Main - Město a světlo

Jiří Nouza: Jaké bude české stavebnictví po pandemii?

publikováno:

V dnešní době je jedinou jistotou, že nevíme, co bude. Nevíme, zda přijde nějaký další lockdown a jestli mají pravdu ti, co předvídají stále další a další vlny pandemie. Jsem laik a nechci cokoliv zpochybňovat, ale trocha zdravého rozumu by podle mě neškodilo.

Nechci se ale pouštět do polemiky, co je správné a co ne. Rád bych vám, čtenářům, předal pár informací o aktuálním stavu českého stavebnictví, co jsme před časem očekávali, čemu jsme doopravdy čelili a čemu čelíme dlouhodobě. Proč to všechno? Protože stavebnictví má 7 – 10% podíl na tvorbě HDP. Stavebnictví je významným zaměstnavatelem, aktuálně jde o přibližně 360 tisíc pracovních míst. Krize ve stavebnictví znamená riziko zvýšené nezaměstnanosti. Multiplikační efekt stavebnictví je dlouhodobě sledován na úrovni, kdy 1 koruna stavební produkce vyvolává nárůst produkce v národním hospodářství na úrovni 2,2 – 2,4.

ROK 2019, CO JSME ŘÍKALI

  • „Bude už konečně lépe?“
  • Sami jsme si odpovídali – „Lépe už je, daří se ekonomice, naplňujeme rozpočet, rostou mzdy, máme nejnižší míru nezaměstnanosti.“
  • V kontextu doby jsme řešili snad jen jeden zásadní problém – nedostatek pracovní síly ve stavebnictví.
  • Výše stavební produkce jsme očekávali kolem 540 mld. Kč.
  • Jednalo by se o druhý nejlepší výsledek českého stavebnictví v historii.

CO JSME ČEKALI PO ROCE COVIDU?

JIŘÍ NOUZA, Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictvíOd podzimu 2020 jsme čelili otázkám jaký výsledek předpokládáme ve stavebnictví? Mnohokrát opakovaná odpověď zněla, že je to věštění z křišťálové koule. Po konzultacích s kolegy ze Svazu jsme nakonec přijali za svou variantu, kde jsme předpokládali, že stavebnictví na konci roku 2020 skončí s 10% propadem. Nakonec nás skutečný výsledek –7,7 % překvapil, ne že by to byla nějaká hitparáda, ale ve srovnání s průměrem EU, kde byl výsledek –5,3 %, nezbývá něž konstatovat, že rok nedopadl úplně katastrofálně. V rámci ročního výsledku pak sledujeme významnější pokles u pozemního stavitelství oproti inženýrskému (v ČR o 1 %) a musíme vzít do úvahy mimořádně vysokou srovnávací základnu roku 2019. Nakonec poděkování, že ten rok stavebnictví zvládlo bez „ztráty desítky“ patří zejména samotným stavařům, výrobcům stavebních hmot, projektantům, ale i soukromým a veřejným investorům (zejména resortu MD, krajům, městům, obcím…), kteří k situaci přistoupili s vědomím, že není možné stavební investice zastavit a v zásadě slovo dodrželi.

ČEMU V SOUČASNÉ DOBĚ ČELÍME?

Dlouhodobě je nedostatek méně kvalifikované, ale i kvalifikované pracovní síly, zejména mistrů, stavbyvedoucích a dalších pracovníků. Bohužel imigrační politika nám ve stavebnictví mnoho nepomáhá. Přesto, že je zřejmé, že nabízená pracovní místa nelze zaplnit domácí pracovní silou, řada vlivových skupin (zejména odborů a některých politických stran) stále tlačí dopředu stávající, velmi nepružný a neprůchodný systém. To efektivně vede k nárůstu reálných nákladů práce. Bohužel se jedná o strukturální problém, s nímž se stavebnictví potýká již více než deset let.
Dopady pandemie Covid-19 a aktuální inflace se však odrážejí všude a nejinak je tomu je i ve stavebnictví. Vidíme to v rostoucích cenách a nedostatku stavebních materiálů, které se začínají promítat do cen stavebních prací. Nedostatek dřeva, plastů, kovů a izolačních materiálů jsou výběrem komodit, kde jsou dopady nejvážnější. Už nejde jen o cenu, ale zřetelný je i nedostatek.

