Moderní zdravotnická centra potřebujeme, stavíme si je přece pro sebe

Projekt Modernizace Krajské nemocnice Liberec za více než tři miliardy korun odstartoval. Generálním dodavatelem stavby je sdružení společností Syner (45% podíl), Metrostav DIZ (35% podíl) a Geosan Group (20% podíl). Mají vybudovat zcela nové Centrum urgentní medicíny, parkovací dům a energocentrum nemocnice. Přinášíme vám rozhovor se stavbyvedoucím Ondřejem Matouškem ze společnosti Metrostav DIZ o rozdělení stavebních etap, jejich vzájemném propojení a aktuálním pokroku v průběhu stavebních prací.

Jaká specifika s sebou nese výstavba zdravotnického zařízení?

Stavby pro zdravotnictví jsou jedny z nejsložitějších projektů, kdy je potřeba splnit nejen stavební požadavky, ale i návaznosti, propojení a uspořádání oddělení. Vysoké nároky jsou kladeny na čisté prostory, lékařské oddělení JIP/ARO nebo třeba sklady léků. Výstavba je časově náročná a technologie jdou neustále dopředu, takže je klidně možné, že se během realizace budeme potýkat se změnami v připravenosti pro lékařské zařízení.

Přibližte nám projekt modernizace Krajské nemocnice Liberec.

Jedná se o výstavbu objektu Centra urgentní medicíny, dále parkovacího domu a energocentra. Součástí jsou i stavební úpravy stávajícího objektu D. Projekt byl na základě POV (plán organizace a výstavby) rozdělen na tři fáze – nultou, první a druhou, přičemž etapy jsou na sobě závislé. V nulté fázi potřebujeme především přemístit vstupy do objektu D tak, aby se uvolnila část stavební jámy pro objekt parkovacího domu. K tomu budou zapotřebí i přeložky SIL, SLP a teplovodu.

První etapa bude věnována zejména výstavbě parkovacího domu a energocentra včetně kolektoru. V této fázi bude bezpodmínečně nutné zprovoznit nové energocentrum, abychom mohli to stávající odpojit, zbourat a na jeho místě zrealizovat část objektu Centra urgentní medicíny. Druhá etapa bude patřit jeho vybudování.

Jak je navržené energocentrum?

Představuje srdce celého areálu Krajské nemocnice Liberec. Skládá se z plynové centrální kotelny I. kategorie, dále zde jsou tři hybridní parní kotle s možností přestavby na vodní. Také se tu bude nacházet vyvíječ páry pro zvlhčovače VZT a kompaktní předávací stanice, které jsou navrženy jako tlakové nezávislé.

Jak je navrženo propojení nového pavilonu Centra urgentní medicíny s existujícími budovami v areálu nemocnice?

Nový objekt Centra urgentní medicíny bude propojen s existujícími budovami v areálu novým kolektorem, který napojíme na stávající. Navíc budovu propojíme s objektem A komunikační lávkou.

O spojovací chodbě jsem četla, že by měla mít celoprosklenou fasádu. V čem spatřujete technické výzvy spojené s touto konstrukcí?

Osa spojovací chodby je orientována ve směru východ a západ. Fasáda nasměrovaná na sever je celoprosklená a umožňuje pohled na náměstí areálu nemocnice. Na jižní stranu je pak plná bez možnosti výhledu.

Chodba je situována do blízkosti stávajícího heliportu a určitě bude náročné osazení severní konstrukce fasády se zachováním obslužnosti budov i blízkého heliportu.

Zabýváte se i restaurováním některých původních prvků, jako jsou třeba vitráže v kapli. Jak tyto prvky integrujete do nových prostor?

Vitráž z kaple už byla demontována a odvezena k restaurátorovi. Počítáme s jejím navrácením do fasádní sestavy, která byla navržena přes dvě podlaží, konkrétně přes druhou a třetí etáž. Vitráž chceme zabudovat do třetího nadzemního podlaží.

V dubnu jste přebírali staveniště, aby se provedly přípravné práce a ověřilo vedení inženýrských sítí. Jak daleko jste postoupili?

Po průzkumných pracích v průběhu dubna jsme od května do půlky listopadu prováděli demolice stávajících objektů. Z větší části máme hotové hrubé terénní úpravy pro parkovací dům a energocentrum, zčásti také pro objekt Centra urgentní medicíny. Zbývající práce budou závislé na přeložce parovodu, kanalizace a demolice objektu H, což můžeme zrealizovat až po úspěšné první etapě. Vyřešeno je i záporové pažení pro část objektu Centra urgentní medicíny a z větší části pro parkovací dům. Zemní práce na hrubých terénních úpravách probíhají za použití těžké mechanizace a trhacích prací odstřely. Ty byly povoleny Báňským úřadem. Jejich součástí je například i monitoring seismicity při odstřelech. Přičemž měřicí zařízení jsou osazena v nejbližších budovách.

