Zbrusu nová železniční stanice Praha-Bubny začne sloužit cestujícím už v pondělí 4. srpna 2025.
Zbrusu nová železniční stanice Praha-Bubny, nahrazující o pár stovek metrů dál směrem k Vltavě původní stejnojmenné nádraží, začne sloužit cestujícím už v pondělí 4. srpna. Metropole se tak po čtyřiceti letech dočkala nového nádraží, navíc evropského formátu. Na trase přibude také nová železniční zastávka Praha-Výstaviště.
Zároveň se na pražské Masarykovo nádraží po více než dvou letech vrátí spoje z Kladna. Už v sobotu 2. srpna tam také začínají po několikaměsíční výluce jezdit vlaky z Kralup nad Vltavou a po týdenní výluce vlaky z Kolína a další regionální spoje. Důvodem výluk byly modernizace tratí a stanic.
Cestující z Kladenska poprvé získávají pohodlný přestup z vlaků na všechny linky metra. Úsek je součástí budovaného spojení z centra hlavního města na letiště Václava Havla a do Kladna. „Tento projekt je mimořádně významný nejen z hlediska dopravy, ale do značné míry mění tvář hlavního města. Bubenské nádraží se stává základním kamenem nové čtvrti, která zde v příštích letech vznikne. Železnice tak znovu plní svou historickou roli, kdy je impulsem k rozvoji širokého okolí,“ uvedl při pátečním slavnostním otevření nádraží ministr dopravy Martin Kupka.
Unikátní technické dílo
Prakticky celý zmodernizovaný úsek – bezmála kilometr tratě – je postavený na pilířích. Průchozí estakády nahradily železniční náspy, které oblast desetiletí rozdělovaly. To umožnilo zrušit frekventovaný přejezd v Bubenské ulici a také propojit horní a spodní část Holešovic novou ulicí Nicholase Wintona.
Vlaky v Bubnech také poprvé v Česku vjíždějí přímo do interiéru nádražní budovy. Ta má rozměry 250 x 50 metrů a také stojí na pilířích. Díky tomu mohl pod nástupišti vzniknout prostor s víc než desítkou komerčních jednotek. Ty budou otevírat postupně v následujících měsících, během nichž ještě pokračují dokončovací práce.
K vlakům se cestující dostanou po eskalátorech nebo výtahy, na nástupištích jsou skleněné čekárny, vnitřek nádraží oživují stromy s automatickou závlahou.
„Kdybych měl najít jedno slovo, které tento projekt popisuje, tak je to velkorysost. Byla to stavba mimořádně náročná jak technicky, tak organizačně. Potvrdilo se ale, že umíme táhnout za jeden provaz – stát, projektanti, developer, magistrát i Praha 7,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a pokračuje: „Pomohl nám i konstruktivní přístup místních obyvatel, se kterými se podařilo najít shodu na některých detailech. I díky tomu mohla stavba probíhat plynule a bez zbytečných zdržení.“
Jeden z nejnáročnějších projektů
Projekt je spolufinancovaný EU z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Celková výše způsobilých nákladů projektu dosahuje 119 231 838 eur. Míra podpory EU je 85 % ze způsobilých nákladů, výše dotace tak činí maximálně 101 347 062 eur, což představuje cca 2,5 miliardy korun. Národní financování zajistil Státní fond dopravní infrastruktury.
Zpracovatelem architektonického řešení byl ateliér Jakub Cigler Architekti a.s. Zhotoviteli prací byly společnosti Metrostav TBR, OHLA ŽS a Elektrizace železnic Praha. Celkové náklady stavby dosáhly 5 644 223 231 korun.
„Projekt modernizace trati Bubny – Výstaviště patří k nejnáročnějším, které jsme v České republice realizovali. Děkuji našemu týmu i kolegům ze sdružení za profesionální nasazení a skvělou spolupráci. Jsem rád, že jsme mohli být u projektu, který nastaví zcela nové standardy a významně zlepší úroveň železniční dopravy v hlavním městě,“ uvádí Aleš Gothard, předseda představenstva a ředitel společnosti Metrostav TBR.
Na historii se nezapomnělo
Provoz nádraží Praha – Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. Dráha prochází oborou Stromovka a je zde nejstarší železniční tunel na území Prahy. Poslední přestavba nádražní budovy je z roku 1923. K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 – 1873.
Zázemí nádraží bylo postaveno, aby odlehčilo depu na Masarykově nádraží a jeho kapacita byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 – 1958 a v roce 2000 byl provoz ukončen. Nádražím prochází trať č. 091 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou a č. 120 do Kladna. Směrem do centra Prahy vychází z nádraží tzv. Negrelliho viadukt, který je národní technickou památkou.
Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců.
V červenci začala přestavba původní nádražní budovy Praha-Bubny, která získává zcela nové poslání. Vzniká zde Centrum paměti a dialogu Bubny, které bude připomínat téměř padesát tisíc Židů deportovaných z tohoto nádraží v letech 1941–1945. Projekt citlivě rozšiřuje původní budovu a zachovává její charakteristické prvky. Stavba za bezmála 190 milionů korun by měla být dokončena za dva roky.
Ulici Dukelských hrdinů před začátkem modernizace vlaky překonávaly po historickém mostě. Byl vybudován v souvislosti s konáním Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 a díky nýtované konstrukci představuje typickou ukázku železničního stavitelství z přelomu 19. a 20. století. Díky spolupráci s Národním technickým muzeem se stane součástí expozice, která vznikne na Masarykově nádraží.
Železnice na letiště
Modernizace trati mezi Bubny a Výstavištěm je součástí projektu Praha – Letiště – Kladno, který tvoří 11 samostatných etap. Hotová je rekonstrukce Negrelliho viaduktu, naplno běží rozsáhlá přestavba Masarykova nádraží. Vlaky už navíc jezdí po zmodernizovaném úseku mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec.
Ještě letos plánuje Správa železnic zahájit celkovou modernizaci trati z pražské Ruzyně až do Kladna. V příštím roce pak začne hledat stavbaře pro úsek od Výstaviště do nové podzemní stanice v Dejvicích. Z Prahy bychom až na Letiště Václava Havla měli vlakem dorazit okolo roku 2030.
Vltavská filharmonie
V blízkosti nového nádraží by v budoucnu měla vyrůst také budova Vltavské filharmonie. Projekt momentálně prochází procesem posouzení vlivu na životní prostředí EIA.
„Vltavskou filharmonii od začátku připravujeme s důrazem na ohleduplnost vůči městskému i životnímu prostředí. Proces EIA je v tomto ohledu klíčový – umožňuje nám transparentně a odborně ověřit, že záměr přinese Praze i celé České republice nejen kvalitní architekturu a programovou náplň, ale i atraktivní veřejný prostor bez nepřiměřených dopadů. EIA zároveň vytváří prostor pro otevřenou diskusi s veřejností, která je nedílnou součástí plánování každého významného projektu,“ uvedl Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.
Autor: Převzato z portálu www.silnice-zeleznice.cz
