Moduly nejsou jen stavební buňky, výstavba může být i krásná

Ing. Martin Hart Ing. Martin Hart

Modulární výstavba si ve světě získává stále větší oblibu, osvícené vlády zemí, kde chápou výhody této metody pořizování objektů, již plánují mnoho procent objektů, jako jsou školské stavby, zázemí pro sportovce či startovací bytové domy. Do problematiky modulární výstavby jsou zapojeny vedle státních orgánů i vysoké školy a výzkum. O tomto i o dalších souvisejících tématech jsme si povídali s Ing. Martinem Hartem, iniciátorem vzniku Československé asociace modulární výstavby – csModular.

V mnoha zemích Evropy existují společenství podobné asociaci csModular. Jde například o Modular building institute nebo prefabAUS. Co bylo důvodem toho, že necháte vzniknout i u nás takovou asociaci a jaké jsou její cíle?
Zdroje hlavně písku a kamene na Zemi jsou omezené, stejně i vody. Státy, které se na tuto situaci včas připraví, budou ve výhodě. Je stále více chápáno, že se budeme muset o Zemi více starat, preferovat ekologická řešení, zamezit plýtvání a podobně. Modulární výstavba je součástí tzv. cirkulární ekonomiky, která je právě zaměřena na minimalizaci uhlíkové stopy. Československá asociace modulární výstavby – csModular si právě klade za cíl tyto zásady prosazovat i v našem regionu, a proto jsme iniciovali její založení. Zakladatelskými členy jsou vedle výrobců modulů, architekti, dodavatelé materiálů i developeři.

Koho především byste chtěli oslovit? Cíle různých asociací jsou prakticky stejné, chcete se něčím principiálně odlišovat?
Asociace si klade hlavně za cíl prosadit chápání nesporných výhod a využívat ji tam, kde díky svým vlastnostem jako je rychlost, možnost přemísťování celých objektů na nové místo i jednoduchou změnu účelu budovy a zbytečným neplýtváním prostředků a materiálů, tak jak je tomu při standardní metodě výstavby. Mohu uvést třeba školské stavby, domovy důchodců, startovací bytové domy nebo další komerční objekty. Máme za to, že nyní, po „průšvihu“ způsobeným koronavirem, se bude modulární výstavba stále více prosazovat u progresivních investorů.

Samozřejmě, že si asociace klade za cíl i velký kus práce v oblasti normotvorby, vzdělávání a dohlížení u realizátorů na správnou aplikaci modulární výstavby.

V jakém stavu je vlastně váš obor, kolik je výrobců, jakým způsobem byste chtěli nastavit „standardy kvality“?
V Česku je k dnešnímu dni 34 výrobců a na Slovensku dalších 12, jsou různých velikostí a kvalit. Zahájili jsme jednání s Českou agenturou pro standardizaci a kolegové na Slovensku jednají o možnostech využití našich standardů. Diskutujeme vydání Etického kodexu členů csModular tak, aby to nebyla prázdná fráze, ale skutečný čin. Jsme mladá asociace, která byla založená v září minulého roku, takže výhodou je, že můžeme čerpat ze zkušeností zahraničních asociací. Věříme, že díky popularizaci csModular a vzdělávání pozná široká odborná i laická veřejnost kvalitní dodavatele.

Jaké je vlastně povědomí o modulární výstavbě mezi architekty? Běžný člověk si pod pojmem moduly představí především unimobuňky na stavbách, možná pak i zázemí pro „nepřizpůsobivé“ občany či (aktuálně) pak ve vztahu k pandemii koronaviru a výstavbě nemocnic v Číně nebo humanitárním projektům ve válkou postižených oblastech.
Toto je oblast, kde nemůžeme dát jednoznačnou odpověď. Jak už jsem zmínil, progresivní investoři zvolí pořízení nového objektu touto metodou realizace. Ovšem stále přetrvává ve společnosti názor, že je modulární výstavba něco podřadného, méně kvalitního. Je to i v důsledku některých redaktorů, kteří nerozlišují modulární výstavbu od sestavení staveništních buněk k dočasnému využívání. Musím ovšem říci, že je to i snahou některých výrobců, kteří vyrábí pouze obytné kontejnery, poskládají je do sestavy a nazývají ji modulární výstavbou.

