V rámci rozsáhlé studie realizované na katedře ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze bylo podrobně zkoumáno chování dřevěných sloupů vystavených takzvaným přirozeným a orientovaným požárům.
Až 20 tisíc mostů v České republice není podle odhadů expertů nikde evidováno, nikdo tak netuší, kde je jejich vlastníkem a patrně se o ně také nikdo nestará. Jsou proto zdrojem potenciálních problémů včetně možných havárií.
Letošní studentská soutěž Hala roku, pořádaná Fakultou stavební ČVUT v Praze, se nesla v mezinárodním duchu jak z pohledu soutěžních týmů, tak z obsazení poroty. V této soutěži studentské týmy o dvou až třech lidech navrhnou dle zadání model konstrukce, zhotoví ho a poté ho zatěžují až do jeho zhroucení.
Principem soutěže Hala roku pořádané Fakultou stavební ČVUT v Praze je na základě zadání navrhnout, postavit model konstrukce, a ten poté při finálním klání na fakultě zatěžovat až do jeho zhroucení. V jednotlivých kategoriích soutěží ve dvou až tříčlenných týmech středoškoláci, vysokoškoláci a studenti doktorského studia.
Dne 12. 3. 2024 se uskuteční odborný seminář, který se zaměří na novinky v oblasti ocelových, dřevěných a skleněných konstrukcí a na ně navázané připravované Eurokódy nové generace. Akce se bude konat na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Zejména je určena odborníkům pohybující se v oblasti ocelových, dřevěných a skleněných konstrukcí.
Nově navržená ocelová konstrukce představuje nástavbu nad stávajícím osmým nadzemním podlažím pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň-Lochotín, respektive nad jeho plochou střechou. Celková dispozice konstrukce zčásti opisuje půdorys stavby, ale s výjimkami, kdy dílčí části konstrukce jsou předsazeny mimo půdorys stávajícího objektu nemocnice (vykonzolované konstrukce).
Návrh konstrukce na účinky požáru patří mezi mimořádné návrhové situace. Zadání pro statický výpočet vyplývá z požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou součástí projektové dokumentace a jehož hlavním cílem je umožnit evakuaci osob, kontrolovat šíření požáru a umožnit jeho likvidaci.
Na experimentální ploše Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT vyrostla během jednoho týdne nová unikátní budova. Jedná se o experimentální dům, jehož jedinečnost nespočívá jen ve tvaru, ale především v použité konstrukci, která, byť pochází z Austrálie, skýtá české kořeny a míří do celého světa s cílem konkurovat konstrukcím „two by four“.
S průměrnou roční produkcí 2,5 t na člověka je beton nejvíce používaným materiálem hned po vodě. Jedna ze současných výzev je snížení emisí CO2 svázaných s výrobou cementu při pokrytí potřeb pro produkci betonu.
Technická univerzita v Liberci, Kloknerův ústav ČVUT a společnost Červenka Consulting v rámci grantového projektu „3D STAR – 3D tisk ve stavebnictví a architektuře“ vyvinuli 3D tiskové zařízení a tiskovou směs, aby studovali problémy využití 3D tisku cementových kompozitů u vícepodlažních staveb. Jaké jsou nejnovější poznatky výzkumu?