Povodí Odry letos proinvestuje to, co bylo naplánováno

Ing. Jiří Tkáč, generální ředitel Povodí Odry Ing. Jiří Tkáč, generální ředitel Povodí Odry

Pandemie COVID-19 nezasáhla do realizace investičních akcí nijak dramaticky, je možné, že se termíny dokončení mohou posunout, ale to také vzhledem ke stavebně nepříznivým klimatickým poměrům, které panovaly hlavně v měsíci červnu, kdy jsme zaznamenávali zvýšené průtoky na tocích. I na toto téma jsme se bavili s Ing. Jiřím Tkáčem, generálním ředitelem Povodí Odry, státní podnik.

Pane řediteli, vnímáte určitá specifika Povodí Odry oproti jiným povodím v Česku? Pokud ano, jaká jsou?
Státní podnik Povodí Odry pečuje o území povodí Odry o velikosti 6 252 km2, tzn. že se jedná o nejmenší povodí z pěti povodí v České republice. Na tomto území vykonává funkci správce, pečuje o 3 690 km vodních toků, z nichž 1 111 km je toků významných. Dále provozuje a udržuje osm významných údolních nádrží, 80 jezů, tři gravitační převody vody a 30 malých vodních nádrží.

Mezi nejvýznamnější údolní nádrže patří Slezská Harta na řece Moravici a nádrž Šance na Ostravici. Celkový objem provozovaných nádrží je kolem 300 milionů m3. Naše povodí je náročné z geologického pohledu, že se skládá ze dvou horských masivů. Z Českého masivu a Karpatského oblouku, které mají různé charaktery. Je zde zhruba dvojnásobná hustota obyvatel, ve struktuře průmyslu stále ještě převažuje báňský, hutní a těžký strojírenský průmysl s jeho vlivem na zemský povrch (poddolování území z hlubinné těžby černého uhlí), na jakost vod a na požadavky na zásobení vodou. Tím se dostávám k tomu nejvýznamnějšímu, co nás charakterizuje, a to je funkční vodohospodářská soustava povodí Odry, ve které pracují a jsou zapojena zmiňovaná vodní díla.

Měli jste i vy nějaké připomínky k připravované Novele stavebního zákona?
Zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami.

Největším přínosem, například v případě přehrady Nové Heřminovy, by mělo být urychlení řízení o vyvlastnění, pokud bude třeba. Novela stanoví jednoznačné lhůty pro toto řízení a možnost využití institutu mezitímního rozhodnutí. K návrhu novely jsme neměli připomínky.

Jak do fungování vašeho Povodí vstupují a ovlivňují (a zda vůbec) aktuálně diskutovaná témata s nedostatkem vody, s nutností zachytávání vody v krajině…
Státní podnik Povodí Odry se současným výzvám vodního hospodářství věnuje komplexně, průběžně a systematicky. Zásobování vodou je zde závislé na akumulaci povrchových vod ve vodních nádržích, protože přirozeně podzemních vod je v našem povodí nedostatek. Zásobování vodou tvoří z 88 % odběry povrchové vody a pouze 12 % jako doplňkový zdroj tvoří vody podzemní.

Aby i nadále byl zajištěn dostatek vody z našich zdrojů, který je vyčíslen na cca 11 m3/s, provedl státní podnik Povodí Odry v průběhu let 2016 až 2019 aktualizaci Manipulačního řádu Vodohospodářské soustavy povodí Odry a samostatně hospodařícího uzlu v povodí Olše. Byly generovány nové umělé řady průtoků o délce 1 000 let, bylo zkoumáno zatížení jednotlivých prvků vodohospodářské soustavy Povodí Odry a ověřeny nadlepšovací účinky pro jednotlivé nádrže při požadovaných zabezpečenostech dodávky vody.

V rámci plnění úkolů z usnesení vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody se Povodí Odry zabývalo ověřením, případně úpravou pravidel spolupráce jednotlivých vodních zdrojů a zpracováním nových dispečerských grafů jednotlivých nádrží. Na základě vybraného referenčního období let 1981 až 2016, ve kterém jsou zařazeny opakující se výrazné suché roky, a s pomocí matematického modelu vodohospodářské soustavy Povodí Odry jsme odvodili umělé řady o délce 1 000 let. Máme tak k dispozici podklady pro optimální hospodaření s vodou v našem kraji.

