Stává se, že nová technika nebývá kladně přijímána, Combilift si ale všichni rychle oblíbili

Více jak 15 let chybělo v areálu mostárny společnosti Metrostav zvedací zařízení, které by ocelářům umožnilo jednoduchou manipulaci s velkými ocelovými konstrukcemi. Vždy bylo zapotřebí zajistit mobilní jeřáby, vynakládat hodně úsilí na koordinaci a také peněz. To se změnilo zakoupením stroje Combilift, který dokáže manipulovat s nadrozměrnými dílci o váze až 65 tun. První svařence, které s ním byly manipulovány, byly nosníky na nově budovaném mostě v úseku Třebonín–Kaplice na dálnici D3. Jak se Combilift na projektu osvědčil? Ptali jsme se Igora Chorovského, vedoucího provozu ocelových konstrukcí Metrostav DIZ.

MOST TŘEBONÍN-KAPLICE

Proč jste se rozhodli pro ocelovou konstrukci mostu? Co byly hlavní výhody například oproti betonu?

Most byl již vyprojektován s ocelovými nosníky, my jsme jen dodrželi zadání projektanta a ŘSD.

Jaké faktory jsou u mostů brány v úvahu, aby se volila ocel?

Jsem ocelář, a tudíž preferuji vlastnosti oceli oproti vlastnostem betonu. Obecně u menších a středních mostů je důvodem betonové varianty pořizovací cena, která je nižší než u mostů ocelových. Nicméně z hlediska celkové životnosti, a tedy skutečných nákladů po dobu užívání, vychází mnohem lépe ocelová varianta.

Vezměme si příklad z rekonstrukce D1, kde většina betonových mostů byla stržena, a musely být postaveny nové. Zato dva největší ocelové mosty u Velkého Meziříčí a nad Želivkou prošly prakticky jen základní opravou nátěrů a výměnou ložisek. Ve Velkém Meziříčí mohl být most dokonce rozšířen. Minimálně dalších 40 let nebude žádný z nich potřebovat větší opravy.

Za dobrou variantu pak považuji kombinaci obou materiálů, tedy ortotropní mostovky.

Má tento most nějaká svá specifika, která jste museli zajímavě technicky řešit?

Konstrukce mostu je běžná, standardně používaná. Mimořádná je jen délka vyráběných nosníků.

IGOR CHOROVSKÝ Vystudoval strojírenské technologie se specializací na svařování na Technické univerzitě v Ostravě. Absolvoval postgraduální studium se zaměřením na mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracoval pro Hutní montáže Ostrava, HA.EM Ostrava, Jinpo Plus Ostrava, Otto Junker GmbH, IFE ČR (Knorr – Bremse Group), Legios, Bosch Rexroth a MCE Slaný. Od roku 2021 působí jako vedoucí provozu ocelových konstrukcí Metrostav DIZ. Je též projektovým manažerem zodpovědným za průběh a realizaci projektu Pirna v Německu.

Jaký je proces výroby ocelových prvků mostu?

Proces výroby nosníků má čtyři etapy. Pálení materiálu a příprava svařovacích hran. Pak se skládají a svařují dlouhé pásnice a stojiny. Následně dochází ke složení do výsledného tvaru a finálního svaření. Poslední je povrchová ochrana, otryskání, lakování a samozřejmě zákaznická přejímka před expedicí na stavbu.

Jaká jsou hlavní hlediska a postupy při navrhování spojů ocelových prvků?

Z výrobního hlediska jde zejména o svarové spoje. Snahou výrobce je minimalizace výrobních nákladů při zachování požadovaných pevnostních vlastností konstrukce. Je to vlastně skoro jediná oblast, kde můžeme technicky ovlivnit výši výrobních nákladů.

Zásadou je, aby byl svarový spoj dobře přístupný, a tam, kde je to možné, byl svařovaný poloautomatem, přičemž přednostně by měly být prováděné koutové svary. Velmi důležité jsou také svařovací postupy, aby výsledný svařenec byl co nejméně deformován a nemusel se náročně rovnat plamenem.

POŘÍZENÍ A VYUŽITÍ MANIPULÁTORU COMBILIFT

Ptám se proto, že jste zde poprvé využili stroj Combilift. S čím vším pomohl?

Použili jsme ho pro uskladnění hotových nosníků v našem areálu v Horních Počernicích u Prahy. Nosníky sice byly vyrobeny v termínech daných smlouvou, ale vzhledem k posunu prací na stavbě nemohly být expedovány. Pomocí manipulátoru jsme je dopravili na volné plochy v areálu a naskládali vždy čtyři nosníky těsně vedle sebe. Tím jsme ušetřili významné množství skladovací plochy.

Jakých finančních úspor jste dosáhli využitím Combiliftu?

