Main - Město a světlo

Roman Talaš: Nové Nivy jsou jednou ze 13 zón na světě, které splňují přísné normy BREEAM

publikováno:
Foto: SIEBERT + TALAŠ, Tomáš Manina Foto: SIEBERT + TALAŠ, Tomáš Manina

Když jste jako architektonická kancelář součástí největšího developerského projektu v zemi, musíte mít jednak dost bohaté zkušenosti a pak také v něčem vynikat nad ostatními. Tým architektů v čele s Matejem Siebertem a Romanem Talašem splňuje všechny faktory výjimečnosti.

Rozhovor vedeme ve chvíli, kdy vrcholí už několikátá vlna pandemie covidu-19. Jak se poslední dva roky podepsaly na tak velkém projektu, jakým Nivy bezpochyby jsou?

Zásadním způsobem. Pandemie do projektu vstoupila zhruba v polovině realizace a ovlivnila jak posunutí termínu dokončení stavby (namísto podzimu 2020 bylo Nivy centrum otevřeno 1. října 2021 – pozn. red.), tak detaily takzvané optimalizace postpandemického období, jako je třeba zónování pohybu lidí.

Nejvíc se ale podepsala na termínu samotného otevření. Přece jen jde o polyfunkční projekt, složený z veřejné a obchodní funkce, přičemž ta druhá byla závislá na naplnění retailových prostor. To bylo samozřejmě kvůli pandemii komplikovanější. Jsme každopádně rádi, že se k datu otevření podařilo většinu klíčových komerčních prostor zprovoznit.

Jak vnímáte projekt Nivy v kontextu svých dostavadních zkušeností? Náročností, objemem, čemu byla tato práce nejpodobnější?

Projektu se věnujeme od roku 2012, kdy jsme začali analýzou území ještě nespojených pozemků do jednoho bloku. Než jsme se pustili do Nivy, tak jsme v blízkém okolí zrealizovali více projektů, například Twin City Tower s přilehlými administrativními budovami Twin City ABC. 

Studio SIEBERT + TALAŠ má realizace rozeseté po celém světě, v používání digitálních technologií je velmi pokrokové a  aktivně řeší i ekologické aspekty stavebnictví. BIM a další digitální platformy jsou ve studiu běžnou záležitostí, u velkých projektů, které za architekty stojí, výhody používání této metody jednoznačně převažují. Na denním pořádku jsou i otázky ohleduplnosti ke klimatu. „Hlavním cílem, který jsme si vytyčili, je přispět svými zkušenostmi do tvorby uhlíkově neutrálních území a budov,“ říká Roman Talaš.

Projekt Nivy byl pro náš ateliér každopádně výzvou. Rádi jsme ji přijali, i vzhledem k zaměření našeho ateliéru, který nepokrývá jen návrhy, ale i projektování budov s maximálním využitím digitálních technologií. Pokud se budeme bavit o velikosti stavby, musím říct, že ostatní zrealizované projekty dosahovaly maximálně třetinového objemu Nivy. Další výzvou bylo navrhnout nejvyšší komerční budovu v Česku i na Slovensku, Nivy Tower, vysokou 125 metrů, která je mimochodem výrazným orientačním bodem pro určení místa autobusového terminálu.

Zmínil jste, že vaše studio maximálně využívá digitální technologie. Je práce s metodou BIM u projektu takové velikosti pro vás už nepostradatelná? V čem spatřujete její největší výhody?

BIM je přirozenou a každodenní součástí naší práce. Jeho přínos je nejviditelnější právě při komplikovaných stavbách, jakou je i Nivy centrum. Model obsahoval téměř milion objektů. Všechny byly roztříděné a měly přiřazené vlastnosti. Díky tomu jsme byli schopni efektivně vytvářet výkazy výměr, simulovat různé situace a koordinovat samotnou stavbu. Právě v tom se ukazují výrazné výhody metody BIM. 

Co si pod tím můžeme představit konkrétně?

Nivy centrum - BratislavaNaše virtuální budova posloužila jako zdroj pro desítky výkresů a výkazů potřebných pro stavbu a současně jsme s její pomocí vytvářeli simulaci různých prostředí ještě předtím, než vůbec vznikla. Velmi důležité bylo například správně pojmout větrání podzemního autobusového terminálu, které je klíčové pro to, aby se cestující cítili komfortně. Neméně důležitá byla práce se světlem – zajištění správného osvětlení interiérů nebo zamezení stínění okolních budov. Přesně pro takové situace jsou simulace v BIMu ideální. Využití BIMu se snažíme s každým projektem posouvat na novou úroveň. Takto ambiciózní projekt nás na jedné straně naučil hodně nového, na straně druhé jsme si potvrdili, že jsou naše vnitřní BIM standardy velmi efektivní. Díky nim se celá ta funkčně a prostorově komplikovaná skládačka krásně složila do jednoho celku. Jen pro představu, když projekt vrcholil, s externími partnery jsme si vyměňovali 6 GB dat týdně. Bylo velmi důležité mít data dobře utříděná a soubory systematicky pojmenované. To nám v konečném důsledku ušetřilo hodně času, protože bylo možné hodně úkolů zautomatizovat a zároveň udržovat BIM model stále aktuální.

