Za covidu bylo velké právní téma vyšší moc, teď to bude zabavený majetek Rusům

publikováno:
Novinkou za pandemie covidu-19 bylo uzavření hranic a nemožnost příchodu pracovníků ze zahraničí. Šokem pro mě jako pro právníka i jako pro občana byl zákaz opustit republiku, říká Tomáš Pokorný. Foto: istock.com Novinkou za pandemie covidu-19 bylo uzavření hranic a nemožnost příchodu pracovníků ze zahraničí. Šokem pro mě jako pro právníka i jako pro občana byl zákaz opustit republiku, říká Tomáš Pokorný. Foto: istock.com

Právo se neustále vyvíjí a úkolem právníků je nezůstat pozadu, myslí si Tomáš Pokorný z AK Vych & Partners. Rozhovor jsme vedli s ním, jako specialistou na stavební právo, a s majitelem kanceláře Janem Vychem. „Nedotknutelnost vlastnictví je jedním ze základních kamenů našeho ústavního pořádku, takže očekávám řadu žalob v této oblasti,“ říká Vych k zabavování majetku ruským občanům.

Jan Vych a Tomáš Pokorný, AK Vych & Partners 

S čím se na vás obracejí klienti z oblasti stavebnictví nejčastěji, jaké služby poptávají?

TP: Převládají požadavky na přípravu a revizi smluv o dílo. Naši stávající klienti se již ve velké míře naučili, že se nevyplatí si smlouvu připravovat bez právního poradce. Z další agendy bych zmínil podporu při přípravě nabídek do výběrových řízení a v menší míře jsou to soudní spory. Od těch se snažíme klienty ochránit hledáním smírného řešení s protistranou. Soudní spory ve stavebnictví jsou zpravidla dlouhé, nákladné a s nejistým výsledkem.

JUDr. Ing. Jan Vych, AK Vych & Partners 

JV: Tomáše bych doplnil, neboť se nám pořád stává, že se na nás zejména nový klient obrací až ve chvíli, kdy ze smlouvy vznikne spor. A jak správně kolega uvedl, spory jsou dlouhé, složité a nákladné, proto je maximálně důležité přizvat právníka již k přípravě smlouvy. V naší stavební agendě se v poslední době často setkáváme i s „bojem“ našich klientů v rámci územního řízení, kdy si obce, na jejichž území má být stavba umístěna, kladou nesmyslné a dle našeho názoru i nelegální požadavky na uzavírání takzvaných plánovacích smluv. I zde se však jedná vždy o běh na dlouhou trať.

Kdo jsou typově vaši nejčastější klienti z tohoto odvětví?

JV: Naším typickým klientem v této oblasti jsou subjekty střední velikosti, které realizují developerské projekty v řádu desítek domů či bytů. V určité míře k nám přicházejí i fyzické osoby, které si koupily nemovitosti v těchto developerských projektech a z nějakého důvodu se s developerem dostaly do sporu. 

Co  trápí vaše klienty ze stavebního průmyslu dnes nejvíc?

TP: Myslím, že dnes je nejvíce trápí zítřek. Spousta společností se nyní dostává do potíží s plněním smluvních závazků kvůli narůstajícím cenám a nedstatku pracovní síly. To se odráží ve strachu z uzavírání nových smluv, kdy ani jedna strana nechce nést zejména inflační riziko. S rozjetou vysokou inflací se špatně plánuje, protože si neumíte spočítat náklady. Předpokládám, že stávající kontrakty se podaří z velké většiny dokončit, avšak stavební ruch se utlumí do doby ustálení cen. Útlum pak bude dále negativně ovlivňovat nemovitostní trh.

Vznikly pro vás nějaké specifické právní problémy během pandemie covidu-19?

TP: Velikým tématem samozřejmě bylo prodlení s plněním smluv z důvodu tzv. vyšší moci. S vyšší mocí se však stavebnictví potýká odjakživa, byť z jiných důvodů, než byl covid-19. Opravdovou novinkou bylo uzavření hranic a nemožnost příchodu pracovníků ze zahraničí. Šokem pro mě jako pro právníka i jako pro občana byl zákaz opustit republiku. 

JV: K tomu, co uváděl Tomáš, bych jen doplnil, že jsme řešili řadu případů, kdy se jedna či druhá strana odvolávala na nemožnost plnění kvůli vyšší moci spojené s covidem. Ve všech případech soudy tuto argumentaci odmítly, podle mého názoru správně.

