska, Ruska nebo Jižní Koreje. Dominantní pozici si neustále drží Čína, která v roce 2022 vyrobila téměř 54 % veškeré světové produkce oceli. A to i přesto, že její výroba oceli poklesla o 2,1 % – na 1 013 milionů tun – dle Worldsteel Association se celosvětově vyrobilo 1 879 milionů tun surové oceli.
BUDOUCNOST OCELÁŘSKÉHO SEKTORU
Komplexně se globální trh surové oceli propadl o 4,2 %, a kdyby měl v současnosti ocelářský sektor predikovat svoje hospodářské vyhlídky, byl by určitě rozpačitý. Válka na Ukrajině pokračuje, ceny elektřiny i plynu jsou vysoké a inflace nepolevuje. To vše ovlivňuje evropský trh s ocelí. Podle evropské asociace Eurofer by mohla spotřeba v roce 2023 poklesnout o 1,6 %. Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie, dodává:
„Pokud k tomu skutečně dojde, půjde o čtvrtou recesi poptávky po oceli za posledních pět let.“
Na půdorysu všech okolností Eurofer předpokládá, že ocelářský průmysl se bude postupně zotavovat až od druhého čtvrtletí roku 2023 a mírného růstu o 1,6 % dosáhne v roce 2024. Když započteme procenta poklesu a růstu ocelářského trhu proti sobě, je jasné, že průmysl nečeká výrazné oživení, ale snad ani žádný výrazný dramatický pád. Vlastně se znovu ocitneme na startovní čáře a bude záviset na nás, jak závod začneme. Máme před sebou Green Deal.
Autor: Martina Tůmová s přispěním Ocelářské unie