Nyní to vypadá, že je vody zase až moc, zvláště na severu Moravy.
Období, ve kterém se nacházíme, bude zřejmě charakteristické střídáním obou extrémů a to sucha a povodní. A právě kromě zajištění dodávek vody pro nejrůznější účely se podnik intenzivně zabývá výstavbou protipovodňových opatření. Právě v rámci těchto opatření se v povodí horního toku řeky Opavy připravuje nová nádrž Nové Heřminovy, která doplní současnou vodohospodářskou soustavu povodí Odry a svými parametry bude účinně snižovat povodňové extrémy až do města Opavy včetně a zároveň bude svým nadlepšovacím účinkem (kolem 850 l/s) garantovat dostatečný hygienický průtok v řece Opavě s nabídkou vody potenciálním uživatelům, zejména pro úsek řeky Opavy mezi Krnovem a Opavou, kde jsou historicky zaznamenávány nejnižší průměrné roční srážky v rámci povodí Odry.

Jaký je vývoj investic Povodí Odry v posledních letech?
Největší investicí za posledních pět let byla rekonstrukce a modernizace vodního díla Šance za zhruba 450 milionů korun, hrazená z dotace Ministerstva zemědělství – „Podpora prevence před povodněmi III“, která byla ukončena v roce 2018. Mezi velké stavby, které jsme dokončili v roce 2019, patří malé suché nádrže Jelení (na Kobylím potoku u Karlovic ve Slezsku) a Choltický u Litultovic. Dlouhodobě probíhá postupná rekonstrukce hrazení bystřiny Mohelnice v Beskydech. Objem plánovaných investic na rok 2020 bychom měli dodržet.

Můžete konkrétně pohovořit o těch nejpodstatnějších?
Samozřejmě bude pokračovat realizace protipovodňových opatření na horní Opavě, kde patří vodní dílo Nové Heřminovy. Účelem opatření na horní Opavě je snížení povodňových rizik a nebezpečí ve městech Krnov a Opava a v dalších přilehlých obcích a zvýšení minimálních průtoků na úseku řeky Opavy v období sucha od přehradní hráze přes město Krnov až po soutok s Moravicí pod městem Opava. V rámci realizace protipovodňových opatření na horní Opavě bude zahájena stavba v prostoru jezu Kunov na řece Opavě. Půjde o rekonstrukci stávajícího jezu a stavbu nového rybochodu s předpokládanými náklady ve výši 41 milionů korun. Dále byla letos zahájena, jako kompenzační opatření, rekonstrukce ochranné polské hráze v úseku pod Krnovem s předpokládanými náklady ve výši 96 milionů korun.

Druhým rokem probíhá výstavba protipovodňové hráze podél vodního toku Opava v Holasovicích. Stavba začala v roce 2019 s předpokládaným ukončením v roce 2021 a náklady ve výši 104 milionů korun. V roce 2020 byla zahájena výstavba pevného jezu na řece Lomné v Jablunkově pro zajištění odběru vody do léčebného sanatoria.

Pro posílení bezpečnosti našich vodních děl bude zahájena na přelomu let 2020 a 2021 modernizace Vodního díla Morávka, jehož hlavními účely je protipovodňová ochrana, dodávka vody pro pitné účely a nadlepšování průtoků v tocích. Účelem stavby „VD Morávka-převedení extrémních povodní“ je zvýšení bezpečnosti stávajícího VD při převádění extrémních povodňových průtoků. Převážně se jedná o úpravy železobetonových konstrukcí. Předpokládaná cena stavby, která by měla trvat 22 měsíců, je 175 milionů korun.

Každoročně taktéž investujete nemalé peníze na opravu a údržbu…
Nejprve bych se chtěl vrátit do roku 2019, kdy jsme dokončili opravu Žermanického přivaděče na řece Morávce v délce 1 880 metrů, a to od rozdělovacího objektu ve Vyšních Lhotách až po most na obec Dobratice. Přivaděč tvoří umělé koryto vybudované v letech 1953 až 1958. Slouží ke gravitačnímu převodu vody z povodí řeky Morávky od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí řeky Lučiny, která je přítokem do údolní nádrže Žermanice. Oprava, která stála 115 milionů korun, byla hrazena z rozpočtu státního podniku Povodí Odry.