Dostávají se k vám spory mezi zadavateli a zhotoviteli vyplývající ze současné situace – kvůli energetické krizi, surovinové krizi, nedostatku pracovníků, souhrnně kvůli překážkám, které brání realizacím zakázek dle smluv?

TP: Dostávají se k nám stále častěji a určitě ještě nejsme na konci. Strany však obvykle mají pochopení pro současnou situaci a snaží se navzájem si vyjít vstříc, byť na začátku „řinčí zbraněmi“. Dokončení díla je v zájmu obou stran. Zaznamenali jsme však i opačné případy, kdy jedna strana reálně potíže neměla, ale snažila se stávající zdánlivě nepřehledné situace využít. 

JUDr. Tomáš Pokorný, AK Vych & Partners Horší je situace ve veřejných zakázkách, kde jsou dány striktní zákonné podmínky pro změnu ceny díla. Strany si v tomto případě nemohou jen tak sednout ke stolu a jednat.

JV: Jen bych doplnil, že v případě veřejných zakázek o změně smluv jednat lze, ale možnosti stran jsou výrazně zúženy. 

Mohli byste uvést nějaký konkrétní případ?

JV: S ohledem na povinnost mlčenlivosti můžeme být konkrétní jen co do skutkového stavu, nikoli co do uvádění zúčastněných osob. Jeden z našich nejvýznamnějších klientů byl poškozen ztrátou schopnosti či ochoty tzv. alternativního dodavatele energií dodávat za dříve nasmlouvaných cen elektrickou energii a plyn jemu i jím vlastněných dceřiných společností. S ohledem na velice slušnou právní erudici tohoto klienta jsme hned v počátku dostali pokyn poměrně nekompromisního postupu vůči tomuto dodavateli energií. Díky tomu se nám podařilo eliminovat škody klienta o stovky milionů korun. Původní dodavatel sice ve finále s dodávkami zcela skončil, ale než se tak stalo, sanovali jsme klientovi spoustu otevřených pozic a peněz. Nyní jej právně podporujeme při sjednávání nových kontraktů s jinými dodavateli, právě v režimu veřejných zakázek.

Jak změnila vaši práci válka na Ukrajině?

TP: Samotná válka naši práci v základu nijak nezměnila. Právo se neustále vyvíjí a dohání svět a naším úkolem je nezůstat pozadu. Nezamrznout ve „starých dobrých časech“. Válečný konflikt je novým impulsem pro svět a tím pádem i pro zákonodárce, vznikla nová legislativa týkající se zejména poskytování azylu válečným uprchlíkům, mluví se o propadnutí majetku ruských občanů státu. Mimochodem toto bude také veliké právní téma, obdobně jako zákaz opuštění republiky. Prozatím byl majetek pouze „zmrazován“, takže nebylo umožněno s ním nakládat. Propadnutí majetku státu náš právní řád v současnosti umožňuje jen v souvislosti s odsouzením za konkrétní trestný čin, který spáchala konkrétní osoba. 

Propadnutí majetku ruských občanů státu bude velké právní téma. Náš právní řád v současnosti umožňuje propadnutí majetku státu jen v souvislosti s odsouzením za konkrétní trestný čin, který spáchala konkrétní osoba. 

JV: Otázku zmrazení majetku vnímám rovněž jako velké téma do budoucna a připravovanou legislativu budeme sledovat. Nedotknutelnost vlastnictví je jedním ze základních kamenů našeho ústavního pořádku, takže  očekávám řadu žalob v této oblasti. Jakkoli válku na Ukrajině odsuzuji, myslím, že uvalení sankcí na „cokoli ruského“ je poněkud extenzivní a jednotlivé státy Evropské unie by ve své autonomii měly mít možnost o (ne)aplikovatelnosti sankcí v jednotlivém případě rozhodnout.

Máte nějaký právní názor na chystaný stavební zákon? Respektive jeho stávající podobu?

TP: Správně se ptáte na „stávající podobu“. V poslanecké sněmovně nyní leží tři návrhy novel. Než bych hovořil o návrhu jako celku, tak spíše poukážu na jednu konkrétnost. Podle nových pravidel bude možné dodatečně povolit stavbu jen v případě, že stavebník prokáže, že jednal v dobré víře. Přeloženo: černé stavby bude možné dodatečně kolaudovat jen v případě, že stavebník prokáže, že nevěděl o tom, že se o černou stavbu jedná. Takto nastavená pravidla, doufejme, odradí od neoprávněné výstavby. Možnost změny stavby (nově „záměru“) před dokončením zůstává.

Související články