Před pořízením Combiliftu činily roční náklady na mobilní jeřáby v areálu Horních Počernic průměrně 4,5 milionu korun. Teoretická návratnost stroje byla spočítána na čtyři roky. Skutečná doba návratnosti bude ale výrazně kratší.

Kolik takový stroj stojí?

Pořizovací cena včetně magnetické traverzy byla necelých 700 tisíc eur.

Stroj pochází z irského Monagnu a výrobce ho vždy upravuje dle požadavků zákazníka. Jak zněly ty vaše?

Pro nás bylo zásadní, aby stroj měl příčný posun závěsu pro magnet a nosnost minimálně 50 tun. Z důvodu pohybu pod jeřábovými drahami mostových jeřábů jsme požadovali jeho výšku maximálně 6,2 metru a rozvor mezi koly 5,65 metru, aby bylo možno ukládat dva plechy šířky 2,5 m vedle sebe.

Bylo finančně náročné si stroj nechat upravit?

Firma Combilift má obchodní politiku takovou, že zákazníkovi cenu nenavyšuje za individuální řešení. To je dáno i technickým řešením – konfiguraci stroje umožňuje stavebnicová konstrukce, prostě si stroj poskládáte s jejich konstruktérem na míru.

Jak řešíte servis, poruchy či dostupnost náhradních dílů?

Firma má obchodní a servisní zastoupení v České republice, přičemž valná většina náhradních dílů je k dispozici v Irsku s expedicí do 24 hodin.

Manipulátor máte uskladněný v areálu Horních Počernic. Museli jste ho přizpůsobit?

Vybourali jsme nevyužívané nakládací rampy pro železniční vagony a jedna vrata vyměnili za větší, aby jimi mohl manipulátor do haly vjíždět. Náklady za úpravy nebyly příliš vysoké.

Bylo třeba zpevnit vozovku?

Povrch vozovek máme kombinovaný. Jde o litý beton, betonové panely a asfalt. Díky velkému průměru kol a jejich dvojmontáži jsme i po roce intenzivního provozu s těžkými díly nezaznamenali žádné poškození.

Kolik máte vyškolených řidičů, kteří mohou Combilift ovládat?

V tuto chvíli máme tři vyškolené pracovníky. Pro řízení stroje ale není potřeba zvláštní oprávnění nebo řidičský průkaz.

Kde všude Combilift nachází uplatnění?

Je nedocenitelným pomocníkem při skládání plechů z kamionů, manipulaci s nimi i jejich skladování. Šířka stroje nám umožňuje skladovat dva formáty plechu do šířky 2,25 metru vedle sebe. Hlavně ale umožňuje manipulaci, nakládku i skladování nadrozměrných dílů do hmotnosti 65 tun, šířky 5,65 metru a výšky 4,5 metru.

Má Combilift nějaké nedostatky, na které jste při práci přišli?

Zatím jsme na žádné nedostatky manipulátoru nenarazili. Snad jen, že jsme si nakonfigurovali stroj i s kabinou řidiče, ale pracovníci obsluhy ho přednostně ovládají zvenčí dálkovým ovládáním.

V čem je nedocenitelný?

Manipulátor je jedinečný v jednoduchosti konstrukce, která má vynikající manévrovatelnost a velmi jednoduché ovládání. Každé jiné řešení pro manipulaci a převážení tak těžkých dílů by bylo několikanásobně dražší a mělo mnohem menší užitné vlastnosti.

Operativně můžeme manipulovat velké díly po celém našem areálu. Mobilní jeřáby v kombinaci s nadrozměrnou přepravou již využíváme minimálně.

Co pro vás bylo největším překvapením při použití stroje v ostrém provozu a jaké ponaučení si z toho berete do dalších projektů?

Největším překvapením byly vynikající manipulační vlastnosti. A také skutečnost, jak rychle se naši pracovníci naučili stroj ovládat a oblíbili si ho. Často se stává, že nová technika není dobře přijata, někdy dokonce i bojkotována. U tohoto stroje však bylo přijetí okamžité a využívání bezproblémové.

Na jakých dalších projektech ho použijete?

Stroj je v současné době využíván až sedm hodin strojního času denně, přitom jsme původně počítali s maximálním využitím 40 hodin měsíčně.

Teď provádíme náročnou repasi nátěrů na našem německém projektu v Pirně. Z důvodu zastavení projektu a jeho prodloužení asi o 3,5 roku byla výrazně překročena doba přetíratelnosti mezivrstev nátěru. Tyto díly musí být naváženy zpět do našeho výrobního areálu a povrchy složitě opravovány. Jedná se o 84 dílů o celkové hmotnosti přes 3 000 tun. Jednotlivé kusy mají hmotnost do 48 tun, délku až 32 metrů, šířku 4,2 metru a výšku 3,2 metru. Bez manipulátoru by náklady na vnitropodnikovou přepravu dosahovaly výše několika desítek milionů korun.