V současnosti se prověřuje stav dalších částí Žermanického přivaděče. Následující práce by měly spočívat v opravách příčných stabilizačních objektů, což jsou spádové stupně.

V letošním roce máme jako každoročně naplánovány a připraveny k realizaci desítky akcí typu údržby vodních děl nebo vodních toků. Z těch nejvýznamnějších bych uvedl tolik očekávané zahájení odbahnění nádrže Pocheň, na které se nám podařilo získat dotaci Ministerstva zemědělství České republiky z programu Podpory opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích ve výši 65 milionů korun. Celkově v letošním roce plánujeme vynaložit dalších 100 milionů korun na údržbu z vlastních zdrojů státního podniku.

Mnoho se nyní hovoří o metodě 3D modelování – BIM. Jak hluboce se již tato metoda stala standardem i ve vašem Povodí?
Informační model pro tvorbu staveb založených na modelu by měl usnadnit výměnu informací v rámci procesu přípravy projektu a snadněji sdílet data mezi jednotlivými projekčními nástroji po celou dobu životního cyklu stavby. Vodohospodářské stavby, na rozdíl od silničních staveb či obytné výstavby, jsou specifické tím, že se ve většině případů jedná o individuální, v mnoha směrech jedinečné projekty. Výhodou BIM je však detailní přehled v rámci celé stavební akce až po periodickou údržbu dokončeného projektu. V současnosti jsme ve fázi přípravy našeho pilotního BIM projektu na rekonstrukci Vítkovického jezu na řece Ostravici.

Nahlas se taktéž hovoří na téma digitalizace… Jak jste na tom v této oblasti?
Státní podnik Povodí Odry má celou řadu moderních řídicích systémů a technologických prvků a rozhraní. Disponujeme rozsáhlou sítí měřicích stanic, které monitorují srážky, teploty, průtoky, hladiny, případně další veličiny. Tato měřená data jsou pomocí rádiové sítě přenášena do databází vodohospodářského dispečinku v Ostravě. V roce 2019 jsme zavedli nový systém vodohospodářského dispečinku se zálohováním a zobrazováním všech měřených veličin. Součástí jsou i již zmiňované veličiny technickobezpečnostního dohledu.

Mezi sledovanými hodnotami je průsakový režim vodního díla (VD) a podloží, deformace stavby VD a podloží (posun, sedání, náklon), sleduje se také širší okolí podle typu VD, abraze břehů nebo sesuvná území nádrží. TBD sleduje i technický stav všech technologických a elektrických zařízení na VD. Pomocí vyspělých řídících technologických systémů provozujeme ovládací prvky spodních výpustí na přehradách nebo naše malé vodní elektrárny. Při nebezpečí povodní využíváme speciální softwary na prognózování povodní.

Státní podnik Povodí Odry provozuje i množství malých vodních elektráren. Chystáte v tomto směru nějaké investice nebo se snad „rýsuje“ nová vodní elektrárna?
Výrobu elektrické energie prostřednictvím vodních elektráren vnímáme z pohledu ekologie velmi pozitivně. Podnik provozuje 13 malých vodních elektráren umístěných na vodních nádržích a významných jezech. V letošním roce jsme uvedli do provozu novou Francisovu turbínu na přehradě Morávka o výkonu 262 kW. Do konce roku 2024 máme připraveny rekonstrukce stávajících malých vodních elektráren na přehradách Šance a Žermanice. Celkový náklad na tyto dvě akce přesáhne 70 milionů korun.

Máme připravenu rekonstrukci elektrorozvodny VN na přehradě Slezská Harta, kterou jsme plánovali zahájit v příštím roce. Bohužel ani přes značné úsilí, které využití vodní síly věnujeme, došlo v měsíci červenci letošního roku k poruše turbogenerátoru naší největší vodní elektrárny na přehradě Slezská Harta s výkonem 2,62 MW. Naší snahou je zprovoznění elektrárny ještě v letošním roce. 

Na závěr bych rád poznamenal, že se snažíme k vodnímu hospodářství přistupovat komplexně, systematicky a dlouhodobě, a to z důvodu, že se cíle a opatření k jejich dosažení vzájemně prolínají, mají přesah do řady lidských činností a oborů a příprava opatření, jejich zhotovení a následný účinek je převážnou časovou záležitostí více let.

TECHNICKÁ TELEVIZE