rozhovor s Ing. Daliborem Čápem, vedoucím oddělení techniky a energetiky Budějovického Budvaru.
Čeho bylo z hlediska výroby výstavbou nových objektů pod Vás hlavně docíleno?
Zvoleným řešením jsme rozptýlili koncentrovaný ruch na našem pivovarském dvoře, vyřešili logistiku dopravy a zrychlili distribuci piva k zákazníkům do celého světa. Denně se na našem distribučním „dvorku“ dříve otočila stovka kamionů. Nyní je zde klid a vypadá to, jako kdyby se nic nedělo, ale děje… Do a ze skladu proudí přes most tisíce a tisíce hektolitrů piva. Proces je maximálně automatizován, práci obstarávají roboti a vše je řízeno počítači. Je to i reakce na nedostatek pracovních sil v našem oboru. Těch pozitiv je samozřejmě více… Uvnitř logistického areálu třeba máme 70 parkovacích míst pro naše zaměstnance a tím jsme uvolnili parkovací plochy v nejbližším okolí pivovaru.
Jak to vše přesně funguje?
Uvnitř mostu putují po jednokolejnicové závěsné dráze vozíky s paletami baleného piva (láhve a plechovky) přímo od stáčíren a do výroby putují palety s vratnými obaly přímo na výrobní linky. Závěsná jednokolejnicová dráha přepravuje více než 2 000 lahví piva za minutu. V opačném směru proudí ke stáčírnám lahví palety s prázdnými obaly. Zakladače, kterých je zde sedm, umisťují palety do regálů vysokých 34 metrů. Ze skladu jsou palety podle aktuálních objednávek dopravovány přímo do doků, kde probíhá nakládka kamionů. Doprava palety z výroby na nakládku probíhá prakticky bez dotyku lidské ruky. Pivo potřebného množství a na základě elektronické objednávky „přivolá“ řidič kamionu sám.
„Vše je automatizováno, což má pozitivní
dopad do nízkých nákladů na výrobu
resp. distribuci piva.“
Investice souvisí s plány na rozvoj pivovaru…
Je to tak. V devadesátých letech minulého století pivovar vařil cca 400 tisíc hektolitrů piva ročně, nyní je to něco kolem 1 600 000 hektolitrů. V plánu našeho zřizovatele – Ministerstva zemědělství – je do pár let se dostat na dva miliony hektolitrů piva. Rozvojové akce, které jsme začali v roce 2015, nás přijdou na dvě miliardy korun.
Takové množství piva již prostě nejde vyskladnit z našeho dvorku. Dříve jsme zde měli třeba tzv. převozníka. Ten převážel pivo tam a zpět několikrát denně, především pro potřeby expedice piva pro Budějovice a okolí. S plnými lahvemi piva tam, s prázdnými zpět. Situace byla postupem času již neúnosná. Bylo taky potřeba například převážet zboží nebo materiál pomocí vysokozdvižného vozíku, což bylo z hlediska konfrontace s běžnou dopravou náročné a nebezpečné. Nový provozní most vše vyřešil.
Kolik piva se do skladu vlastně vejde?
Ve skladě je cekem 19 800 paletových míst a vejde se zde téměř 78 400 hektolitrů piva v půllitrových lahvích, což je asi dvoutýdenní zásoba piva. Dříve jsme disponovali skladovacími zásobami na dva či tři dny. Po několika letech jsme mohli dát na Vánoce volno drtivé většině zaměstnanců pivovaru. V plánu je přistavět na tento objekt další navazující stavbu, která bude prakticky totožná s tímto novým skladem.
Co bude potřeba pro ty dva miliony hektolitrů udělat?
Již loni jsme navýšili kapacity pro kvašení piva. Na místě bývalého dvorku nyní roste nová hala pro stáčení lahví, dále zvýšíme kapacity oddělení hlavního kvašení – tzv. cylindrokónické tanky. S vyšší produkcí piva samozřejmě souvisí i nutnost výstavby nové varny. Některé z uvedených postavíme na „zelené louce“ uvnitř areálu, jiné zakomponujeme nebo jsme již umístili do stávajících objektů areálu pivovaru.
Není takový důraz na architektonické řešení pro pivovar, průmyslový a výrobní podnik, zbytečným a nákladným přepychem?
