Neznám žádného jiného developera, který by žil a pracoval s vědomím, že jeho firma patří Bohu

V životě se dějí události, které jsou mimo vaši kontrolu, i když patříte k vlivným lidem. Není vždy možné si všechno koupit, přestože na účtech disponujete s miliardami korun. Když jste jednoduše vystaveni osudu, musíte umět hrát s kartami, které vám život dal, a ukázat, jestli patříte k vítězům nebo poraženým. Radim Passer byl podroben nejedné složité zkoušce. V roce 1998 mu zemřel dvouměsíční syn s nádorem na mozku. V dalších letech se mu několik zaměstnanců rozhodlo ukrást firmu a následně si objednali jeho vraždu. Všemi útrapami prošel díky své vnitřní síle a také hluboké víře v Boha, k němuž se v nejtěžších chvílích obrátil.

Jaký byl váš život před Kristem?

Když jsem byl nevěřící, měl jsem o sobě mnohem vyšší mínění, než jaké mám teď, a přitom jsem se choval mnohem hůř, než jak vystupuji nyní.

Jaký svět se před vámi otevřel díky studiu Bible?

Začal jsem si uvědomovat, že Bůh vlastní úplně všechno. Každému z nás dal život a ten mu také udržuje. Fakt, že se mohu nadechnout a mé srdce bude bít i v příští vteřině, není žádná samozřejmost. Žijeme ve světě, kde jedinou jistotou je placení daní a fakt, že jednoho dne zemřeme. Na druhou stranu Bůh nabízí věčný život a s tím se žádný majetek nebo finance nemohou ani vzdáleně rovnat.

Jak vás víra změnila?

Pokud člověk odevzdá svůj život Bohu, změna je absolutní a zasahuje do rodinné, pracovní i duchovní oblasti. Nezbývá prostor pro lidské ego a pýchu. Bůh říká: „Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.“ To je nádherné, neboť tím je řečeno, že Bůh nemá žádné favority a miluje každého člověka stejně, bez rozdílu. Taky nás to vede k uvědomění si své hodnoty a života s vědomím, že Bůh zná všechny vaše myšlenky v každé vteřině života. Člověk by neměl inklinovat ke zlému. Proto mu Bůh nabídl desatero sloužící jako zrcadlo pro uvědomění, jak na tom charakterově jsme.

Jak byste úroveň morálky zhodnotil vy?

Žijeme ve světě, který má k dokonalosti daleko. Bůh ale slíbil, že jednou ji na zem vrátí, ale jen pro ty, kdo o to opravdově stojí. Zachráněn může být každý. Žádný hříšník není tak velký, aby mu Bůh nepodal pomocnou ruku. Zemřel pro nás, aby naše hříchy mohly být odpuštěny. To znamená, že život má velkou cenu. Neboť ten, jemuž patří celý vesmír, za nás položil svůj život. Současně to vede k vědomí, že život bližního je stejně hodnotný jako ten náš.

Jak se změnil váš hodnotový žebříček po smrti syna a přijetí hluboké víry?

Pomíjivé hodnoty tohoto světa jsem vyměnil za trvalé, které nabízí Bůh. Jsou neporovnatelně hodnotnější než veškeré poklady, jež lze na této zemi získat.

Co má pro vás hodnotu největší?

Láska ve své nejčistší formě. Bůh.

Jak víra v Boha změnila vaše pojetí developmentu?

I v tomto případě bych použil příměr absolutně. Uvědomil jsem si, že nejsem vlastníkem. Je jím Bůh, který mě obdarovává, abych mohl pracovat, a já těchto darů mám využívat k Boží slávě. Předtím jsem také pracoval podle svého svědomí a vědomí nejlépe, jak jsem dokázal, ale dělal jsem to ke slávě své nebo firmy.

Druhá změna se pojila s výstavbou kancelářských budov. Poté, co jsem uvěřil, daleko více jsme si uvědomovali, že práci vykonáváme pro lidi, kteří firmy tvoří a v kancelářích tráví třetinu svého života, někdy i včetně spánku. Naším posláním se stala realizace krásného, inspirativního a motivujícího pracovního prostředí. Jelikož jsme neměli žádné břemeno v podobě nevhodného partnerství a nikdo nás nebrzdil v neziskových investicích, mohli jsme se na to soustředit mnohem víc než kdykoli předtím. Bůh nám požehnal až do té míry, že i když jsme věnovali přibližně 10 % investic do prvků, které nikdy nepřinesou žádný profit, finanční prostředky nám nechyběly.