Modulární výstavba je způsob výstavby jako každá jiná. Můžete stavět buď z prvků – jako jsou cihly, tvárnice a podobně nebo pomocí plošné prefabrikace, jako jsou panely nebo pomocí velkoprostorových modulů, což je modulární výstavba. Modulární výstavba musí splňovat všechny normy a parametry, které jsou kladeny na ostatní systémy výstavby.

Někdy se setkáváme s názorem, že modulární výstavba není krásná. Je to to samé, jako kdybyste prohlásili, že cihlová výstavba není krásná. To, jak budova působí, není totiž díky konstrukčnímu systému, ale za to, jak budova vypadá, může jenom architekt. Ale chápeme, že i díky některým výrobcům, kteří takto nazývají sestavy ze staveništních kontejnerů, může být tento názor. Na druhou stranu, tím, že světoznámí architekti a progresivní a oceňovaná architektonická studia jako je Chybik + Kristof AA nebo Olgoj Chorchoj tuto metodu výstavby používají tam, kde je to výhodné, dávají na vědomí ostatním architektům, že je vhodné s touto metodou výstavby počítat.

Asociace CsModular hodlá organizovat architektonické soutěže pro mladé architekty a studenty architektury tak, aby se tuto metodu výstavby mladí architekti naučili používat. Naše asociace plánuje v budoucnu organizovat soutěž „Modulární stavba roku“. Věříme, že všechny aktivity přijme odborná i laická veřejnost tak, že se nebude dívat na tuto metodu skrz prsty.

Mimochodem, když jsme se již dotkli koronavirové krize... Neměl by mít stát k dispozici (v rámci Státních hmotných rezerv) „pár kusů“ modulů na skladě? Třeba právě pro nějakou takovou rychle postavenou „polní nemocnici“…
Státy jako je Čína nebo Rusko mají ve svých hmotných rezervách obytné a sanitární kontejnery na skladě. Tyto dočasné objekty, vytvořené z těchto kontejnerů, mohou rychle pomoci lidem, kteří se ocitli vlivem přírodní nebo válečné katastrofy, či pandemii ve složité situaci. Nemusí totiž čekat, než se dočasné moduly nebo chcete-li kontejnery, vyrobí a mohou být ihned k použití. Nejedná se sice o klasickou modulární výstavbu, ale princip sestavování objektů z modulů či kontejnerů je stejný. Díky dočasnému využívání pak nemusí splňovat všechny parametry, které jsou kladeny na trvalou stavbu. Chápání trvalé a dočasné stavby si klade také csModular za cíl. Současná definice dočasné stavby se totiž zaměřuje hlavně na dobu trvání užívání budovy, nepočítá se s přemístěním, opakovaným používáním a podobně. Chtěli bychom prosadit termín dočasné přemístitelné budovy a stanovit normy, kterým taková dočasná přemístitelná budova má vyhovovat.

Uveďte pár příkladů, kdy lze i z modulů stavět architektonicky zdařilé a pro život komfortní a dlouhodobě funkční stavby…
Asi nejznámější modulární stavba je Habitat od architekta Moshe Safdie, který představil na EXPO 67 v Montrealu, dále je hodně zmiňovaná modulární stavba Nakagin Capsule Tower od architekta Kisho Kurokawa v japonském Tokiu z roku 1972. Modulární architektura a výstavba je zmiňována od roku 1958, kdy byl prvně zaznamenán modulární objekt – rodinný dům, který byl sestaven z modulů, které vyhovovaly stavebním normám od společnosti Liberty Homes. Od té doby byly zrealizovány po celém světě statisíce modulárních objektů pro různá využití. Modulární objekty splňují i náročné normy, nízkoenergetické i pasivní ve vztahu k udržitelnosti. Nejvyšší modulární objekt v Evropě naleznete v londýnském Wimbledonu a to Apex House z roku 2017 od architektonické kanceláře HTA. Jedná se o 29 podlažní objekt pro studentské koleje, který obsahuje 560 studentských pokojů. V České republice je asi nejznámější přestěhovaný modulární pavilon, který reprezentoval na EXPO 2015 v italském Miláně naši republiku, kde byl oceněn bronzovou medailí za architekturu a způsob výstavby. Pavilon po přemístění zpět do ČR nyní slouží jako sídlo dodavatelské firmy.