K ČEMU TATO SITUACE MŮŽE VÉST?

Existují minimálně dvě roviny problému. Soukromý investor musí a rovněž může se zhotovitelem najít řešení z této nepředvídatelné situace. Musí se domluvit, najít kompromis a dohodu. To, že aktuální situace opět „tlačí“ ceny kupříkladu bytů nahoru je prostě faktem. Situace na trhu s byty a jejich cenou je dostatečně známá a nelze očekávat, že se v dohledné době zlepší, vlivů působících proti je mnoho (povolovací proces/legislativa, nedostatek vhodných lokalit atd.).

Jaké bude české stavebnictví po pandemii?Naproti tomu veřejný investor (stát, kraje, města a obce) je svázaný ZZVZ a možnosti na jednání se zhotovitelem jsou velmi limitované. Faktem rovněž zůstává to, že si většina veřejných investorů zavírá dveře sama nastavenými smluvními podmínkami, kde se například vylučují dopředu některá ustanovení (např. § 1765 OZ). S rozšířeným názorem ve veřejném sektoru – to není náš problém, to je riziko zhotovitele nemohu souhlasit. Opak je pravdou. Představme si některé možné důsledky. V běžících kontraktech silný zhotovitel situaci překoná, důsledky pak následně propadnou na subdodavatele, kde dopad může být fatálnější, slabší zhotovitel v roli smluvního partnera může padnout a investor/zadavatel bude mít rozestavěnou investici a bude hledat nového dodavatele, domnívám se, že tato situace je černou můrou kteréhokoliv investora. Zhotovitel vědom si změny podmínek a nemožnosti dodržet podepsanou smlouvu odstoupí (v řadě případů se už tak stalo) a před zadavatelem je téměř totožný problém. Jednoduše řečeno problém mají obě strany.

O CO JSME USILOVALI

Vstoupili jsme do jednání se všemi dotčenými stranami, které mají vliv na ZZVZ, zejména s resortem MMR a ÚOHS. Ve spolupráci se Sdružením pro výstavbu silnic jsme iniciovali jednání s resortem dopravy. Cílem bylo dosáhnout elementární právní jistoty pro stranu zadavatele, aby měl možnost se zhotovitelem jednat o změně podmínek a měl jistotu, že se nedopouští protiprávního jednání. Toto úsilí bylo završeno v září úspěšně - vydáním společného stanoviska MMR a ÚOHS. Nedávno jsme dokončili práci na doporučení pro zadavatele i zhotovitele jak postupovat ve vzájemných jednáních.

V prvním případě jsme řešili aktuálně běžící kontrakty tak, aby zadavatel měl elementární právní jistotu, že se jednáním v tomto případě nedopouští ničeho protiprávního. Ve druhém případě je zveřejnění postupu s použitím inflační doložky pomoc oběma stranám při řešení takových nepředvídatelných a skokových nárůstu cen v budoucnosti. Inflační doložku, kterou lze už v této chvíli používat, naleznete na stránkách www.sps.cz a www.komora.cz.

…STRUČNĚ ŘEČENO

Stavebnictví čelí v poslední době mnoha složitým výzvám. Minulý rok a půl jsme byli těžce zkoušeni covidem-19 a s ním spojenými omezeními. Nyní řešíme jeho následky, mezi které patří enormní růst cen stavebních materiálů. Vedle aktuálních témat ale musíme myslet i na budoucí výzvy, jako jsou právě ty ekologické. O těchto výzvách, digitalizaci ve stavebnictví, Green Dealu někdy příště.

Jiří Nouza,
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

Související články

Aktuálně

Hlavní město obdrželo od Centra světového dědictví UNESCO odborný posudek na urbanistickou studii, která byla výsledkem mezinárodní soutěže na rozvoj území v okolí Masarykova nádraží. UNESCO v něm skrze své poradní orgány konstatuje, že studie má “potenciál lépe odhalit výjimečnou světovou hodnotu této části Prahy.“ Čtvrť, která podle návrhu vznikne, pak UNESCO hodnotí jako “vstřícnou jak ke svému bezprostřednímu kontextu, tak k urbanistické morfologii Prahy obecně.“ Pozitivní zprávy přicházejí po dlouhém období, kdy byly vztahy mezi Centrem světového dědictví UNESCO a Prahou spíše napjaté.

 

www.praha.eu

Kalendář akcí