Co konkrétně myslíte slovy „pod břemenem nevhodného partnerství“?

V letech 1996 až 2003 jsme rovným dílem spolupracovali se společností PSJ Invest. Společně jsme vytvořili prvních šest etap na Brumlovce. Šlo o firmu, která v žádném případě nechtěla slyšet o takzvaných investicích do krásna.

Jakou první budovu jste postavili bez nich?

Šlo o Alphu. Najednou byla úplně jiná. Měla krásné atrium a první střešní zahradu na kancelářském objektu v Praze. Také pro nás bylo důležité, aby i po dvaceti letech budova působila nadčasovým dojmem a jediné, co se měnilo, bylo TZB, jež má určitou životnost.

Jak se vaše víra projevuje v rozhodování o investicích a rozvoji nových projektů?

Opravdová víra vypovídá o nastavení mysli a srdce. Mysl vyhodnocuje skutečnosti racionálně, srdce dává na své pocity. Myslím, že žádoucí je vyvážený pohled obojího. Pokud jste Bohu otevřeni a dovolíte mu, aby do vašeho života vnášel určité podněty a ideje, může vás k myšlenkám inspirovat. Jednou za mnoho let i k dost zásadním.

Inspiroval vás Bůh k určitým rozhodnutím?

Jednoznačně. Například jsme začali kupovat nazpět administrativní budovy, které jsme v minulosti postavili, pronajali a prodali investičním fondům. Řekl bych, že šlo v rámci Evropy o naprosto ojedinělé rozhodnutí.

To si pamatuji, odehrálo se to roku 2013. Jednalo se o devět kancelářských budov a většinu z nich už opět vlastníme.

Jaké objekty chybí?

Budova ČEZ v Duhové 1 a pak objekt C, který je na Brumlovce nejstarší. Nicméně v opětovném vlastnictví jsou všechny domy, jež potřebovaly projít zásadnější rekonstrukcí nebo jsme v nich chtěli napravit určité prvky, které v rámci spolupráce s PSJ Invest nebyly z dlouhodobého hlediska provedeny zcela správně.

Navedl vás Bůh v poslední době k nějakému rozhodnutí?

Vnímal jsem, jak nás Bůh vede k tomu, že pokud za poslední dva roky nikdo nezačal z finančních důvodů v Praze stavět žádnou signifikantní kancelářskou budovu, měli bychom tak učinit my. Spustili jsme projekt Hila a šli proti proudu. Vyžadovalo to určitou odvahu a ochotu vzít na sebe riziko. Vycházíme z předpokladů, o nichž si myslíme, že mají svou logiku. Vše ukáže teprve čas.

Riskujete rád?

Každý, kdo se rozhodne podnikat, musí být odvážný a ochotný riskovat. Bez toho to nejde. Samozřejmě, rizika v podnikání se liší od těch v osobním životě.

Vsadil jste někdy všechno na jednu kartu?

Tehdy, když jsem byl ještě nevěřící, opustili jsme náš profitabilní business s činžovními domy ve vnitřní Praze a všechny naše finanční prostředky investovali do přípravy projektu na Brumlovce. Říkali jsme si, že buď uspějeme a posuneme se dál, nebo vše prodáme. Vždy jsme však měli spočítáno, že nám nějaké finance zůstanou na rozjezd nového podnikání. Samozřejmě, vše by ale vypadalo jinak.

Jak by se váš život odvíjel, kdybyste se vydal jinou cestou?

O tom se dá jen spekulovat. Na druhou stranu nikdy jsem rozhodnutí nelitoval, protože vždy jsem si přál stavět nové budovy, a ne renovovat. Díky Brumlovce se moje touha začala relativně brzo naplňovat. Byť to nebyla jednoduchá cesta, vedla k cíli, ale kdyby tenkrát na začátku jedna z věcí nedopadla, tak tu dnes nesedíme.

Které klíčové situace formovaly onu cestu?

Relativně jsme měli pod kontrolou povolení. Sehnali jsme také nájemce pro první budovu C, jímž se stal Hewlett Packard. Potřebovali jsme financování a banka po nás vyžadovala vlastní kapitál, který jsme neměli, protože byl zainvestovaný v pozemcích a přípravných pracích. Poskytla ho společnost PSJ Holding.

Jak jste ochotný riskovat dnes, po 30 letech podnikání?