Jaké „vychytávky“ může modul mít a má, aby se v něm dalo plnohodnotně žít, nebo případně učit děti v mateřské škole?
Jak už jsem uvedl, jedná se o jeden ze způsobů pořízení objektů, tudíž velkoprostorový modul, jako stavební prvek, musí splňovat všechny technické normy, které jsou na daný objekt požadovány. Bohužel, někteří výrobci obytných kontejnerů se snaží tyto normy dodržet pouze na papíře. Těmto nešvarům chce csModular zamezit osvětou mezi investory, kdy certifikát kvality, který plánujeme jako asociace vydávat, zaručí, že modulární objekt splňuje všechny požadavky nejen na papíře ale i fakticky. Takže žádné speciální „vychytávky“ nemůžete očekávat. Vzhledem k linkové výrobě musí být před vstupem modulů do výroby vše přesně naplánováno a odsouhlaseno. Důležitá je prefabrikace a opakovatelnost, ta potom snižuje i ekonomickou náročnost. Tento proces někteří investoři, kteří byli zvyklí, že i v procesu výstavby se na daném místě může měnit zadání, těžko chápou. Změny, když už je modul na výrobní lince, součástí výrobního plánu s návazností na dodávky materiálu a produktivitu, nejsou tak lehko možné.

Hlavní předností modulární výstavby je rychlost. Propracovaný tak je asi systém výroby, přípravy výroby, logistika dodávek... A předpokládám i 3D modelování a BIM... Je to tak?
Ano, rychlost realizace s sebou nese další výhody, neobtěžuje okolí stavby dlouhodobě hlukem a prachem – toto je preferováno hlavně v husté zástavbě nebo v nemocnicích. Dřívější realizace s sebou nese i dřívější zisky a vzhledem k tomu, že modulární výstavba je většinou realizována suchou cestou, tak i okamžité využívání ihned po dokončení, kdy nemusí investor čekat, až budova vyschne, přináší další bonusy. Systém výroby je propracovaný podobně jako výroba automobilů na výrobních linkách. A stejně tak i 3D modelování umožní investorovi takřka reálnou představu, jak bude plánovaný objekt po dokončení působit. U velkých modulárních objektů se uplatňuje i BIM.

Uveďte nějaký příklad právě té rychlosti realizace a montáže a například i následné demontáže a přenesení modulů na jiné místo.
Přemísťování modulárních objektů, pokud se jedná o trvalé stavby, není tak běžné jako u dočasných modulárních objektů. Nejznámější případ přemístění modulárního objektu, český EXPO pavilon z italského Milána, už jsem zmiňoval. Možnost demontáže a opětovné montáže na novém místě oslovují hlavně investory, když si nejsou jisti, jak bude jejich podnikatelský projekt na daném místě fungovat. Takto uvažuje například nadnárodní řetězec rychlého občerstvení McDonald´s, který formou modulární výstavby realizuje své restaurace, hlavně v Anglii. V Česku naleznete takto zrealizované restaurace v Olomouci, Ostravě a v Mladé Boleslavi. V severských zemích je hojně využívána tato vlastnost u školských staveb, hlavně mateřských škol. Dokonce zde razí slogan, že děti nechodí do školek, ale školky chodí za dětmi. Zde je klasickým způsobem realizováno minimum školek. Většina školek je pronajímána specializovanými firmami, které zrealizují školku tam, kde je právě nedostatek volných kapacit a když tento problém ustane, tak školku přemístí na jiné místo, kde je právě potřeba.

