Nová plavecká hala v Lounech se zvlněnou skleněnou fasádou

Pohled na halu a město Louny (foto: Metrostav a. s.) Pohled na halu a město Louny (foto: Metrostav a. s.)

Nová plavecká hala v Lounech byla 11. září 2020 slavnostně otevřena a téhož dne zpřístupněna veřejnosti. Po uvolnění opatření, souvisejících se snížením dopadů pandemie Covid-19, přivítá (věříme, že to bude již brzy) opět své návštěvníky. Město ji převzalo od stavební firmy Metrostav, a. s. – pod vedením stavbyvedoucího Ing. Jana Štoncnera. Původní termín dokončení (duben 2020) byl prodloužen, a to především z důvodu rozsáhlých změn v projektu, vyvolaných investorem ke zvýšení komfortu návštěvníků a úpravy okolí, a dále vyvolaných architektem při realizaci a vzorkování dodávek. I přesto konečná cena původně nasmlouvanou částku 218 milionů korun nepřekročila.

Řešené území se nachází při ulici Rakovnická a Sportovní. Jedná se (podle územního plánu) o plochy občanské vybavenosti. V okolí se nachází úřady, nemocnice a hřbitov. Urbanistické řešení vycházelo z tvaru pozemku, orientace ke světovým stranám, orientace ke komunikaci, z polohy sousedních staveb, z funkčních a provozních požadavků budoucího uživatele.

Původní návrh stavby zahrnoval stavbu plavecké haly s venkovní vířivkou, s tobogánem a přilehlé zpevněné a nezpevněné plochy. Objekt je dvoupodlažní s mírně šikmou střechou, využívá stávající opěrné stěny na parcele, která umožňuje osazení objektu bez velkých výkopových prací. Hlavní vstup a prosklená fasáda se otvírá na jih, směrem k hlavní komunikaci, autobusové zastávce, nemocnici a úřadům.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Dvoupodlažní objekt je osazen do terénu tak, aby přístup do obou podlaží byl bezbariérový. Ze severu do 1. podzemního podlaží se vstupuje vedlejším vstupem (vstup pro zaměstnance a vstup do technického zázemí). Z jižní strany, z náměstí, je hlavní vstup do 1. NP.

Tvar objektu plavecké haly je obdélníkový s mírným zalomením. Z jihu se hala otvírá prosklenou fasádou do zeleně. Východní a západní fasády jsou uzavřenějšího charakteru vzhledem k blízkým okolním budovám, komunikaci a hřbitovu. Severní uzavřená fasáda je proříznuta balkonem s okny v místech s výhledem na České středohoří. Hala je obložena hliníkovými panely, interiér haly přecházející do exteriéru je obložen modřínovými prkny. Výrazným prvkem jižní fasády je zvlněná prosklená stěna umožňující prolnutí interiéru s exteriérem.

DISPOZIČNÍ A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

Stavba je dvoupodlažní. V 1. NP se nachází hlavní vstup, bazén pro kojence a batolata s příslušným zázemím, sociální zázemí pro návštěvníky, bar, wellness a plavecká hala s plaveckým, relaxačním bazénem, tobogánem a venkovní vířivkou. V 1. PP se nachází hromadná šatna pro návštěvníky objektu, posilovna, masáže, lázeň, šatny a zázemí pro školu plavání. Převážnou část plochy 1. PP tvoří technické zázemí objektu a zázemí pro zaměstnance.

Novostavba bazénu v Lounech je půdorysně i výškově členitý objekt s jedním podzemním, jedním nadzemním podlažím a dvoupodlažní toboganovou věží. Objekt půdorysného tvaru nepravidelného lichoběžníku má půdorysné rozměry cca 35 × 48,5 metru. Celý objekt je koncipován jako železobetonová konstrukce zastřešená dřevěnou střechou z lepených vazníků.

PŮVODNÍ BAZÉNOVÁ HALA

Jednalo se o objekt zhruba z 80. let minulého století ve tvaru strohého jednoduchého hranolu s 25metrovým bazénem, soláriem, saunou, fitness centrem, masážemi a restaurací. Tento objekt vykazoval statické problémy v ocelových střešních vaznicích, u kterých docházelo k značné degradaci materiálu. Původně se uvažovalo o rekonstrukci celého objektu, ale při posledním statickém průzkumu bylo rozhodnuto o okamžitém uzavření a nutné demolici objektu.

KONSTRUKČNÍ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ

Železobetonové konstrukce
Nosný systém objektu je vzhledem k půdorysné i výškové členitosti, osazení do terénu a tvarové složitosti technologických prostor, realizován v technologii monolitického železobetonu, svislé nosné konstrukce jsou tvořeny stěnami a sloupy. Stropní konstrukce nad suterénem je z monolitického železobetonu jako „bezhřibová“ deska, jejíž tloušťka byla navržena tak, aby vyhovovala kritériím mezního stavu přetvoření, tedy převážně tloušťky 25 cm, stropní deska tvořící dno bazénů pak tloušťky 30 cm.

Desky jsou v místě některých okrajů, otvorů, výškových zlomů nebo koncentrovaných zatížení doplněny ztužidly, trámy a průvlaky. V bazénové části je železobetonová vana podepřena jednak stěnami technologických prostor a jednak sloupy, čímž se uvolnila dispozice pro technologická zařízení. Profily železobetonových sloupů byly navrženy 30 × 30 cm.

