V 60. letech minulého století v bývalém Československu nastal masivní rozvoj prefabrikace. Studijní a typizační ústav v Praze dostal vládní úkol – nahradit ocelové střešní vazníky železobetonem. V roce 1962 byl vyvinut příhradový železobetonový předepnutý vazník typu SPP 6 18/6 a následně pak jeho modifikace.

Analýza rotační tuhosti byla prováděna s dřevěným polotuhým spojením vytvořeným ze systému dvou stojek a příčky z lepeného lamelového dřeva. K tomu byly použity kovové mechanické spojovací prostředky kolíkového typu. Byla zkoušena kombinace svorníků a kolíků spolu s celo-závitovými vruty.

V polovině 19. století vyvolal růst měst, podnícený průmyslovou revolucí, naléhavé společenské a environmentální problémy. Města reagovala nároky, jež vyžadovaly množství zdrojů, vybudování centralizovaných sítí pro zásobování vodou, energií a bezpečným jídlem. Sítě měly rovněž umožnit obchod, usnadnit dopravu a udržovat pořádek. Měly také poskytovat přístup ke zdravotní péči a energii.

LIBERTY Ostrava odstartovala uzavírání jedné ze svých tří koksárenských baterií (VKB 11), což vnímá jako důležitý krok směrem k produkci zelené oceli. Baterie, která byla neefektivní a vzhledem k přebytku výrobních kapacit na trhu se stává stále více ztrátovou, byla uzavřena 19. září.

Dělení železných a neželezných kovů je nedílnou součástí výrobních procesů. Na trhu lze nalézt velké množství technologických řešení, která se svými rozličnými vlastnostmi hodí pro rozdílné požadavky zákazníků. K velké a v průmyslu značně rozšířené metodě dělení materiálu řadíme dělení termické, jež využívá tepelnou energii.

Digitalizace není cílem, ale prostředkem k větší efektivitě, úsporám práce a snížení nákladů. Právě metoda BIM představuje cestu, jak stavebnictví digitalizovat. Nemá smysl ji využívat proto, že je moderní, ale že vnáší do celého životního cyklu stavby úspory a větší efektivitu.

Ochranné plyny mají u laserových aplikací své nezastupitelné místo. Stejně jako u mnoha konvenčních metod je i v případě laserového svařování důležité věnovat pozornost nejen správnému výběru ochranné atmosféry, ale také optimálnímu nastavení průtoku plynu a způsobu jeho přívodu do místa svařování.

Přerušení tepelných mostů na vodorovných konstrukcích pomocí speciálních prvků je v dnešní době již standardem. Existují ale stále případy, kdy běžná systémová řešení nelze snadno použít, a je proto nutné navrhnout řešení atypická. Stejně tak vznikají nové produkty, které zohledňují potřeby pokrýt veškerá místa přechodu nosných konstrukcí z interiéru do exteriéru.

Udržitelnost a ekologické stavebnictví se stává motorem ve vývoji, používání i likvidaci stavebních materiálů, důležitou roli hraje i v rozhodovacím procesu na straně investorů. Mnoho výrobců i koncových uživatelů se řídí principy cyklické ekonomiky tak, aby jejich ekologická stopa byla co nejmenší.

Na experimentální ploše Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT vyrostla během jednoho týdne nová unikátní budova. Jedná se o experimentální dům, jehož jedinečnost nespočívá jen ve tvaru, ale především v použité konstrukci, která, byť pochází z Austrálie, skýtá české kořeny a míří do celého světa s cílem konkurovat konstrukcím „two by four“.