Pokud firma prosperuje a nabývá na hodnotě, klesá zájem nést fatální rizika. Rozhodně bychom jedním projektem neohrozili všechny ostatní. Přesto uznávám, že ochota riskovat je nezbytná, jinak bychom se nemohli posouvat vpřed.

Litujete něčeho?

V době, kdy jsem věřící, v zásadě ničeho. Samozřejmě že se občas objevily příležitosti, z nichž některé byly teoreticky zajímavé. Nikdy jsem ale nelitoval, že jsme jich nemohli nebo nechtěli využít. Jsem spokojený, jak se naše firemní kariéra odvíjí.

V době, kdy jsem byl nevěřící, tam je minimálně několik věcí. Nejzásadnější je, že jsem si opakovaně do firmy bral nevhodné lidi a neposlechl svou vnitřní kontrolku. Prosadil jsem si svou, i když jsem byl mnohými ve svém okolí varován. V jednu dobu to firmu dokonce ohrožovalo. Ale nemá cenu toho zpětně litovat. Nezměníte to, akorát se z toho můžete poučit.

Jaké z toho pro vás vyplynulo ponaučení?

Když jsem jako věřící potřeboval do firmy získat klíčové spolehlivé lidi, předkládal jsem své návrhy Bohu, neboť na rozdíl ode mě vidí i do srdce člověka. Například na přelomu let 1999–2000 jsem si velmi silně uvědomoval, že potřebuji někoho do tandemu, kdo mi pomůže vést firmu. Bylo pro mě důležité, aby sdílel stejné hodnoty jako já a rozuměl mi v duchovních otázkách. Bůh na to odpověděl a dal mi k dispozici Vladimíra Kloudu, který se mnou začal spolupracovat na počátku roku 2000 a dnes je to 24 let. Je mou pravou rukou a vnímám to jako obrovské požehnání. Výběr zaměstnanců do společnosti má na starost on a samozřejmě používá stejné metody jako já.

Jaké volí metody?

Modlí se za to. Od roku 1999 jsme neprožili žádnou personální krizi, která by pro firmu byla zásadněji nepříjemná. Ano, občas z firmy někdo odejde. Nicméně vše se děje způsobem, s nímž jsme schopni se smířit a přijmout ho.

S některými událostmi je obtížné se vyrovnat. Jak to bylo se zaměstnanci, co se vás pokusili připravit o vaši společnost?

Jde o komplikovaný příběh, který se nedá odvyprávět ve dvou či třech větách. Proto ho v rozhovorech nepopisuji do větší hloubky. Detailně se mu věnuji ve svých knihách, jež tímto nelehkým obdobím procházejí, kdy nejtěžší pro mě byla ztráta syna, o rok později ukradení firmy a pak přišly další zkoušky.

Mohl byste mi je přiblížit?

V mírně obměněné sestavě si ti lumpové objednali moji vraždu.

Jak jste to zjistil?

Specializovaný útvar policie z pražské Zbraslavi mě navštívil poté, co se o situaci dozvěděl od svého informátora. Ptali se mě na konkrétní osoby a zkoumali, jak vážná hrozba je. Když mi vše řekli, uvědomil jsem si, jak je nebezpečí skutečné. Bůh naštěstí situaci uspokojivě vyřešil.

Křesťanství vás odlišuje od ostatních developerů v Praze. V čem dalším jste unikátní?

Máte, žel, pravdu, neznám žádného jiného developera, který by žil a pracoval s přesvědčením, že jeho firma patří Bohu. Ve Spojených státech naleznete takových podnikatelů relativně dost, ale v Evropě ne. Náš kontinent je v mnoha ohledech neomarxistický. Přemýšlel jsem, zdali je to v Česku způsobeno komunistickou minulostí. Nicméně stejný režim byl na Slovensku i v Polsku, kde se procentuálně ke křesťanství hlásí mnohem více lidí. Také morální hodnoty nejsou od Česka v zásadě odlišné. Soudím tedy, že nejde o počet lidí, kteří se formálně hlásí ke křesťanství, ale o to, jak hluboce a opravdově svou víru prožívají.

Další naše jedinečnost spočívá v Brumlovce – je to dlouhodobý projekt jednoho developera na jednom místě. V tomto směru jsem vždy obdivoval projekt The Park na Chodově. Je dobře řešen v rámci dané lokality a také ho vytvořil jediný developer. Ovšem za mnohem kratší dobu – stačila jim jedna smlouva s městem. Zatímco my jsme museli vyjednat majetkoprávní smlouvy s více než 100 majiteli, a abychom Brumlovku dokončili, se stejným počtem subjektů bychom smlouvy ještě uzavřít museli.

