Main - Město a světlo

Plán na rekonstrukci Císařských lázní se změnil, provoz bude úspornější

publikováno:
Foto: Metrostav a. s. Foto: Metrostav a. s.

Ještě před několika lety to vypadalo, že jedna z nejvzácnějších staveb na Karlovarsku, památkově chráněný objekt Lázně I v centru Karlových Varů, zchátrá občanům před očima. Vleklé spory o to, kdo bude památku rekonstruovat a kdo záchranu zaplatí, mají ale nakonec dobré vyústění.

Rekonstrukce novorenesanční lázeňské budovy je v současnosti zhruba v polovině. Poté, co investor, tedy Karlovarský kraj, ve spolupráci s Ministerstvem kultury a městem dali dohromady potřebné finance, do revitalizace se před dvěma lety pustilo společenství firem pod názvem Společnost Císařské lázně – Geosan Group a Metrostav, divize 9. Po dvou letech od zahájení prací došlo ještě ke změně oproti původnímu záměru – po zásahu investora se změnil plán na využití atria, což významně přidá na funkčnosti objektu a přispěje k jeho ekonomičtějšímu provozu.

JAMES BOND PENÍZE NESEHNAL

Budova s názvem Lázně I byla na konci 19. století postavena na místě zaniklého měšťanského pivovaru. V době svého otevření šlo o zařízení s nejmodernějším provozem, častěji než Lázně I se jim říkalo Kaiserbad neboli Císařské lázně – s myšlenkou na vybudování lázní přišel významný balneolog MUDr. Karel Becher.

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ, Metrostav

K balneologickým účelům sloužily lázně necelých sto let, později se předělaly na kasino, pak se využívaly nárazově pro společenské akce. Mimochodem se na tomto místě, stejně jako na dalších lokacích v Karlových Varech, točila i „bondovka“ Casino Royale (2006). Ani přítomnost Daniela Craiga zlepšení stavu budovy ale nepomohla, opuštěný objekt posledních víc než dvacet let postupně chátral.

Současný majitel, Karlovarský kraj, dostal poničenou budovu bezplatně od města v roce 2008, od té doby se intenzivně řešily hlavně dva problémy: jak sehnat peníze a jak získat souhlas památkářů. Historická budova Císařských lázní byla totiž v roce 2010 nařízením vlády prohlášena za národní kulturní památku, což zvýšilo nároky na kvalitu rekonstrukce. Revitalizace byla oficiálně zahájena v roce 2019, Společnost Císařské lázně zakázku vysoutěžila za 828,8 milionu korun.

„Ateliér Fellner a Helmer, jehož dílem Císařské lázně jsou, byl známý tím, že prosazoval kooperaci, týmovou práci nebo dodržování termínů. Tyto hodnoty s nimi chceme v případě revitalizace Císařských lázní sdílet,“ řekl Miloš Dubský ze společnosti Geosan Group při slavnostním přebírání stavby v roce 2019.

Stav budovy si vyžádal především sanaci spodní části objektu, kudy vzlíná vlhkost do svislých konstrukcí. Potíže s prosakující vodou z nedaleké řeky Teplá mimochodem výrazně prodražily rozpočet už při výstavbě budovy mezi lety 1893 – 1895, v dobových materiálech se píše o „nepředvídaných obtížích při zakládání a izolaci budovy.“

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ – CO JSTE MOŽNÁ NEVĚDĚLI

Pseudorenesanční lázeňská budova v soudobém módním architektonickém slohu, který vyžadoval co nejbohatší nakupení dekorativních složek, byla vystavěna v letech 1893 - 1895 pod vedením stavebníka A. Bečváře. Stavba při otevření dostala název Císařské lázně (Kaiserbad).

Původní schválená částka na výstavbu neměla překročit částku 500 000 zlatých, celkové náklady při dokončení stavby z důvodu nutnosti řešení nových technických obtíží však činily bezmála milion zlatých.

Nedlouho po kolaudaci, 19. dubna 1898, vypukl ve střešním prostoru Císařských lázní požár, během kterého shořela střecha nad levým a zadním traktem budovy s minerálními koupelemi a rovněž zadní věžová maska komínu. Škoda činila 47 000 zlatých. Následná obnova byla provedena ještě téhož roku.

V přízemí se nacházela císařská lázeň, která byla určena pro císaře Františka Josefa I., ten ji však nevyužíval, lépe mu vyhovovala lázeň v Grandhotelu Pupp. Císařskou koupelnu využívali například vítězové cyklistického Závodu míru.

Zanderův sál je pojmenovaný po švédském doktorovi Gustavu Zanderovi (1835 – 1920), byl vybaven mechanickým cvičebním nářadím pro švédskou léčebnou nápravnou gymnastiku podle Zanderovy metody.