Jaké úpravy jste realizovali u objektu D?

Máme za sebou část úprav včetně kompletně nového předpolí. Kromě demolic, kanalizace, vodovodu a plynovodní přípojky byly provedeny práce především na zpevněných plochách s využitím kamenných kostek o rozměru 6 × 6 cm, kde jsou vodicí a signální pásy pro nevidomé. Abychom mohli přemístit vstupy do objektu D a uvolnit část stavební jámy pro zemní práce k vybudování parkovacího domu, bylo velmi důležité vybudovat kamenné schody, ŽBK opěrky, kamenné stěny a ŽBK rampy.

Jak se stavební práce dotýkají i přilehlých ulic k areálu?

Z přeložek a nových sítí jsme provedli zkapacitnění vodovodního řádu v ulici Husova s obnovou asfaltového krytu na šířku jednoho jízdního pruhu. V ulici U Novostavby jsme realizovali přeložku jednotné kanalizace a vodovodu včetně přípojek. Dokončenou máme i přípojku plynu včetně hlavního uzávěru. Hotovy jsou také provizorní ocelové konstrukce pro přeložku teplovodu, kanalizace, SLP, SIL.

V současnosti probíhají práce na vakuovém potrubí parovodu, hotovy jsou piloty u parkovacího domu. Probíhá i zkapacitnění vodovodu mezi ulicemi Jablonecká a Husova, kde v ulici Husova jsme se napojovali na litinu DN450, přičemž nové potrubí je v litině DN300.

Zabýváte si i rekonstrukcí jednotné areálové kanalizace?

Přesně tak, pracujeme na ní a v rámci demolice autodílny, která navazovala na stávající sousední objekt, jsme realizovali kontaktní zateplovací systém včetně klempířských prvků a ŽBK opěrky.

V čem při výstavbě spatřujete úskalí?

Výstavba probíhá v areálu Krajské nemocnice Liberec, který se nachází v centru města a je zde komplikovaná dopravní situace. Realizujeme tu navíc trhací práce, k čemuž je třeba měřit otřesy při odstřelech.

Jak budete koordinovat logistiku na staveništi, zejména s ohledem na provoz nemocnice během výstavby?

Pro každou etapu máme vlastní plán organizace výstavby. Máme i nadefinované výjezdy ze stavby pro jednotlivé fáze. Navíc oblast stavby je oddělená od běžného provozu nemocnice. Pouze umožňujeme servis stávajícího energocentra, vyvážení odpadů a obsluhu kyslíkové stanice.

ONDŘEJ MATOUŠEK Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor pozemní stavby a konstrukce. Od roku 2008 pracoval ve firmě Metrostav v oblastním zastoupení pro Liberecký kraj v Divizi 8, kde ve funkci stavbyvedoucího realizoval například výstavbu pavilonu intenzivní medicíny nemocnice v Jablonci nad Nisou, rekonstrukci budovy E psychiatrie KNL nebo montážní a logistickou halu pro VW IDBuzz Magna Liberec. Od roku 2021 působí na pozici vedoucího projektu ve společnosti Metrostav DIZ, kde mimo jiné vede výstavbu Modernizace Krajské nemocnice Liberec.

Jak máte nastavenou spolupráci mezi stavebním týmem, vedením nemocnice a lékařským personálem během projektu?

S investorem a technickým dozorem stavebníka máme pravidelné kontrolní dny za účasti autorského dozoru. S lékařským personálem probíhá jednou za 14 dní jednání, a to především s ohledem na stavební práce v objektu D a jeho okolí.

Jak velký je rozpočet a jaká opatření jste přijali, abyste ho dodrželi?

Smluvní cena s investorem byla stanovena na 3 146 684 784 korun bez DPH. Protože jde o veřejnou zakázku, jakékoli vícepráce, případně nižší objem práce, by se řídily jejími pravidly.

Kdy by měla být výstavba hotova a předána investorovi?

Stavba by měla být hotova k 18. červnu 2026 a těším se na výsledek. Moderní zdravotnická centra potřebujeme, stavíme si je přece pro sebe. Navíc zdravotníci musí mít kvalitní zázemí a prostory pro práci, která je nejzásadnější na světě – záchranu lidských životů.