Kam chcete Passerinvest směrovat v následujících pěti letech?

Chceme dokončit projekty, na které v současné době dohlédneme. Na Brumlovce jde o tři významné etapy, jež lokalitu posunou do úplně jiných dimenzí. Jde o objekty Hila, Orion a Omega. S nimi bude možné považovat Brumlovku za dokončenou, pokud by se tedy nepovedly realizovat další etapy. Ty jsou ale už předmětem další dekády a budou složitější z hlediska majetkoprávního řešení i nutné změny územního plánu, a to i za předpokladu, že by Metropolitní plán Prahy byl schválen.

Na území Roztyl bychom rádi dokončili administrativní budovu Sequoia a dále Arboretum, které představuje zatím naši největší rezidenční výstavbu s 600 byty. Více toho v příštích pěti letech na Roztylech nestihneme.

Pro případ, že by Praha nechtěla sama sebe trestat jako metropoli a měla ochotu se přiblížit svým rozvojem městům 21. století, máme na stole ještě jeden projekt.

Prozradíte jaký?

Říkáme mu Čtyřka. Smyslem je propojit území Brumlovky, Budějovické, Kačerova a Roztyl. Z výsledku by nezměrně profitovali občané Prahy 4. V části Kačerov–Brumlovka–Pankrác by vznikla krásná pěší promenáda, která by překlenula bariéry na Michelské, Jižní spojce a zpřístupnila by Krčský les tak, aby tento skvost s rozlohou 300 hektarů sloužil lidem co nejvíce.

Je realizace projektu Čtyřka komplikovaná kvůli územnímu plánu?

Myslím, že územní plán zatím vůbec nepočítá se skutečností, že by se oživilo území okolo zdevastovaných stanic metra. Budějovická je odstrašující případ a Kačerov s autobusovým depem vypadal za bolševika lépe než teď. To je naše vizitka 35 let od sametové revoluce. Přitom území představuje jeden z nejúžasnějších brownfieldů, jaký v Praze lze najít. Ještě že jsou na Magistrátu hl. města Prahy, radnici Prahy 4 a v IPR rozumní lidé, kteří mají touhu to také změnit. Pokud budou mít i odvahu a potřebné pravomoci, mohli bychom projekt Čtyřka posunout. Bavíme se zde o 1,5 milionu m2 především rezidenčních ploch, takže svou rozlohou jde o velmi významný projekt. Praha 4 potřebuje vizi, protože jinak tato nejlépe dopravně dostupná část metropole v zásadě živoří. Na Pankráci sice vznikly hezké budovy, ale jako celek jde o odstrašující případ urbanismu. Kdyby tady nevznikala Brumlovka, Praha 4 nemá vůbec nic zásadního.

Jaká je vize nové urbanistické čtvrti v Roztylech?

Po dokončení bude lokalita srovnatelná s polovinou Brumlovky. Plánujeme zde ale výrazně vyšší procentuální zastoupení rezidenčního bydlení, mohlo by dosahovat přibližně 50 %.

Jak byste chtěl, aby tento projekt byl vnímán v horizontu například deseti let?

Jako místo, kde se bude dobře pracovat a žít. Naše výstavba vytvoří krásné předpolí před vstupem do Krčského lesa. Lokalita je navíc výborně dopravně dostupná, nachází se přímo u stanice metra a představuje klíčovou dopravní křižovatku, kde se kříží dálnice D1 a vnitřní okruh Prahy.

Jaké nejcennější zkušenosti z budování Brumlovky si přenášíte na území Roztyl?

Jde o dlouhodobou praxi. Brumlovku jsme začínali bez jakýchkoli zkušeností, na Roztylech je můžeme uplatnit. Nadále se také chceme koncentrovat na kvalitu, aby objekty vypadaly moderně a nadčasově i za 20 let, a to bez ohledu na to, zda je budeme držet ve vlastnictví nebo prodávat.

Jak chcete administrativní budovu Sequoia architektonicky pojmout?