Přímo do reprezentativního vestibulu bylo možné vjíždět kočáry, kdo nechtěl stoupat do patra po monumentálním schodišti, mohl použít hydraulický prosklený výtah.

Poprvé na světě se zde realizoval systém zavážení van s rašelinou bez vstupu do lázeňské kabinky, pod podlahou.

Zvýšená vlhkost komplikuje práce na záchraně budovy i dnes. „Dokud nedokončíme bílou vanu objektu v místě starého servisního traktu a výtahovou šachtu v Rašelinovém pavilonu, musíme z jejich základu trvale odčerpávat spodní vodu, která sem prosakuje z nedaleké řeky Teplá,“ přibližuje nejednoduchou práci na revitalizaci Císařských lázní stavbyvedoucí Metrostavu Ing. Ludvík Kucharič.

Součástí aktuální rekonstrukce je dále oprava dřevěných prvků v interiérech, omítky, pilastrů a kamenných sloupů na fasádě či výměna střešní krytiny. Právě oblasti zastřešení objektu se týká již naznačená změna, vyvolaná novými požadavky investora. Konkrétně jde o zastřešení atria.

NOVĚ SÁL PRO SYMFONICKÝ ORCHESTR

Původně otevřené nádvoří s pavlačemi mělo mít podle zadávacího projektu prosklené zastřešení a sloužit jako pocitově exteriérová multifunkční dvorana. Místo ní zde stavbaři vybudují plně zakrytý prostor, jenž bude sloužit jako koncertní sál pro Karlovarský symfonický orchestr.

To s sebou přináší i odlišná řešení spodní stavby, podlah či technologií. Zastřešení atria má sloužit i ke zvýšení tepelného komfortu návštěvníků, k lepšímu odhlučnění okolí a ke snížení ekonomické náročnosti provozu. Střecha bude navíc opatřena velkými vstupními otvory, aby bylo možné tudy instalovat rozměrnější předměty, například umělecká díla. Investor uvažuje i o rozšíření muzejních expozic.

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ, MetrostavPráce v interiéru se týkají nejen štuku, ale v Zanderově sále, původně sloužícím jako cvičebna pro lázeňské hosty, i bohatě vyřezávaného dřevěného obložení a nástěnných maleb oslavujících sport a zdraví. Ty pro zajímavost nebyly ještě dokončeny při slavnostním otevření objektu v roce 1895. Do následujícího roku 1896 svá díla dokonali pražský akademický malíř Alexander Jakesh a jeho vídeňský kolega Eduard Lebiedzki, pracující na zakázku Německé společnosti pro vědu a umění v Čechách. Nejpozději dodal dvě velká plátna do obou odpočíváren v sousedství Zanderova sálu Wilhelm Schneider z Karlových Varů.

Restaurátorský ateliér provádí kromě záchrany uměleckých děl i repase či repliky oken i dveří a montuje technologie pro vytápění při zimním provozu. Kromě restaurátorů dnes v objektu pracují zejména montéři technologických zařízení budov.

„Zapracování moderních postupů a technologií do lázeňské budovy, která byla prohlášena národní kulturní památkou, je velice složité. Vyžaduje to citlivý koordinovaný postup prací, navíc často konzultovaný se zástupci objednatele a památkáři,“ říká zástupce Metrostavu Jan Mráz.

HLAVNĚ PRO REPREZENTACI

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ, MetrostavCílem je navrátit Císařské lázně do původní reprezentativní podoby a celé je zpřístupnit veřejnosti. Část objektu má fungovat jako muzejní expozice, část bude využívat již zmíněný symfonický orchestr, částečně zde budou komerční prostory. K funkci původního zdravotnického zařízení se podle současných představ investora Lázně I vracet nemají. Podle původního plánu by se měla zrekonstruovaná budova Císařských lázní znovu otevřít v roce 2023.

Související články

Aktuálně

Hlavní město obdrželo od Centra světového dědictví UNESCO odborný posudek na urbanistickou studii, která byla výsledkem mezinárodní soutěže na rozvoj území v okolí Masarykova nádraží. UNESCO v něm skrze své poradní orgány konstatuje, že studie má “potenciál lépe odhalit výjimečnou světovou hodnotu této části Prahy.“ Čtvrť, která podle návrhu vznikne, pak UNESCO hodnotí jako “vstřícnou jak ke svému bezprostřednímu kontextu, tak k urbanistické morfologii Prahy obecně.“ Pozitivní zprávy přicházejí po dlouhém období, kdy byly vztahy mezi Centrem světového dědictví UNESCO a Prahou spíše napjaté.

 

www.praha.eu

Kalendář akcí