Jak Nivy centrum funguje z hlediska ekologické udržitelnosti? 

Nivy centrum je certifikováno na úrovni BREEAM Excellent a je součástí zóny Nové Nivy, která jako jedna z prvních získala certifikát BREEAM Communities, rovněž na úrovni Excellent. Je jednou ze 13 zón na světě, které splňují tyto přísné normy, mezi nimi je na pátém místě. Certifikace hodnotí celé území z hlediska kvality bydlení, občanské vybavenosti, infrastruktury, využívání energií a přírodních zdrojů, stejně jako životního stylu a ekonomických možností. V případě zóny Nové Nivy hodnotící tým přezkoumával devět projektových jednotek a 205 tisíc čtverečních metrů uliční infrastruktury, což je asi dvojnásobek velikosti Millennium Parku v Chicagu.

Na co jste se tedy v tomto ohledu zaměřovali nejvíc?

Nivy centrum - BratislavaVelká pozornost byla v případě tohoto projektu věnována hospodaření s vodou. Například množství odváděné dešťové vody z pozemku je teď nižší než před výstavbou, protože ji zachytává vybudovaná akumulační nádrž. Ta pak slouží jako zdroj pro závlahu. A v parku před objektem jsou vybudované vsakovací bloky. Průtok pro odvod dešťových vod ze stavby je na úrovni koeficientu k = 0,4, což znamená 40 procent z výpočtového odtoku bez retence. Předcházející autobusová stanice byla odvodňována bez zadržování, přímo do kanalizace. Dostávala se do ní tedy i dešťová voda se zbytky olejů. Ta je nyní odváděna samostatnými větvemi do třech odlučovačů ropných látek. Instalací koncových zařízení s nízkým průtokem jsme se zase snažili redukovat spotřebu pitné vody.

Zajímavé je i téma využívání odpadového tepla z chladicích zařízení – chillerů. To se používá na předehřívání vody do sprch zaměstnanců a vody do umyvadel a do gastro provozů. Systémy vytápění a chlazení jsou ve veřejných prostorech zónované, s ohledem na fasády a další zdroje tepelných zisků a ztrát. Jednotlivé obchodní jednotky si pak mohou teplotu nastavovat individuálně.

A v neposlední řadě, na střeše je nainstalováno 48 fotovoltaických panelů, které slouží hlavně k zabezpečení osvětlení v garážích. 

Jakou roli v celém projektu hraje park na střeše budovy, kterou jste zmínil?

Nivy centrum - BratislavaDesign a funkčnost střechy jsou samostatnou kapitolou. Střecha má rozlohu 12 000 m² – to je velikost srovnatelná s Trafalgarským náměstím v Londýně. Nabízí spoustu možností pro trávení volného času. Dominantu tvoří půlkilometrová běžecká trať s několika outdoorovými cvičišti. Velkou část zabírají herní prvky a hřiště pro děti, najdeme tu i místo pro společenská setkání s grilem, nechybí ani hmyzí hotel. Přístup na střechu je možný i zvenku, tedy bez průchodu obchodním centrem.

Zeleň byla pečlivě vybírána, aby reprezentovala rozmanitou slovenskou flóru – sukulenty, stromy, keře, trvalky a okrasné trávy.

Jak je to s technologickou vyspělostí stavby? Zapojili jste principy Smart city? Případně další „technologie budoucnosti“?

Digitalizace řízení má v budově velké zastoupení. Jde například o deset nabíjecích stanic pro elektromobily. V prostorách pasáží ve 3. NP, v nichž se připravují jídla, je měřená kvalita vzduchu – obsah CO₂ a těkavých organických sloučenin. Energie jsou měřené dálkově. Do systému MaR se sbírají údaje z měřičů tepla, sběrnice M-bus zase měří teplotu vody, údaje z elektroměrů zaznamenává sběrnice Modbus.

Vnější osvětlení fasády a reklamních ploch ovládá systém Mar pomocí soumrakového snímače. Ten zabezpečuje i bezpečnostní záležitosti, jako třeba detekci úniku chladiva v klimatizační strojovně nebo přítomnost škodlivých plynů v částech budovy. Součástí garáží je nejnovější systém navigace k volným parkovacím stáním.

Plánujete nějaký projekt podobného rozsahu jako Nivy?

Šlo o výjimečný projekt v rámci celé Evropy, kterých není mnoho. Nasbírané zkušenosti ale využíváme při dalších projektech podobného rozsahu, ale jiné typologie, a to jak v Česku, tak na Slovensku. Jedná se o velká polyfunkční území převážně s bytovou zástavbou. Je pro nás výzva nastavit podobné parametry, jaké jsme používali při stavbě Nivy. Rozdíl je jen v koncentraci a typu prostorů, infrastruktuře, dopravě, pohybu lidí v jednotlivých zónách a podobně. Hlavním cílem, který jsme si vytyčili, je přispět svými zkušenostmi do tvorby uhlíkově neutrálních území a budov.