Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.

Bludným proudem se rozumí elektrický proud protékající zemí v důsledku provozu elektrizované kolejové dopravy a vyznačuje se změnou intenzity a směru v průběhu času. Nepříznivé působení bludných proudů se projevuje především na území měst, kde se nacházejí jejich zdroje, tedy napájecí stanice-měnírny. Tento příspěvek se zaměřuje na protikorozní ochranu staveb (bytových, občanské vybavenosti apod.) v zastavěných územích.

Zeptáte-li se kdekoli v Česku na ulici náhodného člověka, z jakých materiálů se staví dům, devět z deseti oslovených řekne „cihla, beton“. Kdybyste stejný průzkum realizovali ve Švédsku, Finsku nebo Estonsku, tři čtvrtiny lidí by zmínily jako základní stavební materiál také dřevo. Jak je to možné?

Dříve hojil rány, dnes je nepostradatelný v automobilovém průmyslu. Zinek je ve srovnání s jinými, běžně známými kovy, spíše nenápadný. Není tak vzhledný jako zlato nebo měď, nedosahuje pevnosti oceli ani nemá nízkou měrnou hmotnost jako hliník. Zinek s mědí ale vytváří mosaz, která se podobá zlatu. Poskytuje vysokou ochranu oceli proti korozi, s hliníkem vytváří slitiny, jež se používají při výrobě namáhaných dílů.

Největší 3D tiskárna pro tisk konstrukcí budov v Česku vznikla v Třešti. Jedná se o rozsáhlý projekt, vzniklý na základě spolupráce mezi Ústavem konstruování a částí strojů Fakulty strojní ČVUT v Praze, Experimentálním centrem Fakulty stavební ČVUT a společností Strojírny Podzimek a Podzimek a synové. Jak to vypadá po zhruba čtyřech letech experimentování s 3D tiskem betonových objektů?

Nejvýraznějším dopadem válečné situace na Ukrajině bude zdražování energií či stavebních materiálů. Odliv pracovní síly způsobuje prodloužení doby realizace zakázky. Dojde k dalšímu prodloužení termínu dodání stavebních materiálů. Rostoucí cena energií se dotýká také stavebních společností. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.

Ačkoliv se začátek roku 2022 zdál po loňských výkyvech mírně optimistický ohledně růstu cen stavebních materiálů, situace se především vlivem vojenské invaze Ruska na Ukrajinu zhoršila. Ze zjištěných informací vyplývá, že náklady na stavbu rodinného domu nyní meziročně vzrostly téměř o pětinu, což je nejvyšší hodnota za posledních 25 let.

Legendární kozárovická žula, ze které jsou vydlážděny třeba chodníky na Praze 1 nebo celá trasa metra A, zažívá dnes nové zlaté časy. Po krizi způsobené pandemií koronaviru se dovoz z Asie utlumil, a tak vzrostla poptávka po kvalitní české žule. U levnější žuly, která se v minulých letech nakupovala především v Číně, se začíná projevovat také její nižší kvalita.

Existuje nějaký sortiment zboží, který se v okolních zemích běžně žárově zinkuje, jen v ČR a SR se chrání proti korozi jinak? Znáte důvod?

Není těžšího předsevzetí, než zmapovat situaci s ocelí v této době. Je její akutní nedostatek ve stavebnictví jen dočasný, nebo se jedná o dlouhodobý problém? Není to vše jen panika, spojená se spekulacemi, pro trh zdaleka ne ojedinělé jevy? Co všechno může v roce, kdy je nasmlouvaný rekordní počet veřejných zakázek hlavně na liniové stavby, tato situace ovlivnit? Jsou některé velké realizace v ohrožení?