V nadzemním podlaží nosnou funkci jako podpora konstrukce střechy plní dvě podélné nosné železobetonové stěny tl. 30 cm. Vnitřní podélná obvodová stěna je v části půdorysu doplněná, resp. nahrazena sloupy, které jsou z architektonických důvodů provedeny jako ocelové. Ostatní podélné a lokálně i příčné stěny tloušťky 20 cm v 1. NP budou plnit pouze funkci ztužení podélných nosných stěn. Z monolitického železobetonu jsou provedeny také obě příčné štítové stěny tloušťky 50 cm s výrazným jednostranným konzolovitým vyložením ve směru podélné osy. Tyto stěny kromě bočního uzavření objektu plní funkci podpory a vodorovného zajištění střešní konstrukce.

Z monolitického železobetonu jsou provedena také vnitřní schodiště a komunikační jádro věže tobogánu. Veškeré nosné železobetonové konstrukce jsou z betonu C25/30, vyztuženého vázanou výztuží z oceli B 500B.

Dřevěné a ocelové konstrukce
Nosnou dřevěnou a ocelovou konstrukci lze rozdělit do několika částí – zastřešení bazénové části, zastřešení zázemí a fasádní konstrukce.

Zastřešení bazénové části
Vzhledem k tomu, že již delší dobu jsou ocelové konstrukce do bazénového prostoru považovány za rizikové, byl pro střešní plášť zvolen lepené dřevěné vazníky (podepřené ocelovými sloupy a železobetonovými stěnami). Ocelové spoje byly zvoleny takové, aby byly zafrézované v konstrukci vazníku a byly tak minimálně v kontaktu s chlórem a vlhkostí. Ty části, které nešlo zcela ukrýt v dřevěných prvcích, byly řádně ošetřeny povrchovou úpravou a budou kontrolovány po dobu životnosti celé stavby.

Dřevěná střecha sestává z vazníků, střešních a podhledových vaznic, ztužení, krokví, cementotřískových desek, „kontralatí“ a prken podhledu. Na tuto konstrukci dále navazuje větrový nosník pro kotvení konstrukce prosklené fasády a kšiltový nosník pro kotvení obkladu v ose A. V osách 1 a 8 je střecha podpírána ŽB stěnami, do kterých jsou ze strany zakotveny vaznice střechy i vaznice podhledu.

Zastřešení zázemí
Zastřešení tvoří dřevěná nosná konstrukce a sestává z vazníků, střešních vaznic, krokví a cementotřískových desek. Vaznice, krokve a cementotřískové desky jsou stejné konstrukce jako u bazénové části, pouze vazník je odlišný. Vaznice podhledu a podhled je oproti hale pouze mezi osami 7-8.

Fasádní konstrukce
V čele budovy (mezi osami A a B) a na ose 7 v bazénové části je navržena prosklená fasáda bez mezilehlých příček. Severní fasáda je vynášená podkonstrukcí.

SKLENĚNÁ FASÁDA

Na jižní straně objektu je zvlněný skleněný plášť, který byl navržen na místě diametrálně rozdílných světů: vnitřní příjemné teplé prostředí s plavci oděných pouze do plavek. Naopak ve vnějším prostředí bude v některých měsících foukat, mrznout a lidé budou chodit v několika vrstvách oblečení. Tento kontrast nechal vzniknout ke zvlnění skleněné fasády, jejíž křivky mohou připomínat zvlněnou vodní hladinu nebo terénní křivky Českého středohoří, které lze pozorovat z ochlazujícího bazénu na severní straně budovy nebo z nejvyššího okna v tobogánové věži.

Skleněný plášť je tvořen zasklenými poli o šířce cca 1,2 metru a výšky necelých sedm metrů. Tato proporce bez jediné vodorovné příčle byla výzvou nejen pro zasklení, ale i pro nosné svislé sloupky skleněného pláště. Původní navrhovaný subtilní IPE profil byl v rámci dílenské dokumentace nahrazen hliníkovým systémovým sloupkem Schüco, u kterého se musela přepočítat statika a dodatečně jej vyztužit, aby mohl být na místo původního ocelového profilu použit. Dodavatel fasády touto záměnou chtěl předejít dorovnávání IPE profilu na požadovanou přesnost fasádního systému. Výsledné řešení z estetického i ze subtilního hlediska prospělo celému řešení.

SEVERNÍ FASÁDA

Objekt svým tvarem a okenními otvory reaguje nejen na naklonění místního terénu, ale i na orientaci vůči slunci. Proto je severní fasáda až na malé výjimky uzavřena a má nakloněný obvodový plášť. Ze svislého řezu je patrné, že se musela vytvořit samostatná ocelová podkonstrukce pro vynesení alucobondových fasádních desek. Oproti v projektu uvažované zámečnické konstrukci z profilů jackel, dodavatel použil systémové řešení od Hilti, které je sice cenově dražší, ale urychlí samotnou montáž a ušetří se tím za pracovní sílu.

ZÁVĚR

Městská plavecká hala v Lounech byla navržena v místě původní plavecké haly, která byla zbourána v srpnu 2017. Z původního objektu se zachovala jen část opěrné stěny, která zůstala skryta pod zemí a nemá žádnou konstrukční vazbu na novou výstavbu. Kapacita nové plavecké haly je cca 200 návštěvníků – 120 lidí na bazén, 50 lidí na wellness a 20 lidí do posilovny. Hala zaměstná celkem 30 lidí.

Z podkladů Metrostav, a. s. a dkarchitekti, s. r. o.

Související články

× Full - Jádro