uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Radek Olszar, PhD., MBA, ředitel pro investice a strategii Třineckých železáren, a. s.
Médii proběhla zpráva, že se Třinecké železárny připravují na obtížnější rok. Proč?
Loňský pokles poptávky a tlak na snížení cen výrobků se negativně promítl do přípravy finančních plánů. Už loni firma plánované investice snížila o půl miliardy. Letošní plánuje ve výši 1,4 miliardy korun. Celkové investice jsme loni vlivem nepříznivého tržního a ekonomického vývoje snížili o více než půl miliardy. Proinvestovali jsme nakonec 2,3 miliardy korun. Vlivem poklesu poptávky došlo i na mírné snížení objemu výroby. V roce 2019 firma vyrobila 2,5 milionu tun oceli, což je o bezmála 100 kilotun méně než v roce předchozím.
Letošní objem produkce plánujete na více než 2,6 milionu tun oceli…
To ano, ale tento rekordní objem výroby souvisí s tím, že letos nemáme v plánu žádné větší opravy klíčových zařízení. V roce 2021 však provedeme velkou modernizaci nejen vysoké pece, ale i dalších zásadních výrobních zařízení. Letos si tak musíme vyrobit a připravit i dostatečné zásoby polotovarů, především v oblasti produkce dlouhých výrobků, na rok 2021.
V investicích se však musíme držet při zemi. Třinecké železárny hodlají v letošním roce proinvestovat výrazně méně, než původně nastiňoval podnikatelský plán. Celková situace nám však nedovoluje investovat větší objem finančních prostředků. Jde o několik desítek investičních akcí, z nichž některé byly zahájeny už v minulém roce.
Co má vliv na vámi popisovaný ekonomický vývoj?
Především slabý růst německé ekonomiky a nejistoty spojené se změnami v automobilovém průmyslu. Lidé se bojí kupovat nová auta na spalovací motory, resp. oddalují nákup nových vozidel, protože neví, jak se budou vyvíjet tlaky na omezení provozu těchto vozidel například v centrech měst ve prospěch elektromobilů. Ty si však bez dotací může dovolit malé množství obyvatel. Takže produkce automobilů aktuálně klesá. Mimochodem, do ocelářského sektoru může časem vstoupit další faktor – v elektromobilech je o několik desítek procent méně oceli než v případě aut se spalovacími motory. Stojí za tím jednak fakt, že v elektromobilu například není převodovka, ale i se snahou nahrazovat „těžkou“ ocel lehkými, ale drahými kompozity či plasty. Zatím je podíl elektromobilů na trhu zanedbatelný, ale i toto se může časem změnit. To taky ocelářům nepřispívá.
Předpokládám, že nejistotu dále zvyšují i vysoké ceny základních surovin jako jsou ruda a uhlí, obchodní válka USA s Čínou.
Přesně tak. Bohužel, ochranářská opatření vlastního trhu jsou v EU buď žádná, nebo nemají valný efekt. Silný tlak na snížení uhlíkové stopy i další ekologické závazky, které hutní firmy v Evropě plní za cenu zvyšování nákladů, snižují konkurenceschopnost evropských hutí ve světě. V Rusku a Číně zvyšují výrobu a masivně investují do nových hutních provozů, otevírají se nové uhelné doly… Emise logicky neznají hranice. Likvidace průmyslu v Evropě může paradoxně zvýšit globální emise.
Na to však vedení Evropské unie asi neslyší a jde si svou cestou…
Lze říci, že ano. Firma se tak letos bude vyrovnávat i tématem uhlíkové neutrality. Pracujeme dále na kompenzaci emisí CO2. Připravujeme řadu opatření, jež povedou ke snížení naší globální uhlíkové stopy, a to zejména tam, kde to je technicky možné, kde to umíme. S podrobnostmi hodláme veřejnost seznámit v prvním čtvrtletí roku 2020. Jedním z aktuálně připravovaných projektů je výstavba fotovoltaické elektrárny na nové hale Tažírny oceli ve Starém Městě.
Pojďme si přiblížit alespoň ty nejzásadnější investice roku 2020.
Největší započatou investicí letošního roku bude stavba nové loupací linky za více než 700 milionů korun. Díky ní firma navýší kapacitu loupaných tyčí, o které je na trhu velký zájem. K dalším významným projektům letošního roku bude patřit nový ohřívač větru pro vysoké pece, který je energeticky efektivnější než původní zastaralé zařízení a dosáhne vyšší teploty ohřevu (až 1 250 °C). Celková investice dosáhne téměř tří set milionů korun. Tento nový ohřívač typu Kalugin doplnil již dva modernizované ohřívače, což jsme realizovali v loňském roce. Zůstane nám tak poslední nerekonstruovaný ohřívač. Jeho modernizace je v plánu v dalších letech.
Těch investičních akcí je celkem přes 50. Budou to, předpokládám, i již započaté investice.
Přesně tak. Na jaře uvedeme do provozu zušlechťovací linku číslo 2. Jde o projekt s celkovými náklady přesahujícími 250 milionů korun. Ocelové tyče získávají tepelným zpracováním lepší vlastnosti při stejné pevnosti. Ty je předurčují k uplatnění ve strojírenském a automobilovém průmyslu. Typickými výrobky ze zušlechtěných tyčí jsou například pevnostní spojovací díly, táhla, hřídele, pružiny či stabilizátory. K dalším rozpracovaným investicím patří rozsáhlá modernizace provozu Tažírna oceli ve Starém Městě v celkovém objemu 600 milionů korun, kde je již v provozu automatický skladový zakladač a nyní pokračuje výstavba nové výrobní haly na ploše 4 000 m2 pro automatizované výrobní linky, díky nimž firma zavede návazné technologie loupání a broušení. Kapacita výroby Tažírny oceli se ročně pohybuje okolo 90 000 tun výrobků. Nové investice by ji měly navýšit přibližně o 20 procent.
Všechny ty modernizace mají samozřejmě dopad do ekologie, protože ke svému provozu potřebují méně primárních zdrojů. Proto jdeme cestou modernizací, automatizace, nasazováním energeticky úspornějších výrobních linek s účinnějšími motory. Navíc tím řešíme komplikace s nedostatkem lidí do výroby.
Děkuji za rozhovor.
Ing. Stanislav Cieslar
šéfredaktor časopisu KONSTRUKCE