Myslím si, že i průmyslový či výrobní areál s vysokými a dominantními objekty, navíc pokud se nachází v samotném srdci města, si zaslouží, aby vypadal krásně nebo zajímavě. Náš pivovar prosperuje a rozvíjí se a navržené architektonické řešení bylo odrazem tohoto dynamického vývoje. Zvolili jsme řešení, které zaujme a které navíc nebylo o mnoho finančně nákladnější, než kdybychom šli do nějakého konvenčního řešení těchto typů staveb.
„I průmyslový závod může být krásný.“
Kde jste hledali inspiraci?
Byli jsme se podívat například v jednom německém pivovaru, konkrétně v Mnichově, který se stejně jako my nachází v centru města. Pro svůj rozvoj a výstavbu nových kapacit se rozhodl zakoupit pozemky na okraji města. Postavil krabice, celý areál bez nápadu obehnali plotem… Pivovar okamžitě ztratil svou duši.
Do našeho pivovaru ročně přijde na exkurzi cca 60 tisíc návštěvníků z celého světa. K tomu stovky obchodních zástupců. Sídlo světově známého a prestižního pivovaru by nemělo působit lacině.
Nebyl v plánu na místo pivního mostu třeba pivní tunel?
Stávající lahvovna měla technologie na výškové úrovni, která logicky vedla k tomu, že ideálním řešením je přemostění. Podzemní tunel by byl jednak drahý, a protože v přilehlé komunikaci je vedena kanalizace, množství kabelů, rozvody plynu a jiné inženýrské sítě byly by přeložky prakticky nerealizovatelné. Palety se zbožím by nejdříve musely nelogicky putovat směrem dolů a opět vzhůru, toto řešení jsme brzo zavrhli.
„Pivní (technologický) most jsme před
zahájením provozu zkušebně zatěžovali
– samozřejmě pivem“
Jak probíhala vlastní montáž?
Montáž ocelové konstrukce mostu přes komunikaci byla realizována při vyloučení provozu a jen přes jeden víkend. Podepření je řešeno velice elegantně. Jedna podpora je dokonce realizována na nově vybudované vrátnici, jako její součást.
Zátěžové testy provozního (betonového) monolitického mostu proběhly podle norem a legislativy. Pivní (technologický) most jsme zatěžovali taktéž – samozřejmě pivem. Nasadili jsme do technologie maximální množství piva, které se bude distribuovat v určitém čase, a měřili jsme chování ocelové konstrukce.
Stavba a technologie jdou v rámci tohoto projektu ruku v ruce. S kým jste, jako investor, nejvíce komunikovali?
Dodavatel technologie distribuce byl jednoznačně nadřazený v hierarchii stavebním firmám a ve vlastní režii si řešil, mimo jiné, i výstavbu samonosných regálových konstrukcí zakladačového skladu. Museli jsme se dohodnout a jednoznačně určit, kde končí technologie a kde začíná stavba. Technologie transportu palet s pivem je úžasná, stavba a její architektura je takovou třešničkou na dortu. Myslím si, že titul Stavba roku si jak technologický most, tak logistické centrum plně zaslouží.
S rozvojem pivovaru souvisí i dostatek tepla a elektrické energie…
Teplo řešíme dodávkami z místní teplárny a naše plány na vlastní kotelnu jsou zatím připraveny „v šuplíku“. Projekt je hotový, EIA projednána… Podmínky dodávek tepla sice nyní máme výhodné, ale samozřejmě musíme být připraveni například na to, jestli místní teplárna dokáže splňovat stále se zpřísňující požadavky Evropské unie na emise a účinnost a poskytovat nám teplo za příznivé, ekonomicky výhodné ceny. Výhodné zatím máme i podmínky s dodavatelem elektřiny. Za stávajících dotačních podmínek nemá smysl uvažovat o nějakém experimentu a přechod na OZE v našem závodě, i když jsme na ně stavebně již připraveni. Návratnost vložených investic pro OZE by byla neúměrně dlouhá. Chlad si vyrábíme sami. Mláto jako vedlejší produkt při výrobě piva nespalujeme, ale jdeme cestou prodeje místním farmářům.