Každý objekt vychází z tvaru svého pozemku. Bylo v rukou architektů navrhnout 200 metrů dlouhou a deset podlaží vysokou budovu tak, aby byla pěkná ze všech stran. Myslím, že se jim to podařilo. Byť půdorys neumožňoval vybudovat ohromné vnitřní atrium, jako má Roztyly Plaza, jsou zde jiné prvky, které ji činí zajímavou. Navíc dojde k odclonění intenzivní dopravy z magistrály a Jižní spojky.

Kdy plánujete zahájení výstavby a jaký je očekávaný termín dokončení?

Aktuálně máme pravomocné stavební povolení a s přípravnými pracemi začneme po 1. listopadu. Výstavba by se mohla spustit v únoru 2025 a hotovo bychom mohli mít v létě 2027.

Jaký je reálný scénář výstavby bytového komplexu Arboretum?

Nejprve musí proběhnout EIA, pak projednání záměru stavby. To vše může trvat ještě dva roky. Na samotnou výstavbu pak počítejme tři roky, protože se jedná o rozsáhlý bytový komplex. Dokončení projektu očekávám objektivně v polovině roku 2029.

Název Arboretum odkazuje na blízkost lesa nebo na fakt, že hlavním stavebním materiálem bude dřevo?

Důvodem je sousedství s přírodou, kde toho dřeva je opravdu hodně. Ona by to ani dřevostavba být nemohla, protože nejvyšší domy budou mít přes deset podlaží, a to v Česku není legislativně možné.

Kolik si plánujete ponechat z 600 bytů, které budou v Arboretu?

Předpoklad je 400 bytů prodat a 200 si ponechat ve vlastnictví k pronájmu.

Uvažujete o podobném přístupu i na Brumlovce?

V etapách Hila a Orion se nachází mezi 20 až 30 % všech nadzemních ploch nájemní byty. Dohromady se bude jednat zhruba o 200 bytů. I v tomto případě jsme průkopníky na tomto trhu, protože v rámci jednoho významného objektu kombinujeme kancelářské prostory a nájemní bydlení.

První pozemky v Roztylech jste koupili v roce 2006 a na nich se ještě nezačalo stavět. Jakou vám toto území zatím poskytlo největší osobní či profesní lekci?

Celý development vyžaduje obrovskou trpělivost. Požaduje každodenní ochotu zdolávat překážky, kdy mnoho z nich je nelogických a nesmyslných. Roztyly jsou v tomto ohledu jasný příklad. Druhý je přímo tady na Brumlovce. Od roku 1998 jsme se snažili od státní organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) koupit pozemky, které byly klíčové pro správné dokončení Brumlovky. Letos se nám to konečně podařilo. Trvalo to téměř 26 let. Pokaždé, když se změnila vláda, začínali jsme od nuly. ŘSD totiž nechtělo pozemky prodat, aby si jednou mohli třeba i někde jinde postavit vlastní budovu. Když se naposledy vyměnila vláda, měli jsme pocit, že po 23 letech začínáme zase od nuly a hlavně z toho už malomyslníme. Vyslal jsem na představenstvu k Bohu krátkou tichou modlitbu, jak situaci vyřešit. Neviděli jsme žádné světlo na konci tunelu. Ve vteřině přišla myšlenka – kupte objekt, v němž ŘSD sídlí. Ten, kdo dům postavil, ho mezitím prodal někomu jinému. Nicméně spojili jsme se s ním, budovu koupili a se ŘSD vyměnili za pozemky.

Tomu se říká Boží vnuknutí. S jakými myšlenkami uléháte?

Kdybych odpověděl slovy písma, Hospodin praví: „To, co o vás zamýšlím, nejsou myšlenky o zlu, ale o pokoji.“ Díky vědomí, že můj život patří Bohu, usínám s pokojnými myšlenkami o rodině, práci i službě Bohu.

Jaká nejdůležitější slova Bible máte neustále na srdci a paměti?

Je těžké říct jen jednu myšlenku, protože Bible odpovídá na všechny složité situace v životě člověka. Mám rád Ježíšova slova ze 14. kapitoly Janova evangelia: „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí. Věříte v Boha, věřte i ve mě. V domě mého otce je mnoho příbytků. Kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo, a odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“ Jde o nádherné zaslíbení a naději.

Samozřejmě, když člověk prožívá nějaké životní zkoušky, myslím, že je krásný verš hned v prvním listu Korintským, 10. kapitole: „Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný. Nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž spolu se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.“

Jak chcete, aby si vás lidi pamatovali?

Jako člověka, který důvěřoval Bohu a nikdy se v tom nezklamal.