Návrh správného složení izolačního skla, které bude bez problémů fungovat dlouhé roky, nemusí být vůbec jednoduchý. Výslednou skladbu ovlivňuje mnoho různých faktorů, které je potřeba vzít v úvahu. Od základních věcí, jako je statické zatížení, přes teplotní namáhání a s tím spojené riziko prasknutí teplotním šokem až po klimatické vlivy.

Cena zinku se až do devadesátých let minulého století nijak dramaticky nevyvíjela, pak se na něj začalo více spekulovat. Se spotřebou zinku roste i jeho cena, a na to investoři spekulují. Problém je dlouhá setrvačnost v chování hutí.

Odborníkům zaměřeným na povrchovou ochranu ocelových konstrukcí jsme položili dvě jednoduché otázky. Odpovědi na ně by nám měly přiblížit aktuální trendy protikorozní ochrany a zároveň nám nechat nahlédnout do situace v oboru za současné krize.

Problém plísní v interiérech někdy řešil snad každý, nejvíce v aktuálním počasí, kdy dochází k velkému rozdílu teplot uvnitř a venku. Tvorba plísní patří ke starším zděným stavbám, ale i novostavbám, je typická pro mírné klimatické pásmo s kontinentálním střídáním teplot. Příčinou jejich růstu je vždy stav vzduchu, který neodpovídá teplotě zdiva, a přítomnost spór. Zjednodušeně se projeví, když teplý a vlhčí vzduch přijde do kontaktu s chladnějším zdivem.

Rostoucí inflace, důsledky pandemie a zvyšování cen energií má vliv nejen na poptávku po stavebních službách, ale i na poptávku po kvalitnějších materiálech. Zároveň stavební firmy očekávají poptávku po technických řešeních, které i navzdory vyšší ceně mohou výrazně snížit provozní náklady. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q3/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o. 

Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.

Bludným proudem se rozumí elektrický proud protékající zemí v důsledku provozu elektrizované kolejové dopravy a vyznačuje se změnou intenzity a směru v průběhu času. Nepříznivé působení bludných proudů se projevuje především na území měst, kde se nacházejí jejich zdroje, tedy napájecí stanice-měnírny. Tento příspěvek se zaměřuje na protikorozní ochranu staveb (bytových, občanské vybavenosti apod.) v zastavěných územích.

Zeptáte-li se kdekoli v Česku na ulici náhodného člověka, z jakých materiálů se staví dům, devět z deseti oslovených řekne „cihla, beton“. Kdybyste stejný průzkum realizovali ve Švédsku, Finsku nebo Estonsku, tři čtvrtiny lidí by zmínily jako základní stavební materiál také dřevo. Jak je to možné?

Dříve hojil rány, dnes je nepostradatelný v automobilovém průmyslu. Zinek je ve srovnání s jinými, běžně známými kovy, spíše nenápadný. Není tak vzhledný jako zlato nebo měď, nedosahuje pevnosti oceli ani nemá nízkou měrnou hmotnost jako hliník. Zinek s mědí ale vytváří mosaz, která se podobá zlatu. Poskytuje vysokou ochranu oceli proti korozi, s hliníkem vytváří slitiny, jež se používají při výrobě namáhaných dílů.

Největší 3D tiskárna pro tisk konstrukcí budov v Česku vznikla v Třešti. Jedná se o rozsáhlý projekt, vzniklý na základě spolupráce mezi Ústavem konstruování a částí strojů Fakulty strojní ČVUT v Praze, Experimentálním centrem Fakulty stavební ČVUT a společností Strojírny Podzimek a Podzimek a synové. Jak to vypadá po zhruba čtyřech letech experimentování s 3D tiskem betonových objektů?