Zatím nejrychleji zrealizovaný objekt českou firmou jsem zaznamenal dodávku školy pro 600 dětí do zemětřesením postiženého italského města L´Aquila v roce 2009. Firma ji dokázala za sedm týdnů od objednávky vyrobit, dopravit a smontovat. Škola slouží dodnes svému účelu a přečkala i další zemětřesení, které následovaly.

Když jsme se připravovali na rozhovor, upozornil jste mě na to, že za modulární výstavbou stojí i pojmy jako zamezení plýtvání, nakládání s odpady ... Můžete to rozvést?
Zmínil jsem již pojem Cirkulární ekonomika. Ta je zaměřená právě na omezení plýtvání zdroji, na recyklaci, hospodaření s odpady a podobně. V České republice se tomuto tématu velmi intenzivně věnuje Institut cirkulární ekonomiky, s kterým csModular spolupracuje. Modulární výstavba je označována jako „Off-site construction“, kdy už tento název vyjadřuje způsob realizace, ale v posledních letech je stále více označována jako „Circular construction“. Objekty realizovány modulární výstavbou, jak už bylo výše řečeno, mohou být přemísťovány na různá místa, ale mohou měnit i způsob využití. Modulární školka tak může být na jiném místě využívána jako zázemí pro sportovce nebo s malými úpravami jako domov pro seniory. Modulární objekt může být jednoduše rozšiřován nebo zmenšován. Navíc, po úplném dožití jednotlivých modulů, lze celý modul recyklovat. Na rozdíl od klasického stavebnictví, které je největším zdrojem odpadů na Zeměkouli, je modulární výstavba šetrná k životnímu prostředí.

Jaké nové materiály nebo technologie lze do modulů implementovat? Jak je to s odvodněním, s energetikou – co třeba implementace OZE do modulů?
S touto otázkou se setkáváme často. Stále je totiž modulární výstavba chápána jako něco dočasného, méně kvalitního a speciálního. Ale když přijmete fakt, že se jedná o jeden ze způsobů výstavby, tak nás tyto otázky nebudou napadat. Stejně, jako nás to nenapadne v případě realizace například cihlové budovy. Rozdíl mezi klasickým stavebnictvím a modulární výstavbou je, že musíme přizpůsobit dispoziční řešení daného objektu ve vztahu k modulům, respektive ke sloupům daných modulů. Moduly se dělají většinou v půdorysných rozměrech 6 × 3 nebo 9 × 3 metrů, ale existují i moduly 14 × 5 metrů, tyto se sice s obtížemi a draze transportují, ale existují.

Velká část modulů je, předpokládám, vyrobená z ocelových profilů. Jak spolupracujete s výrobci oceli?
Většina modulů je vyrobena tak, že nosný rám je tvořen z oceli nebo z pozinkovaného ohýbaného plechu. V naší asociaci jsou i dodavatelé, kteří vyrábí velkoprostorové moduly pomocí dřevěných rámů a v Evropě i ve světě existují firmy, které realizují objekty z betonových prostorových modulů. Vzhledem k tomu, že podíl oceli ve většině modulů tvoří významnou část celkové ceny modulů, tak je nezbytné úzce spolupracovat s dodavateli oceli hlavně v oblasti plánování odběrů, rozměrů plechů tak, aby při nástřizích nevznikal zbytečný odpad. Důležitá oblast spolupráce je v stanovení životnosti modulární výstavby s rámy z oceli, stanovení údržby takto zrealizovaných objektů a podobně. Vedle dodavatelů oceli, spolupracuje csModular i s vysokými školami a výzkumnými ústavy.

Oznámení


Vážené čtenářky a čtenáři,

pokud se vám stránky nezobrazují správně, zvolte prosím jiný prohlížeč (např. Google Chrome, Firefox).

Kalendář akcí